Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 12/2024
V červnu 2024 došlo k železniční dopravní nehodě v Pardubicích mezi mezinárodním rychlíkem RegioJet RJ 1021 a nákladním vlakem ČD Cargo. Rychlík vezl 380 cestujících, nákladní vlak převážel 80 tun karbidu vápenatého. Bylo potvrzeno 26 zraněných, z toho 4 mrtví. Ve dnech 18.–20. října 2024 se konal Přebor Hasičského záchranného sboru České republiky v poskytování první pomoci, jehož cílem bylo prověřit dovednosti týmů v řešení modelových situací inspirovaných reálnými mimořádnými událostmi. Hasičský záchranný sbor České republiky spolupracuje s Gruzií v oblasti mezinárodního rozvoje, konkrétně na zajištění rizik a záchranných kapacit v okrese Dusheti. V září 2024 probíhala školení v oblasti požárů v přírodním prostředí. Podpora české ambasády byla klíčová pro úspěch projektu. V září 2024 se v Evropě odehrály ničivé přírodní katastrofy, způsobené extrémním počasím a klimatickými změnami. Povodně zasáhly střední a východní Evropu. V České republice se evakuovalo téměř 19 tisíc lidí.
- OBSAH č. 12/2024 ROČNÍKU XXIII
- Železniční dopravní nehoda v Pardubicích
- Přebor HZS ČR v poskytování první pomoci
- Mezinárodní spolupráce HZS ČR s Gruzií
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) aktivně spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí (MZV) v oblasti mezinárodního rozvoje. Jednou z prioritních zemí české zahraniční spolupráce je i Gruzie. Ta se s 3,7 milionu obyvatel nachází na jižní straně Kavkazu. Historii této země vždy výrazně ovlivňovaly velmoci, které s ní hraničí. Jejími sousedy jsou na severu a severovýchodě Rusko, na jihu Turecko a Arménie a na jihovýchodě Ázerbájdžán.
V roce 2023 Rozvojový program Organizace spojených národů (UNDP) oslovil HZS ČR s žádostí o vyslání českých expertů do Gruzie, kteří měli posoudit hrozící rizika a záchranné kapacity v okrese Dusheti. Projekt podpořilo MZV. HZS ČR vyslal do Gruzie plk. Ing. Martina Nekulu, MBA, z HZS Moravskoslezského kraje a plk. Ing. Marka Sobka, MBA, z HZS Olomouckého kraje.
Okres Dusheti je součástí regionu Mccheta-Mtianetie, který se rozkládá od hlavního města Tbilisi až k čečenským hranicím a je geograficky velmi pestrou oblastí. Jižní část je součástí relativně hustě obydlené úrodné nížiny a severní část tvoří pohraniční hory. V okrese je jedno město a 288 vesnic. Samospráva je zřízena až na úrovni okresu. Okres Dusheti patří mezi největší v Gruzii. Samotná plocha 2 981,5 km2 není příliš vypovídající. Pro představu je přesnější doba jízdy autem z centra okresu do okrajových částí. Ta trvá za dobrého počasí tři hodiny při vzdálenosti 110 km. Z pohledu charakteru území je zajímavé, že velké části okresu zaujímá chráněná oblast Aragvi a národní park Pshav-Khevsureti. V nich ČR realizovala již více projektů zahraniční rozvojové spolupráce, mimo jiné v oblasti ochrany přírody, lesnictví a podpory podnikání.
Působení HZS ČR v Gruzii
Zadání expertního posouzení požadovalo, aby se zapojily všechny subjekty působící v dané oblasti. Samozřejmostí byl Hasičský záchranný sbor Gruzie (HZS G) /Ministry of Internal Affairs – Emergency Management Agency – Služba pro mimořádné události/, ale velký důraz byl kladen i na chráněnou oblast Aragvi, národní park Pshav-Khevsureti a Národní lesnickou agenturu Gruzie. Experti HZS ČR se v červenci 2023 seznámili s činností všech subjektů působících v oblasti. Během pobytu v Gruzii jednali se zástupci ústředních orgánů jednotlivých subjektů v Tbilisi i místních organizačních stupňů v Dusheti. Během nich byla patrná vysoká míra profesionality, angažovanosti a dobré vedení organizací. Samozřejmě v mnoha ohledech místní subjekty naráží na ekonomické limity. Zajímavá byla část jednání zabývající se schopnostmi HZS G. Stanice Dusheti zabezpečuje 26 700 obyvatel a nejvzdálenější místo jejího dojezdu jsou tři hodiny jízdy. Pokrývá zemědělskou i vyloženě horskou oblast a slouží na ní sedm hasičů ve směně. Organizaci a provoz zabezpečuje velitel a jeho zástupce. V roce 2023 stanice disponovala CAS KAMAZ z roku 2000 a CAS ZIL ze sovětské éry. V letošním roce byla CAS ZIL nahrazena pickupem Mitsubishi L200, který slouží jako obdoba našeho rychlého zásahového automobilu. Hasiči byli v Gruzii, po osamostatnění země od Sovětského svazu, organizováni na úrovni okresů. To vedlo kvůli nedostatku financí k velkému útlumu. Jen v okrese Dusheti bývaly tři stanice a zbyla jen jedna. V roce 2015 vznikla na národní úrovni Služba pro mimořádné události, kterou můžeme nazývat HZS G. Od vzniku sboru na národní úrovni dochází k jeho silnému rozvoji. Postupně se staví nové stanice a hromadně se nakupuje technika. Všichni příslušníci prochází sjednocujícím základním výcvikem. I přes velkou snahu je naprosto zřejmý materiální nedostatek. Na stanicích je obvykle pouze aktuálně používaná technika bez jakékoli zálohy. A to neplatí pouze pro vozidla, ale i pro základní materiál, jako jsou dýchací přístroje a tlakové lahve. Díky národní organizaci počítají stanice vždy s výpomocí kolegů z jiných stanic. V zemi však nejsou ani žádní dobrovolní hasiči. Myšlenka spolkového života je v Gruzii relativně nová, a to nejen v požární oblasti.
Výstupem mise pro UNDP byl návrh, jak zlepšit kapacity okresu Dusheti ve vybavení a výcviku příslušných organizací. V působení všech zapojených organizací bylo možné najít dva základní průsečíky v oblasti zajištění bezpečnosti, a tak vzájemné synergie mohly vést k rozvoji kapacit. Těmito oblastmi byly požáry v přírodním prostředí a předlékařská první pomoc. Strážci chráněné oblasti i národního parku a lesníci mohou stejně jako hasiči čelit mimořádným událostem tohoto typu. Díky nedostupnosti oblastí národního parku a chráněné oblasti může být vzájemná spolupráce rozhodující. Součástí závěrečné zprávy projektu byl návrh osnov kurzů a doporučeného vybavení v minimální a ideální variantě.
Druhou částí projektu byl nákup vybavení a zaškolení všech zúčastněných. Do dodávek materiálu se zapojili i výrobci z ČR. Pořízení materiálu zabezpečil a financoval UNDP s podporou MZV a HZS ČR poskytl lektory pro školení. Na základě požadavku UNDP byl připraven kurz kombinující problematiku požárů v přírodním prostředí a první pomoc. V září 2024 odjelo do Gruzie pět hasičů z HZS Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Kurz byl rozdělen na dvě části. První část trvala čtyři dny a konala se ve městě Dusheti. Druhá část jen dva dny a probíhala v pohraniční vesnici Shatili. Během projektu byly všem zapojeným organizacím dodány prostředky pro hašení přírodních požárů a první pomoc. Stanice v Dusheti získala speciální terénní vozidlo SxS, hasicí modul, záchranářský modul pro převoz zachraňovaných, ruční nářadí pro hašení a prostředky první pomoci. Chráněná oblast a národní park získaly hasicí modul na pickup, ruční nářadí pro hašení a prostředky první pomoci. Obě organizace disponují vozidly Mitsubishi L200 pickup. Zajímavé je, že vozidla chráněné oblasti Aragvi byla pořizována v předchozích projektech podpořených ČR, a podařilo se tedy navázat na práci českých lesníků. Velice přínosnou byla spolupráce se zaměstnanci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, kteří v oblasti Dusheti pravidelně působí v rámci svých projektů.
Aktivity MV-generálního ředitelství HZS ČR
MV-generální ředitelství HZS ČR pokračovalo v Gruzii v dalších aktivitách. Během programu Bezpečnostní rozvojové spolupráce proběhl v prosinci 2023 na hasičském učilišti v Tbilisi kurz zaměřený na požáry v uzavřených prostorech. Ten lektorovali čeští hasiči. Posluchači kurzu byli velitelé regionálních centrálních stanic. HZS G má četné mezinárodní kontakty a vedení sboru dbá na vzdělávání středního managementu. Díky tomu se českým lektorům nabídla velmi zajímavá zkušenost. Gruzínští hasiči absolvovali více přednášek různých zahraničních kolegů na stejné téma. Velmi se jim líbil český přístup. Během přednášky bylo vysvětleno, jak k dané problematice přistupují hasiči ve světě, která cesta se v ČR preferuje a proč. Přitom bylo zdůrazněno, že česká volba je většinou silně ovlivněna podmínkami, v nichž čeští hasiči působí. Gruzínští hasiči se aktivně zapojovali do diskuze i praktického výcviku. Velmi je zaujala technika práce s proudnicí i hadicový management. Úspěch slavily i hadicové koše.
Na spolupráci na národní úrovni měly navázat kurzy zaměřené na požáry v přírodním prostředí a státní požární dozor, které se měly uskutečnit v září 2024 v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Bohužel kvůli ničivým povodním na severu Moravy je nebylo možné uskutečnit. Zajímavé bylo hodnocení pracovníka UNDP, jenž se účastnil kurzů v Dusheti a Shatili. Na hodnoticím mítinku projektu mimo jiné řekl: „Čeští hasiči v Gruzii odvedli 100% profesionální práci, i když jejich zemi pustošily ničivé povodně a myšlenkami byli v rodné zemi.“
Všechny činnosti mezinárodní spolupráce HZS ČR s Gruzií probíhají v úzké kooperaci se Zastupitelským úřadem ČR v Tbilisi a jeho pracovníky. Podpora ambasády je v těchto činnostech zásadní a neocenitelná.
plk. Ing. Marek SOBEK, MBA, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje