Státní požární dozor
Kontrolní činnost
Při kontrolní činnosti se vychází zejména z ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o požární ochraně") a prováděcí vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., předpisů vydaných na základě zákona o požární ochraně nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany.
Požární kontrolou se zjišťuje skutečný stav věci a porovnává se se stavem žádoucím, který vyplývá z příslušných ustanovení zákona o požární ochraně a předpisů na jeho základě vydaných. Kontrolní orgán může provádět před zahájením kontroly „Úkony předcházející kontrole“, jejichž účelem je opatření podkladů pro posouzení, zda zahájit kontrolu či nikoliv.
Stavební prevence
Hlavní činnost stavební prevence je zejména v posuzování vybrané stavební dokumentace a v ověřování, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti stavby vyplývající z posouzené dokumentace a vydaných stanovisek.
V praxi HZS posuzuje dokumentaci staveb, které podléhají výkonu státního požárního dozoru, zejména staveb kategorie II a III podle vyhlášky o kategorizaci staveb. Při posuzování se zaměřuje na požárně bezpečnostní řešení stavby, tedy například na bezpečný únik osob, omezení šíření požáru a kouře, požární odolnost konstrukcí, požárně bezpečnostní zařízení, zásobování požární vodou nebo podmínky pro zásah jednotek požární ochrany.
Výsledkem výkonu stavební prevence je závazné stanovisko, případně koordinované závazné stanovisko HZS, pokud jsou současně posuzovány požadavky na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Toto stanovisko je podkladem pro další postup stavebního úřadu. U dokumentace pro provádění stavby HZS posuzuje, zda je v souladu s dříve posouzeným řešením a vydaným stanoviskem; tato dokumentace se předkládá elektronicky přímo HZS.
Zjišťování příčin vzniku požárů
Výkon státního požárního dozoru v podobě zjišťování příčin vzniku požárů se provádí na základě ustanovení § 31, odst. 1, písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Bližší podrobnosti jsou upraveny § 50 vyhlášky o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
Ustanovení § 50 vyhlášky o požární prevenci mj. definuje:
Co se při zjišťování příčin vzniku požárů zjišťuje:
místo a doba vzniku požáru,
osoba, u které požár vznikl,
příčina vzniku požáru včetně možných verzí,
okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnosti stavby, vyplývajících z ověřené projektové dokumentace, ověřené neautorizované dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace,
následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a usmrcené osoby,
výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu,
porušení předpisů o požární ochraně,
jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.
Případy, kdy může dojít k odebrání výrobků nebo vzorků.
Stanovuje spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, orgány státní správy a orgány státního odborného dozoru.
Popisuje výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů.
Bližší podrobnosti jsou dále stanoveny v interních předpisech HZS ČR (např. Pokyn GŘ HZS ČR č. 37/2025, kterým se stanoví postup HZS ČR při zjišťování příčin vzniku požárů nebo Metodický návod pro zjišťování příčin vzniku požárů).