Časopis 112 ROČNÍK XXV ČÍSLO 1/2026
Požár střechy bytového domu v Brně – Chrlicích byl nahlášen 11. června 2025 v 13.32 hodin. V době vzniku požáru probíhala rekonstrukce střešního pláště, což znamenalo nejen omezenou funkčnost některých konstrukcí, ale také přítomnost stavebního materiálu a zvýšené riziko šíření požáru. Ve středu 17. července 2024 došlo k požáru na českém velvyslanectví v Paříži. TUPO byl pověřen odběrem a analýzou vzorků zplodin hoření s cílem posoudit míru kontaminace prostředí. Na počátku roku 2025 došlo v Moravskoslezském kraji ke dvěma požárům v bytových jednotkách, jejichž společným jmenovatelem byly nové typy elektrických sušiček prádla vybavené tepelným čerpadlem. Propojení jednotlivých systémů, v tomto případě aplikací používaných u HZS krajů, je jednou z těch věcí, která by fungovat mohla, ale často je tomu právě naopak. IKIS II je aplikace určená pro správu dat HZS krajů.
Proč to není na té mapě? Vždyť jsem to minulý týden zadával do IKIS! Znáte to? Často si myslíme, že věci nějak fungují nebo by fungovat měly, ale ono to tak není. A právě propojení jednotlivých systémů, v tomto případě aplikací používaných u hasičských záchranných sborů (HZS) krajů, je jednou z těch věcí, která by fungovat mohla, ale často je tomu právě naopak
Obr. 1 Modelbuilder - Zásahové obvody - propojení jednotlivých kroků
IKIS II neboli Integrovaný Krajský Informační Systém je aplikace určená pro správu dat HZS krajů. Aplikace udržuje data o jednotkách požární ochrany (PO), jejich členech včetně kontaktů, spolupracujících subjektech, krizových kontaktech, vede evidenci strojní techniky a provozních kapalin atd.
Se stejnou databází pracuje také aplikace IKIS.NET, která uživateli umožňuje přístup k datům přes webové prostředí bez nutnosti instalace dodatečného softwaru. A v neposlední řadě jsou tu také programy SSU – statistické sledování událostí nebo JISP – jednotný integrovaný systém prevence. I ty využívají tutéž zdrojovou platformu, databázi ORACLE, v případě HZS Libereckého kraje (LBK) pojmenovanou ORALI.
Běžného uživatele výše uvedené technické detaily většinou nemusí zajímat, ale zároveň je dobré vědět, jak tyto aplikace fungují. Pak je můžeme využívat s vědomím, že například zásah v IKIS.NET se projeví v IKIS II, JISP anebo také v dispečerské aplikaci Spojař na krajském operačním a informačním středisku HZS kraje (KOPIS).
Právě KOPIS je zásadním „konzumentem“ dat spravovaných především prostřednictvím IKIS II. Velká část těchto dat je nějakým způsobem lokalizována, mají tedy svou danou geografickou polohu. Na KOPIS se mnoho údajů zobrazuje v geografickém informačním systému (GIS) – aplikaci IZS Operátor, která využívá mimo jiné data ze zmíněné ORACLE databáze a přenáší je na podkladovou mapu. Aplikaci IZS Operátor však mají obvykle instalovanou pouze příslušníci na KOPIS. Pro všechny ostatní je k dispozici webová mapová prohlížečka Terinos, kam mohou GIS specialisté HZS krajů umisťovat mapové konfigurace využívající různé mapové vrstvy. Ty však většinou vycházejí ze statických dat uložených (na platformě PostgreSQL) v tzv. krajských datových skladech, které jsou zatím od ORACLE databáze zcela oddělené.
A právě propojení těchto dvou databází (ORACLE databáze spravované především přes IKIS II/IKIS.NET a PostgreSQL databáze GIS dat) s sebou nese velkou přidanou hodnotu zejména pro uživatele mimo KOPIS.
Jak to začalo?
První vrstvou, u níž jsme začali uvažovat o tom, zda by proces přenosu dat z IKIS do GIS nemohl být nějakým způsobem zefektivněn, byly u HZS LBK zásahové obvody. Dříve se musela data požárních poplachových plánů vyexportovat z IKIS za jednotlivé základní sídelní jednotky, části obce a následně celé obce a postupně propojit s příslušnou vrstvou GIS. To bylo pracné a interval tohoto procesu byl tedy zhruba jednou za rok.
Pro automatizaci tohoto procesu bylo nutné, aby administrátorská GIS aplikace (ArcGIS Pro, ArcGIS server) měla přístup do databáze ORACLE, kde lze vhodným dotazem získat tabulku všech územních jednotek s informací o tom, které jednotky PO jsou do nich povolávány v jednotlivých stupních poplachu. Jde tedy v podstatě o požární poplachový plán. Ten je tak vedlejším produktem tohoto procesu. Následnou agregací za jednotlivé jednotky PO pak naopak získáme výčet územních jednotek, ve kterých daná jednotka PO zasahuje. Spojením územní jednotky s první JPO I, která je na místo vysílána, získáme pevnou vazbu 1:1. Nakonec stačí jen sloučit všechny územní jednotky, kde je daná JPO I uvedena jako první zasahující a vznikne její zásahový obvod.
Tento proces byl namodelován pomocí tzv. Modelbuilderu v softwaru ArcGIS Pro. Modelbuilder je nástroj, který umožňuje grafické znázornění a propojení jednotlivých kroků s využitím funkcí, které profesionální GIS standardně obsahuje (obrázek č. 1).
Jde tak vlastně o vytváření programu bez nutnosti znalosti programování. Grafické schéma je následně vyexportováno jako skript v jazyce Python a ten je spouštěn pomocí plánovače úloh Windows ve stanovených intervalech. V našem případě každou půlnoc. Celý proces trvá asi čtyři minuty, přičemž samotný dotaz do zdrojové databáze probíhá jen zlomek vteřiny. Každý den tedy jsou v krajském datovém skladu GIS aktuální data zásahových obvodů a poplachových plánů.
Jak dostat data do Terinosu
Tento problém řeší HZS krajů různě. V Libereckém kraji jsme se vydali tou pravděpodobně nejsnazší cestou – využitím existujícího ArcGIS serveru Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství HZS ČR. Tento server má velkou výhodu v tom, že jeho obsah může být viditelný pro kohokoliv s připojením k internetu. Jediným potřebným krokem tak byla registrace krajského datového skladu HZS LBK jako možného zdroje dat.
Na tomto serveru má každý kraj přidělenou vlastní složku, do které může ukládat své mapové služby. Tyto mapové služby jsou vlastně rozhraním, přes které může k datům přistupovat většina desktopových i webových mapových prohlížeček včetně Terinosu. Začleněním vrstvy například požárního poplachového plánu do Terinosu tak uživateli umožníme, aby po kliknutí do mapy ihned získal informace o tom, o jakou se jedná územní jednotku a které jednotky PO jsou na místo povolávány v jednotlivých stupních poplachu. Obdobně lze zjistit, do kterého zásahového obvodu místo spadá anebo zásahové obvody přímo zobrazit na mapě jako územní celky.
A co dál?
Po úspěšném otestování uvedeného technického postupu jsme si kladli otázku, co všechno bychom mohli uživatelům Terinosu nabídnout. Nasnadě byly další vrstvy, které se standardně zobrazují na KOPIS – objekty, jednotky PO, události atd.
Podmínkou je vždy to, aby měl daný prvek v databázi mezi svými atributy také souřadnice (ať už zeměpisné ve stupních, minutách a vteřinách, nebo tzv. rovinné „x“ a „y“). Stejně jako tvorba GIS vrstvy zásahových obvodů byl zautomatizován také přenos dat o jednotkách PO a objektech.
Specifickým případem jsou data událostí, která jsou velmi dynamická. Nejenže události v databázi velmi rychle přibývají, ale mění se také jejich stav (otevřená/uzavřená, doplňují se podrobnosti o zásahu apod.). V tomto případě byl interval aktualizace nastaven na 60 a později na 30 minut. Na rozdíl od předchozích vrstev však nelze data událostí při každé aktualizaci z krajského datového skladu mazat a znovu přenášet. Počet událostí v databázi se totiž blíží číslu 100 000 a kopírování takového množství dat každých 30 minut by znamenalo příliš velkou zátěž pro databázový i mapový server. Načítány jsou tak pouze události za posledních 10 dní, kterých je obvykle několik desítek, a ty jsou k mapové vrstvě vždy přikopírovány (GIS funkce „Append“) s tím, že pokud dojde na základě jejího evidenčního čísla k duplikaci události, jsou starší data nahrazena novějšími.
Mapy na webu nejsou jen Terinos
Obr. 2 Dashboard událostí - použití filtrů k rychlému zobrazení požadovaných dat
Velkou výhodou publikování dat v podobě mapových služeb ArcGIS serveru je následné univerzální využití v různých mapových prohlížečkách. U HZS krajů je nejčastěji používán zmíněný Terinos od společnosti T-MAPY. Nabízí se ale další produkty, především od americké společnosti ESRI. Ta poskytuje široké možnosti tvorby vlastních online map, dashboardů (interaktivní nástroje pro vizualizaci dat) a dalších mapových aplikací, většinou využívajících technologii (programovací jazyk) JavaScript.
Například dashboardy mohou velmi dobře posloužit pro statistické sledování událostí nejen ve formě tabulek, ale také grafů či map.
Proto jsme již vytvořenou mapovou službu událostí použili právě pro tvorbu dashboardu (obrázek č. 2) a vznikl užitečný nástroj, v němž lze pomocí filtrů velmi rychle zobrazit požadovaná data.
Události lze filtrovat podle směny KOPIS, časového období, typu, územního odboru, zasahující jednotky a stupně poplachu. Všechny odpovídající události se pak zobrazí na mapě (hlavní část dashboardu), v tabulce a v koláčovém grafu rozděleném podle typu události.
Mapové služby mohou být zabezpečeny heslem tak, aby k nim měli přístup pouze přihlášení uživatelé. Právě události jakožto jedna z „citlivých“ vrstev jsou takovým zabezpečením vybaveny.
Prevence a krizové řízení
Data HZS krajů, to není jen operační řízení, ale také např. kontrolní činnost nebo krizové řízení. Proto jsme postupně automatizovali také zpracování dat o provedených kontrolách, které mají nyní vytvořenu samostatnou mapovou konfiguraci v Terinosu (obrázek č. 3).
Kontroly jsou načítány z JISP, resp. zdrojové databáze jednou za den a zobrazovány v mapě dle souřadnic kontrolovaného objektu. Symbolem jsou odlišeny jednotlivé kontrolní úkoly a také výsledek kontroly (s nedostatky/bez nedostatků).
V oblasti krizového řízení není zdrojem dat pouze databáze ORALI, ale také SPARK (data o koncových prvcích varování) nebo naše interní databáze DATAN (pro změnu platforma MySQL), ve které jsou evidovány především kontakty na spolupracující subjekty v oblasti státní správy a samosprávy, která slouží pro generování výstupů do havarijního a krizového plánu kraje.
Podobně jako z ORALI jsou data z těchto databází kopírována do krajského datového skladu GIS a následně zobrazována ve webových mapových aplikacích. V případě dat přenesených z DATAN lze tak kliknutím do mapy okamžitě zjistit informace o obci – název, počet obyvatel, kontakt na obec (telefon, e-mail, web) nebo jméno starosty s dalšími kontaktními informacemi.
Obr. 3 Terinos - kontrolní činnost
Budoucnost
Jak je patrné, nejde o žádná převratná technologická řešení, ale především o vytvoření komplexního a vzájemně propojeného systému přístupu k informacím. Ten účinně eliminuje případy, ve kterých dříve docházelo k nesouladům mezi daty na mapách a v různých informačních systémech.
Do budoucna se nabízí i další data, která bychom mohli do map přenášet. Zdroje požární vody evidované přes IKIS II, aktuální poloha vozidel (techniky) nebo informace o stavebním řízení. A díky ověřené platformě dashboardů nemusí jít jen o zobrazení na mapě, ale také o statistické vyhodnocování v podobě tabulek a grafů.
kpt. Mgr. Jan PETR, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje