Anketa Dobrovolní hasiči roku 2025
s 6
Požár střechy bytového domu v Brně-Chrlicích
s 8
V Brně proběhl nácvik zvedání tramvajových souprav a vyprošťování osob zpod tramvají
s 12
Výcvik probíhal pod i nad hladinou Brněnské přehrady
s 16
Využití dat IKIS na mapách
s 19
Požáry sušiček, nová technologie, nová zjištění a skutečnost
s 22
Analýza splodin hoření po požáru na českém velvyslanectví v Paříži
s 26
Dánské předsednictví Radě Evropské Unie
s 30
Svět záchranářů v Karlových Varech
s 32

Na krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (HZS JHM) byl 11. června 2025 v 13.32 hodin nahlášen požár střechy bytového domu v Brně–Chrlicích. KOPIS na místo zásahu vyslalo čtyři jednotky z prvního stupně požárního poplachu, výškovou techniku a velitele čety.

Popis objektu

Šlo o samostatně stojící bytový dům s půdorysnými rozměry 45 × 18 m o pěti nadzemních podlažích (NP). V posledním NP se nacházely podkrovní mezonetové části bytů ze 4. NP. Konstrukčně se jedná o samostatně stojící pětipodlažní objekt se stěnovým zděným nosným systémem. Svislé nosné konstrukce jsou vyzděny z keramických pálených bloků. Příčky z keramických pálených příčkovek. Poslední podlaží objektu je zastřešeno šikmou střechou s velkým množstvím pultových vikýřů a střecha je odvodněna do podokapního žlabu. Nosnou konstrukcí střechy jsou dřevěné prvky v kombinaci s ocelovými vazníky. Hydroizolace je provedena jako povlaková z jednoho asfaltového pásu mechanicky kotveného do podkladního prkenného bednění. Součástí střechy je také hromosvod. V době vzniku požáru probíhala rekonstrukce střešního pláště, což znamenalo nejen omezenou funkčnost některých konstrukcí, ale také přítomnost stavebního materiálu a zvýšené riziko šíření požáru.
Objekt je situován na samém okraji zastavěného území města Brna. Okolo objektu bylo v době události postaveno lešení, které sice usnadňovalo přístup ke střešní konstrukci po vnějším plášti, ale zároveň ztěžovalo vizuální průzkum střechy z úrovně ulice. Dům má dva samostatné vchody a tvoří ucelený obytný blok se 40 byty. Požárem bylo zasaženo 12 bytů.

Situační pohled na místo zásahu z dronu

Průběh zásahu

Požár střechy byl ohlášen na tísňovou linku ve 13.32 hodin. První jednotka dorazila na místo ve 13.41 hodin. Již při příjezdu byl patrný rozvinutý požár severní části střechy a kouř vycházel z pod střechy po celé délce objektu. Jižní část zatím nebyla zasažena plamenným hořením, avšak byla tepelně namáhána.
Při příjezdu velitele čety HZS JHM se na místě již nacházely jednotky Sboru dobrovolných hasičů (SDH) Brno-Chrlice a SDH Brno-Holásky, které vytvářely dopravní vedení po schodišti a po obvodovém plášti budovy s využitím stavebního lešení. V první fázi zásahu se nepodařilo nalézt přístup do 5. NP ze společných prostor objektu. Hadicová vedení proto musela být vybudována po lešení a s využitím výškové techniky. Prvotní průzkum potvrdil, že na střeše se nenacházejí osoby. Policie ČR (PČR) zahájila evakuaci zbývajících obyvatel a vytvořila uzávěru v okolí místa zásahu. Z objektu bylo evakuováno osm osob.
Velitel zásahu požádal o navýšení sil a prostředků a ve 13.52 hodin byl vyhlášen II. stupeň požárního poplachu. Postupně byla povolávána další výšková technika. Přijíždějící jednotky požární ochrany (PO) prováděly průzkum a hašení prostoru mezonetů v posledním podlaží a současně nasazovaly výškovou techniku k hašení ze všech stran objektu. Zásobování vodou bylo zajištěno ze dvou podzemních hydrantů DN 80 v blízkosti zasaženého objektu. Objekt byl postupně odpojen od energií.
Ve 14.25 hodin se podařilo lokalizovat plamenné hoření severní části střechy. Vzhledem k vysoké fyzické a tepelné zátěži a nutnosti častého střídání hasičů z důvodu možného přehřátí byl ve 14.36 hodin vyhlášen III. stupeň požárního poplachu a v 15.22 hodin zvláštní stupeň poplachu. Povolané jednotky PO byly primárně využity k posílení a střídání zasahujících hasičů. Zřízeny byly tři úseky, v nichž byly vedeny útočné proudy vnitřními zásahovými cestami a po vnějším plášti budovy. K hašení byly použity vodní proudy C a D v kombinaci s pěnidlem jako smáčedlem a využity byly i hasicí hřeby. Zásah vnitřními zásahovými cestami komplikovalo postupné propadávání střešní konstrukce. Současně byla nasazena výšková technika. Po obvodu budovy pracovaly čtyři automobilové žebříky.
Řízení zásahu převzal krajský řídící důstojník. Byl zřízen štáb velitele zásahu (VZ) s podporou mobilního operačního střediska. Práci štábu doplňovala dronová služba, která zajišťovala průběžný průzkum a dokumentaci místa zásahu. Pro VZ představoval dron významnou přidanou hodnotu, neboť mu poskytoval přehled o situaci na střeše, který by ze svého stanoviště neměl.
V průběhu zásahu se hasiči zaměřili také na záchranu několika domácích zvířat z ohrožených bytů, především psů, králíků, želv a papouška. V jednom případě však již záchrana nebyla možná a v zasaženém bytě byl nalezen uhynulý králík.

Evakuace domácích mazlíčků

V 17.04 hodin byla ohlášena lokalizace požáru, dohašovací práce však nadále pokračovaly. Pohotovost ochrany obyvatelstva byla pověřena zajištěním krátkodobého nouzového ubytování ve spolupráci s Magistrátem města Brna. Městská část zajistila základní podmínky pro zasahující a dočasné místo pro evakuované osoby v místním zámečku. Z důvodu zhoršujícího se psychického stavu některých obyvatel byla povolána psychologická služba HZS JHM, která poskytla intervenci postiženým. K posouzení statického stavu poškozených mezonetových bytových jednotek byl povolán statik.
Vlivem požáru došlo k poškození stoupaček a rozvodů vody, což v kombinaci s použitou hasební vodou způsobovalo stékání vody do podzemních garáží objektu, odkud byla následně odčerpávána. Současně byl zahájen úklid bytových jednotek od hasební vody za využití průmyslových vysavačů, které má ve výbavě několik brněnských jednotek SDH.
Likvidace požáru byla nahlášena v 19.40 hodin. Na místě postupně působilo třicet jednotek PO. Místo zásahu bylo předáno zástupci společenství vlastníků jednotek ve 21.15 hodin.

Specifika zásahu

Pozitiva

• rychlá evakuace obyvatel a pracovníků provádějících rekonstrukci střechy – nedošlo k ohrožení života civilních osob,
• efektivní využití lešení umožnilo vytvoření útočných proudů přímo ke střešní konstrukci,
• rychlé soustředění většího počtu výškové techniky,
• zapojení dronu významně usnadnilo průzkum a monitorování požářiště,
• dobrá koordinace složek integrovaného záchranného systému – spolupráce s velitelem PČR, inspektorem provozu zdravotnické záchranné služby a orgány samosprávy,
• zajištění logistické podpory – strava, nápoje, psychologická pomoc a intervence pro evakuované obyvatele.

Negativa

• velmi rychlé šíření požáru pod střešní konstrukcí,
• zranění čtyř příslušníků (kolaps z přehřátí, zlomenina ruky, intoxikace zplodinami, pohmoždění kolene),
• postupné zborcení střešní konstrukce, která ohrožovala zasahující hasiče,
• nedostatečné barevné rozlišení vest pro podpůrné funkce, což komplikovalo identifikaci jednotlivých rolí na místě,
• velmi vysoká fyzická zátěž zasahujících vzhledem k letním teplotám.

Týlové zázemí pro odpočinek hasičů a péči o evakuované obyvatele

Příčina vzniku požáru a výše škody

Při příjezdu vyšetřovatele požáru na místo události byla již celá střecha v plamenech. Svědecké ohnisko požáru bylo stanoveno do půdního prostoru na základě výpovědi řemeslníků pracujících na rekonstrukci střešního pláště, kteří se snažili vznikající požár neúspěšně hasit pomocí hasicího přístroje. Svědecké ohnisko požáru bylo situováno na levou západní část střechy mezi dvě vikýřová okna, kde byla během dne prováděna rekonstrukce střešního pláště.
Požárem byla způsobena škoda 120 milionů korun – došlo ke zničení střechy a zničení dvanácti mezonetových bytů. Uchráněná hodnota činila 300 milionů korun.
Příčina vzniku požáru je v době zpracování tohoto článku v šetření PČR. pracuje se s blíže nespecifikovanou nedbalostí při rekonstrukci a opravě střešního pláště.

Závěr

Požár střechy bytového domu v Brně-Chrlicích patřil k mimořádně náročným zásahům HZS JHM. Zásah byl komplikován rychlým šířením požáru pod střešní konstrukcí, vysokou fyzickou zátěží i postupným borcením střechy. Současně však vynikla rychlá evakuace obyvatel, efektivní nasazení výškové techniky i využití dronu, které přispěly k udržení požáru mimo nižší podlaží a k ochraně většiny bytových jednotek.

mjr. Ing. Bronislav KOCMAN, plk. Ing. Michal LEIDORF, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Analýza zplodin hoření po požáru na českém velvyslanectví v Paříži

Ve středu 17. července 2024 došlo k požáru na českém velvyslanectví v Paříži. Pravděpodobnou příčinou byl elektrický zkrat ve dvoupodlažním bytě domovníka, který kompletně vyhořel. I přesto, že některé části budovy nebyly přímo zasaženy ohněm, byly pokryty černými sazemi a silně zakouřeny. Budova byla následně větrána a vyčištěna francouzskou sanační firmou, nicméně i dva měsíce po požáru byl v některých prostorách stále cítit zápach po požáru. Proto byl Technický ústav požární ochrany pověřen odběrem a analýzou vzorků zplodin hoření s cílem posoudit míru kontaminace prostředí.

Ohnisko požáru v bytě domovníka

Budova českého velvyslanectví se nachází v těsné blízkosti Eiffelovy věže u Champ de Mars. Jde o šestipatrovou historickou budovu z počátku 20. století, původně postavenou jako městský palác. V budově se nachází přibližně šedesát místností – reprezentační sály, pracovny, salonky, archivy, byty a technické prostory. Požár zasáhl celý dvoupodlažní byt domovníka, přičemž kouř a saze se dále šířily stoupačkami a elektroinstalací do dalších částí objektu.
Vzorkování zplodin hoření a černých sazí ve vybraných prostorách budovy proběhlo v září 2024, přibližně dva měsíce po požáru. Cílem bylo objektivně zhodnotit stav prostředí a ověřit rozsah kontaminace. Jako metoda odběru vzorků byly zvoleny stěry z povrchů. Pro tyto odběry se zvolila vizuálně místa na stěnách místností a dalších vhodných místech, kde byla vidět přítomnost sazí a zplodin hoření. Vzorky byly odebrány z jedenácti místností. Stěry byly prováděny suchou buničitou vatou i vatou navlhčenou destilovanou vodou, aby byl povrch lépe setřen. Pokud to charakter povrchu umožňoval, byl stěr proveden z plochy 10 × 10 cm křížovými pohyby. Odebrané vzorky byly uloženy do čistých 20ml vialek a analyzovány v laboratoři pomocí plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS).
Analýzy byly zaměřeny zejména na stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a těkavých organických látek (VOC). Koncentrace vybraných těkavých toxikantů nalezené v parní fázi nad stěry a množství PAH ve stěrech zjištěné z acetonových extraktů stěrových tampónů jsou uvedeny v tab. 1. Suma VOC je součet koncentrací skupiny 15 vybraných těkavých organických složek, charakteristických produktů hoření pevných materiálů (konkrétně benzen, toluen, fenylethyn, styren, kyselina octová, kyselina hexanová, 2-methyl-furan, furfural, 2(5H) furanon, pyridin, benzonitril, benzaldehyd, fenol, 2-methyl-fenol (m-kresol) a acetofenon). Suma PAH je suma koncentrací skupiny těkavých polyaromatických látek (devět složek) stanovitelných pomocí GC-MS a SPME. Suma PAH_extr. je množství PAH ve stěrech stanovených GC-MS analýzou přímého nástřiku acetonových extraktů stěrových tampónů.

Výsledky analýz vybraných sběrů

Ve všech analyzovaných vzorcích byly nalezeny koncentrace sledovaných toxických složek (např. benzen, furfural, fenol, naftalen, kyselina octová, bifenyl, pyren). Kromě sledovaných toxických VOC byly ve vzorcích identifikovány ještě organické aldehydy C4-C10 s dráždivými účinky na plicní ústrojí a široké spektrum větvených uhlovodíků. Na všech analyzovaných místech, kde byly vizuálně patrné saze a zplodiny hoření, byly detekovány VOC a PAH. Tyto látky se mohou dlouhodobě uvolňovat do ovzduší interiéru a nebyly identifikovány jenom na stěnách, ale byly potvrzeny například i ve stoupačce, elektroinstalaci a minerální vatě, která se nacházela v sádrokartonové příčce.
VOC a PAH jsou známé svými negativními účinky na lidské zdraví, včetně prokázaných karcinogenních vlastností. Dlouhodobé vystavení těmto látkám zvyšuje riziko vzniku nádorových onemocnění, které se mohou projevit až roky po expozici. Na základě výsledků analýz byla doporučena důkladná sanace zasažených prostor.
V říjnu 2024 byla společnost MIBAG sanace, s. r. o. (Praha) – specialista na sanace škod po požáru a povodních – pověřena Ministerstvem zahraničních věcí České republiky realizací rozsáhlé sanace a dekontaminace prostor zasažených požárem na budově českého velvyslanectví v Paříži. Cílem bylo obnovit provozuschopnost prostor, zajistit zdravotní nezávadnost a eliminovat rizika spojená se zplodinami hoření, sazemi a kouřovými usazeninami. Realizace zakázky probíhala v termínu 14. listopadu až 15. prosince 2024. Tým jedenácti pracovníků provedl během méně než pěti týdnů intenzivní sanaci celého objektu. Ubytování přímo v budově ambasády umožnilo pružnou organizaci práce, omezení prostojů a rychlé dosažení cílového stavu.
U rozsáhlých objektů, jako je budova českého velvyslanectví v Paříži, je při sanaci nezbytné věnovat pozornost nejen viditelným plochám, ale také technickým rozvodům (ZTI – zdravotně-technické instalace, elektroinstalace, stoupačky), konstrukčním částem (trapézové plechy, rastry) a doplňkovým prostorám, jako jsou schodiště či vstupní hala. Právě tyto prvky byly během provedených prací prioritou, protože jejich důkladná sanace je zásadní pro odstranění zbytkových zplodin hoření a zajištění dlouhodobé hygienické nezávadnosti prostředí.

Sanace suchou cestou

Poškozené prostory budovy velvyslanectví zahrnovaly také primární ohnisko požáru, kde byly v důsledku tepelného namáhání, vyhoření konstrukcí a průniku kouře postižené nosné konstrukce, sádrokartonové příčky a stropy, dále pak podlahové vrstvy (parkety) a technologické rozvody (ZTI a elektroinstalace). Během sanace byla provedena kompletní demontáž všech sádrokartonových příček a stropů v ohnisku požáru, oklepání omítek a demontáž podlahových vrstev (parkety). Následně byly suchou a mokrou cestou ošetřeny veškeré nosné konstrukce a rastry, provedeno detailní mechanické čištění trapézového plechu stropů a sanace stoupaček a rozvodů ZTI i elektroinstalace. Sanace se netýkala pouze prostoru samotného ohniska požáru, ale zahrnovala i navazující části objektu. Na hlavním schodišti byly suchou i mokrou metodou čištěny stěny a stropy v 1. až 6. nadzemním podlaží, včetně zábradlí a koncových prvků elektroinstalace. Stejným způsobem byla provedena sanace vstupní haly, kamenného schodiště a vybraných místností ve 4. a 5. nadzemním podlaží.Použité technologie kombinovaly suché a mokré postupy podle typu a charakteru znečištění. Suchá sanace založená na odsávání, mechanickém čištění a broušení povrchů je výhodná pro rychlé odstranění volných sazí a prachových částic. V tomto případě spočívala v hloubkovém mechanickém čištění (zejména trapézových plechů stropních konstrukcí) s využitím speciálních kartáčovacích, brusných a odsávacích zařízení k odstranění sazí a zplodin.

Čištění fasády

Mokrá sanace, zahrnující chemické mytí, oplachy a neutralizaci, zajišťuje hlubší čištění povrchů, neutralizaci zbytkových škodlivin a obnovení hygienického stavu prostředí. Odborná literatura upozorňuje, že při chemickém odstraňování kouřových usazenin a sazí je zásadní správná volba pH alkalické čisticí hmoty, která umožňuje účinné odstranění kyselých zplodin hoření. K chemickému čištění byla využita patentovaná čisticí chemie Mibag Gebäudereiniger Vl (GR6+), která je speciálně vyvinuta a vyráběna pro společnost MIBAG v Rakousku, a Muryl, čisticí chemie výrobce a distributora společnosti Ecolab Hygiene, s. r. o. Veškerá použitá chemie je ekologicky odbouratelná, zajišťuje nejen mechanické vyčištění, ale neutralizuje i produkty vznikající hořením, jako jsou zplodiny, saze, kouřové usazeniny (kyselé soli, formaldehyd, polyaromatické uhlovodíky aj.) a zabezpečuje zdravotní nezávadnost sanovaných povrchů. Tento přístup je v souladu s nejnovějšími trendy v sanaci škod po požárech. Kamenné části budovy (schodiště a obklady) byly čištěny vysokotlakou párou k odstranění stop kouře a sazí, následné jemné dočištění mokrou cestou zabezpečilo finální stav povrchů a jejich připravenost pro další obnovu.
Sanace po požáru na českém velvyslanectví v Paříži prokázala, že odstranění následků požáru není pouze otázkou úklidu, ale vyžaduje komplexní přístup spojující znalosti z oblasti chemie, stavebních technologií a hygieny prostředí. Kombinace laboratorních analýz, odborného hodnocení rizik a precizního provedení sanace vedla k úplné obnově provozuschopnosti objektu. Zvolený postup sanace zajistil nejen fyzické odstranění sazí, ale také neutralizaci škodlivin, které se mohly dlouhodobě uvolňovat do ovzduší interiéru. Realizace sanace českého velvyslanectví v Paříži tak představuje příklad efektivní spolupráce odborných institucí a specializovaných firem, jež umožnila bezpečné obnovení provozu objektu a současně přinesla cenné poznatky pro budoucí řešení obdobných případů požárů v historicky a architektonicky hodnotných objektech. Případ lze považovat za modelový příklad mezioborové spolupráce a inspiraci pro obdobné zásahy nejen v reprezentativních budovách podobného charakteru.

kpt. Ing. Petra BURSÍKOVÁ, Ph.D., Technický ústav požární ochrany, Ing. Jiří VOPRAVIL, MIBAG sanace spol. s r. o.

Na počátku roku 2025 došlo v Moravskoslezském kraji (MSK) ke dvěma požárům v bytových jednotkách, jejichž společným jmenovatelem byly nové typy elektrických sušiček prádla vybavené tepelným čerpadlem. Tyto moderní spotřebiče jsou v souladu s evropskými předpisy a nařízením o ochraně ozonové vrstvy osazovány přírodním chladivem R-290. Jde o technické označení pro propan, který se používá jako ekologické chladivo v moderních tepelných čerpadlech, klimatizacích, chladničkách či sušičkách a nahrazuje dříve používané fluorované uhlovodíky. Přestože propan nepoškozuje ozonovou vrstvu a má nižší dopad na globální oteplování, jeho nevýhodou je vysoká hořlavost.

Pohled na přední stranu sušičky

Obě mimořádné události (MU) potvrdily, že u těchto spotřebičů se může projevit zcela nový druh rizika, se kterým se příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů v MSK dosud nesetkali. Jedná se tedy o novou zkušenost, která má význam nejen pro další odbornou praxi, ale i pro samotné výrobce těchto zařízení.

Popis první mimořádné události v Ostravě

Požár vznikl 5. ledna 2025 v bytě v 7. nadzemním podlaží panelového domu v Ostravě-Porubě. Uživatelka bytu zaznamenala plameny v prostoru za sušičkou, která byla v době vzniku požáru v provozu. Po tomto zjištění na místo přinesla hasicí sprej, kterým se jí podařilo požár v krátké době uhasit. MU se tak obešla bez nutnosti přímého hasebního zásahu jednotek požární ochrany (PO), které po příjezdu spotřebič zkontrolovaly a odpojily od elektrické energie.
Během ohledání byly na sušičce nalezeny jednoznačné známky plamenného hoření nejen v její dolní části, ale i na přední a zadní straně. Na přední straně došlo k tepelné degradaci plastového krytu ventilátoru a vrtulky uvnitř přístroje. V zadní části se nacházela poškozená textilní část, která sloužila jako tepelná izolace. Dále zde byly nalezeny lokální stopy po plamenném hoření zapadnutého textilního trička za zadní částí sušičky a tepelně poškozené byly také USB (Universal Serial Bus – univerzální sériová sběrnice),  napájecí kabel a kabel od meteostanice. V souvislosti se šetřením byly kabely i samotná sušička odebrány k dalšímu zkoumání na stanici Hasičského záchranného sboru (HZS) MSK a následně odeslány k expertiznímu zkoumání do Technického ústavu požární ochrany (TÚPO).
Samotné šetření probíhalo ve dvou liniích. V bezprostřední blízkosti sušičky se totiž nacházely dva elektrické kabely zapojené do elektrické sítě prostřednictvím třípólové prodlužovačky, které nesly známky tepelného poškození. Zvažovalo se, že zdrojem iniciace mohly být právě tyto kabely nebo že příčinou mohla být technická závada samotné sušičky. Vyšetřovatelé požárů kabely před odesláním na požárně technickou expertizu podrobně zkoumali, avšak žádné prokazatelné známky iniciace nenašli, a proto se vzorky odeslaly k laboratorní analýze. V případě potvrzení zkratu některého z elektrických kabelů v zadní části sušičky však nebylo uspokojivě vysvětleno, proč došlo k plamennému hoření i v její přední části. Částečným vysvětlením by mohlo být proudění vzduchu přes ventilátory sušičky. To mohlo plameny rozšířit směrem do přední části. Zároveň ale nebyly při ohledání nalezeny žádné charakteristické znaky, které by přímo potvrzovaly, že iniciátorem v tomto případě je právě sušička.

Detailní pohled na izolaci vodiče a měděnou trubici kompresoru

V této fázi se rovněž zohledňovalo, že u nových typů spotřebičů se místo tradičních chladiv používá vysoce hořlavý propan. Připouštělo se, že tato skutečnost mohla mít souvislost se vznikem a průběhem požáru, a s touto možností bylo nutné dále pracovat.
K nejasnostem při šetření přispěl také fakt nalezeného množství nedotčeného prádelního prachu, který se v útrobách nacházel v dolní části sušičky i po požáru. Při ohledání štěrbinovou kamerou bylo jasně vidět, že prach zůstal usazený i v dolní části spotřebiče, tedy právě v místech, kde podle zjištění došlo ke vzniku požáru. Tento rozpor vyšetřování komplikoval, neboť se dalo očekávat, že lehce hořlavý prach bude požárem zcela zničen. Přesto laboratorní analýza prokázala, že samotný požár probíhal jiným mechanismem a prach tak nepředstavoval přímý důkaz proti verzi s technickou závadou sušičky.
Z tohoto důvodu vyšetřovatelé požáru vzorky odeslali k odbornému zkoumání na TÚPO. V první fázi šlo o kabel od meteostanice a USB napájecí adaptér. TÚPO expertizním zkoumáním zjistil, že poškození bylo pouze povrchového charakteru, vzniklo v důsledku vnějšího tepelného působení a tyto vzorky se jako příčina vzniku požáru jednoznačně vyloučily.
Ve druhé fázi byla k expertize odeslána samotná sušička. Závěry TÚPO jednoznačně potvrdily, že v kompresorové části došlo k prodření izolace vodiče o měděnou tlakovou trubici s rozvodem chladiva R-290.
Na základě provedeného laboratorního šetření v TÚPO a vyhodnocení souvisejících poznatků bylo jednoznačně zjištěno, že dlouhodobým působením vibrací vznikajících při provozu sušičky, především vibracemi kompresoru a jeho konstrukčních částí, docházelo k postupnému mechanickému tření mezi uvedenými prvky. Toto tření mělo za následek prodření izolace napájecího vodiče, což následně vedlo ke vzniku elektrického zkratu mezi fázovým slaněným Cu vodičem a uzemněnou měděnou trubicí chladicího okruhu.
V důsledku vzniklého zkratu došlo k elektrickému oblouku, který způsobil lokální odtavení materiálu tlakové trubice a vytvoření otvoru o rozměrech přibližně 1,5 × 0,5 mm. Tímto otvorem následně, vlivem vnitřního přetlaku v chladicím okruhu, došlo k úniku chladiva, které bylo iniciováno právě probíhajícím elektrickým obloukem, čímž došlo ke vzplanutí ve formě takzvaného jet fire efektu, který způsobil lokální tepelné poškození okolních komponentů spotřebiče.

Detail kompresoru a elektrické instalace ve spodní části sušičky

Zajímavé je, že samotná sušička zůstala i po požáru částečně funkční. Když se jí po zapojení podařilo spustit, ovládací elektronika reagovala. Jedinou funkcí, kterou již nebylo možné bezpečně ověřit, byl proces samotného sušení prádla. Tento fakt dokresluje složitost šetření, protože přístroj nevykazoval na první pohled známky zásadní poruchy.
Při následném spuštění na stanici byla sušička testována z bezpečnostních důvodů ve venkovním prostoru, aby se případný únik plynu snadno rozptýlil a nedošlo k nebezpečné koncentraci. Ani tímto postupem se však nepodařilo prokazatelně určit místo vzniku požáru (tzv. kriminalistické ohnisko). Teprve při odborném šetření v laboratoři TÚPO, kde byla sušička zprovozněna v uzavřených podmínkách, pracovníci potvrdili, že ze zařízení skutečně uniká plyn. Tento poznatek sehrál významnou roli při potvrzení mechanismu vzniku požáru. K úplnému úniku plynu nedošlo, část neupřesněného množství se v systému nadále nacházela.

Popis druhé mimořádné události ve Frýdku-Místku

Další požár obdobného charakteru se odehrál v bytě ve Frýdku-Místku 21. února 2025. Požár sušičky umístěné v koupelně bytu č. 43 lokalizoval ještě před příjezdem jednotek PO soused, který použil dva přenosné hasicí přístroje. V bytě se v době vzniku požáru nacházela matka se dvěma malými dětmi, které byly preventivně vyšetřeny Zdravotnickou záchrannou službou MSK.
Sušička byla v době vzniku požáru v provozu. Přibližně po třiceti minutách od jejího spuštění šla uživatelka do koupelny, kde zpozorovala intenzivní plameny na pravém boku spotřebiče. Ty zároveň zasáhly ručník pověšený na háčku vedle sušičky.
Na rozdíl od ostravského případu sušička ve Frýdku-Místku hořela delší dobu, což se projevilo výrazně vyšší tepelnou degradací jednotlivých částí spotřebiče. Vyšetřováním požáru se potvrdilo, že hlavní plamenné hoření probíhalo ve spodní části na pravé straně sušičky, při čelním pohledu. V této oblasti se nacházely stopy intenzivního tepelného namáhání, které směrem vzhůru postupně slábly. Právě v tomto místě uvnitř sušičky je situován kompresor s chladivem.
Požárem zasažená sušička byla následně kompletně rozebrána. Přesto se nepodařilo jednoznačně určit kriminalistické ohnisko ani přesný mechanismus vzniku požáru. V dolní části spotřebiče se navíc nacházel prach z prádla, který zůstal nedotčen. Stejně jako v případě ostravské sušičky to bylo v rozporu s předpokladem, že požár probíhal uvnitř zařízení. Zjištění nasvědčovalo tomu, že šíření plamenného hoření probíhalo převážně po vnějším povrchu sušičky, zejména v oblasti kompresorové části.
Porovnání obou MU ukázalo, že šlo o spotřebiče s velmi podobným, pravděpodobně totožným konstrukčním řešením. Na základě shodných projevů i laboratorně potvrzené příčiny u ostravského případu z 5. ledna 2025, kdy byla prokázána technická závada s iniciací elektrickým zkratem na vnitřní kabeláži sušičky, bylo reálně možné i u tohoto požáru připustit stejnou závadu. Pro toto závěrečné hodnocení hovořila shoda v projevu a místu plamenného hoření ve stopách zjištěných ohledáním i v konstrukčním řešení obou spotřebičů.

Společná příčina a průběh vyšetřování

Oba případy ukázaly, jak náročné může být určování příčin vzniku požárů u moderních domácích spotřebičů. V Ostravě probíhalo vyšetřování požáru ve dvou liniích, kdy část vyšetřovatelů požárů se přikláněla k možnosti závady na elektrických kabelech zapojených přes prodlužovačku, jiní uvažovali o technické závadě samotné sušičky. Až dvoufázová expertiza na TÚPO nakonec vyloučila kabely a potvrdila závadu přímo v zařízení. Ve Frýdku-Místku se od počátku pracovalo s verzí technické závady, avšak absence jednoznačných ohniskových znaků a zachované nedotčené prachové nečistoty, uvnitř celého spotřebiče, komplikovaly potvrzení přesného mechanismu vzniku požáru.
Výsledkem obou šetření však bylo zjištění shodného mechanismu vzniku požáru. Dlouhodobým působením vibrací došlo k mechanickému tření mezi napájecím vodičem kompresoru a měděnou tlakovou trubicí. To vedlo k prodření izolace vodiče, vzniku elektrického zkratu a následnému odtavení části trubice. Tlakem chladiva R-290 došlo k jeho úniku a následné iniciaci elektrickým obloukem. Tento proces vyústil v krátkodobý jet fire efekt, který způsobil lokální tepelné poškození okolních částí spotřebiče. Poškození trubice se nacházelo na spodní straně sušičky, kde se vytvořila drobná perforace o velikosti několika milimetrů. Místo závady se proto hledalo velmi obtížně, a to i po úplném rozebrání zařízení.
Ve frýdeckém bytě se navíc v bezprostřední blízkosti nacházely hořlavé materiály (ručníky), které mohly dále podpořit rozvoj požáru. Podobná situace mohla nastat i v ostravském případě, kde byla sušička umístěna v pokoji vedle dřevěné šatní skříně. Pouze včasné zpozorování požáru v obou případech zabránilo jeho rozšíření na celou místnost, či dokonce bytovou jednotku.

Závěr

Nalezené ohořelé tričko za zadní stranou ostravské sušičky

Vyšetřování obou požárů potvrdilo, že domácí spotřebiče využívající chladivo R-290 představují v případě technické závady zvýšené riziko šíření požáru, protože se jedná o hořlavý plyn, který může prostřednictvím jevu jet fire napomoci rychlejšímu rozvoji plamenného hoření. Konstrukční řešení požárem zasažených sušiček se může jevit jako problematické a skutečnost, že ke dvěma obdobným MU došlo v krátkém časovém období, naznačuje možnost hlubšího problému. Díky včasnému zpozorování a skutečnosti, že spotřebič byl v obou případech v provozu za přítomnosti uživatelů, nevznikly závažnější následky na zdraví osob ani rozsáhlejší škody na majetku. O to je důležitější se této problematice dále věnovat. Nejen z pohledu vyšetřování požárů a sdílení poznatků, ale i z pohledu výrobců, kteří mohou úpravou konstrukčních řešení předcházet podobným MU. Oba případy také ukázaly nezastupitelný význam detailního ohledání místa požáru, spolupráce s odbornými institucemi a laboratorního zkoumání.
Srovnání dvou na sobě nezávislých MU zároveň ukazuje, jak důležité je systematické sdílení informací mezi územními odbory a vyšetřovateli požárů. Takové sdílení umožňuje rychleji rozpoznat opakující se projevy a přispívá k efektivnějšímu a přesnějšímu určování různých nových příčin vzniku požárů.
Objevená zjištění obdobného charakteru mohou přispět také k prevenci, a to jak na straně výrobců, kteří mají možnost provést úpravy konstrukčních řešení, tak i na straně vyšetřovatelů požárů HZS krajů, kteří díky znalosti tohoto specifického mechanismu dokážou v budoucnu rychleji a přesněji určit příčinu podobných MU. Přestože obě sušičky nesly odlišné obchodní názvy, vnitřní konstrukční řešení bylo shodné, což jen potvrzuje význam systematického sledování a vyhodnocování těchto případů.

nprap. Ing. Jakub BACA, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje a Technického ústavu požární ochrany

Proč to není na té mapě? Vždyť jsem to minulý týden zadával do IKIS! Znáte to? Často si myslíme, že věci nějak fungují nebo by fungovat měly, ale ono to tak není. A právě propojení jednotlivých systémů, v tomto případě aplikací používaných u hasičských záchranných sborů (HZS) krajů, je jednou z těch věcí, která by fungovat mohla, ale často je tomu právě naopak

Obr. 1 Modelbuilder - Zásahové obvody - propojení jednotlivých kroků

IKIS II neboli Integrovaný Krajský Informační Systém je aplikace určená pro správu dat HZS krajů. Aplikace udržuje data o jednotkách požární ochrany (PO), jejich členech včetně kontaktů, spolupracujících subjektech, krizových kontaktech, vede evidenci strojní techniky a provozních kapalin atd.
Se stejnou databází pracuje také aplikace IKIS.NET, která uživateli umožňuje přístup k datům přes webové prostředí bez nutnosti instalace dodatečného softwaru. A v neposlední řadě jsou tu také programy SSU – statistické sledování událostí nebo JISP – jednotný integrovaný systém prevence. I ty využívají tutéž zdrojovou platformu, databázi ORACLE, v případě HZS Libereckého kraje (LBK) pojmenovanou ORALI.
Běžného uživatele výše uvedené technické detaily většinou nemusí zajímat, ale zároveň je dobré vědět, jak tyto aplikace fungují. Pak je můžeme využívat s vědomím, že například zásah v IKIS.NET se projeví v IKIS II, JISP anebo také v dispečerské aplikaci Spojař na krajském operačním a informačním středisku HZS kraje (KOPIS).
Právě KOPIS je zásadním „konzumentem“ dat spravovaných především prostřednictvím IKIS II. Velká část těchto dat je nějakým způsobem lokalizována, mají tedy svou danou geografickou polohu. Na KOPIS se mnoho údajů zobrazuje v geografickém informačním systému (GIS) – aplikaci IZS Operátor, která využívá mimo jiné data ze zmíněné ORACLE databáze a přenáší je na podkladovou mapu. Aplikaci IZS Operátor však mají obvykle instalovanou pouze příslušníci na KOPIS. Pro všechny ostatní je k dispozici webová mapová prohlížečka Terinos, kam mohou GIS specialisté HZS krajů umisťovat mapové konfigurace využívající různé mapové vrstvy. Ty však většinou vycházejí ze statických dat uložených (na platformě PostgreSQL) v tzv. krajských datových skladech, které jsou zatím od ORACLE databáze zcela oddělené.
A právě propojení těchto dvou databází (ORACLE databáze spravované především přes IKIS II/IKIS.NET a PostgreSQL databáze GIS dat) s sebou nese velkou přidanou hodnotu zejména pro uživatele mimo KOPIS.

Jak to začalo?

První vrstvou, u níž jsme začali uvažovat o tom, zda by proces přenosu dat z IKIS do GIS nemohl být nějakým způsobem zefektivněn, byly u HZS LBK zásahové obvody. Dříve se musela data požárních poplachových plánů vyexportovat z IKIS za jednotlivé základní sídelní jednotky, části obce a následně celé obce a postupně propojit s příslušnou vrstvou GIS. To bylo pracné a interval tohoto procesu byl tedy zhruba jednou za rok.
Pro automatizaci tohoto procesu bylo nutné, aby administrátorská GIS aplikace (ArcGIS Pro, ArcGIS server) měla přístup do databáze ORACLE, kde lze vhodným dotazem získat tabulku všech územních jednotek s informací o tom, které jednotky PO jsou do nich povolávány v jednotlivých stupních poplachu. Jde tedy v podstatě o požární poplachový plán. Ten je tak vedlejším produktem tohoto procesu. Následnou agregací za jednotlivé jednotky PO pak naopak získáme výčet územních jednotek, ve kterých daná jednotka PO zasahuje. Spojením územní jednotky s první JPO I, která je na místo vysílána, získáme pevnou vazbu 1:1. Nakonec stačí jen sloučit všechny územní jednotky, kde je daná JPO I uvedena jako první zasahující a vznikne její zásahový obvod.
Tento proces byl namodelován pomocí tzv. Modelbuilderu v softwaru ArcGIS Pro. Modelbuilder je nástroj, který umožňuje grafické znázornění a propojení jednotlivých kroků s využitím funkcí, které profesionální GIS standardně obsahuje (obrázek č. 1).
Jde tak vlastně o vytváření programu bez nutnosti znalosti programování. Grafické schéma je následně vyexportováno jako skript v jazyce Python a ten je spouštěn pomocí plánovače úloh Windows ve stanovených intervalech. V našem případě každou půlnoc. Celý proces trvá asi čtyři minuty, přičemž samotný dotaz do zdrojové databáze probíhá jen zlomek vteřiny. Každý den tedy jsou v krajském datovém skladu GIS aktuální data zásahových obvodů a poplachových plánů.

Jak dostat data do Terinosu

Tento problém řeší HZS krajů různě. V Libereckém kraji jsme se vydali tou pravděpodobně nejsnazší cestou – využitím existujícího ArcGIS serveru Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství HZS ČR. Tento server má velkou výhodu v tom, že jeho obsah může být viditelný pro kohokoliv s připojením k internetu. Jediným potřebným krokem tak byla registrace krajského datového skladu HZS LBK jako možného zdroje dat.
Na tomto serveru má každý kraj přidělenou vlastní složku, do které může ukládat své mapové služby. Tyto mapové služby jsou vlastně rozhraním, přes které může k datům přistupovat většina desktopových i webových mapových prohlížeček včetně Terinosu. Začleněním vrstvy například požárního poplachového plánu do Terinosu tak uživateli umožníme, aby po kliknutí do mapy ihned získal informace o tom, o jakou se jedná územní jednotku a které jednotky PO jsou na místo povolávány v jednotlivých stupních poplachu. Obdobně lze zjistit, do kterého zásahového obvodu místo spadá anebo zásahové obvody přímo zobrazit na mapě jako územní celky.

A co dál?

Po úspěšném otestování uvedeného technického postupu jsme si kladli otázku, co všechno bychom mohli uživatelům Terinosu nabídnout. Nasnadě byly další vrstvy, které se standardně zobrazují na KOPIS – objekty, jednotky PO, události atd.
Podmínkou je vždy to, aby měl daný prvek v databázi mezi svými atributy také souřadnice (ať už zeměpisné ve stupních, minutách a vteřinách, nebo tzv. rovinné „x“ a „y“). Stejně jako tvorba GIS vrstvy zásahových obvodů byl zautomatizován také přenos dat o jednotkách PO a objektech.
Specifickým případem jsou data událostí, která jsou velmi dynamická. Nejenže události v databázi velmi rychle přibývají, ale mění se také jejich stav (otevřená/uzavřená, doplňují se podrobnosti o zásahu apod.). V tomto případě byl interval aktualizace nastaven na 60 a později na 30 minut. Na rozdíl od předchozích vrstev však nelze data událostí při každé aktualizaci z krajského datového skladu mazat a znovu přenášet. Počet událostí v databázi se totiž blíží číslu 100 000 a kopírování takového množství dat každých 30 minut by znamenalo příliš velkou zátěž pro databázový i mapový server. Načítány jsou tak pouze události za posledních 10 dní, kterých je obvykle několik desítek, a ty jsou k mapové vrstvě vždy přikopírovány (GIS funkce „Append“) s tím, že pokud dojde na základě jejího evidenčního čísla k duplikaci události, jsou starší data nahrazena novějšími.

Mapy na webu nejsou jen Terinos

Obr. 2 Dashboard událostí - použití filtrů k rychlému zobrazení požadovaných dat

Velkou výhodou publikování dat v podobě mapových služeb ArcGIS serveru je následné univerzální využití v různých mapových prohlížečkách. U HZS krajů je nejčastěji používán zmíněný Terinos od společnosti T-MAPY. Nabízí se ale další produkty, především od americké společnosti ESRI. Ta poskytuje široké možnosti tvorby vlastních online map, dashboardů (interaktivní nástroje pro vizualizaci dat) a dalších mapových aplikací, většinou využívajících technologii (programovací jazyk) JavaScript.
Například dashboardy mohou velmi dobře posloužit pro statistické sledování událostí nejen ve formě tabulek, ale také grafů či map.
Proto jsme již vytvořenou mapovou službu událostí použili právě pro tvorbu dashboardu (obrázek č. 2) a vznikl užitečný nástroj, v němž lze pomocí filtrů velmi rychle zobrazit požadovaná data.
Události lze filtrovat podle směny KOPIS, časového období, typu, územního odboru, zasahující jednotky a stupně poplachu. Všechny odpovídající události se pak zobrazí na mapě (hlavní část dashboardu), v tabulce a v koláčovém grafu rozděleném podle typu události.
Mapové služby mohou být zabezpečeny heslem tak, aby k nim měli přístup pouze přihlášení uživatelé. Právě události jakožto jedna z „citlivých“ vrstev jsou takovým zabezpečením vybaveny.

Prevence a krizové řízení

Data HZS krajů, to není jen operační řízení, ale také např. kontrolní činnost nebo krizové řízení. Proto jsme postupně automatizovali také zpracování dat o provedených kontrolách, které mají nyní vytvořenu samostatnou mapovou konfiguraci v Terinosu (obrázek č. 3).
Kontroly jsou načítány z JISP, resp. zdrojové databáze jednou za den a zobrazovány v mapě dle souřadnic kontrolovaného objektu. Symbolem jsou odlišeny jednotlivé kontrolní úkoly a také výsledek kontroly (s nedostatky/bez nedostatků).
V oblasti krizového řízení není zdrojem dat pouze databáze ORALI, ale také SPARK (data o koncových prvcích varování) nebo naše interní databáze DATAN (pro změnu platforma MySQL), ve které jsou evidovány především kontakty na spolupracující subjekty v oblasti státní správy a samosprávy, která slouží pro generování výstupů do havarijního a krizového plánu kraje.
Podobně jako z ORALI jsou data z těchto databází kopírována do krajského datového skladu GIS a následně zobrazována ve webových mapových aplikacích. V případě dat přenesených z DATAN lze tak kliknutím do mapy okamžitě zjistit informace o obci – název, počet obyvatel, kontakt na obec (telefon, e-mail, web) nebo jméno starosty s dalšími kontaktními informacemi.

Obr. 3 Terinos - kontrolní činnost

Budoucnost

Jak je patrné, nejde o žádná převratná technologická řešení, ale především o vytvoření komplexního a vzájemně propojeného systému přístupu k informacím. Ten účinně eliminuje případy, ve kterých dříve docházelo k nesouladům mezi daty na mapách a v různých informačních systémech.
Do budoucna se nabízí i další data, která bychom mohli do map přenášet. Zdroje požární vody evidované přes IKIS II, aktuální poloha vozidel (techniky) nebo informace o stavebním řízení. A díky ověřené platformě dashboardů nemusí jít jen o zobrazení na mapě, ale také o statistické vyhodnocování v podobě tabulek a grafů.

kpt. Mgr. Jan PETR, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje