Již popatnácté proběhne hlasování v anketě Dobrovolní hasiči roku
s 6
Požár v domě s pečovatelskou službou
s 8
Taktické cvičení: Živelní pohroma 2025 - Bouře Dorota
s 12
Sprinklerová zařízení podle technologických podmínek VdS CEA 4001
s 16
Postupy a komunikace s osobami se zdravotním postižením
s 22
Hasičský dorost nabíral cenné zkušenosti na Rescue campu
s 28
Polské předsednictví radě Evropské unie
s 32

V noci 2. ledna 2025 přijali hasiči na tísňové lince 112 oznámení o požáru v domě s pečovatelskou službou v Karlových Varech. Vzhledem k tomu, že šlo o dům s pečovatelskou službou, byla většina jeho obyvatel nějakým způsobem pohybově omezená. Během zásahu bylo evakuováno 100 osob, jimž bylo zajištěno náhradní ubytování. Při požáru došlo k úmrtí jedné osoby. Na místě zasahovalo celkem 17 profesionálních a dobrovolných jednotek požární ochrany (PO) s 30 kusy zásahové techniky.

Požáry v bytových objektech, které jsou určené pro méně pohyblivé, či dokonce imobilní osoby, patří z pohledu hasičů mezi nejnáročnější zásahy. Pro záchranu či evakuaci všech osob je nutné velké množství sil a prostředků (SaP) na místě zásahu a důsledná koordinace záchranných prací. 

Místo zásahu

Jednalo se o bytový dům, ve kterém se podle dokumentace zdolávání požárů (DZP) nachází celkem 173 bytových jednotek. Objekt má jedno podzemní a devět nadzemních podlaží (NP). V domě jsou dva výtahy ani jeden není evakuační. Pro evakuaci jsou v objektu určené dvě chráněné cesty po schodištích. Obyvatelé domu si mohou přímo v objektu objednávat sociální služby formou terénních pracovníků a zároveň jsou v domě přítomné i pečovatelky, v nočních hodinách pak jedna pečovatelka.

Ohlášení události

Na chodbách objektu jsou umístěna kouřová čidla. V noci 2. ledna 2025 v 0.48 hodin přijalo krajské operační a informační středisko (KOPIS) na tísňové lince 112 oznámení od noční pečovatelky, že v objektu byla spuštěna elektronická požární signalizace (EPS) prostřednictvím kouřového čidla na chodbě. Následující hovor na tísňovou linku od obyvatelky bytu ve 2. NP potvrdil vizuální přítomnost zplodin hoření na patře a následně i zvenčí zpozorované plameny uvnitř bytu. Operátorka tísňové linky po přijetí hlášení požáru a vyslání jednotek nadále komunikovala s oznamovatelkou, které doporučila zahájit evakuaci osob z celého objektu.

Situace na místě zásahu

K požáru vyslalo KOPIS jednotky PO z 1. stupně požárního poplachu. S ohledem na složité podmínky na místě zásahu a především na přítomnost většího množství osob v patrech nad požárem vyhlásilo KOPIS ještě před příjezdem první jednotky hasičů na místo 2. stupeň požárního poplachu a vyslalo další jednotky PO včetně evakuačního autobusu. Velitel první jednotky PO, která dorazila na místo ze stanice Karlovy Vary, si z DZP ověřil možné přístupy k objektu, vnitřní uspořádání a také předpoklad, že většina uživatelů bytů je imobilní či se zhoršenou pohyblivostí a orientací. Další výraznou komplikací byl příjezd k hořícímu objektu. Ten se nachází v části města hustě zastavěné dalšími bytovými domy bez nástupních ploch pro ustavení techniky integrovaného záchranného systému. Příjezdové cesty bývají plné parkujících vozidel. U hlavního vstupu do objektu bylo možné ustavit cisternovou automobilovou stříkačku CAS 20 s hasicím zařízením Cobra, další technika byla postupně odstavována na úzké příjezdové cestě. Prostor pro efektivní využití výškové techniky nebylo možné nikde v okolí určit kvůli parkujícím osobním vozidlům. V hořícím bytě bylo vidět plamenné hoření, požár uvnitř bytu byl ve třetí fázi. Na místě byla hlídka Policie České republiky, která zahájila záchranu osob z 2. NP, následně velitel zásahu (VZ) kvůli silnému zakouření prostoru celého 2. NP rozhodl, že zasahovat zde je možné pouze v dýchací technice. Do bytu zasaženého požárem bylo nutné vstoupit násilně. Požár byl po vstupu do bytu uhašen jedním proudem C a průzkumem prostorů bylo nalezeno tělo uživatelky.

Záchrana osob

VZ neměl informaci o přesném počtu osob uvnitř objektu. Obyvatelé bytů kromě pohybové imobility měli často problém se sluchem a orientací v nastalé situaci. Proto bylo rozhodnuto o vstupu do všech bytů kromě těch, které nebyly obsazené žádnými nájemníky. Tato skutečnost byla potvrzena pečovatelkou. Na jednotlivá patra domu byly určeny jednotky PO, které měly za úkol vstoupit do bytů, navázat se všemi komunikaci, vysvětlit situaci a pomoci se záchranou. Uživatelé bytů se pohybovali  s pomůckami pro chůzi, někteří byli odkázáni na pojízdná křesla, či dokonce upoutáni na lůžko. V nejvyšších patrech domu rozhodl VZ o tom, že zcela imobilní uživatelé bytů, kde již není žádné zakouření, budou ponecháni na místě s trvalým dohledem až do ukončení zásahu. Jednalo se celkem o devět osob. Další čtyři osoby po evakuaci odvezli příbuzní, zbylých 96 evakuovaných a zachráněných osob bylo shromážděno v jídelně objektu. Zde jim byl poskytnut tepelný komfort a jejich zdravotní stav monitorovaly přítomné posádky záchranné služby. Vzhledem ke stavu zakouření na jednotlivých NP byl průběžně analyzován a upravován postup dalšího zásahu, nakonec bylo nutné zasahovat ve všech podlažích. Na příkaz VZ bylo do bytů, s jejichž uživateli se nepodařilo navázat kontakt, vstoupeno takzvaným násilným vstupem.

Průběh zásahu

Po příjezdu řídícího důstojníka na místo zásahu si tento převzal velení, vyhlásil 3. stupeň požárního poplachu a po dohodě s krajským řídícím důstojníkem rozhodl o zřízení evakuačního centra v prostoru jedné ze základních škol ve městě. Zplodiny hoření z požáru se šířily prostory pro rozvody energií uvnitř objektu a také po vnějším plášti budovy do otevřených oken ve vyšších patrech. Zároveň v důsledku požáru došlo k poškození topení napojeného na ústřední rozvod. Tím došlo k vytečení většího množství vody z topné soustavy ve 2. NP a zároveň k zastavení topné soustavy v celém objektu. Dalo se tak předpokládat, že v objektu nenastanou podmínky pro návrat obyvatel do bytových jednotek a bude nutné zajistit nouzové ubytování pro všechny evakuované a zachráněné osoby. Pracovníci oddělení prevence a civilní nouzové připravenosti Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje ve spolupráci s jednotkami PO předurčenými pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva připravili evakuační středisko s kapacitou pro všechny osoby z daného objektu. Kromě evakuačního autobusu byl pro převoz evakuovaných a zachráněných osob přistaven další autobus z místního dopravního podniku. Po likvidaci požáru se správcům objektu podařilo dokončit opravu topné soustavy a uvést tak byty od 3. NP výše do obyvatelného stavu. Byty ve 2. NP zůstaly po požáru neobyvatelné, celkem devět osob proto muselo být převezeno do náhradního ubytování. Na místě události byl přítomný krizový pracovník Magistrátu města Karlovy Vary, který zajistil náhradní ubytování v prostorách městské ubytovny. Připravené evakuační středisko nakonec nebylo využito. V místě náhradního ubytování pomáhali umístěným osobám se zvládnutím situace členové týmu posttraumatické péče.

Likvidace požáru

V 5.18 hodin, tedy po čtyřech a půl hodinách zásahu, byla nahlášena likvidace požáru s tím, že nezasažené byty ve vyšších patrech jsou zkontrolované a odvětrané, a všechny osoby se tak mohly vrátit do svých bytů. Kvůli snížené mobilitě bylo nutné znovu všem rezidentům poskytnout pomoc. Výtahy v objektu byly na začátku zásahu odstaveny z provozu, kvůli poruše nebyly použity ani při návratu osob do jejich bytů a opět bylo potřeba pomáhat všem obyvatelům s pohybem po schodištích.

Příčina vzniku požáru a výše škody

Již v průběhu zásahu byl na místě sloužící příslušník oddělení zjišťování příčin vzniku požárů a zároveň i krajský vyšetřovatel. Požár se nerozšířil ze zasažené bytové jednotky a vznik požáru je tak lokalizován v ní. Ohledání místa události a vyhledávání kriminalistického ohniska pokračovalo i v dopoledních hodinách po likvidaci požáru ve spolupráci s Policií České republiky. Příčina požáru nebyla prozatím určena. Části vybavení bytu byly odeslány ke zkoumání, zároveň je připraveno i několik vyšetřovacích pokusů. Odhadnutá škoda, způsobená požárem, přímo na místě byla 800 tisíc korun, uchráněné hodnoty 10 milionů korun.

Specifika zásahu

Pozitiva

• rychlé vyhlášení vyššího stupně požárního poplachu,
• dostatek SaP na místě zásahu,
• spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému a pracovníky krizového řízení,
• funkčnost požárně bezpečnostního zařízení – spuštění kouřového čidla EPS,
• funkčnost požárního uzávěru ve dveřích bytu zasaženého požárem.

Negativa

• velmi špatný přístup k objektu – úzké příjezdové cesty s množstvím zaparkovaných vozidel,
• nemožnost efektivního ustavení zásahové techniky v blízkosti objektu,
• vysoký počet bytů s uživateli s výrazně sníženou pohyblivostí,
• nutnost fyzické pomoci každé evakuované osobě,
• ztížená komunikace s obyvateli – zdravotní stav či snížená orientace v krizové situaci.

Závěr

Zásah při požáru v bytovém objektu, kde jsou poskytovány sociální služby, byl vedený za mimořádně složitých podmínek. V objektu se nacházelo více než 100 osob, z nichž prakticky žádná nebyla schopna samostatného pohybu v podmínkách evakuace. Při požáru došlo k úmrtí jedné osoby, i přes složité podmínky pro zásah nebyla zraněna žádná další osoba ani nikdo ze zasahujících. Po necelých pěti hodinách zásahu mohla většina obyvatel domu opět využívat své byty. Na místě zasahovalo celkem 17 profesionálních a dobrovolných jednotek PO s 30 kusy zásahové techniky, z toho 16× CAS, 1× výšková technika a 1× evakuační autobus.

plk. Ing. Martin KASAL, DiS., HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

V roce 2024 bylo vydáno několik dokumentů pro navrhování, instalaci a údržbu sprinklerových zařízení (SZ). Jejich společným znakem je pokračující unifikace návrhových požadavků v rámci Evropské unie (EU) a mezi Evropou a USA. V následujícím textu se pokusíme zaměřit na hlavní změny v technických podmínkách CEA VdS 4001 vydaných v roce 2024 v relaci na návrhové dokumenty ČSN EN 12845, NFPA 13 a FM 2-2. Návrhové požadavky v relevantních normách nebo podmínkách, jako jsou NFPA 13, FM 2-0 nebo VdS CEA 4001, reflektují poznatky z likvidace škod, inspekčních prohlídek a v neposlední řadě technologický vývoj a potřeby realizační praxe.

Vodní poplachové zvony a připojovací armatura pro CAS

Standardním postupem je ověřování nových konceptů ochrany požárními zkouškami v reálném měřítku. To se týká zejména americké organizace Factory Mutual (FM), která je nejen zkušební laboratoří, ale i pojišťovnou s celosvětovým kreditem. V EU je lídrem v oblasti sprinklerové ochrany německá zkušební laboratoř a certifikační orgán VdS Schadenverhütung. Ta vychází zejména z poznatků inspekčních prohlídek prováděných v rámci dlouhodobě ověřeného systému kontroly kvality zaměřeného na projektování, montáž a provozování SZ.
V případě evropské normy EN 12845 (ČSN EN 12845) jde o dokument vypracovaný Evropským výborem pro normalizaci (CEN). Ačkoli jsou v pracovní skupině této komise zastoupeni přední specialisté na sprinklerovou ochranu, je mnohdy obtížné, z důvodu prosazování národních zájmů, dosáhnout kompromisu v některých otázkách. To se týká například zásobování vodou, které v EN 12845 není doposud dořešené. Důsledkem toho je, že zmíněná norma reflektuje požadavky realizační praxe a technologický vývoj ve sprinklerové ochraně se zpožděním. To se týká i normy EN 16925 Stabilní hasicí zařízení – Sprinklerová zařízení pro obytné prostory – Navrhování, instalace a údržba. Ta byla vydána v roce 2019 a v českém jazyce jako ČSN EN 16925+AC vyjde v tomto roce. Přitom obsahově obdobný dokument The National Fire Protection Association (NFPA) 13R byl v USA vydán už v roce 1989 a ve Skandinávii a Dánsku v roce 2008. První bytový sprinkler byl schválen v USA v roce 1981.
CEN s ohledem na tuto situaci připouští používat souběžně s normou EN 12845 dokumenty CEA (CEA neboli Evropský pojišťovací výbor je dobrovolné mezinárodní sdružení asociací pojišťoven – nyní Insurance Europe), FM a NFPA v případech, pro něž EN 12845 nemá návrhové požadavky. Z uvedeného je patrné, že tyto dokumenty (technické podmínky) se považují za objektivně zdůvodněné a relevantní. Dále se zaměříme na technické podmínky VdS CEA 4001:2024, které jsou v ČR, po normě EN 12845, pro navrhování SZ používány nejčastěji.

Venkovní zdroje vody pro SZ

VdS CEA 4001:2024

Prvním dokumentem pro navrhování SZ podle jednotných návrhových požadavků byly technické podmínky CEA 4001 vydané v roce 2005. Ty nahradily nejrůznější národní dokumenty. Kromě toho se staly základem obsahově téměř shodné evropské normy EN 12845 vydané v roce 2005. V roce 2003 VdS akceptovalo technické podmínky CEA 4001, což je vyjádřeno v označení tohoto dokumentu „VdS CEA“. Rozdíly mezi požadavky VdS a požadavky CEA byly v dokumentu VdS CEA 4001 odlišeny a označeny jako SZ třídy 1 (VdS – náročnější požadavky) a třídy 2 (CEA – požadavky nižší úrovně). Rozdíl v požadavcích mezi VdS a CEA se postupně zmenšoval. Technické podmínky VdS CEA 4001 po revizi v roce 2024 uvádějí již jednotné návrhové požadavky v úrovni třídy 1 akceptované pojistiteli sdruženými v organizaci CEA.

Účel sprinklerového zařízení (kap. 1)

Nově podle technických podmínek VdS CEA 4001:2024 má SZ za účel „detekci požáru a uhašení požáru vodou v počáteční fázi jeho rozvoje nebo uvedení požáru pod kontrolu tak, že je možné jeho uhašení jinými prostředky. Úplné uhašení požáru musí být provedeno hasiči. Obecně, v případě ochrany vysokoregálových skladů, a zvláště u několikařadových skladů musí být navržen koncept, jak se dostat k ohnisku požáru a v případě požáru ohnisko uhasit“. Z uvedeného je patrné, že SZ může mít nejen deklaraci uvedení požáru pod kontrolu, ale za určitých podmínek v případě ochrany skladů deklaraci potlačení nebo uhašení požáru.

Příklad hasicí schopnosti SZ při požární zkoušce komodity naplněné plasty vystavené požáru

Klasifikace požárního nebezpečí (kap. 5)

K žádné změně v klasifikaci požárního nebezpečí ani způsobu skladování nedošlo. Požární nebezpečí je i nadále klasifikováno jako:

• malé – LH,
• střední – OH (1–4),
• vysoké – výroba HHP (1–4),
• vysoké – skladování HHS (I–IV).

Podstatná změna je v článku týkajícím se zakrytých prostorů.

Zásobování vodou (kap. 7)

Pokud není stanoveno jinak, např. v příloze K, jsou doby činnosti zařízení pro zásobování vodou pro požární nebezpečí:

• LH                  30 min
• OH                  40 min           nově zavedeno
• HHP               60 min
• HHS 1            60 min           nově zavedeno
• HHS 2–4       90 min

V případě podzemních garáží s automobily s elektrickým nebo hybridním pohonem musí být doba činnosti minimálně 60 min. Upřesněny jsou požadavky na provedení zkušebního zařízení k měření průtoku.

Způsoby zásobování vodou – druhy zdrojů (kap. 8)

Zásadní změny provedené v této kapitole spočívající ve sjednocení požadavků CEA a VdS, mezi kterými byl podstatný rozdíl, se týkají např. minimálního objemu zásobní nádrže, druhů zásobování vodou a zdrojů vody z hlediska spolehlivosti. U jednoduchého zásobování vodou byla vypuštěna tlaková nádoba se stlačeným vzduchem. U jednoduchého zásobování se zvýšenou spolehlivostí jsou upřesněny podmínky pro použití spádové nádrže a přírodních nebo umělých zdrojů vody. Doplněna je zásobní nádrž se dvěma a více čerpadly a zásobní nádrž s jedním čerpadlem a tlakovou nádobou. Toto provedení se připouští pouze pro nebezpečí LH, OH a HH s maximálně 500 sprinklery. U zdvojeného zásobování vodou jsou nově stanoveny podmínky pro zásobování vodou třemi nebo více čerpadly, každé s vlastní nádrží. Pokud jde o podmínky zásobování SZ z veřejné vodovodní sítě, musí být splněna řada již dříve uváděných požadavků. Přímé napojení na vodovodní síť musí být schváleno příslušným vodohospodářským orgánem. V potrubí soustavy nesmí být bez schválení VdS aditiva, jako jsou nemrznoucí směsi, pěnidla nebo protikorozivní prostředky. K zamezení kontaminace pitné vody musí být instalována oddělovací armatura schválená VdS.
ýznamnou změnu představuje návrh druhu zásobování vodou podle jedné konsensuálně dohodnuté tabulky. Ta uvádí druh zásobování vodou v závislosti na požárním nebezpečí a počtu sprinklerů. Podstatnou změnu doznala v této souvislosti i návodná schémata zásobování čerpadel energií.                         

Čerpadla (kap. 9)

Na stanovení maximálního možného průtoku a tlaku čerpadel pro SZ se i přes určitá očekávání nic nemění. Oba parametry se stanovují pro hydraulicky nejpříznivější plochu a kontroluje se, zda nepřekročí stanovené limity 30 % a 40 % v případě nejpříznivější plochy. Podstatná změna byla provedena v článku týkajícím se nátokové a podtlakové dispozice čerpadel.

Rozmístění a umístění sprinklerů (kap. 11)

Podstatné změny jsou v článcích týkajících se regálových sprinklerů v regálovém skladu palet typu ST4. Nově jsou uvedeny články s podmínkami pro rozmístění regálových sprinklerů v několikařadových skladech s policemi a mezerami jenom ze strany zakládání zboží nebo i příčnými mezerami. Upraven byl i článek týkající se ochrany automatických skladů drobných dílů.

Druhy zásobování vodou (bez doplňujících poznámek)

Použití a charakteristiky sprinklerů (kap. 12)

Podmínky pro navrhování sprinklerů s rychlou a normální tepelnou odezvou se nemění. Pozn.: Obdobně je tomu i v dokumentech FM a NFPA vydaných v roce 2024. Znovu je potřeba upozornit na mýtus, že sprinklery s normální tepelnou odezvou jsou překonané a byly nahrazeny sprinklery s rychlou tepelnou pojistkou. Prakticky beze změny zůstaly podmínky pro zajištění součinnosti SZ a zařízení pro odvod tepla a kouře uvedené v tab. 12.05. Nově je uveden odkaz na technické podmínky VdS 2815 s tím, že v současné době není k dispozici všeobecně platné doporučení týkající se součinnosti sprinklerů a odvětrání proudovými a impulsními ventilátory. Z důvodu vysoké rychlosti proudění vzduchu musí být tato kombinace posuzována zvlášť kriticky.

Poplachy a poplachová zařízení (kap. 14)

K dosavadním schématům zapojení poplachového zatřízení bylo doplněno třetí schéma, ve kterém jsou houkačky a optická signalizace ovládány ústřednou elektrické požární signalizace s kruhovou sběrnicí. Pro připomenutí, jako poplachové zařízení lze použít poplachové zvony nebo elektrické poplachové zařízení. Každá ventilová stanice musí mít primární a sekundární houkačku a vizuální signalizaci na místě se stálou obsluhou.

Schéma zásobování energií jednoduchého zásobování vodou (1), zásobování se zvýšenou spolehlivostí (2), zdvojeného zásobování vodou (3). S1 – síť A1 nebo B1, S2 – síť A2 nebo B2 nebo Dg – dieselgenerátor, S – síť A nebo B nebo Dg

Potrubí (kap. 15)

Nově je uvedena tabulka minimálních tlouštěk potrubí podle toho, zda jde o závitové spoje, nebo spoje s řezanou nebo válcovanou drážkou. Pro podzemní potrubí lze za stanovených podmínek používat polyetylenové trubky. Potrubí nad zemí musí být ocelové nebo z jiného materiálu schváleného VdS. Tím se myslí např. potrubí plastové, pro jehož použití jsou stanoveny konkrétní podmínky. VdS důrazně doporučuje nepoužívat uvnitř pozinkované potrubí v mokrých soustavách. Dvě vysvětlující poznámky reagují na dosavadní poznatky týkající se vodíkové koroze sprinklerového potrubí. V nich se konstatuje, že výzkum tohoto jevu není dosud ukončen. V současné době se nedoporučuje používat uvnitř pozinkované trubky v suchých soustavách z důvodu rychlejšího průběhu koroze. Předpokládá se ale, že může dojít k vydání zákazu používaní uvnitř pozinkovaného potrubí v mokrých soustavách.
Obecně platí, že nadzemní potrubí musí být viditelné. Výjimkou je potrubí zalité do betonových podlah, pokud splňuje požadavky VdS. Kromě jiného při ukládání potrubí musí přítomen inspektor VdS. Podmínky pro použití plastových potrubí jsou nově rozšířeny o požadavek nepoužívat v nich pěnidla, nemrznoucí směsi nebo protikorozní aditiva, pokud nejsou schválena VdS. Kromě jiného lze toto potrubí instalovat pouze v mokrých soustavách s teplotou v místnosti mezi 10 a 49 °C.

Přejímací zkoušky a dokumentace (kap. 17)

Nově je změněn způsob realizace tlakové zkoušky. Místo dosavadních 24 hodin se zkouška musí provádět minimálně po dobu 2 hodin při tlaku minimálně 1,5násobku maximálního provozního tlaku nebo při tlaku 10 bar podle toho, který je větší. V případě rozšíření suché soustavy je nutné konat i pneumatickou tlakovou zkoušku s tlakem minimálně 2,5 bar po dobu 24 hodin. Větší změna je provedena v článcích týkajících se inspekčních prohlídek potrubí a sprinklerů po 12,5, resp. 25 letech. Pokud se kontrolované potrubí provozuje za podmínek, jež by mohly negativně ovlivnit jeho životnost, jako je častá výměna vody, složení vody, časté změny teploty prostředí, vliv sálavého tepla nebo venkovní korozivní prostředí, je nezbytné zvýšit počet skupin potrubí určených ke kontrole stavu potrubí. Obdobně sprinklery, které se nacházejí na takovém potrubí nebo mohou být ovlivněny vibracemi, musí být přednostně vybrány k provedení stanovených zkoušek. Sprinklery se zkouší po 25 letech s tím, že dvojité sprinklery a závěsné suché sprinklery v mokrých soustavách se zkouší po 12,5 letech. Tyto zkoušky se realizují ve zkušební laboratoři VdS podle kritérií, která se podstatně změnila.

Monitorování sprinklerových zařízení (kap. 19)

Tato kapitola doznala podstatnou změnu zejména v části týkající se monitorovaných zařízení, přenosu signálu na místo se stálou obsluhou a zásobování energií z akumulátorů.

Relevantní dokumenty pro navrhování sprinklerových zařízení

Přílohy

Bez větší změny zůstávají např. podmínky pro zónové uspořádání soustav, provedení SZ výškových budov nebo prostředků pro zvýšení spolehlivosti SZ. V příloze K týkající se ochrany zvláštních nebezpečí byly vypuštěny požadavky na ochranu zakladačových garáží. Ostatní požadavky na ochranu zvláštních nebezpečí zůstávají bez větších změn. Naopak změny byly provedeny v normativní příloze L týkající se systémů ESFR. Upraveny byly návrhové požadavky na ochranu skladů papíru a skladů plastů. Upřesněn byl článek týkající se jednoduchého zásobování vodou se zvýšenou spolehlivostí. Pro připomenutí: zásoba vody se u systému ESFR navrhuje na dobu činnosti 60 min a při stropní ochraně minimálně pro 12 sprinklerů.
V nové příloze U jsou uvedeny odstupové vzdálenosti, kterými se má zamezit rozšíření venkovního požáru např. ze skladů hořlavých látek, prázdných palet, kontejnerů s odpadem nebo nakládacích a skladovacích ramp na sousední objekty se sprinklerovou ochranou. Jako výchozí je uvedena odstupová vzdálenost 20 m. Ta se může snížit až na 5 m, pokud jsou splněny další podmínky, například když sklady pod přístřeškem jsou opatřeny sprinklerovou ochranou. Pozn.: Odstupové vzdálenosti umožňují v pojišťovnictví snadné vymezení požárních komplexů, nezbytné například pro stanovení maximálně možné škody a míry kumulace pojištěných objektů na dané lokalitě. Z hlediska požární bezpečnosti staveb mají pouze orientační význam.
Nová příloha T obsahuje podmínky, za kterých lze použít návrhové požadavky FM, CEA nebo NFPA při absenci návrhových požadavků v technických podmínkách VdS CEA 4001. Celkem je stanoveno 15 podmínek. Kromě jiného lze použít požární koncept jen z jednoho dokumentu. Koncepty nelze kombinovat ani upravovat. Jednoznačně jsou stanoveny návrhové požadavky, které lze převzít z alternativního návrhového dokumentu, a jejich rozsah.

Závěr

Účelem článku bylo seznámit odbornou veřejnost se změnami v technických podmínkách CEA VdS 4001 vydaných v roce 2024. Jde o dokument obsahující jednotné návrhové požadavky konsenzuálně dohodnuté pojistiteli. To lze považovat za určitý mezník a důkaz další unifikace návrhových požadavků pojistitelů v EU. Za inspirativní je potřeba považovat systém kontroly kvality VdS a přílohu T, jež definuje podmínky, za kterých je možné přebírat návrhové požadavky z dokumentů NFPA, FM a CEA. Technické podmínky VdS CEA 4001 stejně jako ČSN EN 12845 a dokumenty NFPA a FM lze považovat za relevantní návody k projektování (DIOM – The Design, Installation, Operation and Maintenance Manual), které jsou požadovány autorizovanou osobou při posuzování shody SZ.

Pozn.: Příklady návrhových požadavků jsou pouze ilustrativní.

Ing. Pavel RYBÁŘ, foto archiv autora

Seznam literatury

1. VdS CEA 4001:2024 en VdS CEA Gudelines for Sprinkler Systems – Planning and Installation.
2. VdS CEA 4001:2019 cz Směrnice VdS CEA pro sprinklerová zařízení – Plánování a údržba.
3. FM 2–0:2024 Property loss prevention data sheets. Insatllation guidelines for automatic sprinklers.
4. ČSN EN 12845+A1: 2020 Stabilní hasicí zařízení – Sprinklerová zařízení – Navrhování, instalace a údržba.

Osoby se zdravotním postižením mají často oproti většinové společnosti specifické nároky a potřeby při komunikaci nebo při běžných činnostech v každodenním životě. Tato specifika je nezbytné znát a uplatňovat je i při řešení mimořádných událostí (MU), při kterých jsou tyto osoby zranitelnější než intaktní populace.

Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje (HZS KVK) dlouhodobě zaměřuje pozornost na spolupráci se zájmovými skupinami a organizacemi, které se věnují podpoře osob se zdravotním postižením. V roce 2018 na základě zkušeností získaných při řešení následků a dopadů vichřice Herwart začal HZS KVK propagovat tehdy novou službu pro osoby se specifickými zdravotními potřebami a uplatňovat tak ustanovení § 38 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru). Jedná se o ustanovení umožňující Hasičskému záchrannému sboru České republiky (HZS ČR) vést seznam osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo je při jejich záchraně nutné uplatnit zvláštní pravidla a postupy.
Přesná definice těchto osob není kodifikována. HZS KVK ve spolupráci se zástupci Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, Centra domácí umělé plicní ventilace při Nemocnici Ostrov, Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z. s., Tyfloservis, o. p. s., a Spolku slepých a slabozrakých občanů Karlovy Vary stanovil několik primárních typů zdravotního postižení, přičemž se jedná zejména o:

• osoby v domácí péči s elektrickým plicním ventilátorem a elektrickou zdravotnickou odsávačkou,
• osoby v domácí péči s kyslíkovým koncentrátorem,
• osoby v domácí péči s domácí elektrickou hemodialýzou,
• osoby s mechanickou srdeční podporou,
• osoby se závažným sluchovým postižením,
• osoby se závažnou poruchou řeči,
• osoby nevidomé a osoby nevidomé s vodicím psem,
• osoby se závažným psychickým onemocněním,
• osoby s úplným ochrnutím poloviny těla (paraplegik) nebo všech čtyř končetin (kvadruplegik).

V červenci 2022 byl uvedený rozsah typů postižení potvrzen i interním aktem řízení [1] generálního ředitele HZS ČR vydáním jednotného vzoru „žádosti o zařazení do seznamu osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla a postupy“.

Vzor žádosti o zařazení do seznamu osob HZS krajů

Vzor žádosti i s pokyny k jejímu podání je pro veřejnost k dispozici na webu HZS ČR na adrese www.hzscr.gov.cz v sekci Integrovaný záchranný systém > Tísňová volání > bod 7. Seznam osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla a postupy.
Více informací o této službě v podmínkách HZS KVK je možné dohledat také v časopisu 112, 5/2020.

Specifika postupů u osob s elektrickým zdravotnickým přístrojem na podporu životních funkcí v domácím ošetřování

Dále uvedené informace nejsou odborným zdravotnickým materiálem, jedná se o informace využitelné HZS krajů při poskytování pomoci při zásahu nebo tísňové komunikaci s osobami se specifickými druhy zdravotního postižení, které HZS KVK získal od spolupracujících organizací věnujících se pomoci osobám se zdravotním postižením.

Osoby v domácí péči s elektrickým plicním ventilátorem a elektrickou zdravotnickou odsávačkou nebo s kyslíkovým koncentrátorem

Jedná se zejména o osoby, které potřebují v důsledku onemocnění nebo úrazu dlouhodobou či trvalou umělou plicní ventilaci nebo kyslíkový koncentrátor a jsou ošetřované v domácím prostředí. Může se jednat o závislost na plicním ventilátoru nebo kyslíkovém koncentrátoru v režimu 24/7, ale jsou i pacienti, kteří potřebují zajištění chodu plicního ventilátoru či kyslíkového koncentrátoru například jen v noci nebo při stresových situacích. Statisticky jde o stovky pacientů na území ČR.
Umělá plicní ventilace je způsob dýchání, při němž je průtok plynů respiračním systémem plně nebo částečně zajištěn mechanickým přístrojem. Může být vedena neinvazivním způsobem, který využívá různé masky, nebo invazivním způsobem, pro jehož využití je potřeba adekvátní zajištění dýchacích cest, například tracheostomií. V současné době by se již u pacientů v domácím ošetřování neměly vyskytovat stacionární plicní ventilátory, které není možné v případě potřeby evakuace osoby vynést společně s ní ven. Zdravotní pojišťovny dnes hradí poskytnutí mobilního plicního ventilátoru. Trvale závislí pacienti jsou vybaveni dvěma přístroji. Interní baterie postačuje na 3–4 hodiny provozu, externí baterie zajistí napájení přístroje na 10 hodin a je možné ji dobíjet nejen ze sítě, ale i prostřednictvím 12V zásuvky v osobních automobilech. Trvale závislý pacient na plicním ventilátoru s plně nabitými bateriemi by tedy měl být soběstačný i při výpadku elektrické energie po dobu 15–30 hodin. Nicméně v této situaci lze u těchto pacientů očekávat výskyt úzkosti a paniky, která způsobuje vyšší frekvenci dýchání, a tedy i rychlejší vybití baterií. Nastavení plicního ventilátoru je standardně zamčené, nemůže tak dojít k nechtěnému přenastavení hodnoty při manipulaci s pacientem společně s přístrojem například při evakuaci. Odemknutí nastavení je možné stisknutím kombinace tlačítek, kterou zná ošetřující lékař. Pacienti s plicním ventilátorem jsou vybaveni i zdravotnickou odsávačkou hlenu, jejíž provoz zajišťují baterie.

Přístup k tlačítku SOS linka provozované neziskovou organizací Tichý svět, o. p. s.
Koncentrátor kyslíku pro zajištění oxygenoterapie není vybaven bateriemi. Využívá se buď přímo prostřednictvím brýlí (masky), nebo je na něj napojen plicní ventilátor. V případě potřeby evakuovat osobu s koncentrátorem kyslíku je možné zpravidla dočasně využít ambuvak.
Aby nedošlo k poškození citlivých elektrických zdravotnických přístrojů, je nezbytné při poskytování pomoci volit zajištění náhradního proudového zdroje elektrické energie s „vyrovnanou sinusovou vlnou“ a regulátorem napětí.
Dalším rizikem, které je nezbytné zjišťovat při zásahu, je kyslíková láhev, kterou mohou být pacienti vybaveni.
Při poskytování pomoci u zásahu nebo tísňové komunikaci je nezbytné vzít v úvahu, že pacienti s tímto zdravotním postižením mohou být zároveň paraplegici nebo kvadruplegici, mohou být němí v důsledku invazivního zavedení umělé plicní ventilace nebo se u nich může vyskytovat psychické onemocnění různého stupně závažnosti.

Osoby v domácí péči s domácí elektrickou hemodialýzou

Domácí hemodialýzu v současné době využívají vyšší desítky osob se selháním ledvin v ČR, což podle dat České statistické ročenky z roku 2022 představuje přibližně 5 % pacientů [2]. Domácí hemodialýza je léčebný postup, při kterém se krev filtruje mimo tělo pacienta skrze dialyzátor (syntetický filtr), který zastává funkci ledviny. Přestože dialyzační přístroj potřebuje pro svůj chod elektrickou energii, pacient není dialyzován nepřetržitě. Pacienti si mohou vybrat mezi kratší denní dialýzou, která se provádí dvě až čtyři hodiny 5- až 7krát týdně, nebo delší procedurou probíhající přes noc, která probíhá 3- až 7krát týdně šest až deset hodin během spánku.
Domácí dialyzační přístroje potřebují obdobně jako jiné elektrické zdravotní přístroje, aby náhradní elektrický zdroj splňoval požadavky dialyzačního přístroje a zároveň aby měly zajištěn přívod vody a odvod odpadních vod, případně i napojení na domácí úpravnu vody. Je vhodné tedy konzultovat s pacientem potřebnost jeho převozu do dialyzačního střediska při evakuaci z domácího prostředí za MU.

Osoby s mechanickou srdeční podporou

Mechanické srdeční podpory jsou čerpadly krve, která jsou schopna u pacientů s pokročilým srdečním selháním částečně nebo úplně převzít úlohu srdce v krevním oběhu s cílem obnovit dostatečný srdeční výdej. Podle délky trvání terapie se mechanické srdeční podpory rozdělují na krátkodobé (14–30 dnů), střednědobé (1–6 měsíců) a dlouhodobé (pro použití v horizontu až několika let). Z hlediska charakteru generovaného průtoku krve se mechanické srdeční podpory dělí na pulzatilní, které napodobují fyziologickou činnost srdce, a nepulzatilní (rotační), u nichž je průtok krve kontinuální. Zde je důležité upozornit, že těmto pacientům nelze hodnotit (měřit) systolický a diastolický arteriální tlak!
Z hlediska napájení je srdeční mechanická podpora napojena vždy na dva zdroje elektrické energie, to znamená na dvě baterie nebo na baterii a do zásuvky. Za určitých podmínek je možné systém provozovat na jednu baterii, ale pouze po velmi krátkou dobu. Udává se čas 60 vteřin. Po uplynutí této doby se zvyšuje riziko zastavení pumpy. Jde o situaci, kdy pacient přechází z napájení bateriemi na základní napájecí jednotku nebo naopak. Nabíjení baterií může trvat až čtyři hodiny. Baterie, které jsou vsunuty do zástrček na baterie, může pacient nosit v pouzdrech pod každou paží, přes rameno v tašce nebo v pouzdru kolem pasu. Pacient tak může provádět řadu činností mimo domov. Baterie pro napájení je nezbytné používat v párech a se zástrčkami, které se nesmí vzájemně zaměňovat. Jeden pár baterií zajišťuje šest až deset hodin podpory. Tato doba se zkracuje při zvýšené fyzické námaze pacienta nebo při jeho emočním vypětí.

Specifika komunikace s osobami se zdravotním postižením

Osoby se závažným sluchovým postižením a osoby se závažnou poruchou řeči

Mohlo by se zdát, že písemná komunikace je pro osoby se závažným sluchovým postižením naprosto bezproblémová, neboť čtení a psaní není přímo závislé na využívání sluchu. Nicméně skutečnost je taková, že psanou podobu jazyka pro plnohodnotnou komunikaci s těmito osobami není zpravidla možné použít. Zejména starší osoby, které v minulosti prošly standardním vzdělávacím procesem, děti a prelingválně neslyšící osoby, tj. osoby, které neměly možnost alespoň částečně slyšet mluvený jazyk, mají jako svůj první jazyk český znakový jazyk a český jazyk je pro ně cizím jazykem. To znamená, že jsou při čtení a psaní v podobné situaci jako slyšící člověk při kontaktu s textem psaným v cizím jazyce, který ne zcela dokonale ovládá a rozumí tedy jen jednoduchým větám. Současně platí, že neslyšící z různých zemí používají různé znakové jazyky – český znakový jazyk, německý znakový jazyk, anglický znakový jazyk… Nelze tedy automaticky využít českého tlumočníka do znakového jazyka pro komunikaci se zahraničními neslyšícími. Zároveň se odhaduje, že český znakový jazyk ovládá přibližně 15 % neslyšících.

Při osobní komunikaci bez znalosti znakového jazyka lze s výhodou využít přirozenou gestikulaci, ukazování na předměty, části těla a prvky pantomimy. Důležitá je při komunikaci mimika, kdy úsměv neslyšícího může uklidňovat, a naopak rozrušený nebo vyděšený výraz jej bude stresovat.

Úroveň psané komunikace jednotlivých neslyšících je různá. Při písemném styku je potřeba očekávat, že nedojde k plnému porozumění a že písemná komunikace může neslyšícího uvádět do rozpaků a k pocitu méněcennosti, jelikož si nejistotu v psané češtině uvědomuje.

V obecné rovině lze pro písemnou komunikaci s neslyšícími definovat následující zásady:

• v psaném textu může neslyšící dělat velké množství chyb různého charakteru – gramatické chyby, překlepy, špatné skloňování, špatné časování sloves atd.,
• neslyšící může psát pouze ve 3. osobě, používat tykání nebo infinitivy,
• preferujte při psaní tykání nebo převezměte formát textu, kterým píše neslyšící,
• při dotazování neuvádějte více dotazů za sebou, neboť odpověď se bude s vysokou pravděpodobností týkat pouze posledního z položených dotazů,
• při neporozumění dotazu je potřeba otázku přeformulovat a zeptat se jinými slovy,
• vyvarujte se cizích a převzatých slov, odborných termínů a zkratek,
• vyvarujte se košatých přídavných jmen,
• vyvarujte se předložek popisujících umístění nebo časové určení (např. před, za, pod, nad, v, po) a zároveň při čtení textu uvažujte, že použití předložek může být chybné,
• volte jednoduché věty za použití základních výrazů a obratů, kterým by mohli porozumět například žáci 1. až 3. tříd základních škol.

Mezi standardizované odpovědi tísňové linky 112 lze doporučit zahrnutí textů pro zjištění informace, zda tísňové SMS zprávy píše osoba neslyšící a následně i text pro výzvu k využití služby Tiché linky. Zde je však potřeba upozornit, že z hlediska operačních postupů operátora tísňové linky není možné odeslat SMS zprávu s odkazem na využití SOS linky prostřednictvím tlumočníka Tiché linky a zavěsit. Zároveň se tlumočník může dovolat nejen k jinému operátorovi tísňové linky 112 daného kraje, ale tísňový hovor může přepadnout na linku 112 jiného kraje nebo podle požadavku neslyšící osoby se může dovolat na linku 155 nebo 158. Z těchto důvodů by měla být volba tohoto postupu pečlivě zvážena, a proto je také  zvýrazněna kurzivou. Opět je zde pro názornost uveden možný přepis (překlad) těchto textů.

Možný přepis (překlad) standardizovaných odpovědí používaných v systému linky 112 do SMS zpráv pro neslyšící

Z hlediska doby nutné pro zjištění, zda se jedná o tísňové SMS zprávy od osoby neslyšící, a odlišení této situace od případů zlomyslného zneužívání této služby tísňové linky 112 je nezbytné apelovat a propagovat službu HZS ČR pro osoby se zdravotním postižením. Zařazením osoby na seznam osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla a postupy, jsou do systému operačních a informačních středisek HZS krajů uloženy kontaktní údaje na danou osobu. Při příjmu tísňového volání od evidované osoby se pak operátorovi tísňové linky 112 automaticky zobrazí specifické potřeby pro komunikaci s danou osobou. V případě osoby se sluchovým postižením nebo se závažnou poruchou řeči operátor tísňové linky hned zná kontext a podle situace může například rovnou instruovat k využití SOS tlačítka Tiché linky.

Jak již ale bylo zdůvodněno, důležitá je také propagace SOS linky provozované neziskovou organizací Tichý svět, o. p. s. Neslyšící osoby tak budou moci v případě ohrožení využít efektivní způsob přivolání pomoci tím, že budou automaticky volat na tísňové linky prostřednictvím tlumočníka SOS linky, a nebude tak docházet k časovým prodlevám způsobeným nejprve zjišťováním a pochopením situace ze strany operátora tísňové linky a následně instruováním k využití online tlumočníka do znakového jazyka.

Tichá linka je sociální služba tlumočení znakového jazyka a přepisu mluvené řeči do textu online. Je určena lidem se sluchovým nebo kombinovaným postižením a umožňuje jim komunikovat se slyšícími lidmi bez bariér. Klient při použití zvolí vhodnou službu. Pokud komunikuje ve znakovém jazyce, vybere si online tlumočení a spojí se s tlumočníkem prostřednictvím videohovoru. Pokud komunikuje v českém jazyce, zvolí službu přepisu a spojí se s přepisovatelem skrze textové okno. Tlumočník/přepisovatel potom zprostředkuje telefonickou nebo osobní komunikaci či upraví nebo přeloží text. Tichá linka je dostupná na více než 350 místech po celé ČR. Ročně se přes ni uskuteční více než 40 000 požadavků. Služba a potřebná podpora je zdarma a nonstop. Online tlumočení a přepis jsou provozovány neziskovou organizací Tichý svět, o. p. s., od roku 2008.
Zdroj: www.tichalinka.cz/o-tiche-lince

Osoby nevidomé a osoby nevidomé s vodicím psem

V případě nevidomých osob lze v současné době využít různá technická zařízení pro automatické čtení textu nebo záznam a přehrávání mluvených informací. Při evakuaci nevidomých osob je zásadní komunikovat s evakuovaným přímo tváří v tvář, informovat ho o všech podstatných skutečnostech a očekávaném postupu. Při zásahu nelze oddělovat osobu se zrakovým postižením od vodicího psa. Na toho není vhodné mlaskat, hvízdat, hladit ho, krmit ho nebo na něj mluvit bez vědomí majitele. Podrobně jsou zásady komunikace s osobami se zdravotním postižením na místě zásahu vydány Bojovým řádem jednotek požární ochrany v Metodickém listu č. 12 kapitoly S. Část II. bod 3 je věnovaná komunikaci s osobou se zrakovým postižením.

Minulost a budoucnost

Specifické komunikaci a spolupráci s osobami s různými druhy zdravotního postižení se dlouhodobě věnuje nejen HZS KVK, ale HZS všech krajů ČR. Například již v roce 2016 vytvořila psycholožka HZS Zlínského kraje ve spolupráci se sdružením 3Dimenze Moravské centrum znakového jazyka pomůcku pro zásahy na místech MU. Karty obsahují 18 jednoduchých vět, prostřednictvím kterých mohou hasiči neslyšící osobu uklidnit, poskytnout jí důležité informace o jejím bezpečí a také od ní zjistit důležité informace pro účinnou pomoc hasičů nebo dalších zasahujících složek integrovaného záchranného systému. V příloze pomůcky je obrázek člověka, na kterém může neslyšící osoba ukázat případná zranění nebo míru bolesti. Nechybí ani obrázek domu s piktogramy pro usnadnění komunikace, například při požáru, povodni nebo jiném nebezpečí. Prostřednictvím psychologů HZS krajů byla tato pomůcka poskytnuta k využití všem profesionálním hasičům v ČR.
Technologický pokrok v oblasti elektrických zdravotnických přístrojů na podporu životních funkcí pacientů v domácím ošetřování a v oblasti komunikace s osobami se smyslovým postižením, popřípadě s kombinovaným postižením klade vysoké nároky na HZS ČR nejen v oblasti věcných prostředků, ale i v přípravě a dodržování postupů pro naplnění specifických nároků a potřeb osob s různými typy zdravotního postižení.
V současné době byl v březnu 2025 na jednání Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením iniciován vznik pracovní skupiny pro přístupnost tísňového volání a informací o vzniku MU a krizových situací a způsobu jejich řešení osobám se zdravotním postižením, do které je nominován příslušník HZS ČR. Tato iniciativa má mimo jiné za úkol nastavit systém vzdělávání operátorů linky tísňového volání 112 pro komunikaci s osobami se specifickým zdravotním postižením a zahájit spolupráci s organizacemi věnujícími se tlumočení do znakového jazyka pro možnost překládání varovných informací obyvatelstvu osobám se sluchovým postižením a využít tak technické prostředky 21. století pro varování a informování obyvatelstva i s tímto smyslovým postižením.

plk. Mgr. Nela RUSOVOVÁ, HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

Polsko převzalo předsednictví Radě EU na začátku tohoto roku a na konci června 2025 ho úspěšně zakončilo.Jeho prioritou v oblasti civilní ochrany (CO) byla komunikace v krizovém řízení (KŘ), a to jak její technologické, tak netechnologické aspekty. Významným milníkem polského předsednictví se stalo představení dlouho očekávané Strategie připravenosti Unie na konci března. Poté polské předsednictví začalo projednávat v pracovních skupinách Rady EU první opatření z akčního plánu této důležité a potřebné strategie a činit první kroky směrem k její úspěšné implementaci. 

