Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 11/2025

Jeden z nejrozsáhlejších zásahů v Moravskoslezském kraji za poslední roky vznikl v časných ranních hodinách v pátek 22. srpna 2025 ve skladové hale v Ostravě-Třebovicích. V roce 2021 byl poprvé vyslán český mezinárodní modul zaměřený na pozemní hašení lesních požárů pomocí vozidel GFFF-V (Ground Forest Fire Fighting using Vehicles) v rámci Mechanismu civilní ochrany EU do Řecka. Evropskou platformu pro výměnu informací o požárech (FIEP – Fire Information Exchange Platform) vytvořila Evropská komise DG GROW s podporou Rady EU v roce 2017. Cílem FIEP je podnítit spolupráci mezi členskými státy a umožnit výměnu osvědčených postupů a poznatků mezi nimi a příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti požární bezpečnosti. Přenést hospodářsky, materiálně i personálně nákladné metody výcviku jednotek požární ochrany (PO) do virtuálního prostředí je jedním z hlavních cílů kooperace dílčích pracovišť MV-generálního ředitelství HZS ČR a Institutu ochrany obyvatelstva. 

Evropskou platformu pro výměnu informací o požárech (FIEP – Fire Information Exchange Platform) vytvořila Evropská komise DG GROW s podporou Rady EU v roce 2017. Cílem FIEP je podnítit spolupráci mezi členskými státy a umožnit výměnu osvědčených postupů a poznatků mezi nimi a příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti požární bezpečnosti. Smlouva o Evropské unii nestanoví pravomoc regulovat na evropské úrovni oblast požární bezpečnosti s výjimkou základních požadavků na stavby. Důvodem jsou odlišné klimatické či geografické podmínky, ale i zavedená praxe jednotlivých členských států. Účelem tohoto článku, který je rozdělen na dvě části, je přiblížit čtenářům základní poznatky z webinářů, které se zabývaly oblastí požární bezpečnosti.

Ze statistických údajů o požárech v Evropské unii (EU) vyplývá, že důvodem velkých požárů není absence regulace, ale spíše problém s dodržováním právních předpisů a vymáháním práva.
Zavedeným právním nástrojem EU v oblasti požární bezpečnosti staveb je oblast stavebních výrobků, které jsou uváděny na vnitřní trh EU. Ty musí zaručit, že stavba splní základní požadavky, respektive je navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a po celou dobu trvání plnila při běžné údržbě a působení standardně předvídatelných vlivů základní požadavky, kterými jsou mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví, ochrana životního prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě, úspora energie, udržitelné využívání přírodních zdrojů.
Technologický vývoj v posledních letech, který vede k dostupnosti velkého množství stavebních výrobků i ke změnám technologie výstavby, představuje výzvy i z pohledu požární bezpečnosti.
Evropská komise proto vnímá potřebu sdílení informací mezi členskými státy a příslušnými zainteresovanými stranami a podporuje vzájemnou spolupráci. Za daným účelem byla vytvořena evropská platforma pro výměnu informací z oblasti požární bezpečnosti, která má za cíl umožnit sdílení příkladů správné praxe, ale i problematických otázek. Zpočátku si FIEP určil následující prioritní oblasti činnosti, které měly být řešeny v projektových týmech (PT):

• PT1 – výměna informací o požárech,
• PT2 – řešení nových výzev v návaznosti na nové produkty, technologie a trendy,
• PT3 – uplatňování zásad požárních ochrany,
• PT4 – sjednocení terminologie a statistiky,
• PT5 – požárně inženýrský přístup ve stavební prevenci.

