Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 7/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme článek o požáru bývalého objektu mrazíren v Mochově . Přečtěte si pokračování zahraniční pracovní cesty do USA.. Seznámíme vás s historií a současností kominického řemesla. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete, jak probíhala cvičení Recuedays, koordinované nasazení vrtulníků při povodních a česko-německé cvičení u Rozvadova. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o společném výcviku příslušníků HZS hl. m. Prahy a členů jednotek SDH Prahy určeném k velkokapacitnímu a velkoobjemového čerpání v rámci plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Dále o čtvrtém ročníku spektrometrického semináře pořádaným IOO pro radiační pracovníky. Představíme multimediální tvorbu v oblasti prevence a vzdělávání obyvatel. V INFORMACÍCH jsme připravili shrnutí Hasičské fontány v Praze. Máme pro vás i výsledky z mistrovství Evropy v disciplínách TFA. 

V červnovém čísle časopisu 112 jsme informovali o zahraniční pracovní cestě příslušníků zjišťovaní příčin vzniku požárů (vyšetřovatel požáru) do Spojených států amerických, která se uskutečnila na pozvání asociace NFPA (National Fire Protection Association). Druhý díl se zabývá zkušenostmi získanými během pobytu zaměřeného na praktický výcvik a shrnuje nejdůležitější poznatky a přínosy.

Laboratoře požárního výzkumu ATF
Program pokračoval se stejným průvodcem, a to Chadem D. Campanellem, který nás zavedl do přísně střeženého pracoviště spravovaném federální vládou, nacházející se asi 25 km od centra Washingtonu. Objekty komplexu využívá vládní agentura FBI (Federální úřad pro vyšetřování spadající pod americké ministerstvo spravedlnosti), např. laboratoře genetiky nebo balistiky, ale také agentura ATF (Bureau of Alcohol, Tobacco, Firearms and Explosives, americká federální agentura spadající pod americké ministerstvo spravedlnosti, která se zabývá vybíráním daní a dodržováním zákonů, týkajících se alkoholu, tabáku, střelných zbraní a výbušnin, ale do jejich působnosti spadají také tzv. „federální, závažné“ požáry.) České delegaci byla představena část komplexu, kterou pro své potřeby využívá ATF, a to konkrétně Laboratoře požárního výzkumu (Fire Research Laboratory, FRL). Vyšetřování požárů je jako takové v jurisdikci agentury ATF od roku 1982 a má celostátní (federální) působnost. V rámci jurisdikce v oblasti vyšetřování požárů zřizuje „národní vyšetřovací tým“ (National Response Team), který je schopen výkonu služby na území Spojených států amerických zpravidla do 24 hodin. Tým disponuje celkem 41 vozidly včetně mobilních laboratoří. K jeho aktivaci dochází na základě žádosti federálního, státního nebo lokálního vyšetřovatele. V rámci agentury je také zřízen „mezinárodní vyšetřovací tým“ (International Response Team), který se účastní vyšetřování požárů v zemích mimo USA, a to na základě žádostí místních vlád. Tým se například zúčastnil vyšetřování závažných požárů ve vězení v Hondurasu (usmrceno více než 350 vězňů), exploze munice v Albánii (zabito 26 osob, zraněno přibližně 400 osob), požár v supermarketu v Paraguay (348 usmrcených).

V Laboratořích požárního výzkumu, postavených v roce 2002, bylo od roku 2011 provedeno více než 1500 požárních testů. Laboratoře jsou navrženy tak, aby v nich bylo možné provádět jak menší modelové testy, tak i velké vyšetřovací pokusy. Pro tyto účely jsou rozděleny na tři prostory.

Pyrometric laboratory – laboratoře určené pro provádění testů ve zmenšeném měřítku a testů pro zjišťování PTCH materiálů

Střední laboratoře – vybavené digestořemi a určené pro požární testy o výkonu v rozsahu 25 kW až 4 MW

Velká laboratoř – nabízí přibližně 5000 m2 plochy určené pro testování, a to do výšky maximálně 17 m, je vybavena odsávacím zařízením, navrženým na testovací požáry o nepřetržitém výkonu 14 MW a špičkovém výkonu 40 kW, což odpovídá modelovým požárům vícepodlažních budov (maximálně druhé až třetí nadzemní podlaží)
Velká laboratoř FRL ATF
Součástí komplexu je také laboratoř počítačové simulace požárů. Při její návštěvě a z následné diskuze vyplynulo, že nejčastěji simulaci používají k ověření hypotézy modelování požárů, a to asi v 20 % řešených případů, méně často na základě vyžádání soudu. Pro tyto účely nejčastěji používají program Fire Dynamics Simulator (FDS). Původně veškeré náročné výpočtové operace byly prováděny na vlastním hardware, z důvodu časté poruchovosti a vysoké finanční náročnosti postupně přecházejí na pronájem výpočetního výkonu formou clusteru, kdy tato varianta se jeví efektivnější z hlediska celkových nákladů a nižší je také riziko selhání hardwaru.

Ve velké laboratoři jsme byli seznámeni s parametry laboratoře a jejím odsávacím zařízením, které je díky důmyslné vodní filtraci schopno pojmout zplodiny hoření tak, že do venkovního prostředí z laboratoře neproudí žádné toxické zplodiny. Podle aktuálního projektu byl sledován vliv vlhkosti na vznik elektrické disfunkce v elektrických zásuvkách. Projekt představuje zkušební buňku, ve které bylo na jednom panelu zapojeno a připojeno na elektrické napětí několik stovek zásuvek. Prostor buňky byl monitorován a v pravidelných intervalech (asi dvakrát denně) byla do buňky rozprašována voda, která na těchto zásuvkách ulpívala. Při bližším pohledu byly na kovových částech některých zásuvek zřejmé silné korozivní účinky, protože v době naší návštěvy projekt již probíhal asi dva roky. Výsledky měření jsou předávány výrobcům těchto zásuvek, protože hlavním cílem je snížit počet požárů způsobených vlhkostí v elektrických rozvodech budovy, konkrétně v elektrických zásuvkách.

Příprava a vlastní provedení zkušebního požáru
Pro tyto účely byl připraven objekt – zkušební buňka – trámové konstrukce zevnitř pobitý sádrokartonem. Buňka byla rozdělena na dvě místnosti shodného půdorysu, do buňky bez oken a vnějšího pláště vedly pouze jedny vstupní dveře a v oblasti kolem vstupních dveří byla cementová deska, která měla ochrannou funkci proti šlehajícím plamenům. Z hlediska zaznamenávaných veličin byla buňka pro tyto účely vybavena měřicími prvky. Termočlánky byly zavěšeny na řetězu v každé místnosti s vertikálním měřítkem jedna stopa (asi 30 cm). V každé místnosti se také nacházel snímač tepelného toku (ve výšce asi 1,5 m) a také GoPRO kamera (umístěna vždy na úrovni podlahy). V sádrokartonových stěnách byly průzory z nehořlavého skla umožňující pozorování rozvoje požáru z vnějšího prostoru. Data ze všech snímačů a kamer byla streamována na LCD obrazovky a uspořádána tak, aby bylo možné v průběhu rozvoje a šíření požáru porovnávat podmínky v jednotlivých místnostech buňky. Tento typ testu byl uskutečněn za účelem studie vlivu dynamiky požáru na způsob vytváření ohniskových příznaků a stop šíření požáru. V tomto případě byl požár iniciován v odpadkovém koši vedle pohovky v místnosti bez vstupních dveří a měli jsme proto možnost sledovat rozvoj požáru spojený s nárůstem měřených parametrů (teplota, tepelný tok). Současně se zvyšovaly parametry i ve vedlejší místnosti, avšak s určitým odstupem, a nedosahovaly tak vysokých hodnot jako v místnosti vzniku požáru. Po určité době začal být požár v místnosti vzniku limitován přísunem kyslíku, což bylo doprovázeno intenzivním vývinem zplodin hoření, které se šířily skrze vedlejší místnost vně buňky. V té docházelo k celkovému vzplanutí podpořené dostatečnou ventilací vstupními dveřmi. Dynamika požáru se projevila poklesem parametrů v místnosti vzniku a strmým nárůstem parametrů ve druhé místnosti. Podle získaných informací měl test simulovat požáry, které jsou ve Spojených státech amerických časté, a to požáry v menších kuchyních, které jsou situovány ve středu bytu, tj. jsou bez oken. Vlivem dynamiky požáru není největší termická degradace a další ohniskové příznaky situované v místnosti vzniku, jak by se dalo čekat, ale v přilehlých místnostech, ve kterých je dostatečný přístup vzduchu. Proto vyšetřování těchto typů požárů bývá i pro zkušené vyšetřovatele matoucí a místo vzniku požáru lze bez znalostí dynamiky požáru obtížně lokalizovat.

Zkušební požár
Buňka byla připravena pro účely našeho ohledání. Zaměřili jsme se na posuzování vzniklých ohniskových příznaků a stop šíření požárů, zejména změnu zbarvení (sádrokartonových) stěn a hloubku termické degradace nábytku. Na první pohled bylo zřejmé, že první místnost od vstupních dveří (tedy místnost, kde požár nebyl iniciován) byla zřetelně více zasažená požárem než místnost, ve které byl požár iniciovaný Zkušební buňka v průběhu testovacího požáruvedle pohovky. V prostoru místa vzniku požáru nebyly zřetelné charakteristické ohniskové příznaky – stěny v okolí byly pokryté sazemi bez výrazně ohraničených „čistých ploch“, termická degradace pohovky sice byla větší na straně přilehlé k místu vzniku, ale vzhledem k termické degradaci ostatního nábytku v buňce (zejména ve vedlejší místnosti) nebyla nijak výrazná. Tento fakt byl v souladu se zjištěnými skutečnostmi, které jsme mohli sledovat při vlastním průběhu požáru, v této buňce v podobě měřených veličin. Jak již bylo zmíněno, v průběhu požáru měřené veličiny ukazovaly, že v počáteční fázi požáru největší intenzita požáru byla v místnosti iniciace, po určité době ale začal být požár v tomto prostoru limitován přístupem vzduchu a došlo k jeho rozšíření do vedlejší místnosti, kde intenzita požáru prudce stoupala a zůstala na vysokých hodnotách až do doby uhašení požáru. Z uvedeného pokusu je zřejmé, že při vyšetřování požárů v uzavřeném prostoru, které přechází do plně rozvinuté fáze, popř. v této fázi po určitou dobu zůstávají, nelze uplatňovat „klasický“ přístup při určování místa vzniku požáru, tj. jej situo­vat do místa největší škody, ale je třeba v těchto případech uplatňovat také znalosti požární dynamiky.

Diskuze a výměna zkušeností
V zasedací místnosti jsme společně diskutovali s dalšími agenty z oddělení ATF. Z naší strany byl představen nedávný požár hotelu Eurostar David v Praze, na kterém jsme měli možnost demonstrovat nejen systém vyšetřování v České republice, ale zejména kvalitními fotografiemi a videopodklady k tomuto případu i systém celé naší požární ochrany. Zástupci ATF nás seznámili s kazuistikami případů požárů vozidel s úmrtím, které místní vyšetřovatelé požárů nesprávně určili jako důsledek dopravní nehody. Pro určité nesrovnalosti byly tyto případy převzaty agenturou ATF a na místě bylo provedeno další prošetření. Byla zjištěna fakta a skutečnosti (např. poloha těla, pitevní zpráva, poloha místa původu požáru, anomálie technického stavu vozidla aj.), na základě kterých byly případy přehodnoceny na úmyslné založení požáru za účelem zakrytí vraždy. Prezentace probíhala vždy ve formě diskuze, tj. byla odhalena část případu a vyšetřovatelé ATF se ptali, jak bychom postupovali dále v České republice. Obě strany byly mile překvapeny, že postupy agentů ATF jsou velmi shodné s postupy českých vyšetřovatelů požárů, což můžeme konstatovat i vzhledem k tomu, že jsme od kolegů z ATF dostali „anonymizované odborné vyjádření“ k požáru.

Požární výzkum NIST
Se zástupcem české ambasády Luďkem Moravcem (atašé pro vědu a výzkum) jsme navštívili areál NIST (National Institute of Standards and Technology). Areál vznikl v roce 1901, instituce byla založena za účelem zvýšení konkurenceschopnosti USA, která v té době zaostávala za schopnostmi Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Německa a jiných. Navštívili jsme oddělení Fire Research Division, kde nám byly představeny hlavní části oddělení, a to čtyři prostory, ve kterých se provádějí požární testy. Nad každým tímto prostorem se nacházela zařízení pro odtah kouře a tepla umožňující bezpečně odtah požárních testů s výkonem 1 MW, 5 MW, 10 MW a 20 MW. První dva prostory svými parametry umožňovaly simulaci drobných požárů, např. vznícení oleje v kuchyni. Třetí prostor umožňoval simulaci požáru menšího objektu. V době prohlídky byla připravena místnost o rozměrech 4 × 5 m pro zkoušku kouřových detektorů v závislosti na umístění a velikosti zdroje požáru. Čtvrtý prostor svými parametry umožnoval test požárů ve vícepodlažních budovách, v té době probíhaly testy ocelových nosníků. Konstrukce prostoru a zejména jeho podzemní části včetně hydraulického zařízení umožňovaly nasimulovat reálné zatížení ocelových nosníků, které byly vystaveny podmínkám požáru. Hlavní výhodou systému byla možnost sledování výstupních parametrů ocelové konstrukce v celém průběhu metalurgických změn, způsobených vlivem tepla, a to až do mezních stavů této ocelové konstrukce.

Z hlediska výzkumu v oblasti požárního vyšetřování se laboratoř také zabývá matematickým modelováním požáru (FDS), při závažných požárech provádí jejich simulaci a zkoumá vliv požáru na konstrukci zasažených budov (např. Station Nightclub Fire Investigation 2003).

Hasiči ve Washingtonu
Ve washingtonské stanici (č. 28 - Connecticut St.) jsme měli možnost v prostorách garáží diskutovat s celou jednotkou čítající 12 hasičů. Přijela za námi také vyšetřovatelka požárů pro město Washington se služebním vozidlem. Dostala se k ní informace o návštěvě českých vyšetřovatelů požárů. Při diskuzi jsme zjistili, že ze stanice se vyjíždí v průměru ke třem požárům denně, z čehož bývají v průměru dva požáry Setkání s představiteli Velvyslanectví České republiky ve Washingtonuvozidel a jeden požár budov. V této stanici se také nacházel výjezdový automobil, který dokáže suplovat práci zdravotnické záchranné služby, u jednotky slouží hasiči s vyšším zdravotnickým vzděláním, tzv. paramedici. Dále jsme se dozvěděli, že se ve Wasingtonu nachází 31 stanic, na nichž jsou 33 engine (požární cisterny) a 16 ladders (žebříky – 105 ft.). Také ve Washingtonu slouží spe­ciální HAZMAT (hazardous material) jednotka, která je součástí bezpečnostní kolony doprovázející přepravu prezidenta Spojených států amerických po Washingtonu. Z hlediska požární vody se hasiči spoléhají zejména na hustou hydrantovou síť v hlavním městě, požární automobily mají nádrže jen na 500 gal. vody (zhruba 1,9 m3).

Washington je svou architekturou odlišný od ostatních amerických velkoměst, protože podle místních předpisů nesmí budovy přesahovat výšku Kapitolu (tj. 88 m). Proto tam nenajdeme charakteristické mrakodrapy, ale výškové budovy dosahující maximálně asi 30 nadzemních podlaží. Oproti tomu ale budovy mají i několik podzemních podlaží využívaných jako technické prostory a garáže. Výškové budovy (jako i ostatní budovy v celých Spojených státech amerických) jsou standardně vybaveny sprinklery napojenými na zásobníky pitné vody, umístěné na střeše. Velmi často jsou výškové budovy vybaveny nezavodněným požárním potrubím (tzv. suchovod), které ústí v dostupném místě na plášti budovy. Je možné jejich prostřednictvím provést rozvod požární vody po budově, případně napojení sprinklerů na externí zdroj vody (hydrantová síť, požární technika).

V průběhu pobytu ve Spojených státech amerických nás také na půdě českého velvyslanectví ve Washingtonu (Embassy of the Czech Republic, 3900 Spring of Freedom St. NW) přijal zástupce českého velvyslance Zdeněk Beránek.

Příručka pro vyšetřování požárů
V rámci pracovní cesty jsme měli možnost velmi podrobně analyzovat systém vyšetřování požárů ve Spojených státech amerických. V první části cesty jsme se seznámili s tvůrci legislativy pro systém vyšetřování ve Spojených státech amerických (NFPA), kteří nám představili jednu s nejrozšířenějších příruček pro vyšetřování používanou nejen ve Spojených státech amerických, ale i dalšími státy po celém světě (NFPA 921). Ve druhé části cesty jsme se setkávali s běžnými uživateli této příručky, tedy vyšetřovateli požárů, a to jak na státní, tak i federální úrovni. Právě toto uspořádání cesty se ukázalo být výhodné, protože jsme měli možnost konfrontace a zpětné vazby na obsah knihy přímo z praxe. Vyšetřovatelé požárů shodně uváděli za největší klady knihy, že ukazuje uceleně nejnovější trendy, výzkum a poznatky z oblasti vyšetřování požárů, což je dáno pravidelnou aktua­lizací knihy technickou komisí. Jako negativum uváděli fakt, že ač je obsah knihy nezávazný, běžnou praxí je, že jeho doslovné dodržování je zkoumáno u každého soudního procesu. Pokud vyšetřovatel opomene některé kroky uvedené v knize, může výsledky jeho šetření soud označit za nevěrohodné.

Nejdůležitější poznatky a přínosy z cesty
V rámci setkání s několika desítkami vyšetřovatelů požárů nás také zaujala důsledná ochrana zdraví. Vyšetřovatelé nejčastěji používají lehkou přilbu, brýle a filtrační polomasku s výměnnými filtry, popř. respirátory, ochranné obleky několikavrstvé – obdobné jako používají zasahující hasiči. Ve vozidlech mají oddělené prostory pro kontaminované obleky, popř. oddělování oděvů řeší plastovými pytli. Hodně vyšetřovatelů ale postupně přechází na jednorázové ochranné obleky (např. Tyvek), kdy toto řešení uvádějí jako nejlepší z hlediska ochrany a nejefektivnější z hlediska jednoduchosti dekontaminace. Vedoucí vyšetřovatelů používají další podpůrné prostředky, které motivují vyšetřovatele nosit stanovené ochranné prostředky, a to např. ve formě tabulek na pracovištích upozorňující na nebezpečí vzniku rakoviny v případě nedůsledného používání ochranných prostředků, či pokut za nedodržení stanovené ochrany.

Představovaný český systém vyšetřování si získal kladné ohlasy, Američany nejvíce zaujala naše možnost postihu fyzických osob za „nedbalost“. Tento nástroj v legislativě Spojených států amerických zcela chybí, kdy podle jejich informací není možné fyzickou osobu trestat tzv. „za blbost“. V praxi to znamená, že ve Spojených státech amerických nelze pokutovat osoby, které iniciují požár nedbalostně, např. nedopalkem cigarety, porušením návodu výrobce nebo pyrotechnikou. Pouze při opakujících se případech může soud nařídit např. ochrannou léčbu. V tomto úhlu pohledu se uvedená forma postihu fyzických osob jeví jako účinný a efektivní nástroj systému požární ochrany.

V rámci pobytu jsme ocenili vysokou úroveň znalostí a zkušeností našich kolegů v oblasti dynamiky požáru v uzavřených prostorech a jejího vlivu na ohniskové příznaky nebo stopy šíření požáru. Ve Spojených státech amerických v této oblasti probíhá dlouholetý výzkum (např. laboratoře ATF, Eastern Kentucky University), který představuje několik stovek zkušebních požárů. Výstupy z těchto výzkumů jsou také součástí příručky pro vyšetřovatele NFPA 921, a to již od roku 1992. Postupně jsou tyto informace v knize aktualizovány, kdy v nejnovější verzi (2017) je např. nově uvedena „Matice určení místa vzniku požáru“, která pomáhá vyšetřovateli při lokalizaci místa vzniku požáru uplatňovat vliv ventilace požáru v závislosti na fázi požáru, ve které byl uhašen. My sami jsme měli možnost účinky dynamiky požáru v uzavřeném prostoru sledovat, a to na několika modelových požárech, a měli jsme možnost je také přímo uplatnit při určování místa vzniku požáru u modelových požárů.

Protože literatura v České republice týkající se vyšetřování požárů tuto problematiku zmiňuje jen velmi okrajově, jsou tyto poznatky velmi cenné a mohly by být v určité míře aplikovány i do našeho systému vyšetřování příčin vzniku požárů. Ocenili jsme také praktické zkušenosti v oblasti vzdělávání, a to zejména informace prezentované během návštěvy výcvikového centra Národní požární akademie v Emmitsburgu, kde jsme měli možnost získat praktické poznatky s přípravou testovacích buněk a dále také cenné zkušenosti s řízením simulovaného požáru, které je možné uplatnit i do našeho systému vzdělávání (například při realizaci kurzu VYP – specializační kurz pro vyšetřovatele požárů v České republice). V neposlední řadě je přínosem i navázání kontaktů s touto akademií (ale samozřejmě i s NFPA) s ohledem na další možnost spolupráce, zejména v oblasti vzdělávání, kdy již některé z těchto kontaktů byly předány našim kolegům z MV­ generálního ředitelství HZS ČR, kteří spolupráci do budoucna budou dále rozvíjet.


kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, HZS Plzeňského kraje, pplk. Mgr. Jakub ŠKODA, MV-generální ředitelství HZS ČR, plk. Ing. Jiří HOŠEK, HZS hl. m. Prahy, foto autoři

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook