Hasiči v první linii: Když tělo řekne dost dřív, než plameny uhasnou
10. 7. 2025 (LP) - Každý den vyrážejí do akce. Do hořících domů, podmáčených svahů, chemických závodů, zřícených budov nebo k lesním požárům. Nosí zásahové oděvy a na zádech těžké dýchací přístroje. Pracují v horku, kouři a stresu. Jsou to hasiči – a i když se to na první pohled nezdá, jejich nepřítelem nejsou vždycky plameny. Často to bývá jejich vlastní tělo.
V loňském roce došlo při zásazích ke zranění 300 hasičů a zdaleka ne všechna zranění měla příčinu v ohni. Často za nimi stála únava, přehřátí, vyčerpání nebo intoxikace.
Tělo pod tlakem: Jak vzniká vyčerpání
Vyčerpání nehrozí jen při velkých mimořádných událostech – často stačí delší zásah bez odpočinku, bez doplnění energie, v horkém počasí nebo ve stresové situaci. Nejčastější rizikové situace jsou:
- Požáry v uzavřených prostorech – těžký oděv, kouř, vysoká teplota, nulová viditelnost a minimální možnost si oddechnout.
- Dlouhodobé zásahy – třeba po vichřici nebo povodni, kdy hasiči zasahují v dlouhém časovém úseku i desítky hodin.
- Zásahy v horku nebo zimě – extrémní teploty zvyšují nároky na organismus. V horku hrozí přehřátí, v zimě vyčerpání energetických zásob.
- Práce v dýchací technice – odebírá energii a znesnadňuje dýchání.
- Silný stres – při záchraně dětí, osob blízkých smrti nebo při nestandardních nehodách.
První příznaky vyčerpání bývají nenápadné, ale měli by na ně být pozorní jak hasiči, tak velitelé zásahu: slabost, třes, studený pot, hlad, nevolnost, závratě, zpomalené reakce, nesoustředěnost, bolesti hlavy, ztráta rovnováhy, kolaps.
V této fázi už je nutné přerušit činnost a začít řešit doplnění energie a tekutin. Pokračování v zásahu může být životu nebezpečné – nejen pro hasiče, ale i pro osoby, které mají zachraňovat.
Vysoké letní teploty? Jen část problému
Teplota okolí je dalším faktorem, který zvyšuje zátěž. Kombinace vysokých teplot, těžké výstroje, výzbroje a intenzivní práce může vést k přehřátí organismu. Hasiči tak běžně zažívají situace, kdy jejich tělesná teplota přesahuje 39 °C. U některých velkých požárů vystoupala i nad 40 °C.
A pak jsou tu psychické faktory – stres, úzkost, napětí. Tělo pracuje v režimu „útok nebo útěk“, srdce buší jako o závod, tlak stoupá. V kombinaci s fyzickou zátěží jde o extrémní zkoušku odolnosti.
Riziko zvané kouř
Mnozí si neuvědomují, že kouř z hořícího materiálu není jen nepříjemný – může být i smrtelně jedovatý. Zejména při nedokonalém hoření vznikají toxické látky, jako je oxid uhličitý, chlorovodík, nitrózní plyny nebo kyanovodík.
Zásahy u chemických havárií nebo při požárech skladů tak představují obrovské riziko. Dýchací přístroj hasiče chrání jen po omezenou dobu. Navíc i po uhašení požáru zůstávají nebezpečné látky v prostoru i v troskách.
Neviditelné nebezpečí: Zasypání
Riziko zasypání nebo zavalení je častější, než by se mohlo zdát. Může k němu dojít při odčerpávání vody z výkopu, na staveništích, ve starých šachtách, ale i při zásazích ve skladištích sypkých látek nebo v senících. Často stačí jeden chybný krok, narušení statiky nebo prudký pohyb a stovky kilogramů materiálu se zřítí.
Psychické vyčerpání
Méně viditelné, ale o to závažnější, je psychické vyčerpání. Při každém zásahu hasič čelí nejen reálnému nebezpečí, ale i emočně náročným situacím – od zachraňování dětí po zásahy u smrtelných nehod. Tyto zážitky se hromadí.
Krátkodobě se mohou projevit jako podrážděnost, únava, ztráta soustředění. Dlouhodobě ale mohou vést k syndromu vyhoření, poruchám spánku či depresemi. Psychické vyčerpání je tichý zabiják. Neprojeví se hned, ale o to více může škodit.
Jak hrozícím rizikům čelit?
Základem je kondice – fyzická i psychická. Hasiči se připravují pravidelným tréninkem, ale v reálném zásahu hraje roli i taktika. Důležité je například střídání sil, odpočinkové zóny se stínem a vodou, nebo doplňování energie sladkými nápoji a potravinami.
Když pomáhat znamená nasazení života…
Profese hasiče je jednou z nejnebezpečnějších. Nejen kvůli požárům, ale kvůli množství méně viditelných rizik, která číhají za každým rohem – kouř, horko, stres, pád konstrukcí. A i když jsou na tyto situace vycvičení a školení, každý zásah znamená zkoušku odolnosti.
por. Bc. Lucie Pipiš
tisková mluvčí
MV – generální ředitelství HZS ČR
mobil: +420 777 361 800
e-mail: grh.media@hzscr.cz