Zvláštní požární dozor

Zvláštní požární dozor se vykonává u stanovených subjektů a objektů vyjmenovaných v § 85 odst. 1 zákona o požární ochraně, a to obdobně jako státní požární dozor.

Zvláštní požární dozor vykonává v případě

a) útvaru nebo zařízení bezpečnostního sboru příslušný bezpečnostní sbor,

b) vojenského objektu, vojenského útvaru, vojenského zařízení, vojenského záchranného útvaru nebo právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany Ministerstvo obrany,

c) objektu, zařízení, pracoviště nebo činnosti v podzemí náležející do působnosti orgánu státní báňské správy Český báňský úřad,

d) námořní lodě a civilního letadla Ministerstvo dopravy,

e) drážního vozidla nebo říčního plavidla Ministerstvo dopravy, s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů, nebo

f) objektu Ministerstva zahraničních věcí nacházejícího se mimo území České republiky Ministerstvo zahraničních věcí.

Zvláštní požární dozor u HZS

Výkon zvláštního požárního dozoru u HZS ČR je upraven pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 36/2017, k zajištění výkonu zvláštního požárního dozoru u HZS ČR. Podrobnosti k výkonu ZPD u jednotlivých HZS krajů mohou být dále specifikovány v interních aktech řízení.

HZS ČR jako dotčený orgán na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva

Hasičský záchranný sbor České republiky vystupuje v rámci stavebního řízení jako dotčený orgán v oblastech, ve kterých chrání veřejný zájem. Ve vztahu ke stavbám jde zejména o veřejný zájem na úseku požární ochrany a na úseku ochrany obyvatelstva.

Protože HZS v těchto případech chrání více veřejných zájmů současně, vydává zpravidla koordinované závazné stanovisko. To v jednom dokumentu zahrnuje jak závazné stanovisko z hlediska požární ochrany, tak závazné stanovisko z hlediska ochrany obyvatelstva. Pro stavebníka, projektanta i stavební úřad je tak výsledkem koordinované závazné stanovisko HZS ČR.

Odlišná situace nastává u staveb, objektů nebo zařízení, u kterých se uplatňuje zvláštní požární dozor. V těchto případech nevykonává státní požární dozor na úseku požární ochrany HZS, ale jiný zákonem určený orgán. Může jít například o vybrané objekty bezpečnostních sborů, vojenské objekty, objekty v působnosti státní báňské správy nebo některé dopravní prostředky a zařízení.

V režimu zvláštního požárního dozoru proto HZS zpravidla nevystupuje jako dotčený orgán na úseku požární ochrany. Tuto působnost vykonává příslušný orgán zvláštního požárního dozoru. HZS však může být i nadále dotčeným orgánem na úseku ochrany obyvatelstva, pokud se tato oblast daného záměru týká.

V takovém případě HZS nevydává koordinované závazné stanovisko zahrnující požární ochranu i ochranu obyvatelstva, ale pouze závazné stanovisko na úseku ochrany obyvatelstva. Požární ochrana je v režimu zvláštního požárního dozoru řešena samostatně příslušným orgánem, který zvláštní požární dozor vykonává.

Zjednodušeně lze říci, že v běžném režimu HZS chrání u vybraných staveb dva veřejné zájmy — požární ochranu a ochranu obyvatelstva — a proto vydává koordinované závazné stanovisko. U staveb podléhajících zvláštnímu požárnímu dozoru však oblast požární ochrany zpravidla nepřísluší HZS. HZS se v těchto případech vyjadřuje pouze k ochraně obyvatelstva, a proto vydává samostatné závazné stanovisko.