Informace o naplňování Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 za rok 2025
MV-GŘ HZS ČR zhodnotilo, jak se daří naplňovat rozvojové plány do roku 2030. Hotová je zatím třetina z 39 vytyčených úkolů. První ostré vyhodnocení ukazuje, jak se sbor pere s nedostatkem peněz na techniku, chybějícím systemizovanými místy nebo novým trendem zapojování žen do výjezdové činnosti.
V pondělí 18. května byl vládě pro informaci představen zásadní dokument MV-GŘ HZS ČR: „Informace o naplňování Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 za rok 2025“ (dále jen „Informace“). Informace velmi otevřeně popisuje, které ze stanovených úkolů HZS ČR plní, které neplní nebo byly odsunuty a dává příležitost pro aktualizaci jejich znění tak, aby nedocházelo ke stagnaci z důvodu jejich zastaralosti či neplatnosti údajů.
Z celkového počtu 39 dílčích úkolů jich mělo 22 být splněno do konce roku 2024 nebo 2025. Tyto termíny se podařilo z větší části naplnit a 55 % procent úkolů bylo vyhodnoceno jako splněno. Zbylých 19 úkolů s pozdějším termínem plnění, byly taktéž vyhodnocovány a většina z nich je plněna průběžně (některé dílčí úkoly a mají tedy více termínů plnění). Tři úkoly byly dokonce splněny v předstihu, naopak dva úkoly nebyly plněny vůbec.
Strategie dělí dílčí úkoly do tří prioritních oblastí: personálně zabezpečený HZS ČR, moderně vybavený HZS ČR a podpora znalostního přístupu a vzdělávání. V rámci těchto oblastí bylo definováno 10 strategických cílů.
Naplňování vybraných dílčích úkolů
- personálně zabezpečený HZS ČR
HZS ČR dlouhodobě usiluje o navyšování počtu služebních míst, které se ale v roce 2025 a 2026 dle nepodařilo. Strategie stanovuje cíl pravidelného navyšování o 300 systemizovaných služebních míst ročně se závěrečným celkovým počtem 11 970 míst. V roce 2020 a 2021 došlo k naplňování v polovičním rozsahu tedy 150 míst ročně. 300 míst bylo přidáno v roce 2022 a 2023. Ale v roce 2024 šlo pouze o 50 míst. V letech 2025 a 2026 nebylo navyšování realizováno vůbec. Důvod pro stanovení tohoto cíle byl dlouhodobě rostoucí počet řešených událostí, který v porovnání s navyšováním služebních míst roste dvojnásobným tempem. V důsledku může docházet k přetěžování příslušníků, zmenšení prostoru pro odbornou přípravu a tím zvýšení rizika chyb.
S tím úzce souvisí zapojení žen do výjezdové činnosti. Ženy tvoří více než 50 % populace České republiky, a přitom jejich zapojení do výjezdové činnosti je minimální. K lednu 2026 je z celkových více než 7 tisíc příslušníků HZS ČR zařazených v jednotkách požární ochrany pouze 8 příslušnic. HZS ČR se tak připravuje o polovinu potenciálních kandidátů na nezaplněné pozice. Na tuto skutečnost přímo navazuje počet stanic podmínkami vyhovujících pro zařazení žen do výjezdu. Jedná se pouze 42 % všech stanic ve republice. U 143 stanic ani není možné vytvořit takové podmínky, aby zde mohly vykonávat službu ženy (možnosti šaten, sociálního zázemí a další). Mezi jednotlivými kraji lze pozorovat výrazné rozdíly v míře připravenosti zázemí pro smíšené výjezdové jednotky. Nejlépe je na tom Zlínský kraj (74 %) a Královehradecký kraj (64 %), nejhůře naopak Středočeský kraj (27 %) a Moravskoslezský kraj (26 %).
Oproti původnímu očekávání se naopak podařilo průběžně plnit úkol: Posílení personálních kapacit a vzdělávání v oblasti první pomoci a to především díky kurzu Neodkladná zdravotnická pomoc. I zde však vyvstává problém, a to platové ohodnocení lektorů, kteří jsou z pravidla příslušníci výjezdových jednotek. To pro ně zajišťuje příspěvek za směnný provoz a další příplatky. V čase kurzu jsou však hodnocení jako by byli denními příslušníky a o všechny tyto finanční bonusy přichází. Výpadek příjmů potom není ve většině krajů systémově kompenzován a tím dochází ke krácení příjmů těchto příslušníků, což pravděpodobně povede ke snížení zájmu o tuto pozici. Bez zkušených lektorů nebude možné nadále tento úkol naplňovat.
- Moderně vybavený HZS ČR
Mezi průběžně plněné úkoly prioritní oblasti B patří například Dosáhnout plánovaného počtu stanic HZS krajů a jednotek PO a zabezpečit optimální podmínky pro výkon služby modernizací stávajících a výstavbou nových stanic (2030) nebo Dosáhnout stabilního cyklu obměny požární techniky a věcných prostředků, a tím snížit náklady na provoz a zabránit vzniku velkých investičních vln (2028). Přestože se dosažení cyklu obměny techniky daří naplňovat podle plánu, ukazuje se, že tempo roční obnovy není dostatečné. Na konci roku 2025 bylo téměř 30 % výškové techniky a 12 % techniky CAS 20 provozováno za svou životností. Na to je přímo navázaný systém bezúplatného předávání vyřazené techniky SDH obcí, který může fungovat pouze za předpokladu, že vyřazená technika bude ještě v provozním stavu. Bez přispění dalších zdrojů financování (dotace, granty, rozpočet obcí a krajů) nelze zajistit obnovu techniky u jednotek SDH obcí.
Současně na začátku letošního rok byl proveden výzkum, který se věnoval zajištění efektivního fungování jednotek sboru dobrovolných hasičů. Bylo zjištěno, že na obnovu zastaralé techniky, provoz i rekonstrukce zbrojnic a další by bylo zapotřebí přibližně 3,3 miliardy korun. Podle současného návrhu státního rozpočtu je však navrženo pouze 310 milionů korun, což představuje zhruba desetinu odhadované potřebné částky a zároveň přibližně polovinu dotačního objemu z předchozích let. Pro srovnání v roce 2023 bylo těchto 310 milionů korun vyhrazeno pouze na zbrojnice a dnes s nimi bude potřeba zajistit veškeré dotační výdaje (zásahová vozidla, technika, dýchací přístroje, výcvik atd.).
Pozitivním však je, že například úkol Optimálně standardizovat a unifikovat požární techniku a věcné prostředky ve vybavení jednotek požární ochrany s termínem plenění 2027/2028 byl splněn v několikaletém předstihu. Oblastí, která je velmi vysoké úrovni je informační podpora velitele zásahu, jejíž zdokonalení je také součástí jednoho z vyhodnocovaných úkolů. V současnosti se sbor posunul dopředu v oblasti předávání obrazových dat v reálném čase. Za tímto účelem byla ustanovena dokumentační a dronová služba a byly vyvinuty nové postupy pro sběr a ukládání dat. Velkým úspěchem je také zajištění obrazové podpory nezbytnými prostředky a softwarovým systémem Jestřáb a využíváním „360“ snímkování, které slouží pro přímou podporu velitele zásahu. Data zajištěná pomocí těchto technologií se využívají také pro účely zjišťování příčin požárů a pro vyhodnocení postupu po zásahu i edukační účely. Datová podpora velení je tak ve velice vyspělá.
- Podpora znalostního přístupu a vzdělávání
Mezi úkoly, které se nepodařilo splnit do roku 2025 a byly přesunuty na letošní rok patří například Dokončení nové Koncepce ochrany obyvatelstva, a revize opatření v oblasti varování, ukrytí, PIO a nouzového přežití či Vytvoření informačního systému pro podporu připravenosti a řešení mimořádných událostí a krizových situací. Oproti znění úkolu ve strategii došlo ke změně a místo aktualizace Koncepce se v součásti probíhá příprava nového materiálu. Tento materiál bude zaměřen nejen na komplexní úkoly ochrany obyvatelstva (varování, ukrytí či nouzového přežití a jiné), ale i na zajištění ochrany obyvatelstva v kontextu současné situace a její zajištění jak během míru, tak až po válečný stav.
Jediným úkolem v celé Strategii, který má termín plnění „průběžně“ je Zajištovat a koordinovat plnění závazků v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO. V oblasti EU se HZS ČR od roku 2023 účastní tří projektů rescEU: rescEU Transition, rescEU Aerial Forest Firefighting with Helicopter (budování kapacit leteckého hašení lesních požárů) a rescEU CBRN Stockpiles (vytvoření zásob vybavení pro detekci a identifikaci CBRN látek a materiálů). Současně HZS ČR vysílá národního experta do sekce A DG ECHO.
V NATO má HZS ČR zajištěno přímé spojení s aliancí prostřednictvím styčného důstojníka HZS ČR při Stálé delegaci ČR při NATO. Ten zastupuje ČR v rámci činnosti Výboru pro odolnost, což umožňuje přímou komunikaci směrem z i do Aliance a hájení zájmů jak HZS ČR, tak republiky na vysoké rozhodovací úrovni. V současnosti tuto pozici zastává brig. gen. Ing. Roman Hlinovský. Současně je MV-GŘ HZS ČR gestorem koordinace plnění národních cílů pro civilní nouzovou připravenost a odolnost NATO. Finální vyhodnocení spolu se určením nových cílů proběhne v roce 2026.
Vyhodnocení strategického trendu nárůstu vnitřního dluhu
Kromě vyhodnocování úkolů byl za rok 2025 byly v rámci Informace vyhodnocován také vývoj stanovených strategických trendů. Hlavním sledovaným ukazatelem je tzv. vnitřní dluh neboli nárůst či pokles odložených investic na majetku HZS ČR. K lednu 2026 obhospodařuje HZS ČR majetek v hodnotě celkem 52 mld. Kč. V porovnání hodnota vnitřního dluhu dosahuje 31,3 mil. Kč tedy přes 60 % hodnoty tohoto majetku. A nejde jen o konkrétní výši vnitřního dluhu, ale i dlouhodobý trend jeho nárůstu. V roce 2025 rostl objem dluhu větším tempem než investiční prostředky. V současné situaci to znamená, že úroveň investic nedostačuje k zastavení akumulace vnitřního dluhu zejména v oblasti nemovitého majetku.
Administrativní rámec zpracování Informace
Vyhodnocování naplňování úkolů stanovených Strategií HZS ČR je dle usnesení č. 65 ze dne 29. ledna 2025 třeba předkládat každoročně vládě. Na základě této skutečnosti MV-GŘ HZS ČR zpracovalo materiál „Informace o naplňování Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 za rok 2025“ (dále jen „Informace“), který byl 4. března 2026 projednán na 89. schůzi Výboru pro civilní nouzové plánování. Následně byl dne 20. dubna usnesením č. 10 materiál schválen na jednání Bezpečnostní rady státu a předložen pro informaci na schůzi vlády ČR 18. května 2026.