Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 3/2025

Hašení požárů v centrech měst představuje jednu z nejnáročnějších výzev. Událost, která ohrozila pražské Národní divadlo, se odehrála 26. listopadu 2024. Z prostoru šaten ve 4. nadzemním podlaží vycházel kouř, ale plameny nebyly viditelné. Díky rychlému a efektivnímu zásahu všech složek IZS byl požár zlikvidován již v zárodku. Nálezy munice v lesích, kudy ustupovaly německé jednotky během druhé světové války, nejsou ani po mnoha letech nijak výjimečné. V pátek 30. srpna 2024 byl nahlášen požár lesa poblíž Městečka Trnávka. Zde bylo nalezeno větší množství zápalné munice, pocházející z konce druhé světové války, kdy se v této oblasti nacházely velké sklady německé armády. Také v průběhu roku 2024 se na pravidelných jednáních scházela pracovní skupina Rady Evropské unie PROCIV-CER. Mezi hlavní projednávaná témata patřilo dokončení příprav doporučení Rady o plánu pro koordinaci reakce na úrovni Unie na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem. V únoru 

V únoru uplynuly tři roky od začátku konfliktu na Ukrajině. Agrese Ruska vůči této zemi přešla v chronický válečný konflikt, který už vnímáme jako běžnou životní realitu. Stále častěji se ozývá volání po vyřešení této situace a ukončení největšího válečného konfliktu odehrávajícího se na evropském kontinentu od skončení druhé světové války. Většina států světa a mezinárodních organizací stále Ukrajinu podporuje, a to jak morálně a vojensky, tak zejména co se týče dodávek humanitární pomoci. Po útlumu v roce 2023, kdy došlo k výraznému poklesu této pomoci, se v roce 2024 podařilo výši dodávek pomoci na Ukrajinu opět navýšit. Za vše hovoří absolutní čísla. Za první rok konfliktu bylo na Ukrajinu dodáno rekordní množství pomoci, celkem neuvěřitelných 75 788 tun různých položek za více než 460 milionů eur. V druhém roce na Ukrajinu dorazilo pouze necelých 23 tisíc tun humanitární pomoci. V loňském roce však podpora opět stoupla na více než 55 tisíc tun dodané humanitární pomoci.

V úterý 15. února 2022 Ukrajina aktivovala Mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM) v rámci přípravy na mimořádnou událost velkého rozsahu. Od té doby obdrželo Koordinační středisko pro reakci na mimořádné události (ERCC) 211 žádostí nebo aktualizovaných seznamů potřeb od různých ukrajinských orgánů. K dnešnímu dni všech 27 členských států Evropské unie (EU) a šest účastnických států UCPM (Island, Norsko, Makedonie, Moldavsko, Srbsko a Turecko) poskytlo pomoc Ukrajině prostřednictvím UCPM, což představuje celkem více než 153 tisíc tun pomoci. Nejvíce pomoci bylo přepraveno přes logistické centrum v Polsku, a to 92 939 tun. Přes rumunské centrum to bylo 9 136 tun a nejméně šlo přes slovenské středisko, a to pouze 3 483 tun humanitární pomoci. Přímo na Ukrajinu bylo zasláno 48 tisíc tun pomoci.
V návaznosti na výzvu Evropské rady k zintenzivnění poskytování pomoci v oblasti civilní ochrany Ukrajině a v reakci na žádosti o pomoc ze strany ukrajinské Státní záchranné služby  a ukrajinských ministerstev zdravotnictví, energetiky, infrastruktury a reintegrace dodalo ERCC na Ukrajinu významnou humanitární pomoc ze zásob rescEU. Ve dnech 7. a 10. června 2024 byly realizovány dvě dodávky zaměřené na podporu příprav na zimu a na řešení potřeb vysídlených osob, a to dodáním jednoho tisíce generátorů malého výkonu, tří generátorů velkého výkonu, zdravotnického vybavení, 16 tisíc hygienických souprav a 5 tisíc skládacích lůžek ze skladů rescEU (Německo, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko).
Znepokojivá situace je na Ukrajině zejména v oblasti energetické infrastruktury. Podle Evropské agentury pro otázky azylu přišla ukrajinská energetická soustava o více než polovinu svých výrobních kapacit. V reakci na to se snaží UCPM podporovat zejména opravy elektrické sítě s využitím vysokonapěťových přenosových zařízení a také zajistit energetickou soběstačnost prostřednictvím dodávek generátorů a dalších kapacit na výrobu energie, aby zlepšila humanitární situaci, jež je nadále neutěšená. Podle plánu humanitárních potřeb OSN a reakce na ně bude podle odhadů v roce 2025 potřebovat pomoc 12,7 milionu lidí v celé zemi.
V rámci UCPM byla Ukrajině poskytnuta v oblasti energetiky významná pomoc, která zahrnuje celkem 8 848 generátorů elektrické energie, 3 649 transformátorů a pět autotransformátorů, tisíce elektrických komponentů a miliony účinných LED žárovek. ERCC dodalo na Ukrajinu celkem 3 360 generátorů ze zásob rescEU.
Mezi nejvýznamnější dodávky pomoci, které byly realizovány v poslední době a které demonstrují, že hlavní donoři pro Ukrajinu jsou skandinávské a pobaltské státy, patří generátory z Polska, Německa, Lotyšska, Finska, Norska, Litvy, Slovenska a Švédska, generátorový dům ze Švédska, transformátory z Estonska, Litvy, Lotyšska, Finska a Norska, energetické zařízení z Estonska, zařízení pro ropný a plynárenský průmysl z Lotyšska a Finska, sudy na palivo ze Slovenska, palivové nádrže z Finska, osobní ochranné prostředky CBRN ze Švédska, elektrická zařízení ze Švédska, Lotyšska, Norska a Finska, zásahová vozidla z Finska, Švédska a Česka, dopravní prostředky z Německa, Finska, Norska a Litvy, zdravotnické vybavení z Estonska, Norska, Finska a Slovenska, technické vybavení z Německa, stůl operátora z Norska, hasicí pěna z Polska a Finska, nádoby na potraviny a kuchyňské potřeby ze Slovenska, stroje s dopravním nářadím ze Slovenska a Německa, komunikační technologie z Finska a Estonska, suché potravinové balíčky z Finska, osobní ochranné prostředky pro hasiče z Finska a těžká technika z Norska a Německa.
Ukrajina požádala také o podporu lékařské evakuace (Medevac) do jiných evropských zemí. Od 22. března 2022 bylo do 22 cílových zemí převezeno více než 4 000 ukrajinských pacientů, kteří potřebovali lékařskou pomoc. Tyto operace mají tři klíčové složky: (I.) zdravotnické evakuační lety pro převoz pacientů k léčbě v EU, které realizují členské státy a koordinuje ERCC, (II.) předem naplánované lety pro pacienty Medevac s využitím zdravotnického letadla nabízeného Norskem, které koordinují styční důstojníci začlenění do ERCC, a (III.) středisko EU Medevac pro zdravotnickou evakuaci ukrajinských pacientů, které umožňuje pacientům podstoupit léčbu před cestou do nemocnice v jiné evropské zemi, což je společná iniciativa Evropské komise a ministerstev zdravotnictví Polska a Ukrajiny.

Skrze UPCM bylo během tříletého konfliktu dodáno na Ukrajinu více než 153 tisíc tun humanitární pomoci

Aktuální situace

V uplynulých měsících se ruská agresivní válka proti Ukrajině nadále zintenzivňovala a zvýšil se počet jak vojenských operací, tak i civilních obětí. Zejména v létě došlo k prudkému nárůstu civilních obětí. Ruské vojenské síly eskalují konflikt v oblasti Donbasu, zejména na doněcké ose, kde dosáhly zisků u Pokrovska, Torecka a Siverska. Navzdory těmto pokrokům se ukrajinským silám podařilo udržet klíčové pozice, zejména v okolí měst Doněck a Vuhledar, kde se ruské snahy o obklíčení ukrajinských jednotek setkaly s masivním odporem. Ukrajinské vojenské operace se rozšířily i na ruské území. Zejména ve dnech 13. a 14. ledna provedla Ukrajina rozsáhlý kombinovaný útok drony a raketami, vůbec největší od začátku války, na ropné sklady v Rusku vzdálené 200 až 1 110 km ve vnitrozemí. Útoky Ukrajiny se rovněž zaměřily na různé obranné výrobní závody (chemička v Brjanské oblasti na výrobu střelného prachu a munice) a vojenské objekty ve vnitrozemí Ruska (letecká základna Engels, kde zasáhly sklad naváděných bomb a raket). Tyto operace překvapily Rusko a posílily ukrajinskou morálku. Nicméně ruské síly údajně v minulém roce obsadily přibližně 4 168 km² ukrajinského území, přičemž tempo postupu Ruska se zrychlilo zejména v období od září do listopadu 2024. Od ledna 2025 ruské síly pokračují v posilování na různých místech podél fronty, přičemž se soustředí především na Doněckou oblast. Ruské síly vstoupily do severního okresu Chasiv Jar a do centra Torecka. Rusko pokračuje v postupu jižně od Pokrovska s cílem obklíčit město. 7. ledna 2025 ruské Ministerstvo obrany prohlásilo, že jeho síly obsadily Kurachove a několik vesnic jižně od Velyky Novosilky. V sobotu 4. ledna 2025 zahájily ukrajinské jednotky protiútok v Kurské oblasti a postupovaly severně od Sudže směrem k osadám Bolšoje Soldatskoje a Berdin. Ve středu 15. ledna zahájila ruská strana masivní kombinovaný letecký útok především na energetická zařízení v západní části Ukrajiny. V několika regionech bylo dočasně zavedeno preventivní přerušení dodávek elektřiny. 16. ledna byl Kyjev během návštěvy britského premiéra napaden bezpilotními letouny a 18. ledna balistickou raketou, která zabila nejméně tři osoby.
Celkově je situace velmi nestabilní a vyhlídky na rozhodující průlom v nadcházejících měsících jsou nejisté. Zdá se, že ruské i ukrajinské síly jsou pevně zakotveny ve svých strategiích, přičemž ukrajinské protiútoky zpomalují ruský postup, ale nedokážou zcela zastavit jeho dynamiku. Rusko zatím nezměnilo svůj politický cíl podmanit si Ukrajinu. Ruský postup, ačkoli postupný, naznačuje vleklou válku, jejíž okamžité řešení není otázkou ani dnů, ani měsíců. Tato dynamika spolu s rostoucím zapojením nejbližších partnerů Ruska prostřednictvím vojenské podpory Severní Koreje a diplomatického tlaku dále komplikuje trajektorii války a zanechává budoucnost ruské agrese obtížně předvídatelnou.
Množství humanitární pomoci se sice v minulém roce podařilo zásadně navýšit ve srovnání s rokem 2023, přesto nedosahuje potřebné výše a humanitární situace na Ukrajině se stále zhoršuje. Z politického a strategického hlediska je udržení mezinárodní podpory Ukrajiny naprosto nezbytné, protože Ukrajina bojuje nejen za svou svobodu a celistvost svého území, ale i za tu naši. Členské státy EU bohužel nejsou v poslední době ve svých pozicích a názorech na konflikt na Ukrajině jednotné a je nutné si přiznat, že rychlé a jednoduché řešení není v dohledu.

Humanitární pomoc České republiky v rámci UCPM

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí (MZV), Ministerstvem vnitra, dalšími ústředními správními úřady a soukromými firmami v roce 2024 zorganizoval nebo zabezpečil poskytnutí materiální humanitární pomoci celkem šestkrát:

• přeprava 498 ks topidel s propan-butanovými lahvemi pořízených MZV, topidla byla předána 22. února 2024 ve slovenském humanitárním logistickém skladu EU. Přepravu realizoval HZS ČR,
• koordinace předání materiálu firmy ČEPS, a. s., která Ukrajině poskytla oleje do transformátorů a další materiál pro energetický sektor,
• přeprava celkem 5 ks těžkých mostových souprav TMS Z2p2s 36 m, poskytnutých Správou státních hmotných rezerv. Mostové konstrukce byly předány 13. června 2024 v polském humanitárním logistickém skladu EU. Přepravu realizoval HZS ČR,
• koordinace předání materiálu firmy HUTIRA, s. r. o., která Ukrajině nabídla materiál pro energetický sektor,
• HZS ČR daroval ukrajinské Státní službě pro mimořádné události 2 ks mostních automobilů (AM 50). Automobily byly 17. prosince 2024 předány v polském humanitárním logistickém skladu EU,
• HZS ČR daroval ukrajinské Státní službě pro mimořádné události automobilový žebřík (AZ Renault Camiva EPAS 30). Ten byl 17. prosince 2024 předán v polském humanitárním logistickém skladu EU.

Veškerá tato humanitární pomoc byla poskytnuta prostřednictvím UCPM a její přeprava byla zajištěna do humanitárních logistických skladů EU (tzv. hubů), které jsou zřízeny v zemích sousedících s Ukrajinou (kromě Polska a Slovenska také v Rumunsku).

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook