Nejčastější dotazy k ukrytí obyvatelstva
3. 3. 2026 (KO) - Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR v návaznosti na bezpečnostní situaci ve světě opět eviduje zvýšený zájem o problematiku ukrytí obyvatelstva. Dáváme proto k dispozici odpovědi na nejčastější dotazy k tématu.
🔴 Jaké jsou kapacity stálých úkrytů v ČR?
V současnosti se na území ČR nachází necelých 1.600 stálých úkrytů s kapacitou pro přibližně 310 tisíc osob. Ochranný systém metra disponuje teoretickou kapacitou ukrytí pro dalších 332 tisíc osob, Strahovský tunel pro 15 tisíc osob.
🔴 Proč nemá ČR více stálých úkrytů?
Ani v ČR, ani v drtivé většině ostatních států, není a nikdy nebylo zajištěno ukrytí ve stálých úkrytech pro většinu populace. Stálé úkryty byly navrženy zejména k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení za války (a to ještě v případě včasného varování a použití zbraní vyvíjených na konci druhé světové války a v padesátých letech). V ČR se budovaly cca od 50. let minulého století, a to nikoli rovnoměrně na celém území ČR, ale v předem stanovených místech, kde použití zbraní hromadného ničení hrozilo.
Maximální počet těchto úkrytů byl k dispozici v roce 1995; tehdy bylo zabezpečeno ukrytí pro cca 10 % obyvatel. Od té doby počet klesal. Důvodů je několik, například privatizace objektů, kde se úkryty nacházely, a roli hraje samozřejmě také obrovská finanční náročnost na údržbu funkčnosti úkrytu a nutných revizí. Tyto náklady nese vlastník stálého úkrytu.
🔴Stálé úkryty tvoří pouze jednu z možností, kam a jak se ukrýt v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Mimo tyto stavy se s využitím stálých úkrytů k zajištění ukrytí obyvatelstva navíc vůbec nepočítá, protože:
- trvá velice dlouho je zpohotovit (v některých případech jde o týdny, i déle),
- jsou zcela nevhodné k použití při jiných mimořádných událostech častých v ČR, jako jsou třeba povodně.
Praxe také jasně ukazuje, že těchto staveb lidé ve větším rozsahu k ukrytí nevyužívají. Můžeme to vidět i právě na Ukrajině, kde i v samém začátku války v roce 2022 byly úkrytové prostory v kyjevském metru využívány jen z 15 %.
🔴 Je v plánu kapacity stálých úkrytů navyšovat?
Navýšení kapacit stálých úkrytů na počet obyvatel se z výše popsaných důvodů neplánuje. Navíc by ho bylo možné realizovat jen s vynaložením neúměrných finančních nákladů ze strany státu (cca 6 bln. Kč), a to v časovém řádu desítek let na výstavbu, přičemž efektivita takto vynaložených prostředků by byla značně diskutabilní.
🔴 Je tedy ukrytí obyvatelstva nějak zajištěno? Jak?
V současnosti jsou k dispozici tyto typy zajištění ukrytí:
- pro mírový a válečný stav: využití přirozených ochranných vlastností budov (tzv. improvizované ukrytí);
- výhradně pro válečný stav: ukrytí v tzv. improvizovaných úkrytech (jedná se o předem vytipované, následně upravené a zodolněné již existující stavby, např. podzemní prostory, garáže nákupních center, obytných budov, tunelové stavby) a ve stálých úkrytech.
🔴Učinilo MV-GŘ HZS ČR v návaznosti na ruskou agresi nějaké kroky pro zvýšení ochrany před případným jaderným útokem? Jaké?
Přístup MV-GŘ HZS ČR k zajištění úkolů ochrany obyvatelstva odpovídá strategickým dokumentům schváleným vládou, zejména Bezpečnostní strategii ČR. V roce 2023 vláda schválila také obrannou strategii, která nově identifikuje bezpečnostní hrozby pro občany ČR.
Závěry bezpečnostní a obranné strategie ukazují, že je v současnosti na místě se při ochraně obyvatelstva soustředit kromě nevojenských mimořádných událostí (požáry, povodně, úniky chemických látek apod.) také na hrozby související s válečným konfliktem s použitím konvenčních zbraní, popř. s použitím taktických jaderných zbraní (v minulosti byly stálé tlakově odolné úkryty budovány proti následkům výbuchů strategických jaderných zbraní). MV-GŘ HZS ČR proto v reakci na změny v uvedených dokumentech připravuje novelizace jednotlivých právních předpisů, požadavků na systém ukrytí i na samotné úkryty.
Změny reflektuje také nová Koncepce ochrany obyvatelstva, jejíž přípravu dokončujeme. Ta bude obsahovat i další strategii rozvoje plnění úkolů ochrany obyvatelstva, s důrazem zejména na varování a vyrozumění, informování, ukrytí, zajištění prostředků individuální ochrany a evakuaci. Na tento dokument pak naváže úprava systému přípravy a vzdělávání obyvatelstva, který se dosud také primárně zaměřoval spíše na řešení nevojenských mimořádných událostí.
Dále je aktivně budován systém pro výměnu a analýzu dat během krizových situací, připravují se k realizaci konkrétní projekty v oblasti informování obyvatelstva, například zavedení systému Cell Broadcast, i v oblasti výchovy občanů k ochraně za mimořádných událostí, např. formou tzv. Center/Městeček bezpečí v jednotlivých krajích.
Existuje nějaký seznam stálých úkrytů v ČR? Je veřejně k dispozici?
Podrobné informace k zajištění ukrytí naleznete na webových stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky, kde je k dispozici také mapa stálých úkrytů.
Vždy také získáte informace o zajištění způsobu od konkrétní obce, která podle zákona o integrovaném záchranném systému zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.
Informace mají k dispozici i příslušné hasičské záchranné sbory krajů, které podle zákona o integrovaném záchranném systému vedou evidenci a provádějí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji.
Existuje nějaká příručka nebo rady, jak by měli občané postupovat v případě mimořádné události?
V případě mimořádné události mohou občané najít informace přímo na stránkách HZS ČR v sekci „rady obyvatelstvu“ (https://hzscr.gov.cz/clanek/vychova-a-vzdelavani-obyvatelstva-ukryti-rady-obyvatelstvu.aspx), nebo přímo v Příručce pro obyvatele „Pro případ ohrožení“, která je k dispozici ke stažení. (https://www.hzscr.cz/clanek/prirucky.aspx – Pro případ ohrožení – Příručka pro obyvatele).
Příručka popisuje například způsob zajištění varování obyvatel v případě hrozící nebo již nastalé mimořádné události, možnosti ukrytí, způsob evakuace včetně doporučení obsahu evakuačního zavazadla, a také hlavní zásady improvizované ochrany v případě mimořádné události s únikem nebezpečných látek. Rady a postupy uvedené v této příručce jsou obecně platné pro všechny typy mimořádných událostí a krizových situací. Navíc obsahuje i odkazy na další informační zdroje
HZS ČR ale výrazně doporučuje domácnost na mimořádné události rozsáhlejšího charakteru připravit předem – zejména mít vždy doma dostatek jídla, tak, aby všem členům domácnosti vydrželo alespoň na tři dny, dostatek pitné vody – ideálně nejméně 2 litry na den na člověka, a spolehlivý zdroj informací, který nepřestane fungovat ani při výpadku elektrické energie – ideálně rádio na kliku/solární energii nebo na baterie s dostatkem baterií.
Další rady pro zvýšení soběstačnosti domácností na mimořádné situace je možné najít v příručce Ministerstva vnitra 72 hodin, která byla občanům distribuována do poštovních schránek, nebo je dostupná online na odkazu https://www.72h.gov.cz/cs.
MgA. Klára Ochmanová
tisková mluvčí
MV – generální ředitelství HZS ČR
Mobil: 775 474 763
e-mail: grh.media@hzscr.cz