Restaurace v kempu na Českolipsku lehla popelem
s 6
Složky IZS ve Středočeském kraji nacvičovaly zásah u hromadné nehody na dálnici
s 10
Problematika iniciace par benzínu nedopalkem cigarety
s 14
Evropská platforma pro výměnu informací z oblasti požární bezpečnosti (2.část)
s 18
Zkušenosti českých hasičů z požárů v Řecku (2.část)
s 24
Odborný seminář AV HZSP
s 30
Zkušenosti z přípravy projektu Městečko bezpečí
s 32
Nadace policistů a hasičů - Příběh, který psal sám osud
s 34

Čtrnáct jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů nejen z Libereckého kraje zaměstnal v noci na středu 16. července 2025 požár objektu restaurace v kempu v Doksech na Českolipsku. Mimořádná událost byla na tísňovou linku nahlášena přibližně půl hodiny po půlnoci.

Charakteristika místa události

Restaurace Bílý Kámen je součástí komplexu rozsáhlého kempu v blízkosti Máchova jezera. Kemp nabízí ubytování v dřevěných chatkách, stanech a karavanech, možnost stravování a volnou zábavu na diskotéce a v několika barech. Samotnou budovu restaurace Bílý Kámen a přilehlý Modrý bar lze stavebně hodnotit jako částečnou dřevostavbu s některými obvodovými stěnami se sendvičovými konstrukcemi případně zčásti vyzděnými. Střešní konstrukce je tvořena dřevěnými nosnými prvky a vazníky s plechovou střešní krytinou. Podstřešní prostor je od ostatních místností oddělen konstrukcemi bez požární odolnosti. Jde o částečně podsklepenou stavbu s jedním nadzemním podlažím. Sklep slouží jako sklad lihovin. Podsklepená část je oddělena požárně dělicími konstrukcemi a požárem nijak zasažena nebyla. Restaurace má rozlohu 477 m² a přilehlý bar rozlohu 555 m². Komunikace v areálu kempu jsou dostačující a nástupní plocha u restaurace umožňuje ustavení mobilní požární techniky ze tří stran. V areálu chybí dostatečně vydatný zdroj požární vody. Z toho důvodu byl nejprve využíván nadzemní hydrant v ulici Valdštejnská v Doksech a následně otevřený vodní zdroj na Břehyňském rybníku. Zde je vytvořeno stálé místo pro čerpací stanoviště.

Situace na místě zásahu

Požár restaurace byl na krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (HZS LBK) prostřednictvím tísňové linky nahlášen 16. července 2025 v 00.34 hodin. První jednotka požární ochrany (PO) ze stanice Doksy se na místo dostavila v 00.42 hodin. Prvotním průzkumem byl zjištěn požár zasahující asi jednu třetinu objektu. Konkrétně šlo o kuchyň a přilehlou místnost. Vzhledem ke stavební dispozici objektu a zejména stavebně oddělené části s nosnými dřevěnými konstrukčními prvky střechy docházelo k intenzivnímu šíření ohně v uzavřeném podstřešním prostoru. Velitel zásahu (VZ) rozhodl o vytvoření dopravního vedení B s rozdělovačem a jedním útočným proudem C, kterým byla zahájena okamžitá ochrana přilehlých prostor s cílem zamezit šíření požáru. Dalším průzkumem byl nalezen sklad, v němž bylo umístěno několik tlakových lahví s propan-butanem. Byla zahájena jejich evakuace mimo prostory zasažené požárem. Kontrolním měřením termokamerou nebyla u těchto lahví naměřena teplota vyšší než 40 °C. Na místo události se začaly postupně dostavovat další povolané jednotky PO.

Nasazení sil a prostředků

Nasazení sil a prostředků na místě událostiPo nahlášení mimořádné události byly vzhledem k rozsahu požáru povolávány postupně jednotky PO z 2. a následně 3. stupně požárního poplachu. Celkem zasahovalo 14 jednotek PO. Nasazeno bylo 21 kusů mobilní požární techniky včetně výškové techniky, chemického kontejneru a využito bylo také speciální hasicí zařízení CCS Cobra. K likvidaci požáru byla rozvinuta dvě dopravní vedení B se šesti útočnými proudy C, které byly postupně nasazeny ze všech stran stavebního objektu tak, aby bylo co nejvíce omezeno šíření požáru. Bojové rozvinutí je znázorněno na obr. 1. U zásahu byl přítomen řídící důstojník územního odboru a krajský řídící důstojník. Na místě události velel od příjezdu první jednotky velitel družstva ze stanice Doksy do příjezdu velitele čety ze stanice Česká Lípa, který převzal velení v 00.57 hodin. Po provedeném průzkumu a vyhodnocení situace ve 2.01 převzal velení u zásahu řídící důstojník územního odboru. Následně ve 3.15 hodin převzal velení krajský řídící důstojník. V průběhu zásahu byl zřízen štáb VZ a po likvidaci požáru aktivován program „čistý hasič“. Při jeho aktivaci se hasiči ještě na místě zásahu převlékají do čistého náhradního oděvu a provádějí základní hrubou očistu. Využit byl také hasičský bezpilotní letoun – dron a během šetření příčiny vzniku požáru povolán pohotovostní výjezd Technického ústavu požární ochrany.

Průběh zásahu

Na místo události se jako první dostavila jednotka PO ze stanice Doksy, která po provedeném průzkumu zahájila hasební práce pomocí dopravního vedení s rozdělovačem a jedním útočným proudem C. Útočné proudy byly soustředěny v místě vzniku a bezprostředního šíření požáru. Po příjezdu jednotky PO ze stanice Česká Lípa převzal velení na místě zásahu velitel čety. Dalším průzkumem bylo zjištěno stavební propojení restaurace a baru a také masivní uvolňování zplodin hoření v dřevěném podhledu obou objektů. Objekt byl odpojen od elektrické energie. Vzhledem k rozsahu požáru rozhodl VZ o nasazení více sil a prostředků (SaP) a o rozvinutí dalšího dopravního vedení s rozdělovačem a dvou útočných proudů z druhé strany restaurace. V té době byl vyhlášen 2. stupeň poplachu.

Objekt těsně po backdraftu

V těsné blízkosti objektu byly nalezeny další tlakové lahve s propan-butanem, které byly přemístěny do bezpečné vzdálenosti. Termokamerou na nich byla naměřena teplota 29 °C. Byly vytvořeny dvě průzkumné skupiny s cílem nalézt ohnisko požáru a zamezit jeho dalšímu šíření vnitřní zásahovou cestou. Do obou částí objektu musel být proveden násilný vstup. Vzhledem k aktuálnímu počtu SaP rozhodl VZ o obraně přilehlých objektů a po příjezdu dalších jednotek PO byl zahájen požární útok. Z důvodu intenzivního hromadění zplodin hoření v podstřešním prostoru a jejich charakteristické husté tmavě šedé barvě bylo nasazeno zařízení CCS Cobra z čelní strany štítu objektu za účelem ochlazení a inertizace podstřešního prostoru. Po několika minutách nasazení došlo ke změně směru proudění zplodin a k jejich vtahování zpět do objektu. Následně nastal tzv. backdraft. Tento jev nastává vlivem nahromaděných zplodin hoření a pyrolýzních produktů v uzavřeném prostoru. Ještě před vznikem backdraftu při vizuálním projevu vtahování zplodin hoření zpět do podstřešní konstrukce VZ nařídil všem zasahujícím, aby neprodleně opustili prostory. V důsledku backdraftu došlo k rychlému rozšíření požáru na celý objekt. S ohledem na probíhající destrukci střešní konstrukce směrem do vnitřního prostoru již zásah dále probíhal výhradně z vnější části objektu. Postupně bylo k likvidaci požáru nasazeno celkem osm útočných proudů. Dodávka hasební vody byla zajištěna z nadzemního hydrantu v ulici Valdštejnská. Na místo události se dostavil řídící důstojník územního odboru, který přebral velení u zásahu.
Provedený průzkum ukázal, že požárem byla zasažena plocha střešního pláště a stavební konstrukce z 80 %. Řídící důstojník rozhodl o rozdělení místa zásahu na dva úseky a zřízení čerpacího stanoviště na Břehyňském rybníku. Vzhledem k rozsahu požáru a počtu jednotek na místě události byl vyhlášen 3. stupeň poplachu. Na místo události se dostavil krajský řídící důstojník a přebral velení u zásahu.
Kvůli dohašování stavebních konstrukcí byla provedena změna nasazení a stanoviště automobilového žebříku. Docházelo k postupnému rozebírání stavebních konstrukcí a dohašovaní skrytých ohnisek požáru. Byl proveden průzkum sklepních prostor, kterým bylo zjištěno, že majetek v podobě lihovin, piva a stavebního materiálu není požárem ani hasební vodou nijak poškozen. Byla zahájena redukce SaP a stupeň poplachu snížen na 2. Velení u zásahu převzal zpět řídící důstojník územního odboru, který následně rozhodl o další redukci SaP na místě události a současně rozhodl o aktivaci projektu „čistý hasič“. Postupně byla dohašena všechna ohniska a nahlášena likvidace požáru. Na místě události dále probíhalo vyšetřování příčiny vzniku požáru.

Pohled na propadlou střechu vlivem destrukce její konstrukce

Specifika zásahu

Mezi hlavní specifika zásahu lze zařadit zejména rychlé šíření požáru podstřešním prostorem a vznik explozivního hoření (backdraft). Následovalo velmi prudké rozšíření požáru a došlo ke zřícení střešní konstrukce.

Pozitiva

• v době vzniku požáru se v objektu nenacházely žádné osoby,
• zásah proběhl bez zranění zasahujících hasičů a všech ostatních osob,
• přítomnost majitelky objektu, která po celou dobu zásahu spolupracovala s VZ,
• možnost vytvoření stanoviště štábu VZ v objektu recepce v těsné blízkosti místa zásahu.

Negativa

• vysoká výše škody v porovnání s uchráněnou hodnotou,
• vysoká rychlost šíření požáru podhledovou konstrukcí,
• vznik explozivního hoření s následným zřícením střešní konstrukce.
• omezený přístup zasahujících, kteří po zřícení střešní konstrukce nemohli vstupovat dovnitř objektu a hasební práce musely být vedeny vnější zásahovou cestou,
• před zřícením střešní konstrukce byl přístup dovnitř objektu ovlivněn také velmi vysokou teplotou a téměř nulovou viditelností, což se projevilo na rychlosti postupu zasahujících a provedení hasebních prací.

Příčina vzniku požáru a výše škody

Příčina vzniku požáru je v současné době v šetření. Přímá škoda je stanovena na 20 milionů korun. Uchráněná hodnota 1 milion korun.

mjr. Dan SCHWAMBERGER, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje

Jednotky požární ochrany (PO) ve Středočeském kraji zasahují ročně u více než 4 200 dopravních nehod a tento statistický údaj má neustále vzrůstající tendenci. Z celkového počtu zásahů v kraji jde o 22% podíl. Územím Středočeského kraje prochází devět dálnic o délce 367 km, což odpovídá téměř 30 % celkové délky dálničních sítí v ČR.

Cílem cvičení byl nácvik taktických a takticko-strategických postupů složek integrovaného záchranného systému (IZS) při hromadné dopravní nehodě na dálnici s aktivací typových činností STČ-08/IZS Dopravní nehoda, STČ-09/IZS Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob a STČ-10/IZS Nebezpečná porucha plynulosti provozu na dálnici.

Námět cvičení

Vlivem nepříznivých meteorologických podmínek a neočekávaného stavu povrchu vozovky došlo na segmentu dálnice D0 ke střetu cisternového nákladního automobilu a dvou desítek osobních automobilů. Po dopravní nehodě byl na místě velký počet zraněných osob a zcela se zastavil provoz na dálnici, čímž došlo k vytvoření kolony vozidel. Uprostřed kolony se ocitl i autobus Vězeňské služby, který převážel odsouzené do nápravného zařízení. Za účelem cvičení bylo využito celkem 118 figurantů a pět tréninkových figurín. Z tohoto počtu bylo osm figurantů použito pro účely Vězeňské služby, 47 figurantů za účelem scénáře kolony za dopravní nehodou a 68 figurantů a figurín bylo využito u dopravní nehody.

Průběh cvičení

Ve středu 1. října 2025 ve 13.00 hodin přijalo krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje (HZS STČ) oznámení o dopravní nehodě cisterny a velkého počtu osobních automobilů na úseku Pražského okruhu D0 u Modletic v okrese Praha-východ.
Složky IZS vyjížděly na místo zásahu ze dvou seřadišť s časovými odstupy odpovídajícími standardnímu vysílání sil a prostředků. Celková doba vysílání trvala 31 minut. Složky IZS na seřadištích neznaly podrobnosti o scénáři ani počtu a umístění figurantů.
Na seřadišti č. 1 byly připraveny k výjezdu čtyři profesionální a čtyři dobrovolné jednotky s celkovým počtem sedm hydraulických vyprošťovacích sad, dále dva velitelské automobily s velitelem čety a řídícím důstojníkem. Zdravotnická záchranná služba (ZZS) byla na místě připravena se čtyřmi posádkami rychlé zdravotnické pomoci v doprovodném systému dvou posádek rendez-vous a inspektorem provozu. Za Policii České republiky (PČR) bylo připraveno šest posádek, z nichž tři byly z obvodních oddělení, dvě z oddělení hlídkové služby a jedna z dopravního inspektorátu.



Ze seřadiště č. 2 byly vyslány posily po uzavření dálnice. Jednalo se o dvě jednotky PO s cisternovými automobilovými stříkačkami, rychlým zásahovým automobilem a technickým kontejnerem na stabilizaci, které doplnily čtyři jednotky sborů dobrovolných hasičů (SDH). Celkem měly jednotky k dispozici čtyři hydraulické vyprošťovací sady. Kromě jednotek PO bylo na místo vysláno pět posádek rychlé zdravotnické pomoci, které doplnila jedna posádka rendez-vous a inspektor provozu. Za PČR vyjelo vždy po jedné posádce oddělení hlídkové služby, obvodní oddělení, dálniční oddělení, skupina dopravních nehod a velitel policie.
Po příjezdu na místo zásahu bylo zjištěno, že jde o rozsáhlou hromadnou dopravní nehodu ve dvou pruzích dálnice D0 o délce přibližně 50 metrů. Technika jednotek PO a složek IZS zůstala odstavená za kolonou, která byla dlouhá 30 metrů. Na místě za dopravní nehodou nevznikla záchranná ulička a všichni zasahující byli nuceni vybavení na místo dopravní nehody nosit ručně. Po příjezdu na místo zásahu byli první jednotka PO a velitel zásahu konfrontováni s hysterií účastníků dopravní nehody, kteří urgentně požadovali ošetření zraněných osob.
Samotnou dopravní nehodu způsobil nákladní cisternový automobil, který se střetl s několika osobními vozidly a skončil v poloze na boku. Sekundárně došlo k dalším dopravním nehodám ve vysoké rychlosti. Prvotním průzkumem bylo zjištěno, že počet zraněných výrazně převyšuje počet záchranářů, proto velitel zásahu ihned rozhodl o zahájení třídění raněných pomocí metody START podle typové činnosti a požádal o další síly a prostředky. Další jednotky PO a složky IZS vyjížděly ze seřadiště č. 2 po výzvě v druhém směru, což umožnilo zásah ze strany od havarovaného nákladního cisternového automobilu. Nákladní automobil nepodléhal ADR přepravě.
V počátku zásahu byly vytříděny osoby „soběstačné“, tedy zelení. Ti byli odsunuti mimo dopravní nehodu za kolonu vozidel, kde je převzal policista a monitoroval jejich zdravotní stav.



První profesionální jednotky PO vyčlenily ze svého početního stavu dvě třídící skupiny ze směru od kolony k nákladnímu automobilu. Skupiny byly vybaveny třídícími sadami a prostředky pro stavění krvácení (tourniquety). Po dojezdu jednotek PO ze strany havarovaného automobilu byla vytvořena další třídící skupina. Třídící skupiny postupovaly ve směru proti sobě a po vytřídění prováděly neustále kontrolu zdravotního stavu u osob ve vozidlech i mimo ně. Provedly označení vozidel pukem či kuželem, což znamenalo výskyt osoby s prioritou č. 1 (červený) a okamžitou potřebu vyproštění a transportu. Počet červených převyšoval počet družstev v jednotkách PO a drtivou většinu bylo potřeba vyprostit hydraulickou vyprošťovací sadou. Žlutou barvou byly značeny zraněné osoby zaklíněné ve vozidlech, u nichž nebyly ohroženy základní životní funkce. Tím, že jednotky postupovaly z obou směrů proti sobě, střední část dopravní nehody museli v počátku zásahu zajistit příslušníci PČR, zpravidla z oddělení hlídkové služby, kteří byli vybaveni zdravotnickým batohem. Jejich úkolem bylo nepřetržitě dozorovat zdravotní stav vytříděných osob a v případě akutního zhoršení poskytnout první pomoc a informovat velitele zásahu.
Na místě zásahu byl nastaven systém jedno družstvo v početním stavu 1+3 s hydraulickou vyprošťovací sadou na jedno havarované vozidlo s potřebou vyproštění osoby s prioritou 1. Každé družstvo bylo nuceno už od výstupu z vozidla dopravit základní část vybavení na místo zásahu z důvodu rychlého zahájení zásahu. K tomu většinou využilo transportní vanu na naložení nejnutnějšího vybavení a přeneslo jej na místo určení. Zbytek zpravidla nosil strojník nebo jednotky, které nebyly předurčené na dopravní nehody a zároveň byly tyto jednotky využívány i na transporty osob. Nejsložitější vyprošťovací práce se odehrávaly v oblasti střetu osobních vozidel s cisternovým automobilem. V nákladním automobilu řidič utrpěl zranění neslučitelná se životem, avšak bylo potřeba pomocí stabilizační sady Holmatro Powershore zajistit automobil proti pohybu kvůli potřebě vyproštění osob z osobních vozidel. Po vyproštění a transportu všech osob z jednotlivých vozidel došlo k jejich viditelnému označení pomocí spreje písmenem X, což znamenalo prázdné vozidlo. Cílem bylo zabránění zbytečnému a nekoordinovanému opětnému průzkumu.



Místo zásahu bylo po 15 minutách rozděleno na tři úseky a byl zřízen štáb velitele zásahu. Velení nad místem zásahu převzal řídící důstojník územního odboru. Mimořádná událost odpovídala svým rozsahem 3. stupni poplachu IZS. Kromě štábu velitele zásahu v modelu náčelník štábu, spojení a týl se do řízení události zapojil velitel policie a vedoucí zdravotnické složky. Jako komunikační kanál byla zvolena digitální rádiová síť v prostředí DIR IZS 25. Mezi jednotkami PO probíhalo spojení v kmitočtu N. Dva úseky obsahovaly dopravní nehodu (každý polovinu) a veleli jim velitelé čet, třetí úsek byla kolona a vytříděné „zelené“ osoby. Třetí úsek vedl příslušník HZS STČ z oddělení ochrany obyvatelstva. Tomu byly nápomocny přivolané jednotky SDH předurčené pro ochranu obyvatelstva. Zde probíhala intervenční péče, péče o posádky z kolony a vytříděné zelené.
V průběhu zásahu se na místo dostavila dronová služba HZS STČ, která pro velitele zásahu monitorovala situaci a průběh vyprošťovacích prací. Současně byl neustále pořizován záznam pro identifikaci a pozice zraněných osob. Tento materiál byl následně předán PČR,  která po záchranných pracích zahájila šetření dopravní nehody.
ZZS zahájila po svém příjezdu rozvinutí stanoviště přednemocniční neodkladné péče (PNP). Na PNP byl z počátku jeden filtr (vstup) a s příjezdem dalších posil došlo k rozšíření. Zvýšení počtu filtrů výrazně urychlilo akutní pomoc zraněným, časově méně omezilo členy složek, kteří prováděli transport a výrazně se snížilo riziko nedostatku transportních prostředků (netvořila se fronta se zraněnými na nosítkách před filtrem PNP). Očekávanou okolností při hromadném postižení osob je nedostatek transportních prostředků. Ty se na místě řešily podle závažnosti zranění osob pomocí transportních van, páteřových desek, skládacích nosítek, vakuových nosítek a v nouzi také transportními plachtami jednotek HZS ČR, případně textilními plachtami PČR, které jsou využívány při zásahu na aktivního útočníka, který se ozbrojeně a pohybem dopouští násilí s cílem způsobit co největší škody (v policejní terminologii AMOK – Armed Mobile Offender Killing).
Samostatným problémem byl výskyt autobusu Vězeňské služby. Ta společně s PČR zajistila střežení autobusu a povolala si po své linii náhradní autobus. Po jeho příjezdu byli odsouzení převedeni i s eskortou do náhradního autobusu a přepraveni v protisměru do místa určení.

Shrnutí cvičení

Za 58 minut bylo místo dopravní nehody bez výskytu zraněných osob. Za tento čas bylo vytříděno 68 osob a na stanoviště PNP předáno jednotkami 50 zraněných, z toho bylo 17 s prioritou 1 (červených) a 33 s prioritou 2 (žlutých). Pět osob bez životních funkcí bylo ponecháno na místě za účelem šetření PČR. Následně byl od PČR vznesen požadavek na vytvoření místa pro zemřelé. To bylo zřízeno před havarovaným nákladním automobilem mimo dohled všech osob. Jednotky PO jej navíc ohraničily zástěnami.

Zasahující jednotky PO:

HS Beroun, HS Dobříš, HS Kladno, HS Kolín, HS Kutná Hora, HS Mělník, HS Milovice, HS Neratovice, HS Říčany.

Jednotky SDH obcí:

SDH Dolní Břežany, SDH Dolní Jirčany, SDH Jesenice, SDH Ostředek, SDH Rudná, SDH Říčany, SDH Šestajovice, SDH Těptín, SDH Úvaly, SDH Vestec.

Specifika cvičení

Pozitiva

• čas vytřídění, vyproštění, transportu a předání na PNP,
• větší počet flitrů na stanovišti PNP,
• použití check listů z typových činností,
• spolupráce velitele zásahu s vedoucími jednotlivých složek IZS,
• zřízení úseku pro ochranu obyvatelstva (nezraněné osoby),
• existence jednotek SDH pro ochranu obyvatelstva,
• jednotná komunikace vedoucích složek na DIR IZS 25,
• využití bezpilotních prostředků.

Negativa

• větší počet červených oproti plánu cvičení,
• nemožnost použití druhého směru dálnice (reálně by došlo k rozebrání svodidel),
• málo místa pro stanoviště PNP,
• velká vzdálenost na přenos technických prostředků z techniky složek IZS,
• barevné papírové pásky jsou nevhodné pro třídění raněných,
• nesjednocené zdravotnické batohy jednotek SDH s jednotkami HZS ČR,
• nalezeny chyby v taktických postupech jednotek.

Závěr cvičení

Taktické cvičení si vyžádalo půlroční administrativní přípravu všech složek IZS, Krajského úřadu Středočeského kraje, Českého červeného kříže a Vězeňské služby. Samotná příprava, průběh a úklid trvaly čtyři dny. Kromě toho si akce vyžádala i velké množství nasazení techniky na dovoz vraků. Scénář připravil kolektiv instruktorů pro vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel a předlékařskou pomoc. Celkově se cvičení účastnilo kromě 118 figurantů i 142 zasahujících a organizačních pracovníků. Na místě byli přítomni také ministr dopravy Mgr. Martin Kupka a hejtmanka Středočeského kraje Mgr. Petra Pecková, kteří ocenili připravenost složek IZS na takový typ zásahu.

plk. Ing. Martin Vondra, MBA, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje

V Ostravě vzniká moderní vzdělávací areál – Městečko bezpečí. Tento jedinečný prostor nabídne dětem, studentům i dospělým možnost vyzkoušet si v realistickém prostředí, jak reagovat při různých rizicích, mimořádných událostech nebo krizových situacích. Návštěvníci se seznámí s bezpečným chováním a postupy, které mohou jednou zachránit život. Projekt navazuje na úspěšné příklady zážitkového vzdělávání v České republice (ČR) a stejně jako Svět záchranářů v Karlových Varech má ambici stát se inspirací pro další kraje, kde by obdobná centra mohla v budoucnu vzniknout.

V květnu letošního roku začala stavba nového Centra zdraví a bezpečí – Městečka bezpečí, které se stane moderním vzdělávacím prostorem pro zážitkové vzdělávání v přípravě obyvatel na mimořádné události v Moravskoslezském kraji. Projekt vychází z koncepce ochrany obyvatelstva v rámci implementace interaktivních a moderních způsobů zvyšování připravenosti obyvatel v regionu. Již samotné přípravy přinesly řadu zkušeností, které mohou být inspirativní pro realizátory podobných projektů v dalších částech ČR.

Plánování moderních multimediálních prvků

Projekt Městečko bezpečí je v přípravě již několik let, což s sebou přináší i určité komplikace. Během této dlouhé doby došlo k výraznému rozvoji technologií využívaných při tvorbě multimediálních prvků pro vzdělávací zařízení podobného charakteru. Rychlý vývoj zaznamenaly například technologie umělé inteligence nebo interaktivní projekce, které významně rozšiřují možnosti moderního vzdělávání.
Aby bylo možné využít moderní technologie a multimediální prvky, včetně používané techniky, je optimální řešit tuto oblast odděleně od samotné stavby či interiérového vybavení. Dále pro zachování moderního a efektivního řešení je zároveň zásadní nahlížet na tuto část jako na ucelenou expozici s vlastním příběhem, která návštěvníka vtáhne a systematicky ho provede jednotlivými tématy.
Osvědčilo se vypsat samostatnou zakázku na zpracování odborné studie zaměřené na audiovizuální a multimediální řešení jednotlivých expozic podle témat vzdělávacích programů. Vhodné je oslovit firmy s praxí v oblasti muzejních expozic či moderních vzdělávacích center (například koncept „Muzea 4.0“). Zkušené firmy, které mají přehled o aktuálních trendech, dokáží vytvořit koncept jednotlivých expozic a navzájem je audiovizuálně propojit. Silný důraz by měl být kladen také na haptický zážitek, ideálně přímo navázaný na multimediální obsah tak, aby byl výsledný efekt co nejzapamatovatelnější. Na základě takové studie lze následně vybrat dodavatele, který zajistí nejen obsah a techniku, ale i jejich instalaci.
Při zpracování odborné studie je zároveň nutné zohlednit potřeby základní infrastruktury, jako jsou rozvody, zásuvky nebo nosné konstrukce. Řešení by současně mělo zůstat dostatečně flexibilní, aby bylo možné jej v budoucnu přizpůsobit dalším technologickým změnám.

Profesionální koordinace a jasné role

Dalším důležitým poznatkem je nutnost včasného ustavení koordinačního týmu s jasně stanovenými členy, pravomocemi a odpovědnostmi. V počáteční fázi byl projekt řízen neformálně, což v určitých krocích zpomalovalo postup. Po sestavení oficiálního koordinačního týmu, vedeného budoucím provozovatelem centra Trojhalí Karolina, se přípravy na budoucí fungování Městečka bezpečí staly mnohem efektivnějšími a rychlejšími.
Současný tým tvoří zástupci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje, Policie ČR a Městské policie Ostrava. Hlavní prioritou je příprava kvalitního vzdělávacího prostředí pro návštěvníky i lektory.

Strategické nastavení partnerské spolupráce

V přípravě projektu je nutné pohlídat složení partnerů již v počáteční fázi. V případě, že se některý z klíčových subjektů nedostane do základní sestavy partnerů, většinou se nemůže po dobu udržitelnosti projektu stát oficiálním partnerem a může působit pouze jako externí konzultant. To má dopady zejména na vytváření programů, jejichž problematika může zasahovat do odborných kompetencí jiných institucí, například těch, které se v regionu zabývají dopravní bezpečností, meteorologickými a klimatickými jevy, správou vodních toků, protipovodňovou ochranou či dalšími oblastmi spojenými s přírodními podmínkami.
Z tohoto důvodu je důležité zajistit zapojení všech klíčových aktérů od samého začátku projektu nebo alespoň usilovat o jejich zapojení prostřednictvím memorand či jiných formálních dohod.

Závěr

Příprava projektu Městečko bezpečí ukázala, že pro úspěch je klíčová kombinace promyšleného audiovizuálního, multimediálního a technologického řešení, dobře fungujícího koordinačního týmu a strategická práce s partnery. Moderní multimediální prvky zásadně ovlivňují atraktivitu a efektivitu vzdělávání, a proto si zaslouží samostatnou pozornost i odpovídající rozpočet. Jasná struktura řízení a včasné nastavení spolupráce všech složek výrazně usnadňuje realizaci a zvyšuje šanci na dosažení stanovených cílů bez zbytečných komplikací.
V případě Městečka bezpečí se ukázalo, že i když je možné dosáhnout úspěchu, cesta k němu je složitější, pokud je nutné některé věci řešit náhradními či méně přímými postupy. Tyto zkušenosti však umožňují postupovat efektivněji a vyvarovat se problémům, kterým lze předejít. Předpokládaný termín ukončení stavby areálu je stanoven na konec roku 2026. Do té doby bude nutné zajistit nábor instruktorů, jejich odborné školení a následné zkoušky vzdělávacích programů. Ty budou probíhat formou praktického testování v jednotlivých objektech, při němž si lektorský tým projde a připraví začlenění jejich vybavení do programů. Vše pak bude zapracováno do tzv. karet instruktorů, které budou sloužit jako pomůcka při samotné výuce. Před námi je tedy ještě mnoho důležitých kroků, ale projekt už směřuje k finální podobě, která nabídne atraktivní, moderní a profesionální vzdělávací prostředí pro všechny návštěvníky.

Použité zdroje 

1. MV-generální ředitelství HZS ČR. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030. 1. vyd. Praha, 2020. 34 s.
2. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému v platném znění.
3. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění.

plk. Ing. Miloš STŘELKA, por. Ing. Klára POCHOVÁ, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje, Projektstudio EUCZ, s. r. o

Jedním z nejdůležitějších prvků moderního boje s přírodními požáry v Řecku je systém včasné detekce a monitoringu prostřednictvím bezpilotních prostředků. Region Attika, kde žije téměř polovina obyvatel země, byl v posledních letech vystaven vysokému riziku ničivých požárů a právě zde byl vybudován nejrozsáhlejší systém využívající kombinaci dronů, stacionárních stanovišť a mobilních center. Tento text navazuje na článek Zkušenosti českých hasičů z požárů v Řecku, jenž vyšel v čísle 11/2025 časopisu 112.

Systém funguje 24/7 a je založen na kombinaci stacionárních stanovišť, kde jsou trvale nasazeni piloti, a mobilních center, která lze přemístit do ohrožených oblastí podle aktuální situace. Každé stanoviště disponuje flotilou dronů (typově například Matrice M30 vybavené termokamerou a nočním viděním), jejichž dosah je až 10 km, přičemž efektivní operační vzdálenost činí zhruba 7 km. Přenos obrazu probíhá kódovaným systémem s minimálním zpožděním (asi 30 vteřin) a data jsou okamžitě dostupná na několika úrovních velení – operátorovi, lokálnímu krajskému operačnímu středisku, ale také na celostátní úrovni operačnímu středisku plnícím roli obdobně jako Národní operační a informační středisko v České republice (ČR).
Drony standardně operují ve výšce až 120 m, přičemž při detekci překročení teplotní hranice (standardně nastavené na 150 °C) je automaticky spuštěn alarm, který vyvolá okamžitou reakci. Díky rychlé výměně baterií, kterou lze provést do dvou minut, je zajištěn prakticky nepřetržitý provoz. V Řecku je provozováno více než 200 dronů, z toho jen v Attice přes 80 ks s doprovodnými pilotními týmy.
Specifikem řeckého přístupu je také způsob nasazování jednotek. Na rozdíl od středoevropské praxe, kde jsou hasiči na stanicích a čekají na výjezd, funguje v Řecku aktivní dislokace sil v terénu. V okamžiku, kdy je vyhlášen stupeň nebezpečí vzniku požárů 4 (velmi vysoký) nebo 5 (extrémní), se stanice prakticky „vyprázdní“ a jednotky se přesouvají na předem vytipovaná stanoviště v terénu. Tam provádějí patroly a čekají přímo v ohrožených oblastech, aby byla zajištěna okamžitá reakce. Tento přístup významně zkracuje dobu volného rozvoje požáru, což je klíčové zejména v prostředí středomořské vegetace, kde rychlost šíření požáru může za určitých podmínek dosahovat desítek až stovek metrů během krátkého časového intervalu.



Řekové kladou důraz na okamžité maximální nasazení dostupných sil a prostředků již v první vlně, tedy v době, kdy má zásah největší šanci na úspěch. V kombinaci s rozsáhlým dronovým monitoringem a předsunutými hlídkami tak vzniká systém, který je schopen pružně reagovat na extrémní podmínky a účinně chránit hustě osídlené aglomerace v okolí Athén.
Nebylo tomu tak vždy. Řečtí hasiči tuto doktrínu přijali na základě tragických zkušeností. Příkladem je požár v oblasti Mati v Attice v červenci 2018, který představuje jednu z nejtragičtějších mimořádných událostí moderních řeckých hasičských dějin. K rychlému rozvoji požáru tehdy přispěly extrémní meteorologické podmínky – teploty přesahující 35 °C, dlouhodobé sucho a nárazový vítr o rychlosti až 120 km/h. Tyto faktory vedly k prudkému šíření požáru od svahů pohoří Penteliko směrem k pobřeží, přičemž časový interval mezi vznikem požáru a dosažením obydlené oblasti byl pouhých několik desítek minut. Z hlediska zásahové činnosti se jednalo o složitou situaci. V husté zástavbě letoviska Mati byly úzké, často slepé komunikace, absence jasně definovaných evakuačních koridorů a neregulovaná výstavba, která vytvořila bariéry pro pohyb obyvatel i zasahujících jednotek. Nedostatečný systém včasného varování obyvatelstva a opožděná aktivace evakuačních opatření měly za následek vysoký počet obětí – oficiálně bylo zaznamenáno 102 až 104 usmrcených osob, stovky dalších utrpěly zranění a více než 3 000 staveb bylo zničeno či vážně poškozeno. Mnoho obyvatel a rekreantů se snažilo uniknout do moře, kde byli následně evakuováni improvizovanými prostředky, především rybářskými čluny a plavidly pobřežní stráže. Jiní uvízli v kolonách automobilů, zasaženi kouřem a sálavým teplem, což vedlo k hromadným úmrtím na otevřených komunikacích.
Právě skutečnost, že základna Hellenic Fire Corps v Nea Makri se nachází v bezprostředním sousedství oblasti Mati, kde v roce 2018 došlo k tragickému požáru s více než stovkou obětí, dodává celému působení českého modulu mimořádný symbolický i praktický rozměr. Jedná se o typický příklad oblasti mezi volnou přírodou a městským prostředím (WUI – Wildland-Urban Interface), která je z hlediska zásahové činnosti obzvláště komplikovaná. V tomto místě byl český modul GFFF-V CZERT v programu prepositioningu reálně nasazen, a to jak v pohotovostním režimu, tak v přímých zásazích. Z hasičského pohledu doslova jde o sud s dynamitem v podmínkách, se kterými se v ČR nesetkáme. Poprvé se jednalo o působení v prostředí WUI, které kladlo na český modul vysoké nároky nejen z hlediska taktiky, ale i v oblasti ochrany vlastních sil. Právě zde se plně projevil přínos předchozí odborné přípravy zaměřené na specifické scénáře. Ale to, na co se čeští hasiči připravit nemohli, byl vítr. Meltemi, historicky označované také jako etesians, jsou silné severní až severovýchodní větry, které v letním období (červen–září) pravidelně zasahují oblast Řecka a celého východního Středomoří. Jejich vznik je podmíněn velkoprostorovou cirkulací atmosféry – nad Malou Asií a Blízkým východem se vytváří rozsáhlá termická tlaková níže, zatímco nad Balkánem a střední Evropou přetrvává tlaková výše. Tento tlakový gradient vede k zesílení proudění ze severu, které se nad Egejským mořem projevuje právě jako meltemi. V regionu Attika, zahrnujícím Athény, Nea Makri i oblast Mati, mají meltemi zásadní dopad na klima i bezpečnost. Typicky jde o suchý, relativně chladnější vítr, který začíná foukat v dopoledních hodinách a během odpoledne a večera dosahuje maxima. Rychlosti větru se běžně pohybují mezi 30–60 km/h (5–8 stupňů Beaufortovy stupnice), v nárazech však mohou dosáhnout až 100–120 km/h. V Attice navíc vítr zesiluje topografie – zejména v údolích a na svazích pohoří Penteliko, odkud proudí přímo do hustě zastavěného pobřeží. Meltemi má dvojí charakter: na jedné straně přináší úlevu od extrémních veder, na straně druhé však představuje zásadní rizikový faktor pro vznik a šíření rozsáhlých přírodních požárů. Nízká relativní vlhkost vzduchu, rychlé vysoušení vegetace a vysoká poryvovitost dramaticky zhoršují podmínky pro hašení.

Zásahová činnost

V průběhu první rotace meltemi nebylo. Ovšem to neznamená rovnítko se skutečností, že pokud není meltemi v Řecku nejsou přírodní požáry. Ve středu 23. července v 19.30 hodin byl modul GFFF-V CZERT poprvé během programu prepositioningu vyslán k lesnímu požáru na Peloponéském poloostrově, vzdáleném přibližně 220 km poblíž vesnice Karteri. Přesun byl z operačních důvodů rozdělen na dvě části a 24. července 2025 byl modul nasazen v místech, kudy již prošla fronta požáru. Činnost spočívala ve vyhledávání a hašení ohnisek, které by při předpokládané vysoké teplotě a silném větru způsobily následné rozšíření požáru. Během zásahu byla identifikována řada ohnisek, některá z nich se nacházela v extrémně nepřístupném terénu. K jejich lokalizaci a posouzení bylo využito monitorovací vozidlo vybavené termokamerou a optickou kamerou s vysokým rozlišením. V sobotu 26. července 2025 v 15.00 hodin byl modul během první rotace aktivován k zásahu v souvislosti s rychle se šířícím lesním požárem na ostrově Evia. Cílem vyslání bylo posílit řecké jednotky při zastavení šíření požáru, podpořit budování obranných linií a chránit ohrožené oblasti s ohledem na aktuální vývoj a konfiguraci terénu. Po určení vhodného místa, které nebylo v přímém směru postupu požáru, byla zaujata pozice v blízkosti motokrosové dráhy a psího útulku. Zásah byl zkomplikován náhlou změnou větru, rychlým šířením požáru porostem a dále nutností hašení hořících pneumatik a požárem několika stromů, které zvyšovaly intenzitu hoření. Po zastavení postupu požáru byla dohašována hořící ohniska. Po ukončení zásahu dorazil modul v 0.30 hodin 27. července 2025 zpět na základnu v Nea Makri.
Během druhé rotace meltemi v jižní Attice začalo 8. srpna 2025, a to s nebývalou intenzitou, která se nesnižovala ani v noci až do 13. srpna 2025. Jak bylo popsáno, situace s extrémním rizikem vzniku požáru a možného šíření případného přírodního požáru byla předem známa. Z tohoto důvodu byl modul GFFF-V CZERT již od 7. srpna 2025 během strategie prepositioningu přesunut z původní základny Hellenic Fire Corps v Nea Makri dále a hlouběji do jižní Attiky – konkrétně na stanici ve městě Markopoulou, kde v té době místní jednotky prováděly patroling v terénu. V podstatě byl realizován „prepositioning v rámci prepositioningu“. Stejný princip byl uplatňován i v následujících dnech, kdy se místo působení přesunulo na další stanice severně od Athén. Proč byla zvolena stanice v Markopoulou českým hasičům nebylo známo, ale faktem bylo a je, že řečtí kolegové efektivně pracují s historickými daty o požárech, které jednotlivé regiony v minulosti zdevastovaly. Analýza a správnost rozhodnutí o změně místa dislokace GFFF-V CZERT se potvrdila hned následující den v pátek 8. srpna 2025. Krátce po 13. hodině místního času vypukl rozsáhlý lesní požár v oblasti Keratea, přibližně 35 km jihovýchodně od Athén, v regionu Attika. Požár se vlivem silného větru o rychlosti přes 70 km/h rychle šířil směrem k obydleným oblastem jako Sinterina, Drosia, Maliasteka a Charvalo. V ohrožených oblastech bylo evakuováno několik stovek obyvatel, přičemž nejméně jeden člověk přišel o život a další byli hospitalizováni s popáleninami či problémy s dýcháním. Podle satelitních dat systému Copernicus Emergency Management Service (EMSR828) bylo celkově požárem zasaženo přes 1 700 ha především lesních, křovinatých a zemědělských ploch. Plameny zničily také část veřejných služeb a infrastruktury – mimo jiné elektrické vedení, komunikace a rekreační zařízení. Krátce po propuknutí byl požár označen řeckými úřady za jeden z nejnebezpečnějších v regionu s extrémním stupněm rizika pro Attiku, Euboiu a Viotii. Nasazeno bylo 362 hasičů se 106 ks mobilní techniky, do leteckého hašení požáru bylo začleněno 41 letounů a vrtulníků. GFFF-V CZERT byl vyslán okamžitě po ohlášení požáru v první vlně jednotek. Vzdálenost stanice Markopoulou od požáru byla asi 12 km, český modul dorazil na místo během 15 minut krátce po 13. hodině místního času. První nasazení začalo jižně od Keratey, kde jednotka čelila aktivní frontě požáru zasahující obytné domy, které v době příjezdu hořely. Okamžitě byly nasazeny všechny tři CAS s kompletními posádkami i SxS (čtyřkolka). Část modulu hasila budovy zasažené požárem, dvě družstva byla nasazena k vytvoření až 700 m dlouhého vedení D s cílem zamezit šíření po levém křídle požáru směrem k zástavbě. Zásah probíhal v extrémně náročných podmínkách. Hořelo ve velmi členitém a zcela neznámém terénu, šlo o zemědělskou oblast přecházející v lesnatokřovinatý porost v kopcovitém terénu. Už jen samotný příjezd na místo byl komplikován úzkými a obtížně sjízdnými komunikacemi a rozhodnutí o místě nasazení tak, aby bylo maximálně efektivní, nebylo jednoduché. Během první hodiny zásahu jsme dostali informaci, že jsme nasazeni v krasové oblasti, kde se nacházejí opuštěná důlní díla, šachtice hluboké až 50 m – zbytky po antickém dolování stříbra a olova. Požár se kvůli větru až v nárazech přes 80 km/h nekontrolovaně šířil přes svahy, přičemž plameny přesahovaly výšku stromů a vytvářely sekundární ohniska stovky metrů od hlavní fronty. Díky topografii vítr neměl konstantní směr, odrážel se od svahů, v roklinách a úžlabích často foukal nepochopitelně opačným směrem a ohrožoval tak na frontě požáru působící hasiče. Několikrát čeští příslušníci museli řešit přehořelé hadice dopravního vedení. Nicméně díky úsilí všech zúčastněných a masivní letecké podpoře se levé křídlo požáru podařilo úspěšně eliminovat a zabránit tak jeho průniku do obytné zástavby. Na místě jsme působili až do 17.00 hodin, kdy jsme na základě průzkumu provedeného se styčným důstojníkem řeckých hasičů identifikovali nové, závažné ohrožení na pravém křídle od ohniska požáru, kdy požár ohrožoval silnici vedoucí z Keratey do městečka Anavyssos. Silnice tvořila přirozenou protipožární linii, ale chránily ji pouze dvě CAS řeckých hasičů. V době průzkumu požár na několika místech hrozil rozšířením za cestu do dalších nezasažených oblastí. Okamžitě byla nasazena čtyřkolka a CAS 30, zbývající technika stále hasila na původním místě nasazení a jen sbalení hadicového vedení si vyžádalo určitý čas. Nicméně přibližně od 17.19 hodin modul působil v novém místě, rezidenční zóně 3 km daleko od prvního místa zásahu společně s řeckými hasiči. Hlavním problémem zde byla skutečnost, že kvůli topografii byli čeští hasiči několikrát v situaci, které jsme se snažili systémově vyhýbat – a to zásahu proti větru přímo proti stěně šířícího se požáru. Terén byl prudký, přístup složitý a vítr nepolevoval. Díky společnému úsilí se požár přes komunikaci nedostal. Zasahovat u přírodního požáru v noci je jedna z nejrizikovějších forem zásahové činnosti. V roce 2021 jsme se zcela a v roce 2023 částečně takovým zásahům pokud možno vyhýbali. Kombinace neznámého terénu, úzkých a nepřehledných přístupových komunikací, minimální viditelnosti z důvodu silného zakouření a neustále se měnící situace na požářišti představuje extrémní riziko – jak pro jednotlivce, tak pro celý tým. V noci hasiči nevidí přístupové cesty, neví, kde končí svah, kde začíná průrva. Orientaci komplikuje kamenitý charakter krasové oblasti, malé skalky, průrvy a rokliny, náletová vegetace. Ale během letošního zásahu u Keratey 8. srpna 2025 nebyla jiná volba. Požár se během dne rozrostl do takové míry, že bylo naprosto vyloučeno zásah ukončit a opustit místo nasazení i přes skutečnost, že v době západu slunce modul aktivně hasil přes 7 hodin. Po setmění stále hořelo na desítkách ohnisek. Situace zdaleka nebyla stabilní. Opustit místo zásahu by znamenalo otevřít cestu požáru směrem k zástavbě. Celou noc jsme tedy prováděli patroling, dohašování, a hlavně ochranu klíčové linie – komunikace. Na místě jsme působili sami, námi řešený úsek měl přes 3,5 km. Během noci se hasiči střídali v rotacích, dvě třetiny pracovaly, jedna třetina odpočívala na místě, jak to situace dovolovala, ale nikdo si v reálu pořádně neodpočinul. Únava se kumulovala. V sobotu 9. srpna 2025 během svítání došlo ke změně směru větru, ne výrazně, ale dostatečně na to, aby se asi 2 km vzdušnou čarou na protilehlé straně údolí rozhořela fronta požáru přímo ohrožující vesnici Charvalo, která byla vystavěna v prudkém kopci. GFFF-V CZERT se kompletně přesunul a dorazil na místo v 7.30 hodin. Okamžitě byl zahájen zásah na několika obytných domech, které byly zasaženy požárem, a na samotném požáru šířícím se ve vegetaci. Zásah probíhal ve spolupráci s řeckými jednotkami, jejichž příjezd na místo probíhal postupně. I zde byla nasazena letecká podpora, která byla klíčová. Do 9.30 hodin se podařilo požár lokalizovat a zabránit dalšímu šíření. Jednotka se následně přesunula na stanici Markopoulou k doplnění vody a paliva a poté zpět na základnu v Nea Makri, kde proběhla údržba techniky, doplnění dýchací techniky, výstrojní očista a přechod do pohotovostního režimu.



Meltemi pokračovalo. Stále byla uplatňována taktika takzvaného „prepositioningu v rámci prepositioningu“. Modul se v následujících dnech opakovaně přesouval podle aktuálního vývoje počasí, rizikových map a pokynů řeckých styčných důstojníků. V pondělí 11. srpna 2025 ve 3.08 hodin ráno došlo k prvnímu nočnímu vyhlášení poplachu v celé historii evropského programu prepositioningu. Český modul společně s rumunským vyrazil na požár vzdálený přibližně 75 km, směrem k městu Vilia Inoi. GFFF-V CZERT v šesté minutě od aktivace opustil základnu, rumunský modul následoval o několik minut později. Přibližně 3 km před místem určení však přišel pokyn k návratu. Cestou zpět modul zasahoval mimo rámec hlavního nasazení – vyproštění havarovaného vozidla osobního automobilu navijákem z CAS 20. Ten samý den, po krátkém odpočinku a doplnění techniky, následoval další přesun – tentokrát na stanici v Markopoulou. Odpolední část dne byla původně určena jako obvykle pro výcvik, ale došlo k novému nasazení. V 18.15 hodin byl modul opět vyslán – tentokrát k požáru lesního porostu v oblasti Lyreio nedaleko základny v Nea Makri. Na místě jsme provedli rychlý průzkum čtyřkolkou a zajišťovali zálohu ve spolupráci s rumunským modulem a zasahujícími řeckými hasiči. I přes menší rozsah zásahu šlo o důležitý moment, protože oblast byla v těsné blízkosti obytných zón a zásah probíhal v silně zalesněném terénu. Krátce po 20. hodině se jednotka vrátila zpět na základnu. Získané zkušenosti ukázaly správnost řecké strategie maximálně důrazného prvního útoku s velkým množstvím jednotek.
Ve středu 13. srpna 2025 ve 2.45 hodin byl český modul GFFF-V CZERT společně s rumunským modulem aktivován k požáru v oblasti Megara – Nea Peramos západně od Athén ve vzdálenosti 73 km od základny. Jízda a zásah samotný probíhal v nočních hodinách, v neznámém, členitém a terénně náročném prostředí. Průjezd k místu zásahu vedl přes zemědělskou oblast s úzkými komunikacemi, které omezovaly bezpečný příjezd k požáru z důvodu již tradičně silného větru. Situace na místě byla velmi hektická, požár se bleskově šířil zemědělskou oblastí a přes velké množství nasazených hasičů a techniky se jej nedařilo dostat pod kontrolu. Koordinace na místě byla opravdu komplikovaná, situace se měnila velmi rychle, a pokud by došlo k chybnému rozhodnutí a následnému rozšíření požáru, byly by přímo ohrožené obce v bezprostřední blízkosti Megara a Neo Peramos s přibližně 30 000 obyvateli. Modul GFFF-V CZERT byl nasazen na kritické pravé křídlo požáru. Nasazení probíhalo za ztížených podmínek způsobených terénními členitostmi v kombinaci se sníženou viditelností a výskytem kouře, které značně omezovaly efektivitu zásahu a bezpečný pohyb techniky. Společně s rumunským modulem, řeckými kolegy a za letecké podpory byl požár úspěšně lokalizován, plocha požáru dosáhla přibližně 98 ha. Zásah GFFF-V CZERT v oblasti Nea Peramos trval do 12.00 hodin. Následoval přesun na Hasičskou akademii v Athénách, kde došlo k doplnění vody, PHM a provedení technické údržby. Zde byl modul do setmění v klasickém pohotovostním režimu.
V dalších dnech došlo ke snížení rychlosti větru a situace se v Attice stabilizovala, což umožnilo přesun místních jednotek na rozsáhlé požáry na ostrově Zakynthos a dále v Patře. CZERT GFFF-V vyslán nebyl a operační působení skončilo 15. srpna 2025. Cesta zpět probíhala ve dvou etapách. První úsek začal 15. srpna 2025 ve 4.00 hodin odjezdem z Nea Makri a po 904 kilometrech skončil ve 20.00 hodin příjezdem do hotelu v srbském Niši, kde byla jednotka ubytována a měla možnost regenerace. Tento postup představoval významné zlepšení komfortu v porovnání s misemi v letech 2021 a 2023. Druhá etapa pokračovala 16. srpna 2025 v 5.00 hodin odjezdem z Niše a po dalších 921 kilometrech dorazil modul v 19.00 hodin do Brna, areálu SOŠ PO a VOŠ PO. Návrat byl zakončen slavnostním nástupem v 19.00 hodin a oficiálním ukončením mise spojeném s poděkováním ze strany genmjr. Ing. Petra Ošlejška, Ph.D., náměstka generálního ředitele HZS ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení.



Hlavním a určujícím faktorem všech zásahů českého modulu GFFF-V CZERT v Řecku byl mimořádně silný vítr, který místy přecházel až do intenzity vichřice. V těchto podmínkách probíhalo mimořádně obtížné hašení, v kombinaci s dalšími faktory, které jsou již známé z předchozích misí v Řecku – neznámý terén, jiný typ vegetace a rychlé šíření požárů v prostředí WUI. Dalším klíčovým prvkem byla noční nasazení. Zásahy probíhaly ve zcela neznámém terénu bez jasných orientačních bodů, při omezené viditelnosti. Velitelsko-strategická rovina byla proto extrémně náročná – vyžadovala rychlá rozhodnutí v neznámém prostředí, schopnost manévrovat se silami v členitém a nepřehledném terénu a neustálé vyhodnocování směru i síly větru. Zcela zásadní bylo správné zvolení přístupu k požáru tak, aby nedošlo k přímému ohrožení hasičů a techniky čelní frontou požáru. Tento aspekt ovlivňoval nejen taktiku, ale i organizaci zásahu a přesuny jednotky. Zásadní byla role řeckého styčného důstojníka, jehož znalost prostředí, rychlá orientace a schopnost přenášet aktuální informace byly klíčové pro bezpečné a efektivní nasazení českého modulu. Dalším osvědčeným bezpečnostním pravidlem bylo určení důstojníka odpovědného za bezpečnost, který byl mimo hlavních hasebních prací a jeho úkolem bylo zajištění hasební vody, varování před shozy z vrtulníků a letadel a především varování v případě změny šíření požáru a ohrožených hasičů. Strojníci museli řešit náročné přesuny po komunikacích, které neumožňovaly standardní manévrování. Úzké a strmé cesty, často neprůjezdné nebo končící slepě, vyžadovaly maximální soustředění a zkušenosti. Jakékoli pochybení mohlo znamenat ztrátu pohyblivosti celého modulu, což v případě nekontrolovaně se šířícího přírodního požáru by vedlo k fatálním následkům. Náročná byla i pravidelná údržba techniky. Samotní hasiči se museli vyrovnat s odlišným typem vegetace a charakterem požárů. Hořely olivové sady, křoviny a borovicové porosty s vysokým obsahem pryskyřic, což vedlo k velmi intenzivnímu hoření a silnému sálavému teplu. Požáry se v důsledku větru šířily vysokou rychlostí a často vytvářely sekundární ohniska a na tyto situace bylo nutné okamžitě iniciativně reagovat.
Působení GFFF-V CZERT v regionu Attika je tak nutné chápat nejen jako mezinárodní pomoc partnerské zemi, ale také jako praktickou prověrku připravenosti českých hasičů na zásahy v prostředí, které má v mnoha ohledech odlišnou dynamiku než ve střední Evropě. Kombinace extrémních meteorologických podmínek, vysoké hustoty obyvatelstva a urbanistických specifik WUI představuje výzvu, jež klade důraz na profesionalitu, pružnost a soudržnost zasahujících. Český modul v této prověrce obstál, což dokládá nejen jeho faktický přínos při operacích, ale i pozitivní hodnocení řeckých kolegů, kteří jej začali vnímat jako rovnocenného partnera schopného okamžitého nasazení v kritických oblastech. Myšlenku prepositioningu lze ve světle získaných zkušeností vyhodnotit jako krok správným směrem a určitě stojí za to ji do budoucna dále rozvíjet.

plk. Ing. Richard FRANC, MBA, HZS Moravskoslezského kraje, foto por. Štěpán KOMOSNÝ, DiS., HZS Jihomoravského kraje, archiv HZS Moravskoslezského kraje