Na jednáních byla zdůrazněna nutnost aktivní účasti členských států, otevřené diskuse o zmapovaných rizicích, význam nezávislosti a objektivity. Projektové týmy identifikovaly potřeby zainteresovaných stran:

• regulačních orgánů – na základě zkušenosti s požáry je nutné určit rizika a oblasti požární bezpečnosti, která nejsou regulována. Dále je nutné identifikovat údaje, které je žádoucí shromažďovat a analyzovat a vytvořit takové požadavky v právních předpisech, které budou založeny na výsledcích zkoušek a zkušenostech z reálných požárů,
• asociací – nutnost zpětné vazby, která vychází ze skutečných požárů, zajistit koordinaci iniciativ, sdílení informací, ale i mediální kampaně,
• hasičů – sdílení informací o požárech, požárních scénářích, o způsobech evakuace, hašení, aktivní a pasivní požární ochraně. Navrhování budov pro zajištění účinného a bezpečného zásahu, o nových výrobcích, které zohledňují trendy energetické účinnosti, udržitelnosti a cirkulární ekonomiky a jejich dopadu na represi.

Dále byla zdůrazněna následující opatření, která vedla ke snížení počtu požárů:

• kontrolní činnost – mimo jiné kontrola instalace požárně bezpečnostních zařízení v objektech,
• stanovení povinnosti vlastní inspekce vybraných staveb s povinností zpracování digitálních zpráv,
• mediální kampaně – výstavy, krátké filmy, videa, letáky, plakáty, týdny požární bezpečnosti, mediálně zpracované informace o požárech a jejich příčinách
• preventivně výchovná činnost – vzdělávání dětí a studentů ve školách, vzdělávání pracovníků v oblasti požární bezpečnosti a použití hasicích přístrojů, preventivně výchovné materiály na webových stránkách, otázky a odpovědi.

Zároveň byly prezentovány činnosti vybraných asociací pro požární bezpečnost:

• Fórum pro evropskou elektrickou bezpečnost domácností, které doporučilo šířit povědomí o elektrické bezpečnosti, podporovat kontrolní činnost, vytvářet podmínky, aby byla zajištěna modernizace elektrických instalací, posílení dozoru nad trhem nad elektrickými zařízeními a byly podporovány investice do výměny zařízení a zajištění spolehlivého servisu,
• Konfederace asociací pro požární ochranu (CFPA – The Confederation of Fire Protection Associations) zdůrazňuje především význam stavební prevence, ale i významu spolupráce s pojišťovnami. Na svých webových stránkách [1] zveřejňuje celou řadu doporučení. 

FIEP uzavřel smlouvu se společností Efectis za účelem zajištění fungování technického sekretariátu FIEP. Efectis tak od roku 2022 pomáhá FIEP identifikovat odborná témata a následně organizovat webináře, a zároveň motivovat zainteresované strany ke sdílení zkušeností, které souvisí s požární bezpečností. Níže je uveden přehled vybraných webinářů, které se uskutečnily, včetně shrnutí hlavních informací.

Statistika požárů

V oblasti statistiky požárů na evropské úrovni absentuje harmonizovaný přístup k jejich sběru. Zároveň nejsou dostatečně proškoleny osoby, které data zadávají, shromažďují a vyhodnocují. Problematická je i kvalita údajů. Vedle toho chybí propojení mezi různými zdroji dat od hasičů, policie nebo pojišťoven. Nejsou zároveň jednotné postupy při zjišťování příčin požárů.
Z těchto důvodů vznikl pilotní projekt EUFireStat [2]. Bylo identifikováno čtrnáct hlavních oblastí pro zajištění jednotného sběru dat. Efectis v roce 2020 zveřejnil počáteční zprávu [3] o tomto pilotním projektu. Evropská komise v roce 2022 publikovala následně závěrečnou zprávu, která obsahuje jednotlivá doporučení v dané oblasti [4].
Příklady dobré praxe: Švédsko má systém, kde hasiči mají povinnost evidovat každý požár v centrální databázi, s kontrolou a zpětnou vazbou k datům. Rakousko provozuje platformu propojující data od hasičů, policie, ale i pojišťoven s cílem identifikovat trendy a zlepšit regulaci. Spojené státy americké mají více než čtyřicet let zkušenost s národním systémem sběru dat o požárech (NFIRS – National Fire Incident Reporting System), který pomáhá identifikovat priority prevence [5].
Závěry: Harmonizace, kvalita, dlouhodobý sběr dat o požárech a vzájemná spolupráce mezi různými zainteresovanými stranami představují zásadní význam pro zlepšení požární bezpečnosti. Dlouhodobé sledování a interpretace trendů (8–10 let bez změny metodologie) může pomoci přijmout adekvátní preventivní opatření pro zajištění požární bezpečnosti.

Šetření příčin požáru

V Mezinárodním technickém výboru pro prevenci a hašení požáru (CTIF – Comité Technique International de prevention et d'extinction de Feu) byla vytvořena pracovní skupina pro šetření příčin požáru, která má za cíl výměny informací z dané oblasti. Řeší se případové studie, metodiky, statistiky, ale i podmínky pro vyšetřovatele nebo právní odpovědnost. Byl zdůrazněn význam pečlivého sběru dat a jejich následné analýzy. Detailní informace o případu jsou zásadní i pro pojišťovnu.
V Dánsku šetření příčin požáru provádí policie a expertní činnost při vyšetřování podléhá akreditaci podle EN ISO/IEC 17020 Posuzování shody – Všeobecná kritéria pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci. Výcvik vyšetřovatelů probíhá v terénu i pomocí virtuální reality. Na příkladu požáru v tunelu Mont Blanc byla ukázána nutnost nezávislých analýz pro přijetí adekvátních preventivních opatření.
Norské centrum pro výzkum a inovace v oblasti požární ochrany (FRIC – Fire Research Innovation Center) se zaměřuje mimo jiné na prevenci s cílem zajištění přijetí účinných opatření. Klade velký důraz na obstarání kvalitních důkazů a informací ze šetření příčin požáru. Významným nástrojem při šetření příčin vzniku požáru je i zkoušení a rekonstrukce případu pro ověření hypotéz a stanovení skutečných příčin.
Závěr: Je žádoucí zlepšit sdílení informací mezi členskými státy, spolupracovat například při výcviku vyšetřovatelů nebo vytvořit evropské databáze pro sdílení informací. 

Prevence a intervence

Na webináři byly představeny stavební předpisy platné v Nizozemsku a hlavní aktuální změny:

• alternativní přístupy k posuzování požární bezpečnosti požárních úseků – postup podle požadavků norem NEN 6060 a NEN 6079 (jinak standardně platí, že maximální velikost požárního úseku záleží na účelu objektu), 
• bezpečné použití výtahů během požáru – účelem je mít další možnost úniku – vytvořit k výtahu přilehlý bezpečný prostor/koridor/chodbu, přičemž se žádné dveře nesmí otevírat směrem do tohoto prostoru. Napájecí systém výtahu musí být oddělen od ostatních požárních úseků s požární odolností 60 minut. Stávající požadavek na požární výtahy je u budov vyšších než 20 metrů,  
• požadavky pro dobíjecí infrastrukturu elektromobilů – elektrické instalace nízkého napětí musí splňovat normu NEN 1010, vysokonapěťové elektrické instalace musí splňovat normy EN IEC 61936 a EN 50522, jsou stanoveny požadavky pro dobíjení stanice v garážích (dedikované nabíjení, režim 3 nebo 4 podle NEN1010, vypínací prvek musí být instalován a musí umožnit vypnutí všech dobíjecích stanic, u vchodu musí být plán s identifikací a umístěním dobíjecích stanic),
• požadavky na sprinklery v garážích pod obytnými budovami, hotely, nemocnicemi, zařízeními péče o děti a věznicemi.

Byla zmíněna směrnice pro bezpečné užívání obytných budov z dílny nizozemského institutu pro veřejnou bezpečnost (NIPV – Netherlands Institute for Public Safety) [6].
Zástupce Estonska prezentoval využití digitalizace pro potřeby kontrol požární bezpečnosti. Byla zavedena povinnost vkládat revizní zprávy, doklady o kontrolách, posudky do vytvořené digitální platformy. Kontroly požární bezpečnosti v objektech (podle charakteru objektu a jeho plošné výměry) vykonávají soukromé subjekty/osoby s příslušným oprávněním, přičemž kontrolní protokoly/zprávy musí rovněž předávat v digitální podobě příslušnému orgánu státní správy.
Zástupce Švédska seznámil s problémem žhářství na švédských školách. Byl zdůrazněn význam preventivně výchovné činnosti. Během diskuse byl doporučen vzdělávací portál [7], který je financovaný z programu Erasmus+.
Zástupce CTIF komentoval výbuchy baterií elektrických vozidel nebo bateriových úložišť. Rozebral okolnosti jednotlivých výbuchů, specifikoval charakteristické průvodní jevy (termální únik, kouřové projevy, plamenné hoření), shrnul rizika (následná exploze) a podmínky jejich vzniku (vliv stavu nabití baterie, množství a charakteristika uvolňovaných plynů) a následné možné dopady (exteriér, interiér, vliv otevřených ploch v konstrukcích). Zdůraznil význam aktivních prvků požární ochrany, zejména pak význam včasné detekce.
V průběhu diskuse byly doporučeny semináře organizované Fórem pro evropskou elektrickou bezpečnost v domácnostech [8] (FEEDS – Forum for European Electrical Domestic Safety) a aktivity vedoucí k širšímu dialogu institucí EU o požární bezpečnosti v budovách [9].
Závěr: Významná je spolupráce na evropské úrovni. Je nutné přizpůsobit regulaci novým trendům a využít digitální nástroje pro efektivnější správu a prevenci požárů.

Zranitelné osoby z pohledu požární bezpečnosti

U zranitelných osob je nezbytná především prevence vzniku mimořádné události. Má být kladen velký důraz na preventivně výchovnou činnost. Je nutná osvěta o základech požární bezpečnosti. Je žádoucí se zaměřit na konkrétní potřeby jednotlivých skupin.
Byla prokázána závislost mezi energetickou chudobou a vyšším rizikem vzniku požárů. V této souvislosti musí být požární bezpečnost integrována do politik zaměřených na renovace.
Zároveň byl zdůrazněn význam evakuačních modelů s tím, že každý z nástrojů simulace má přednosti i nedostatky. Proto se doporučuje využívat více nástrojů. Stávající modely neřeší různé charaktery zranitelnosti. Do budoucna by se mohla využít umělá inteligence. Tradiční přístupy k požární bezpečnosti neberou plně v potaz nové rizikové faktory a situace. Je nutné kombinovat různé oblasti požární bezpečnosti a reflektovat charakteristiky chování obyvatel. Regulace musí flexibilně reagovat na reálné potřeby.
Prezentován byl příklad dlouhodobé spolupráce britských hasičů s charitativní organizací The Prince’s Trust zaměřené na pomoc znevýhodněné mládeži ve věku 16–25 let. Jde o způsob, jak tato mládež, která má často problémy ve škole, je nezaměstnaná nebo bez domova, může prostřednictvím rozvoje dovedností, pracovních zkušeností a komunitních projektů změnit svůj život (80 % zúčastněných mladých lidí se vrací do vzdělání, zaměstnání nebo výcviku).

Požární bezpečnost elektrických instalací

Pravidelné revize a opatření zaměřená na domácnosti, uživatele i vlastní instalace představují důležitý nástroj prevence pro zajištění požární bezpečnosti. Musí být zvýšeno povědomí veřejnosti a odborníků o nutnosti pravidelných revizí a správné údržbě elektrických zařízení. Zároveň byla uvedena problematika různé úrovně bezpečnosti kabelů s akcentem na používání kabelů, u kterých byla řádně posouzena shoda se základními požadavky na stavby.
Příklady dobré praxe: ve Francii jsou zavedeny povinné revize elektroinstalací při prodeji a pronájmu bytu. V Německu revize vyžadují pojišťovny. V Japonsku probíhají revize elektroinstalací každé čtyři roky.
Závěr: Je nutný komplexní, koordinovaný přístup k prevenci požárů elektroinstalací zejména v domácnostech s důrazem na pravidelné inspekce, dodržování výrobkových norem a posílení povědomí a odpovědnosti všech zainteresovaných stran.

Pokračování článku naleznete v časopise 112, 12/2025.

kpt. Ing. Andrea LICHTENBERGOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook