Zlaté záchranářské kříže za záchranu životů
s 6
Požár skladových hal v Ostravě-Třebovicích
s 8
Únik čpavku z technologie chladicího zařízení do vnějšího prostředí v provozovně Mlékárny Kunín
s 12
Zkušenosti českých hasičů z požárů v Řecku (1.část)
s 15
Evropská platforma pro výměnu informací z oblasti požární bezpečnosti (1.část)
s 22
Využití virtuální reality pro výcvik hasičů
s 26
Projekt "Pár minut s hasičem"
s 28
Den integrovaného záchranného systému v Klatovech 2025
s 30
Úspěch reprezentace hasičů na ME ve FireFitu
s 32
Mistrovství České republiky v TFA 2025
s 34

Jeden z nejrozsáhlejších zásahů v Moravskoslezském kraji za poslední roky vznikl v časných ranních hodinách v pátek 22. srpna 2025, vyžádal si rozsáhlé nasazení sil a prostředků nejen ze strany Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) a Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR), ale také jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH), Policie ČR (PČR) a Městské policie (MP) Ostrava.

Ohlášení požáru, povolání sil a prostředků

Požár byl na Krajské operační a informační středisko HZS MSK (KOPIS) nahlášen v 5.07 hodin hlídkou MP Ostrava, která při rutinní pochůzce zaznamenala hustý kouř vycházející ze skladovacího areálu v městském obvodu Ostrava-Třebovice. KOPIS podle úvodního oznámení vedlo událost jako požár odpadu (dřevěných palet) u haly a tomu odpovídala skladba úvodního návrhu jednotek požární ochrany (PO) z I. stupně požárního poplachu. Jako první dorazila místně příslušná jednotka PO ze stanice Ostrava-Poruba, která po příjezdu rychlým průzkumem zjistila, že se jedná o plně rozvinutý a stále se rozšiřující požár uvnitř skladovacích hal, který začal u západní obvodové stěny jedné z nich a byly zde skladovány, mimo jiné, dřevěné palety a pneumatiky. V 5.09 hodin byl o situaci informován velící důstojník územního odboru Ostrava (VDO), který vyjel na místo požáru. Vzhledem k intenzitě hoření a rychlosti šíření požáru byl v 5.19 hodin vyhlášen II. stupeň požárního poplachu a na místě přítomný VDO zažádal o vyslání výškové techniky a velkokapacitních cisternových automobilových stříkaček (CAS). Požár se stále šířil a v 6.24 hodin byl vyhlášen III. stupeň požárního poplachu a velení u zásahu převzal krajský řídící důstojník, který se dostavil na místo.
Samotného zásahu a následných likvidačních prací se účastnily jednotky PO ze stanic Ostrava-Poruba, Ostrava-Zábřeh, Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Jih, Ostrava-Slezská Ostrava, Hlučín a dále chemická laboratoř z Frenštátu pod Radhoštěm. Povolány byly síly a prostředky ZÚ HZS ČR (dislokace Hlučín) a průběžně také jednotky SDH ze statutárního města Ostravy, a to SDH Třebovice, Pustkovec, Martinov, Krásné Pole, Nová Ves, Svinov, Radvanice, Zábřeh, Plesná, Hrabová, Michálkovice, Polanka nad Odrou, Stará Bělá a Muglinov a také jednotky SDH mimo území statutárního města Ostravy z Brušperku, Hrabyně, Staré Vsi nad Ondřejnicí, Šenova a Vratimova.
Zásah probíhal od samého začátku ve velmi náročných podmínkách. Byl provázen masivním vývinem hustého kouře, docházelo k sesunutí a kolapsům skladovaných materiálů. Zasahující hasiči čelili vysokým teplotám v požárem zasažených halách. Jednotky PO od počátku až do závěrečné likvidace musely používat dýchací techniku a nasazovat několik útočných proudů současně, a to jak okenními otvory, tak samotnými vstupy do hal. Použita byla také výšková technika. Kouř z požáru byl pozorovatelný z více než pěti kilometrů a byl evidován i na kamerových systémech dopravních uzlů v Ostravě. Obyvatelé vymezené části statutárního města Ostravy byli informováni o požáru jak hlídkami MP Ostrava, tak hromadnými SMS o události, kterých bylo rozesláno 13 516. 

Popis zasažených objektů a šíření požáru

Zasažené skladovací haly tvořily komplex několika na sebe navazujících objektů na ploše zhruba 90 × 110 m v oploceném areálu. Objekty byly vystavěny v kombinaci nespalného zdiva, železobetonových prvků a sloužily převážně pro účely skladování (cukrovinky, sportovní potřeby) a dále jako administrativní a výrobní prostory. Tři propojené skladové haly byly bez požárního dělení, což výrazně přispělo k rychlému rozvoji požáru. Jednotlivé haly byly jednopodlažní s obvodovými stěnami, plochou střechou s mírným sklonem a krytinou z asfaltových pásů nebo pilovou střechou se světlíky a měly následující účel a přibližné rozměry:

• Hala A: sklad cukrovinek a balených potravin o půdorysu přibližně 19 × 37 m,
• Hala B: sklad cukrovinek a textilií o rozměrech přibližně 24 × 50 m,
• Hala C: sklad sportovních potřeb, obalů, plastových materiálů a reklamního zboží o půdorysu přibližně 16 × 30 m.

V interiéru hal se nacházely vysoké naskladněné regály a množství obalových materiálů, což tvořilo značné požární zatížení a přispělo k intenzivnímu rozvoji požáru. Areál byl vybudován před platností kodexu norem požární bezpečnosti staveb. Mezi jednotlivými halami a objekty se nacházely průchody bez požárních uzávěrů otvorů a požárně dělicích konstrukcí, což umožnilo rychlé šíření požáru nejen skrze vnitřní prostory, ale i podstřešní konstrukcí. Požár se rozšířil především v průběhu prvních deseti minut zásahu.

Taktické řízení zásahu a rozdělení do bojových úseků

S ohledem na rozsah a dynamiku požáru bylo nutné zavést odpovídající systém řízení zásahu. Velitel zásahu (VZ) rozdělil místo do tří bojových úseků, které odpovídaly klíčovým zónám požáru:

• Bojový úsek č. 1: západní strana areálu – původní ohnisko požáru, paletové sklady a nástupní prostory pro první útočné proudy,
• Bojový úsek č. 2: centrální část,
• Bojový úsek č. 3: východní část – skladovací hala zasažená rozvojem požáru, kde bylo reálné nebezpečí na rozšíření na další prostory a budovy v areálu.