Zahájení lednového odborného semináře ve Varšavě

Prioritou v oblasti CO navázalo Polsko na předchozí předsednictví z roku 2011 a opět se věnovalo komunikaci v KŘ a CO. Tímto tématem se také zabýval první odborný seminář, který se uskutečnil ve Varšavě 27. až 29. ledna 2025. Hlavním cílem této akce bylo navázat na diskuze, které se uskutečnily během polského předsednictví v roce 2011, a poskytnout podklady pro další jednání během zasedání pracovní skupiny Rady EU pro civilní ochranu (PS PROCIV), zasedání generálních ředitelů pro CO a dalších relevantních fór.
Akce se zúčastnilo 130 účastníků z 34 zemí, kromě všech členských států EU i sedm zemí zapojených do Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM). V úvodní části se diskuze odehrávaly ve třech odborných panelech s tématy – technologie v komunikaci v oblasti CO, netechnologické aspekty komunikace v oblasti CO a specifické výzvy v oblasti komunikace v kontextu biologických, chemických a radiačních rizik (CBRN). Na tento poslední panel navázala interaktivní hra simulující CBRN incident, do níž byli zapojeni všichni účastníci semináře a členové fakulty žurnalistiky a médií z Varšavské univerzity, kteří hráli zástupce médií. Účastníkům simulační hry byly přiděleny různé role – zástupce lokální administrativy, NGOs, služby (hasiči, policie atd.), vládní administrativa a veřejnost, podnikatelská sféra, zástupci Evropského centra pro reakci na mimořádné události (ERCC) a médií. Hra probíhala podle předem daného scénáře ve třech fázích – před incidentem, během incidentu a po incidentu. Zástupci jednotlivých rolí byli konfrontováni s různými situacemi, které vyžadovaly zjišťování informací od jiných skupin, komunikaci mezi sebou, přijímání rozhodnutí a nutnost veřejně hovořit do médií.
Druhý seminář o nástrojích budování kapacit civilní ochrany a možnostech financování ze strany EU se konal 25. a 26. března 2025 ve Varšavě a jeho spolupořadateli byly Evropská komise (EK), Akademie požární ochrany v Polsku a organizace polské Státní požární ochrany. Akce se zaměřila na propagaci a hodnocení nástrojů financování v rámci UCPM a dalších relevantních programů EU. Účastníci zkoumali, jak mohou tyto nástroje podpořit instituce civilní ochrany v přístupu k financování a odborným znalostem pro národní i mezinárodní aktivity.

Úvod simulační hry během lednového odborného semináře ve Varšavě
Akce se zúčastnilo více než 70 zástupců z 30 zemí a institucí EU, kteří diskutovali o posílení prevence a připravenosti na katastrofy prostřednictvím investic, sdílení znalostí a efektivního využívání finančních nástrojů. Klíčová témata zahrnovala investice do systémů včasného varování či možnosti financování z kohezních fondů a výzkumné programy EU (např. Horizon Europe) včetně úspěšných příkladů. Představeny byly i nástroje jako Technická podpora reforem (TSI) a projekt CLIMAAX, které podporují reformy na národní i regionální úrovni.
Unikátní akcí pořádanou během polského předsednictví bylo bezesporu fórum Bezpečné kulturní dědictví – evropské výzvy v době války a krize, které se konalo 3.–4. dubna 2025 v Krakově. Tuto akci společně uspořádaly polské Ministerstvo kultury a národního dědictví a Ministerstvo vnitra a státní správy. Fórum bylo rozděleno do tří bloků podle témat – ochrana nehmotného kulturního dědictví, ochrana významných nemovitých a movitých památek a mezinárodní aktivity v oblasti ochrany kulturních památek. Účastníci se seznámili s procesy a celkovým přístupem polských státních orgánů k ochraně významných kulturních památek a pramenů, formou nejen přednášek, ale i praktických ukázek na konkrétních objektech v rámci kulturního dědictví UNESCO. Akce sloužila jako platforma pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů evropských odborníků v oblasti ochrany kulturního dědictví ohroženého přírodními katastrofami, terorismem a úmyslným ničením kulturních statků v době války a krize.
V průběhu polského předsednictví se uskutečnila také dvě setkání generálních ředitelů civilní ochrany. První setkání bylo organizováno EK v Bruselu 11. až 12. února 2025 a bylo zcela zasvěcené diskuzím o připravované Strategii připravenosti Unie. Generální ředitelé měli možnost diskutovat o doporučeních z Niinistöho zprávy, která by se měla do Strategie promítnout. Závěr byl věnován budoucnosti UCPM v návaznosti na opatření navrhovaná ve Strategii.
Ve dnech 22. až 23. května 2025 se konalo již 54. setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se uskutečnilo v Gdaňsku a Sopotech. Hlavními tématy, jimiž se zabývali účastníci této akce, byly opět budoucnost UCPM, nově představená Strategie připravenosti Unie, civilně-vojenská spolupráce, strategie EU pro vytváření zásob a budování společných evropských kapacit. V závěru představilo harmonogram a prioritu předsednictví nastupující Dánsko.

Setkání generálních ředitelů pro CO v polských Sopotech

Strategie připravenosti Unie

Milníkem v průběhu polského předsednictví bylo představení Strategie připravenosti Unie. Ve středu 26. března 2025 EK a vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydaly společné sdělení s tímto strategickým dokumentem, který reflektuje současnou situaci, kdy Evropa čelí nové realitě, jež se vyznačuje rostoucími riziky a hlubokou nejistotou v souvislosti s významnými politickými, hospodářskými, klimatickými, environmentálními a technologickými změnami. Strategie přináší ucelený přehled oblastí, které je potřeba posílit, a konkrétních návrhů s cílem vytvořit Unii připravenosti, tedy připravenou a odolnou EU vůči všem přírodním a člověkem způsobeným krizím a katastrofám.
Dokument staví na stejných principech jako Niinistöho zpráva, tedy integrovaném přístupu ke všem rizikům, mezirezortním přístupu sdružujícím všechny příslušné aktéry na všech úrovních veřejné správy a celospolečenském přístupu, který podporuje zapojení občanů, místních komunit a občanské společnosti, podniků a sociálních partnerů i vědecké a akademické obce. V dokumentu je také patrný důraz na komplementaritu s aktivitami NATO v oblasti připravenosti a odolnosti.
Strategie připravenosti Unie se navzájem doplňuje s dalšími dvěma strategickými dokumenty EU, tedy Bílou knihou o evropské obraně – připravenost 2030, která byla uveřejněna 19. března 2025, a Evropskou strategií vnitřní bezpečnosti – ProtectEU, jež byla představena 1. dubna 2025.
Polsko úspěšně zakončilo předsednictví Radě EU v oblasti CO předsednickou zprávou, která shrnula všechny uspořádané akce a dosažené úspěchy. V červenci si pomyslnou štafetu předsednictví převzalo druhé Dánsko z předsednického tria Polsko – Dánsko – Kypr. Dánsko se během předsednictví bude soustředit na silnější mezisektorové KŘ a zkvalitnění odolnosti a připravenosti na zvládání hrozeb. Pokračovat bude také v projednávání Strategie připravenosti Unie a v práci na její implementaci. V rámci PS PROCIV zahájí velmi důležitou revizi UCPM jakožto pilíře evropské CO.

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR