Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 1/2025

V květnu 2024 došlo v Kladně-Kročehlavech k rozsáhlému požáru v areálu společnosti LKQ CZ, s. r. o., zahrnujícím sklady olejů, autodílů a stavebnin. Požár, který se rychle šířil vlivem silného větru a hořlavých materiálů, vedl k vyhlášení zvláštního stupně požárního poplachu. HZS Karlovarského kraje a Asociace Záchranný kruh, z. s., uspořádali první ročník celokrajské soutěže „Ty to zvládneš“ pro žáky 7.–9. tříd základních škol. Soutěž, zaměřená na ochranu člověka za mimořádných událostí, kombinuje vědomostní online testy s praktickými úkoly a modelovými situacemi. Ve druhé polovině loňského roku se Maďarsko jako předsedající země Rady EU zaměřilo na řešení povodňových rizik a posílení civilní i vojenské připravenosti. Zpráva bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöho, předložená na žádost Ursuly von der Leyenové, přinesla odvážnou strategii, která propojuje civilní a vojenskou připravenost jako klíč k efektivnímu zvládání krizí. 

Jak posílit připravenost Evropy na budoucí civilní i vojenské krize? Zpráva sepsaná pod vedením bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöho je strategickým dokumentem vypracovaným na žádost předsedkyně Evropské komise (EK) a přichází se zásadní změnou pohledu na civilní a vojenskou připravenost jako dvou stran stejné mince. Zpráva analyzuje současné výzvy a hrozby, navrhuje sjednocení bezpečnostních priorit napříč členskými státy Evropské unie (EU) a zdůrazňuje potřebu zapojit společnost do bezpečnostních opatření.

Úvod k povaze a významu dokumentu

Na konci října 2024 byl zveřejněn dokument Společně bezpečnější: Posilování evropské civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti (Zpráva), tzv. Niinistöho zpráva (v originále: Safer Together: Strengthening Europe’s Civilian and Military Preparedness and Readines), napsaný pod vedením finského exprezidenta Sauliho Niinistöho. Zadání pro vypracování této Zprávy přišlo v březnu 2024 od předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Jedná se o koncepční analýzu vytvořenou pro potřeby EK. Sama o sobě sice nemá závazný charakter, nicméně může sloužit jako podklad pro další směřování priorit EK a některá opatření z této Zprávy se již propsala do politických zadání, která od Ursuly von der Leyenové obdrželi nastupující eurokomisaři.
Hlavní myšlenka Zprávy by se dala shrnout tak, že se Evropa ocitla ve světě, ve kterém hlavní mocnosti berou ekonomiku a obchod jako prodlouženou část národní bezpečnosti. Podle Zprávy je proto nezbytné přijmout nový horizontální  přístup k připravenosti, jenž bude na evropské úrovni integrovat a koordinovat připravenost napříč jednotlivými odvětvími s bezpečnostním významem a zahrne do plánování připravenosti všechny aktéry jak ze státní správy, tak obyvatele i soukromý sektor a celé hospodářství. Evropa by tedy společně posuzovala hrozby a následně se na ně společně připravovala.

Analýza hlavních výzev a řešení pro evropskou bezpečnost

Zpráva poukazuje na fakt, že pro členské státy EU a obecně evropskou integraci se hromadí a vzájemně násobí výzvy a hrozby plynoucí z vývoje v oblasti bezpečnosti, geopolitiky i ekonomiky. V mezinárodním obchodu je EU při exportu a importu z 90 % závislá na mořské dopravě, která je ve zvyšující se míře ovlivňována nepřátelskými aktéry. Podobně Evropa, na rozdíl od hlavních mocností, nechrání své průmyslové a dodavatelské řetězce, a proto je disproporčně ohrožena ekonomickými dopady bezpečnostních krizí (např. invaze na Taiwan). Zpráva identifikuje dva zásadní nedostatky současného stavu: neexistenci jednotného evropského plánu pro případ ozbrojeného konfliktu a chybějící systém i kapacity pro případné koordinované shromažďování potřebných zdrojů pro řešení přeshraničních a komplexních, meziodvětvových krizí. Možné dopady těchto výzev a hrozeb na jedné straně ukazují omezený potenciál národních států jim systémově předcházet, připravit se a reagovat na ně a na druhé straně v čím dál větší míře ukazují, že je potřeba systémově propojit civilní a vojenskou připravenost na krize.
Klíčové je z tohoto pohledu jednotné posouzení bezpečnostních hrozeb. Zpráva uvádí, že mezi jednotlivými regiony Evropy existují značné rozdíly v prioritizaci hrozeb. Ukazuje tím na nutnost vymezení společných hrozeb. Jedním ze základních důvodů pro tento krok byl označen tzv. spillover efekt, tedy situace, kdy mají hrozby dopad na více států. Nepřipravenost jednoho státu tak může ohrozit bezpečnost jiného. S tím souvisí potřeba sjednocení reakcí členských států EU na mimořádné události a krizové situace, jako byly například pandemie covidu-19 nebo reakce na ruskou agresi vůči Ukrajině. EU je podle Zprávy schopna v nouzi reagovat flexibilně, avšak pouze ad hoc způsobem. Dnešní bezpečnostní prostředí vyžaduje, abychom v Evropě společně brali vážně ty nejzávažnější hrozby a vůči nim poměřovali svou úroveň připravenosti.

Strategie horizontálního posilování připravenosti

Zpráva dále nabízí návrhy řešení, jak synergicky propojit různé úrovně prevence, připravenosti a reakce v jednotlivých odvětvích. Zaměřuje se hlavně na oblast civilní a vojenské připravenosti s různou mírou integrace a využití evropských nástrojů. Zpráva se věnuje odvětvím jako civilní ochrana (CO), kritická infrastruktura, kyberbezpečnost, energetika, zdravotnictví, potravinová bezpečnost, jednotný trh a dodavatelské řetězce, obranný průmysl, ekonomická bezpečnost, hybridní působení a další. Na základě společného posouzení rizik by došlo ke vzájemné koordinaci sektorových krizových plánů a nástrojů. Na tomto základě by pak bylo možné stanovit investiční a inovační strategii, jež povede k omezování nedostatku sil a prostředků (SaP) k řešení krizí. Budování připravenosti tak přispěje k posílení základních předpokladů pro růst hospodářské úrovně a konkurenceschopnosti. K naplnění těchto cílů je však nezbytné dosáhnout vyšší úrovně připravenosti ve všech odvětvích, zajistit propojení vnitřní a vnější bezpečnosti, efektivně využít civilní i vojenské prostředky a celý systém připravenosti propsat do strategických investic.
Posílení a realizace vize horizontální připravenosti by podle Zprávy měly mít za následek zvýšení komplexní připravenosti, a tím zejména:

• snižovat riziko výskytu i těch hrozeb, které nebyly na základě posouzení rizik součástí krizové připravenosti,
• zvyšovat důvěru občanů ve státní a mezinárodní instituce a upevnit jejich pocit bezpečí prostřednictvím efektivní přípravy na krize a jejich zvládáním,
• zvyšovat evropský potenciál odstrašit nepřátelské aktéry a státy.

Komplexní budování připravenosti a odolnosti zlepší naši výchozí pozici, když se nepodaří zabránit vzniku krize. Zpráva ale upozorňuje, že bez adaptace nástrojů krizového řízení nebude naše připravenost komplexní. Klíčovým aspektem při koordinaci připravenosti napříč sektory a řízení multisektorové krize na evropské úrovni je totiž problematika sdílení dat a koordinace rozdělovaní zdrojů a SaP. Zpráva říká, že bez společného informačního přehledu založeného na sdílení reálných dat z členských států (jako je např. tempo výroby, nedostatky nebo narušení v dodavatelských řetězcích, stav národních strategických zásob nebo zásob munice) bude zásadně omezena naše schopnost řešit klíčové dilema související s řešením celoevropských krizí, a to právě koordinace rozdělování nedostatkových zdrojů a SaP. Na tyto otázky spojené s řídicími krizovými mechanismy by měla možná řešení více rozpracovat vznikající Strategie připravenosti EU.
Další zajímavou prioritou, na níž je Zpráva postavena, je tzv. whole-of-society přístup, jenž usiluje o zvýšení role občanů a jejich zapojení do krizové připravenosti. Dá se konstatovat, že o stejné východisko je opřena i nejnovější Bezpečnostní strategie České republiky, která zmiňuje celovládní a celospolečenský přístup k bezpečnosti a zvyšování připravenosti obyvatelstva na krize. Zároveň je tento směr v souladu i s Koncepcí ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030. Kde jde Zpráva více do důsledků, je upozornění, že v případě velké civilní nebo vojenské krize je pravděpodobné, že úzkým hrdlem v evropské připravenosti bude nedostatek personálu způsobený mobilizací nebo omezeními volného pohybu osob. Již dnes se jak evropské armády, organizace CO a policejní nebo záchranné složky, tak podniky v rámci bezpečnostního a obranného sektoru potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu. K posílení evropské průmyslové, ekonomické a společenské odolnosti proto Zpráva doporučuje přípravná opatření v oblasti pracovních sil zaměřená na rekvalifikace a zvyšování kvalifikace nebo školení dobrovolníků tak, aby kritické sektory mohly škálovat svou krizovou reakci a vzájemně si „neodsávaly“ kritický personál.
Vše, co jsme zde dosud nastínili, samozřejmě bude vyžadovat zásadní změnu ekonomického plánování a finančního rámcování rozpočtu EU. Pro naplňování vize horizontální připravenosti bude zásadní zvyšování strategických investic přispívajících ke komplexní připravenosti. Cílem je sjednotit financování a nárůst investic nejen v oblasti CO, ale především projektů s mezirezortním přesahem, a tím podpořit multirezortní zapojení do systému evropské připravenosti. V důsledku to povede k přerozdělování zdrojů směrem k podnikům z různých odvětví s výhodou pro ty, které mají potenciální využití v civilně vojenské připravenosti nebo jsou v případě krize nezastupitelné. Takto shromážděné investiční výdaje by mohly v budoucnu tvořit nejméně 20 % z rozpočtu EU a rozdělovaly by se prostřednictvím grantů a projektů přímo řízených EK.

Závěr

Je nutné zdůraznit, že Zpráva jednoznačně ukazuje směr, kterým by se EK chtěla do budoucna vydat. Niinistöho zpráva nicméně nemá závazný charakter a jeho využití proto bude záviset na postoji členských států, které mají možnost se ke Zprávě vyjádřit na probíhajících diskuzích na různých evropských orgánech. Výsledkem těchto diskuzí bude soubor nejrelevantnějších opatření, jež EK začlení do připravované Strategie připravenosti EU. Tato strategie má být zveřejněna během prvních sto dní po nástupu do funkce nově jmenované EK. Přestože stále nebude mít právně závazný status, jasně ukáže, co z ambicí navržených Saulim Niinistöem bude mít dopad na další směřování politiky nové EK.

kpt. Bc. Luisa PODAŘILOVÁ, mjr. PhDr. Jakub KUFČÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv www.flickr.com

Print  E-mail  X Corp.   Facebook