VZ zřídil štáb velitele zásahu přímo na místě a v jeho rámci probíhalo pravidelné vyhodnocení situace, kontrola bezpečnostních podmínek a úprava taktiky. Součástí štábu byli velitelé jednotlivých bojových úseků, skupina spojení a nasazení jednotek PO. Samotný zásah byl významně komplikován nejen intenzivním vývinem tepla a kouře, ale i nemožností vstoupit a efektivně provádět hasební práce ve vnitřních prostorách. Tato skutečnost byla způsobena především množstvím a způsobem skladování materiálů v halách. Jednotky PO tak musely zvolit obrannou taktiku, kdy klíčové bylo zamezit šíření požáru do nezasažených prostor. To se díky masivnímu nasazení útočných proudů z vnějších prostor hal a z výškové techniky podařilo.
Pásové nakladače a manipulátory ZÚ HZS ČR a HZS MSK byly nasazeny v pozdější fázi zásahu k rozhrnování hořícího materiálu a částečně umožnily přístup ke skrytým ohniskům.
Skupina chemické laboratoře průběžně monitorovala kvalitu ovzduší v okolí požárem zasaženého areálu v perimetru až do 5 km a prováděla odběry vzorků vody odtékající z areálu dešťovou i splaškovou kanalizací. Výsledky měření byly pravidelně konzultovány s VZ, KOPIS, Českou inspekcí životního prostředí a dispečinkem Povodí Odry, s. p. V průběhu měření ovzduší nebylo zaznamenáno překročení hygienických limitů pro nebezpečné látky.
Zásobování vodou bylo komplikováno omezenou kapacitou areálové hydrantové sítě. Proto byly zřízeny dvě čerpací stanoviště a realizována kyvadlová doprava vody pomocí CAS. Odběr vody z místní hydrantové sítě byl tak masivní, že některé domácnosti v okolí zůstaly bez pitné vody. Tato situace byla řešena dodávkou pitné vody v cisternách. V průběhu hasebních prací byla intenzivně využívána také dronová služba HZS MSK nejen k zadokumentování místa události, ale také z důvodů identifikace možných cest šíření požáru.
Během zásahu došlo ke střídání směn a rotaci jednotek, aby byla zajištěna efektivita a bezpečnost zásahu. Hasiči pracovali po celou dobu v dýchací technice a museli být pravidelně střídáni kvůli vysoké tepelné zátěži. Na noční dohled byly povolány jednotky SDH, které se neúčastnily hasebních prací v průběhu dne a během noci likvidovaly čtyři nově vzniklá ohniska požárů.

Statické zajištění a bezpečnostní opatření

V důsledku dlouhodobého působení vysokých teplot došlo k výraznému narušení statické integrity konstrukcí. Nejvíce postiženy byly střešní světlíky, které se částečně zřítily už během první hodiny zásahu. V dalších částech došlo k deformaci nosných ocelových prvků a uvolnění výplňových panelů. Na základě vizuální kontroly povolaným statikem a se zohledněním zkušeností VZ byla vybraná místa vyhodnocena jako staticky nestabilní a byl do nich zakázán vstup, což komplikovalo vyšetřování příčiny vzniku požáru a následné likvidační práce. Zásah zde pokračoval pouze z vnější strany, případně pomocí výškové techniky.

Největší zásluhu na efektivitě zásahu měl systémový přístup k velení. Zřízení štábu velitele zásahu, rozdělení místa zásahu do tří bojových úseků a aktivní komunikace mezi veliteli umožnily pružné řízení podle aktuálního vývoje situace. Také využití moderních technologií – termokamer, dronů, ventilace a speciální techniky ZÚ HZS ČR a HZS MSK prokázalo svůj význam při zásazích tohoto typu. Lokalizace požáru proběhla 22. srpna 2025 v 9.37 hodin a likvidace následující den, 23. srpna 2025 ve 20.55 hodin.

Specifika zásahu

Negativa

• nízká vydatnost areálové hydrantové sítě,
• složitá orientace v členitém komplexu stavebně a funkčně propojených budov,
• masivní vývin zplodin hoření a velké zatížení hasičů teplotami požáru,
• složitý přístup do některých částí areálu,
• absence požárních úseků v halách a požárního dělení mezi halami.

Pozitiva

• rychlé povolání dostatečných sil a prostředků,
• vysoká úroveň součinnosti složek integrovaného záchranného systému (IZS),
• masivní nasazení dýchací techniky,
• využití moderních technologií,
• nasazení speciální techniky (ZÚ HZS ČR, HZS MSK),
• zabránění šíření požáru na další objekty v areálu,
• rychlá lokalizace požáru,
• trvalá přítomnost správce areálu v úvodních fázích zásahu.

Zásah v Ostravě-Třebovicích potvrdil, že kvalitní připravenost, profesionalita a součinnost všech složek IZS jsou klíčovými faktory úspěchu i při rozsáhlých požárech průmyslových objektů. Přes mimořádnou náročnost zásahu – rozsah požáru, vysoké tepelné zatížení, komplikovanou orientaci z důvodu stavební provázanosti jednotlivých objektů v komplexu, nedostatek vody v první fázi zásahu – se podařilo zabránit šíření požáru do dalších objektů a přilehlé zástavby.

Vyšetřování příčiny požáru a výše škody

Vyšetřovatelé požárů HZS MSK ve spolupráci s PČR začali ihned po lokalizaci požáru se statickým ohledáním místa události. Byly prověřovány záznamy z areálového kamerového systému, výpovědi svědků, proběhlo mapování činnosti předcházející požáru. K zadokumentování místa požáru byl využit také dron a 360^° kamery vyšetřovatelů příčin vzniku požárů HZS MSK. Předpokládaným kriminalistickým ohniskem požáru byla stanovena oblast u sekčních vrat haly A, kde se mimo jiné nacházely dřevěné palety, plastové odpadní nádoby, pneumatiky a zbytky obalových materiálů. Na místo byl povolán také psovod PČR se služebním psem PČR OSK Ostrava pro vyhledávání akcelerantů hoření a specialista v odvětví chemie PČR Odboru kriminalistické techniky a expertiz Krajského ředitelství policie MSK. Vyšetřovatelé nevyloučili jako možnou příčinu vzniku požáru nedbalostní jednání, avšak prověřují i možnost technické závady nebo úmyslného jednání. Příčina vzniku požáru zůstává nadále v šetření.
Zásah trval více než 40 hodin a na místě se vystřídalo přes 250 hasičů z 28 jednotek PO, s 31 CAS, jednou automobilovou plošinou a dvěma automobilovými žebříky. Bylo použito 182 dýchacích přístrojů.
Požár zcela zničil tři průmyslové haly, škody přesáhly 120 milionů korun, a to na zničeném zboží, vybavení hal a stavebních konstrukcích objektů. Mimořádným nasazením všech hasičů se podařilo uchránit hodnoty za 80 milionů korun.

plk. Ing. Richard FRANC, MBA, brig. gen. Ing. Radim KUCHAŘ, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje

V roce 2021 byl poprvé vyslán český mezinárodní modul zaměřený na pozemní hašení lesních požárů pomocí vozidel GFFF-V (Ground Forest Fire Fighting using Vehicles) v rámci Mechanismu civilní ochrany EU do Řecka. Tvořilo jej 36 hasičů a 17 ks požární techniky. Operační působnost byla určena do oblasti Arkádie ve střední části Peloponéského poloostrova. Přesun o délce přibližně 2 500 km trval 49 hodin. Doba nasazení jednotky činila 11 dnů.

Druhá mise českého GFFF-V proběhla v roce 2023. Do Řecka bylo vysláno 64 příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) se 33 ks techniky. Operační prostor se nacházel v oblasti Alexandroupolis na severu země. Modul zde působil během dvou rotací po dobu 15 dnů a aktivně se podílel na likvidaci rozsáhlých lesních požárů. Přesun z ČR do místa nasazení, dlouhý přibližně 1 800 km, proběhl v režimu kombinovaného logistického zabezpečení.
Třetí nasazení následovalo v roce 2024. Do Řecka odjelo 75 členů českého GFFF-V se 34 ks požární techniky. Operační prostor se nacházel v regionu Attika v okolí Athén. Mise trvala devět dnů, přičemž modul nebyl zapojen do přímých hasebních činností. Přesun techniky i personálu znamenal zhruba 2 000 km dlouhou cestu.

Proč prepositioning?

Každé zahraniční nasazení hasičského modulu lze rozdělit do tří logických a zároveň samostatných náročných fází: přesun na místo zásahu, samotné působení v zasažené oblasti a návrat zpět do ČR. Pro každou z těchto částí je nutné si samostatně naplánovat strategii, systém provedení a stanovit si základní bezpečnostní pravidla, ze kterých se nelze odchýlit. Přestože pozornost veřejnosti i médií se většinou soustředí právě na průběh zásahu, z hlediska řízení mise a bezpečnosti je nutné věnovat stejnou váhu i etapě cesty tam a zpět. Dlouhé přesuny na vzdálenosti přesahující 2 000 km jsou extrémně náročné jak pro hasiče, tak pro techniku. Trvají obvykle dva dny a odehrávají se za plného silničního provozu, často v letních teplotách, kdy kabiny vozidel dosahují teplot vysoko nad komfortní hranicí. V koloně jedoucí modul se pohybuje v režimu, kde čas hraje klíčovou roli – rychlost přesunu je zásadní pro včasné nasazení v oblasti požárů. Při cestě zpět se naopak kumuluje únava z náročného nasazení, která výrazně zvyšuje riziko mikrospánku a ztráty pozornosti. Tento tlak na rychlost a efektivitu však vede k vyšší míře fyzické i psychické únavy, která může vyústit v chybu a dopravní nehodu. Následky dopravních nehod si umíme všichni představit. Přesun na místo zásahu není logistickým detailem, ale plnohodnotnou a vysoce rizikovou součástí celé mise.
Transport modulu tam i zpět vyžaduje přesné plánování. Nejde pouze o trasu a časy, ale i o logistiku včetně tranzitních povolení, zajištění bezpečných parkovacích míst, možnosti odpočinku a dostatečně časté rotace řidičů. Přehlížet tyto faktory by znamenalo vystavit modul zbytečnému riziku ještě před jeho samotným nasazením. 
Druhým aspektem jsou specifika lesních a přírodních požárů v jižní Evropě. Tyto požáry v jižní Evropě, především v Řecku, Itálii, Chorvatsku či Španělsku, mají zásadně odlišný charakter než požáry ve středoevropských podmínkách. Klíčovým faktorem je typ vegetace, která je silně hořlavá. Dominují zde porosty s vysokým obsahem pryskyřic a olejů, jako jsou borovice, cypřiše, eukalypty nebo keřová makchie. Tyto rostliny uvolňují při vysokých teplotách těkavé látky, které podporují rychlý a plošný rozvoj požáru, naprosto běžné je korunové šíření požáru, které v ČR není obvyklé. Letní podmínky typické pro Středomoří – extrémní sucho, dlouhodobé teploty nad 35 °C, nízká relativní vlhkost vzduchu a častý silný vítr způsobují, že se požáry šíří mnohonásobně rychleji než v ČR. Zejména vítr výrazně určuje rychlost, směr a chování požáru. V kombinaci se svažitým terénem a suchým palivem může rychlost postupu plamenů dosahovat desítek metrů za minutu, což znemožňuje přímý zásah a nutí jednotky ustupovat a chránit obydlené oblasti.
Přesto však dochází v některých případech k náhlému poklesu intenzity požáru, zpomalení šíření nebo až k jeho samovolnému uhašení. Tento jev je obvykle způsoben změnou některého ze tří klíčových faktorů, kterými jsou snížení rychlosti větru, zvýšení vzdušné vlhkosti nebo změna typu zasažené vegetace. Toto jsou prvky, které způsobují z pohledu českého hasiče nepřirozené utlumení rozvinutého přírodního požáru. A to se přesně stalo v roce 2024.

Co to je prepositioning?

Změna klimatu a rostoucí počet extrémních přírodních požárů v Evropě přiměly Evropskou unii (EU) přijmout systémová opatření pro zvýšení připravenosti a kolektivní reakce. Jedním z těchto opatření je systém prepositioningu, tedy předběžného rozmístění zahraničních hasičských modulů GFFF-V a případně letecké techniky do rizikových států ještě před vypuknutím požární sezony. Tyto týmy jsou plně připraveny okamžitě reagovat, pokud dojde k požáru, aniž je nutné čekat na přesun z domovských zemí.

Klíčové cíle prepositioningu jsou následující:

• okamžitá podpora žádajícího státu při zvládání rozsáhlých lesních požárů,
• snížení vzniklých škod způsobených lesními požáry,
• zkrácení reakční doby díky předem rozmístěným jednotkám,
• výcvik v reálných podmínkách – méně zkušení hasiči získávají zkušenosti v prostředí s častými přírodními požáry,
• přenos know-how mezi zeměmi – sdílení taktických a technických zkušeností,
• zvyšování interoperability a kompatibility vybavení mezi členskými státy,
• zesílení spolupráce a sounáležitosti v evropské „firefighting family“,
• získávání dat a sledování dopadu zásahů,
• přímá ochrana obyvatel, domů, infrastruktury a životního prostředí.

Rok 2025 byl zatím největším prepositioningovým rokem v historii programu. Dohromady 666 hasičů ze 14 zemí bylo rozmístěno v Řecku, Španělsku, Francii a Portugalsku. Přibližně 50 % všech evropských sil v programu prepositioningu 2025 bylo umístěno v Řecku. To tak zůstalo hlavním hostitelským státem EU. Do programu se v roce 2025 v Řecku zapojila historicky poprvé i ČR, dále potom Rumunsko, Francie, Bulharsko, Moldávie a Rakousko.
Jedná se o systém, který je EU velkou měrou finančně podporován. Během sezony 2025 bylo vypracováno schéma přímé finanční pomoci, jehož cílem je podpořit jak země vysílající jednotky, tak země, které tyto jednotky přijímají. Pomoc je poskytována formou grantů, a to ve dvou hlavních kategoriích. První skupinou jsou země, které se rozhodnou vyslat jednotky GFFF-V do jiné členské země EU. Během tohoto zapojení lze žádat o proplacení až 75 % způsobilých nákladů, mezi které patří například mezinárodní doprava, náklady na personál (mzdy, ubytování, diety), provozní výdaje, logistika, drobné opravy, spotřební materiál, ochranné pomůcky či auditní a propagační náklady. Druhou skupinou jsou státy, které moduly GFFF-V hostí. Ty mohou žádat o pokrytí až 95 % způsobilých nákladů, jako jsou ubytování, strava, místní doprava, pohonné hmoty, praní oděvů, zapůjčení či nákup vybavení nutného pro zajištění kompatibility a další podpůrné služby.
V textu lze najít odpověď, proč po katastrofálních požárech v jižní Evropě v roce 2021 byl Evropskou komisí navržen, schválen a od roku 2022 realizován program prepositioningu zahraničních modulů GFFF-V ve vytipovaných státech. Cílem je minimalizovat objektivně vysoce nebezpečnou část mise (cesta tam a zpět) a snaha dojet na místo v době, kdy to má smysl a je možné efektivně pomoct. Toto se v roce 2024 nejen českému modulu GFFF-V nepodařilo a byl to jeden z důvodů, proč se v roce 2025 ČR poprvé systémově zapojila do programu prepositioningu a díky předchozím zkušenostem bylo jako hostující stát vybráno Řecko. Benefity jsou zřejmé jak pro hostující stát, tak pro stát účastnící se programu formou vyslání modulu. Zkušenosti takto získané jsou neocenitelné, finanční zátěž je akceptovatelná vzhledem k získaným přínosům.

Skladba modulu GFFF-V CZERT

Od roku 2021, kdy doslova na koleni ad hoc vznikla v řádech hodin funkční struktura prvně vyslaného modulu, se v této oblasti udělal obrovský kus práce. Aktuálně je ČR v situaci, kdy v roce 2026 bude velmi pravděpodobně certifikován modul GFFF-V CZERT (Czech Emergency Response Team – český tým pro reakci na mimořádné události), jehož struktura se vytvořila na základě draze získaných zkušeností z praktických nasazení.
Modul GFFF-V CZERT se aktuálně skládá ze strukturované skladby mobilní požární techniky, hasičů, logistické podpory a velení, které umožní zásah mimo území ČR v délce řádově dnů, přičemž je zachována soběstačnost modulu tak, aby co nejméně zatěžoval kapacity postiženého státu. V plné verzi to je o 71 členech a 30 ks mobilní požární techniky, z nichž je 9 ks cisternových automobilových stříkaček (CAS).
GFFF-V CZERT je navržen tak, aby měl schopnost reagovat na rychle se rozšiřující lesní požáry. Hlavní komponentou modulu jsou družstva hasičů vycvičených k efektivním hasebním pracím u rozsáhlých přírodních požárů společně s nezbytnou technikou s definovaným objemem hasební vody, aby mohl okamžitě zasáhnout a omezit šíření požáru, a to i v obtížně přístupných místech.

Soběstačnost modulu GFFF-V CZERT v sobě integruje:

• ubytování členů modulu i v případě nepříznivého počasí,
• zajištění elektrické energie v místě ubytování a nasazení pro samotný modul,
• sociální zařízení pro členy modulu,
• dostatečné množství vody a jídla pro délku nasazení 10 dnů,
• zdravotnický personál a zdravotnické vybavení pro členy modulu,
• možnost odpovídajícího skladování a údržby vybavení modulu,
• komunikační prostředky aj.

GFFF-V CZERT je koncipován tak, že je schopen nasazení do šesti hodin od přijetí a potvrzení nabídky pomoci. Modul je schopen nasazení 24/7 při plné soběstačnosti. Modul je v zásadě schopen účinného nasazení s ohledem na přepravu po zemi v akčním rádiu přibližně 3 000 km.
Systém řízení a velení v modulu GFFF-V CZERT je založen na principu jednotného velení, tedy všichni členové modulu jsou podřízeni veliteli modulu. Ten může v průběhu nasazení měnit strukturu segmentů a jednotlivých skupin, jejich personální složení. Na základě rozhodnutí velitele modulu může jeden člen vykonávat více funkcí.

Modul je strukturován do následujících částí:

1. velení (management),
2. logistika (týl),
3. nasazení,
4. externí technická podpora,
5. zdravotnické zabezpečení.

Pro mezinárodní nasazení jsou předurčeny následující HZS krajů:

1. HZS Jihomoravského kraje (HZS JHM),
2. HZS Moravskoslezského kraje (HZS MSK),
3. HZS Plzeňského kraje (HZS PLK),
4. HZS Středočeského kraje (HZS STC),
5. HZS PHA (skupina velení),
6. Záchranný útvar (ZÚ) HZS ČR.

Struktura modulu se může, v závislosti na podmínkách, vzdálenosti k místu nasazení, aktuálnímu nebezpečí vzniku rozsáhlých přírodních požárů v ČR v době vyslání a dalších skutečnostech, variantně měnit a snižovat případně početní stavy hasičů a techniky.
A přesně toto se stalo během prvního vyslání modulu v programu prepositioning. Bylo zřejmé, že vyslat celý modul čítající 71 osob je v podmínkách programu nereálné a neefektivní, a proto bylo nutné hledat kompromisní řešení. Výzvou zároveň bylo, že období zvýšeného rizika rozsáhlých přírodních požárů v ČR časově odpovídá vrcholící sezoně požárů ve Středomoří. Při rozhodování tak hrála roli snaha zachovat potřebnou úroveň připravenosti a dostupnosti sil i na území ČR. Výsledkem bylo zvolení modelu, kdy byl vyslán pouze jeden taktický segment doplněný skupinou velení a částečnou logistickou skupinou a současně cíleným zapojením vybraných příslušníků Střední odborné školy požární ochrany (SOŠ PO) a Vyšší odborné školy požární ochrany (VOŠ PO). Cílem bylo zachovat početní stavy směn na stanicích HZS ČR, kde by uvolnění většího počtu příslušníků mohlo ohrozit každodenní provoz. Zapojení pedagogů školy proto představovalo řešení, které umožnilo odřad personálně doplnit a současně dát kolegům možnost získat reálné zkušenosti v mezinárodním prostředí. Praktická realizace byla založena na systému dvou rotací, kdy každá z nich působila v Řecku přibližně dva týdny. První rotace odřadu zahájila přesun 14. července 2025 z Brna a po dvoudenní cestě dorazila 15. července 2025 večer do základny v Nea Makri u Athén. V čele této rotace stál plk. Mgr. Petr Vodička z HZS hl. m. Prahy (HZS PHA), jeho zástupcem byl npor. Ing. Adam Fojtík z HZS MSK. K výměně rotací došlo 31. července 2025, kdy se příslušníci druhé rotace s využitím leteckého speciálu Armády České republiky přepravili na letiště do Athén, krátce se pozdravili s kolegy, převzali si od nich techniku, která zůstala na místě, příslušníci první rotace nastoupili do letadla a odletěli zpět do ČR (kromě velitele první rotace a styčného důstojníka, kteří odletěli následně o dva dny později komerčním letem z důvodu předání všech nutných informací). Druhá rotace převzala techniku a činnost na základně Nea Makri a od 1. srpna 2025 nastoupila do systému služby. Velitelem modulu druhé rotace byl plk. Ing. Richard Franc, MBA, z HZS MSK, funkci zástupce velitele plnil prap. Bc. Jiří Kubeš z HZS PHA. Odřad se z Řecka vracel 16.–17. srpna 2025 po vlastní ose s technikou, kdy byla mise oficiálně ukončena návratem do Brna.

Personální složení redukované jedné rotace tedy bylo stanoveno na 22 příslušníků, během programu prepositioningu se vystřídalo 44 příslušníků HZS ČR.

• HZS MSK – 6 příslušníků včetně velitele modulu a zástupce velitele modulu,
• HZS PLK – 5 příslušníků,
• HZS STC – 5 příslušníků,
• HZS JHM – 5 příslušníků,
• HZS PHA – 2 příslušníci, velitel modulu a zástupce velitele modulu,
• Záchranný útvar (ZÚ) HZS ČR – 10 příslušníků,
• SOŠ a VOŠ PO – 10 příslušníků,
• MV-generální ředitelství HZS ČR – 1 příslušník.

Technika modulu zahrnovala 10 ks mobilní požární techniky a přívěsů:

• 2× CAS 20 (Tatra, ZÚ HZS ČR),
• 1× CAS 30 (Tatra, ZÚ HZS ČR),
• 2× dopravní automobily (HZS JHM, HZS STC),
• 1× přívěs s terénním SxS Polaris (HZS STC),
• 1× menší nákladní automobil (HZS MSK),
• 2× velitelský automobil (HZS MSK, MV-generální ředitelství HZS ČR).

Tato struktura umožňovala fungování týmu jako samostatného celku s jasně vymezenými velitelskými i výkonnými funkcemi, aniž bylo nutné vysílat kompletní modul se všemi segmenty. Takto sestavený tým představoval plnohodnotný a soběstačný celek, který byl schopen samostatně působit na území Řecka po dobu celkem čtyř týdnů. Přestože šlo o výrazně zmenšenou verzi původně plánovaného modulu, ukázalo se, že i tato redukovaná sestava dokáže plnit všechny základní úkoly a v řadě případů byla výrazně pružnější než modul v plné struktuře. V situacích, kdy pružnost a adaptabilita byla rozdílem mezi úspěchem a neúspěchem mise, jde o skutečnost hodnou zamyšlení i do budoucna.
Zásadní rozdíl mezi klasickým mezinárodním nasazením při rozsáhlém přírodním požáru a účastí v programu prepositioningu spočívá v samotném principu mise. V případě vyslání na misi v rámci Mechanismu EU na základě žádosti postiženého státu je situace jednoznačná – jednotka je vyslána do oblasti či regionu zasaženého požárem, který místní síly a žádající stát nezvládají, a celý modul je okamžitě a plně zapojen do hasebních prací. Oproti tomu prepositioning představuje diametrálně odlišný scénář. Modul je předem rozmístěn na území hostitelského státu, připraven k okamžitému nasazení, ale po dlouhou dobu se může nacházet v režimu pohotovosti, kdy k přímému zásahu vůbec nedojde a v roce 2025 se toto konkrétně několika modulům stalo.
Strategie řeckých hasičů byla od počátku nastavena tak, že zahraniční modul bude nasazen nikoli do první vlny, ale spíše v druhé či třetí vlně, tedy až v okamžiku, kdy se situace vymkne možnostem místních jednotek požární ochrany. V případě českého modulu GFFF-V CZERT, na základě činnosti v operačním řízení při zásazích, potom řečtí kolegové strategii změnili a čeští hasiči byli nasazováni ihned a v nejrizikovějších částech regionu Attika. Nicméně z velitelsko-praktického hlediska to znamenalo, že klíčové bylo využít čas čekání na zásah co nejefektivněji. Další komplikací totiž byla samotná skladba českého modulu. V každé rotaci se tým skládal z příslušníků minimálně pěti organizačních složek HZS ČR – předurčené HZS krajů, ZÚ HZS ČR, specialistů z MV-generálního ředitelství HZS ČR a příslušníků SOŠ PO a VOŠ PO. Nešlo tedy o předem sehraný celek, ale o skupinu hasičů z různých prostředí, kteří se museli v krátkém čase sladit, přijmout skutečné role v modulu a respektovat nastavenou hierarchii bez ohledu na hodnostní či funkční postavení na domovském pracovišti. Tento proces sehrávání se ukázal jako klíčový a minimálně v případě druhé rotace byl všemi členy plně akceptován. Vytvoření funkčního a kompaktního modulu bylo možné jen díky místy až neobvykle intenzivní nadstandardní odborné přípravě, a to jak teoretické, tak především praktické, která probíhala nejen v areálu základny, ale i mimo ni, kdykoli to bylo možné. Příprava byla systematicky zaměřena na klíčové oblasti – formace a postupy sebezáchrany modulu při náhlém přechodu požární fronty, bojové rozvinutí jednotek v podmínkách rozsáhlého požáru na rozhraní mezi volnou přírodou a městským prostředím (WUI – Wildland-Urban Interface), zásady řízení zásahu v podmínkách improvizovaného velení při omezené koordinaci, nácvik nouzových postupů včetně vytváření improvizovaných ústupových cest, zřizování a provoz čerpacích stanovišť, efektivní komunikační řetězce a redundantní způsoby spojení, stejně jako zvládání mimořádných událostí v průběhu zásahu. Tento komplexní výcvik se ukázal jako nezbytný předpoklad nejen pro zvládnutí zásahů, ale i pro získání důvěry zahraničních partnerů.



Pro dosažení této týmové soudržnosti byl nastaven režim služby obdobný systému směn na stanicích HZS ČR. Klasický den na základně Nea Makri měl pevně nastavený režim. Den začínal kolem 07.00 hodin ranním nástupem (role call), kdy byl proveden briefing, kontrola zdravotního stavu a rozdělení na techniku, specifikace úkolů, analýza předpovědi počasí a stupně Fire Index – tedy indexu nebezpečí vzniku a šíření požáru. V návaznosti na to, přibližně od 8.00 hodin, následovala kontrola techniky a materiálu, doplnění vody a pohonných hmot a příprava CAS pro případný výjezd. Dopolední část dne (asi 9.00–12.00 hodin) byla vyhrazena pro odbornou přípravu – střídaly se bloky teorie (taktika zásahů, bezpečnostní postupy, práce se spojovou technikou, koordinace se zahraničními moduly) a praktické nácviky. Po obědě následoval krátký odpočinek, od 14.00 do 18.00 hodin se pak prováděly patroly rizikových oblastí nebo cvičné výjezdy, případně pokračoval výcvik v reálných terénech, kdy historicky vznikly a šířily se lesní požáry. Večerní část (asi 19.00–21.00 hodin) byla věnována údržbě techniky, fyzické přípravě a sportovní aktivitě, den uzavíral večerní briefing a debriefing s vyhodnocením činnosti, aktualizací informací o požární situaci v Řecku a zpracováním reportů pro MV-generální ředitelství HZS ČR a Koordinační centrum pro reakci na mimořádné události (EARCC – Emergency Response Coordination Centre).
Strategii zásahu na přírodní požáry v Řecku, konkrétní podobu zásahové činnosti i celkový význam mezinárodní pomoci přineseme v prosincovém čísle časopisu v druhé části článku.

plk. Ing. Richard FRANC, MBA, HZS Moravskoslezského kraje, foto por. Štěpán Komosný, DiS., HZS Jihomoravského kraje, archiv HZS Moravskoslezského kraje

Evropskou platformu pro výměnu informací o požárech (FIEP – Fire Information Exchange Platform) vytvořila Evropská komise DG GROW s podporou Rady EU v roce 2017. Cílem FIEP je podnítit spolupráci mezi členskými státy a umožnit výměnu osvědčených postupů a poznatků mezi nimi a příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti požární bezpečnosti. Smlouva o Evropské unii nestanoví pravomoc regulovat na evropské úrovni oblast požární bezpečnosti s výjimkou základních požadavků na stavby. Důvodem jsou odlišné klimatické či geografické podmínky, ale i zavedená praxe jednotlivých členských států. Účelem tohoto článku, který je rozdělen na dvě části, je přiblížit čtenářům základní poznatky z webinářů, které se zabývaly oblastí požární bezpečnosti.

Ze statistických údajů o požárech v Evropské unii (EU) vyplývá, že důvodem velkých požárů není absence regulace, ale spíše problém s dodržováním právních předpisů a vymáháním práva.
Zavedeným právním nástrojem EU v oblasti požární bezpečnosti staveb je oblast stavebních výrobků, které jsou uváděny na vnitřní trh EU. Ty musí zaručit, že stavba splní základní požadavky, respektive je navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a po celou dobu trvání plnila při běžné údržbě a působení standardně předvídatelných vlivů základní požadavky, kterými jsou mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví, ochrana životního prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě, úspora energie, udržitelné využívání přírodních zdrojů.
Technologický vývoj v posledních letech, který vede k dostupnosti velkého množství stavebních výrobků i ke změnám technologie výstavby, představuje výzvy i z pohledu požární bezpečnosti.
Evropská komise proto vnímá potřebu sdílení informací mezi členskými státy a příslušnými zainteresovanými stranami a podporuje vzájemnou spolupráci. Za daným účelem byla vytvořena evropská platforma pro výměnu informací z oblasti požární bezpečnosti, která má za cíl umožnit sdílení příkladů správné praxe, ale i problematických otázek. Zpočátku si FIEP určil následující prioritní oblasti činnosti, které měly být řešeny v projektových týmech (PT):

• PT1 – výměna informací o požárech,
• PT2 – řešení nových výzev v návaznosti na nové produkty, technologie a trendy,
• PT3 – uplatňování zásad požárních ochrany,
• PT4 – sjednocení terminologie a statistiky,
• PT5 – požárně inženýrský přístup ve stavební prevenci.

Na jednáních byla zdůrazněna nutnost aktivní účasti členských států, otevřené diskuse o zmapovaných rizicích, význam nezávislosti a objektivity. Projektové týmy identifikovaly potřeby zainteresovaných stran:

• regulačních orgánů – na základě zkušenosti s požáry je nutné určit rizika a oblasti požární bezpečnosti, která nejsou regulována. Dále je nutné identifikovat údaje, které je žádoucí shromažďovat a analyzovat a vytvořit takové požadavky v právních předpisech, které budou založeny na výsledcích zkoušek a zkušenostech z reálných požárů,
• asociací – nutnost zpětné vazby, která vychází ze skutečných požárů, zajistit koordinaci iniciativ, sdílení informací, ale i mediální kampaně,
• hasičů – sdílení informací o požárech, požárních scénářích, o způsobech evakuace, hašení, aktivní a pasivní požární ochraně. Navrhování budov pro zajištění účinného a bezpečného zásahu, o nových výrobcích, které zohledňují trendy energetické účinnosti, udržitelnosti a cirkulární ekonomiky a jejich dopadu na represi.

Dále byla zdůrazněna následující opatření, která vedla ke snížení počtu požárů:

• kontrolní činnost – mimo jiné kontrola instalace požárně bezpečnostních zařízení v objektech,
• stanovení povinnosti vlastní inspekce vybraných staveb s povinností zpracování digitálních zpráv,
• mediální kampaně – výstavy, krátké filmy, videa, letáky, plakáty, týdny požární bezpečnosti, mediálně zpracované informace o požárech a jejich příčinách
• preventivně výchovná činnost – vzdělávání dětí a studentů ve školách, vzdělávání pracovníků v oblasti požární bezpečnosti a použití hasicích přístrojů, preventivně výchovné materiály na webových stránkách, otázky a odpovědi.

Zároveň byly prezentovány činnosti vybraných asociací pro požární bezpečnost:

• Fórum pro evropskou elektrickou bezpečnost domácností, které doporučilo šířit povědomí o elektrické bezpečnosti, podporovat kontrolní činnost, vytvářet podmínky, aby byla zajištěna modernizace elektrických instalací, posílení dozoru nad trhem nad elektrickými zařízeními a byly podporovány investice do výměny zařízení a zajištění spolehlivého servisu,
• Konfederace asociací pro požární ochranu (CFPA – The Confederation of Fire Protection Associations) zdůrazňuje především význam stavební prevence, ale i významu spolupráce s pojišťovnami. Na svých webových stránkách [1] zveřejňuje celou řadu doporučení. 

FIEP uzavřel smlouvu se společností Efectis za účelem zajištění fungování technického sekretariátu FIEP. Efectis tak od roku 2022 pomáhá FIEP identifikovat odborná témata a následně organizovat webináře, a zároveň motivovat zainteresované strany ke sdílení zkušeností, které souvisí s požární bezpečností. Níže je uveden přehled vybraných webinářů, které se uskutečnily, včetně shrnutí hlavních informací.

Statistika požárů

V oblasti statistiky požárů na evropské úrovni absentuje harmonizovaný přístup k jejich sběru. Zároveň nejsou dostatečně proškoleny osoby, které data zadávají, shromažďují a vyhodnocují. Problematická je i kvalita údajů. Vedle toho chybí propojení mezi různými zdroji dat od hasičů, policie nebo pojišťoven. Nejsou zároveň jednotné postupy při zjišťování příčin požárů.
Z těchto důvodů vznikl pilotní projekt EUFireStat [2]. Bylo identifikováno čtrnáct hlavních oblastí pro zajištění jednotného sběru dat. Efectis v roce 2020 zveřejnil počáteční zprávu [3] o tomto pilotním projektu. Evropská komise v roce 2022 publikovala následně závěrečnou zprávu, která obsahuje jednotlivá doporučení v dané oblasti [4].
Příklady dobré praxe: Švédsko má systém, kde hasiči mají povinnost evidovat každý požár v centrální databázi, s kontrolou a zpětnou vazbou k datům. Rakousko provozuje platformu propojující data od hasičů, policie, ale i pojišťoven s cílem identifikovat trendy a zlepšit regulaci. Spojené státy americké mají více než čtyřicet let zkušenost s národním systémem sběru dat o požárech (NFIRS – National Fire Incident Reporting System), který pomáhá identifikovat priority prevence [5].
Závěry: Harmonizace, kvalita, dlouhodobý sběr dat o požárech a vzájemná spolupráce mezi různými zainteresovanými stranami představují zásadní význam pro zlepšení požární bezpečnosti. Dlouhodobé sledování a interpretace trendů (8–10 let bez změny metodologie) může pomoci přijmout adekvátní preventivní opatření pro zajištění požární bezpečnosti.

Šetření příčin požáru

V Mezinárodním technickém výboru pro prevenci a hašení požáru (CTIF – Comité Technique International de prevention et d'extinction de Feu) byla vytvořena pracovní skupina pro šetření příčin požáru, která má za cíl výměny informací z dané oblasti. Řeší se případové studie, metodiky, statistiky, ale i podmínky pro vyšetřovatele nebo právní odpovědnost. Byl zdůrazněn význam pečlivého sběru dat a jejich následné analýzy. Detailní informace o případu jsou zásadní i pro pojišťovnu.
V Dánsku šetření příčin požáru provádí policie a expertní činnost při vyšetřování podléhá akreditaci podle EN ISO/IEC 17020 Posuzování shody – Všeobecná kritéria pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci. Výcvik vyšetřovatelů probíhá v terénu i pomocí virtuální reality. Na příkladu požáru v tunelu Mont Blanc byla ukázána nutnost nezávislých analýz pro přijetí adekvátních preventivních opatření.
Norské centrum pro výzkum a inovace v oblasti požární ochrany (FRIC – Fire Research Innovation Center) se zaměřuje mimo jiné na prevenci s cílem zajištění přijetí účinných opatření. Klade velký důraz na obstarání kvalitních důkazů a informací ze šetření příčin požáru. Významným nástrojem při šetření příčin vzniku požáru je i zkoušení a rekonstrukce případu pro ověření hypotéz a stanovení skutečných příčin.
Závěr: Je žádoucí zlepšit sdílení informací mezi členskými státy, spolupracovat například při výcviku vyšetřovatelů nebo vytvořit evropské databáze pro sdílení informací. 

Prevence a intervence

Na webináři byly představeny stavební předpisy platné v Nizozemsku a hlavní aktuální změny:

• alternativní přístupy k posuzování požární bezpečnosti požárních úseků – postup podle požadavků norem NEN 6060 a NEN 6079 (jinak standardně platí, že maximální velikost požárního úseku záleží na účelu objektu), 
• bezpečné použití výtahů během požáru – účelem je mít další možnost úniku – vytvořit k výtahu přilehlý bezpečný prostor/koridor/chodbu, přičemž se žádné dveře nesmí otevírat směrem do tohoto prostoru. Napájecí systém výtahu musí být oddělen od ostatních požárních úseků s požární odolností 60 minut. Stávající požadavek na požární výtahy je u budov vyšších než 20 metrů,  
• požadavky pro dobíjecí infrastrukturu elektromobilů – elektrické instalace nízkého napětí musí splňovat normu NEN 1010, vysokonapěťové elektrické instalace musí splňovat normy EN IEC 61936 a EN 50522, jsou stanoveny požadavky pro dobíjení stanice v garážích (dedikované nabíjení, režim 3 nebo 4 podle NEN1010, vypínací prvek musí být instalován a musí umožnit vypnutí všech dobíjecích stanic, u vchodu musí být plán s identifikací a umístěním dobíjecích stanic),
• požadavky na sprinklery v garážích pod obytnými budovami, hotely, nemocnicemi, zařízeními péče o děti a věznicemi.

Byla zmíněna směrnice pro bezpečné užívání obytných budov z dílny nizozemského institutu pro veřejnou bezpečnost (NIPV – Netherlands Institute for Public Safety) [6].
Zástupce Estonska prezentoval využití digitalizace pro potřeby kontrol požární bezpečnosti. Byla zavedena povinnost vkládat revizní zprávy, doklady o kontrolách, posudky do vytvořené digitální platformy. Kontroly požární bezpečnosti v objektech (podle charakteru objektu a jeho plošné výměry) vykonávají soukromé subjekty/osoby s příslušným oprávněním, přičemž kontrolní protokoly/zprávy musí rovněž předávat v digitální podobě příslušnému orgánu státní správy.
Zástupce Švédska seznámil s problémem žhářství na švédských školách. Byl zdůrazněn význam preventivně výchovné činnosti. Během diskuse byl doporučen vzdělávací portál [7], který je financovaný z programu Erasmus+.
Zástupce CTIF komentoval výbuchy baterií elektrických vozidel nebo bateriových úložišť. Rozebral okolnosti jednotlivých výbuchů, specifikoval charakteristické průvodní jevy (termální únik, kouřové projevy, plamenné hoření), shrnul rizika (následná exploze) a podmínky jejich vzniku (vliv stavu nabití baterie, množství a charakteristika uvolňovaných plynů) a následné možné dopady (exteriér, interiér, vliv otevřených ploch v konstrukcích). Zdůraznil význam aktivních prvků požární ochrany, zejména pak význam včasné detekce.
V průběhu diskuse byly doporučeny semináře organizované Fórem pro evropskou elektrickou bezpečnost v domácnostech [8] (FEEDS – Forum for European Electrical Domestic Safety) a aktivity vedoucí k širšímu dialogu institucí EU o požární bezpečnosti v budovách [9].
Závěr: Významná je spolupráce na evropské úrovni. Je nutné přizpůsobit regulaci novým trendům a využít digitální nástroje pro efektivnější správu a prevenci požárů.

Zranitelné osoby z pohledu požární bezpečnosti

U zranitelných osob je nezbytná především prevence vzniku mimořádné události. Má být kladen velký důraz na preventivně výchovnou činnost. Je nutná osvěta o základech požární bezpečnosti. Je žádoucí se zaměřit na konkrétní potřeby jednotlivých skupin.
Byla prokázána závislost mezi energetickou chudobou a vyšším rizikem vzniku požárů. V této souvislosti musí být požární bezpečnost integrována do politik zaměřených na renovace.
Zároveň byl zdůrazněn význam evakuačních modelů s tím, že každý z nástrojů simulace má přednosti i nedostatky. Proto se doporučuje využívat více nástrojů. Stávající modely neřeší různé charaktery zranitelnosti. Do budoucna by se mohla využít umělá inteligence. Tradiční přístupy k požární bezpečnosti neberou plně v potaz nové rizikové faktory a situace. Je nutné kombinovat různé oblasti požární bezpečnosti a reflektovat charakteristiky chování obyvatel. Regulace musí flexibilně reagovat na reálné potřeby.
Prezentován byl příklad dlouhodobé spolupráce britských hasičů s charitativní organizací The Prince’s Trust zaměřené na pomoc znevýhodněné mládeži ve věku 16–25 let. Jde o způsob, jak tato mládež, která má často problémy ve škole, je nezaměstnaná nebo bez domova, může prostřednictvím rozvoje dovedností, pracovních zkušeností a komunitních projektů změnit svůj život (80 % zúčastněných mladých lidí se vrací do vzdělání, zaměstnání nebo výcviku).

Požární bezpečnost elektrických instalací

Pravidelné revize a opatření zaměřená na domácnosti, uživatele i vlastní instalace představují důležitý nástroj prevence pro zajištění požární bezpečnosti. Musí být zvýšeno povědomí veřejnosti a odborníků o nutnosti pravidelných revizí a správné údržbě elektrických zařízení. Zároveň byla uvedena problematika různé úrovně bezpečnosti kabelů s akcentem na používání kabelů, u kterých byla řádně posouzena shoda se základními požadavky na stavby.
Příklady dobré praxe: ve Francii jsou zavedeny povinné revize elektroinstalací při prodeji a pronájmu bytu. V Německu revize vyžadují pojišťovny. V Japonsku probíhají revize elektroinstalací každé čtyři roky.
Závěr: Je nutný komplexní, koordinovaný přístup k prevenci požárů elektroinstalací zejména v domácnostech s důrazem na pravidelné inspekce, dodržování výrobkových norem a posílení povědomí a odpovědnosti všech zainteresovaných stran.

Pokračování článku naleznete v časopise 112, 12/2025.

kpt. Ing. Andrea LICHTENBERGOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generální ředitelství HZS ČR

Přenést hospodářsky, materiálně i personálně nákladné metody výcviku jednotek požární ochrany (PO) do virtuálního prostředí je jedním z hlavních cílů kooperace dílčích pracovišť MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-generálního ředitelství HZS ČR) a Institutu ochrany obyvatelstva (IOO). S rychlým rozvojem moderních technologií mají dnes nejen hasiči širokou škálu možností, jak zajistit dostupnost doplňkových tréninkových metod do výcviku a vzdělávání.

Nácvik clony ve VR FOK

Headsety s virtuální realitou (VR) již dnes umožňují, aby si účastníci kurzů nebo přímo velitelé zásahu prošli z pohledu první osoby vybrané mimořádné události, které byly zpracovány 360° kamerovými systémy a drony v systému Jestřáb provozovaným MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Tento pasivní pozorovatelský zážitek ale využívají také vyšetřovatelé zjišťování příčin vzniku požárů. Pokud je dané místo zásahu takovýmto způsobem zadokumentováno, lze si průběh požáru a jeho důsledky projít ve virtuální prohlídce, či se podívat na vytvořený 3D model, který vzniká na vyžádání a v případě, že jsou data pro systém Jestřáb zaznamenána v dostatečné kvalitě.
K aktivním výcvikovým metodám jednotek PO, kde uživatel interaguje s prostředím VR, patří v tuto chvíli plně vyvinuté systémy VR – Flash over kontejner (VR FOK) a VR pro vyšetřovatele vzniku požárů (VR ZPP), které fungují na principu VR her, jež simulují podmínky reálného zásahu.

Virtuální realita pro vyšetřovatele zjišťování příčin vzniku požárů

Nový výukový prostor vznikl 3D skenem skutečného požáru papírnictví, ke kterému došlo na území České republiky, a následnou modelací virtuálního prostoru spolu s vývojem veškerých nástrojů, které má vyšetřovatel zjišťování příčin požáru na místě zásahu k dispozici. Jeho cílem je naučit budoucí vyšetřovatele, jak se pohybovat po místě události, neničit důkazní materiál a pořizovat kvalitní důkazové fotografie dřív, než budou vpuštěni na reálný výcvikový polygon. Ten je vytvořen z několika lodních kontejnerů vybavených tak, aby vyvolal zdání skutečných obytných či průmyslových objektů. Kontejnery jsou následně zapáleny a uhašeny, aby vyšetřovatel mohl pracovat v reálných podmínkách, které reflektují stav místa události po zásahu jednotek PO.

Pohled na požářiště v aplikaci VR ZPP

Vývojem a nasazením takové aplikace ale práce nekončí. Pro vyhodnocení vlivu VR na jedince (jeho kognitivní zátěž a fyziologické změny) při výcviku ve VR je nutné ověřit, zdali trénink ve VR může reálný výcvik doplnit, nebo v budoucnu i částečně nahradit. V rámci pilotního výzkumu ve spolupráci IOO s Fakultou biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT FBMI), byly podrobeny dvě aplikace VR experimentu, který proběhl za účasti studentů fakulty, kterým byly bezdrátově měřeny vitální funkce. Cílem bylo odhalit, zda aplikace VR pro vyšetřující policisty (vyvinuta ČVUT FBMI) a aplikace VR ZPP (vyvinuta za účasti IOO) působí na životní funkce, fyziologické změny a míru kognitivní zátěže uživatele při tréninku ve VR. Tato studie přinesla předběžné závěry, které ukázaly, že měřitelný vliv VR technologií na fyziologické funkce a kognitivní zátěž uživatelů lze v dostatečné míře prokázat, a proto by tento výzkum mohl při svém pokračování odhalit potřebu či vhodnost nasazení VR technologií do výcviku jednotek PO i dalších složek integrovaného záchranného systému.

Virtuální realita – Flash over kontejner

Flash over kontejner je soubor lodních přepravních kontejnerů sestavených tak, aby v nich šlo simulovat reálné podmínky při požáru v uzavřených prostorech. Hasič zde nacvičuje taktiku a vedení požárního zásahu např. bytu. Zapálí se zde větší množství hořlavého materiálu a za pomoci otvorů se simulují reálné podmínky chování ohně uvnitř obývacích prostor s okny a dveřmi. Toto řešení se mimo jiné stalo základem k praktickému výcviku jednotek PO. Vzhledem k nedostatečné kapacitě takových reálných výcvikových polygonů došlo za přispění IOO a CPBS Institute, z. s., k rozšíření možností výcviku o obdobné řešení ve VR s podporou hlasového instruktora na platformě umělé inteligence, při níž je simulováno chování vody a ohně při jejich vzájemné reakci v uzavřeném prostoru.

Procházení zpracovanou událostí v systému Jestřáb

Hasič se učí jak pracovat s proudnicí C52, která je dostupná ve výjezdových automobilech jednotek PO. Navíc je osazena 3D držáky pro trackery (ovladače), které přenášejí práci s proudnicí do VR. Vývoj aplikace VR FOK byl financován z projektu bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra.
Stěžejním úkolem pro hasiče je naučit se práci s clonou, projevy flash over efektu a práci s neutrální rovinou, pod kterou se musí zasahující hasiči držet, aby předešli nechtěným zraněním.

Partneři a distribuce VR

Ve spolupráci MV-generálního ředitelství HZS ČR se SOŠ PO a VOŠ PO ve Frýdku-Místku, jednotkami PO a jednotkami SDH dochází k postupnému rozšiřování technologií VR, zejména zmíněných VR aplikací, do vzdělávání a výcviku budoucích hasičů a k získávání nových poznatků pro hasiče stávající. Závazek dalších výzkumných projektů, který na sebe IOO převzal, tento trend potvrzuje.

Ing. Martin MOLEK, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv autora