Kategorizace staveb a dotčenost HZS
Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva je stanovena vyhláškou č. 460/2021 Sb. Jejím účelem je zařadit stavbu do příslušné kategorie podle míry požárního nebezpečí a podle významu stavby z hlediska evakuace osob, ochrany obyvatelstva a podmínek pro zásah jednotek požární ochrany.
Zařazení stavby do kategorie je důležité zejména pro určení, zda se u stavby uplatní výkon státního požárního dozoru v oblasti stavební prevence. U staveb kategorie II a III Hasičský záchranný sbor vystupuje jako dotčený orgán na úseku požární ochrany a posuzuje dokumentaci z hlediska požární bezpečnosti.
Základní kritéria pro zařazení stavby
Vyhláška stanoví, že stavba se zařazuje do kategorie jako celek. U souboru staveb se jednotlivé stavby zařazují samostatně. Stavba je při kategorizaci posuzována zejména podle stavebně technických parametrů a podle dalších kritérií. Mezi stavebně technické parametry patří například výška stavby, zastavěná plocha, počet podlaží, počet osob, pro které je stavba určena, případně jiný obdobný parametr, například světlá výška podlaží nebo délka tunelu. Kritériem pro zařazení je zejména třída využití, přítomnost nebezpečných látek nebo jiných rizikových faktorů a také skutečnost, zda je stavba kulturní památkou.
Třídy využití
Třída využití je kritérium, podle kterého se stavba nebo její část hodnotí z hlediska podmínek objektové evakuace. Sleduje se zejména to, zda se ve stavbě nachází prostor určený pro spánek osob, prostor určený pro veřejnost nebo prostor určený pro osoby, jejichž evakuace při požáru je podmíněna asistencí dalších osob.
Třída využití | Charakteristika |
|---|---|
I. třída využití | Stavba nebo část stavby, ve které se nenachází prostor určený pro spánek, prostor určený pro veřejnost ani prostor určený pro osoby, jejichž evakuace při požáru je podmíněna asistencí dalších osob. |
II. třída využití | Stavba nebo část stavby, ve které se nenachází prostor určený pro spánek ani prostor určený pro osoby s asistovanou evakuací, ale může se v ní nacházet prostor určený pro veřejnost. |
III. třída využití | Stavba nebo část stavby, ve které se nenachází prostor určený pro veřejnost ani prostor pro osoby s asistovanou evakuací, ale může se v ní nacházet prostor určený pro spánek. |
IV. třída využití | Stavba nebo část stavby, ve které se nenachází prostor pro osoby s asistovanou evakuací, ale může se v ní nacházet prostor určený pro spánek a současně prostor určený pro veřejnost. |
V. třída využití | Stavba nebo část stavby, ve které se nachází prostor určený pro osoby, jejichž evakuace při požáru je podmíněna asistencí dalších osob. |
Nejvyšší třídou využití je pátá třída. Pokud má stavba více částí s různým využitím, stanoví se třída využití pro jednotlivé části stavby, které mají z hlediska požární bezpečnosti obdobné využití.
Kategorie staveb
Vyhláška rozděluje stavby do čtyř kategorií: 0, I, II a III. Tyto kategorie vyjadřují míru nebezpečí stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.
Kategorie stavby | Obecná charakteristika | Význam pro stavební prevenci |
|---|---|---|
Kategorie 0 | Stavby nepředstavující zvláštní nebezpečí. | Zpravidla se jedná o stavby nebo úpravy s minimálním dopadem na požární bezpečnost. |
Kategorie I | Stavby představující mírné nebezpečí. | Zpracovává se požárně bezpečnostní řešení, ale HZS zde zpravidla nevykonává státní požární dozor v oblasti stavební prevence. |
Kategorie II | Stavby představující vyšší nebezpečí. | HZS je dotčeným orgánem a posuzuje dokumentaci z hlediska požární bezpečnosti. |
Kategorie III | Stavby představující vysoké nebezpečí. | HZS je dotčeným orgánem; jde o stavby se zvýšeným významem z hlediska požární bezpečnosti, evakuace a zásahu. |
Dotčenost HZS při opravných prostředcích
Závazné stanovisko HZS vydané v rámci stavební prevence není samostatným rozhodnutím, proti kterému by se podávalo samostatné odvolání. Je podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu. Pokud tedy účastník řízení nesouhlasí se závěry závazného stanoviska, uplatňuje své námitky zpravidla v rámci opravného prostředku proti rozhodnutí stavebního úřadu.
Zákon o požární ochraně současně stanovuje, kdo je nadřízeným správním orgánem pro zrušení, potvrzení nebo změnu závazného stanoviska vydaného HZS kraje. Příslušnost se odvíjí od kategorie stavby:
Kategorie stavby | Orgán, který vydal závazné stanovisko | Nadřízený správní orgán pro zrušení, potvrzení nebo změnu závazného stanoviska |
|---|---|---|
Kategorie II | Hasičský záchranný sbor kraje | ředitel příslušného HZS kraje |
Kategorie III | Hasičský záchranný sbor kraje | generální ředitelství HZS ČR |
U staveb kategorie II tedy přezkum závazného stanoviska zůstává na úrovni příslušného HZS kraje, kdy nadřízeným správním orgánem je ředitel HZS kraje. U staveb kategorie III, které představují vyšší význam z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, je nadřízeným správním orgánem generální ředitelství HZS ČR. Toto zvláštní pravidlo vyplývá ze zákona o požární ochraně.