Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 12/2024

V červnu 2024 došlo k železniční dopravní nehodě v Pardubicích mezi mezinárodním rychlíkem RegioJet RJ 1021 a nákladním vlakem ČD Cargo. Rychlík vezl 380 cestujících, nákladní vlak převážel 80 tun karbidu vápenatého. Bylo potvrzeno 26 zraněných, z toho 4 mrtví. Ve dnech 18.–20. října 2024 se konal Přebor Hasičského záchranného sboru České republiky v poskytování první pomoci, jehož cílem bylo prověřit dovednosti týmů v řešení modelových situací inspirovaných reálnými mimořádnými událostmi. Hasičský záchranný sbor České republiky spolupracuje s Gruzií v oblasti mezinárodního rozvoje, konkrétně na zajištění rizik a záchranných kapacit v okrese Dusheti. V září 2024 probíhala školení v oblasti požárů v přírodním prostředí. Podpora české ambasády byla klíčová pro úspěch projektu. V září 2024 se v Evropě odehrály ničivé přírodní katastrofy, způsobené extrémním počasím a klimatickými změnami. Povodně zasáhly střední a východní Evropu. V České republice se evakuovalo téměř 19 tisíc lidí. 

Letošní září zcela názorně demonstrovalo důsledky klimatické změny, které zvyšují pravděpodobnost a intenzitu přírodních katastrof. Globální oteplování způsobuje extrémní počasí, jako jsou vlny veder, silné deště nebo naopak sucho. Tyto jevy pak vedou k přírodním katastrofám, nejčastěji k povodním nebo lesním požárům. A tak bude stále častější obrázek z letošního září, kdy na jednom konci Evropy hasiči bojují s ničivou povodní v důsledku vydatných srážek a na druhém konci kontinentu hasí katastrofální lesní požáry vzniklé následkem dlouhotrvajícího sucha. Povodně ve střední a východní Evropě a závěr sezony lesních požárů v Portugalsku a Řecku ukázaly, jak důležitá je spolupráce v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM) a nezbytnost budování jeho kapacit.

Povodně ve střední a východní Evropě

Střední a východní Evropu od 13. září 2024 sužovaly vítr a silné deště způsobené tlakovou níží Boris. Tyto vydatné srážky způsobily rozvodnění řek a vedly k povodním v 11 členských státech Evropské unie a v participujících státech UCPM (Česko /ČR/, Itálie, Maďarsko, Moldavsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina). Během čtyř dnů napadl v některých oblastech zasažených států až pětinásobek průměrných zářijových srážek. Orgány civilní ochrany i média uváděly více než 30 obětí v celém zasaženém regionu a také evakuaci obyvatelstva a škody na infrastruktuře.

Slovensko vyhlásilo v několika oblastech stav nouze, Polsko deklarovalo stav přírodní katastrofy a Dolní Rakousko bylo prohlášeno za zónu katastrofy. Hlavními dopady byly výpadky elektřiny, kontaminace vody, protržení a přelití přehrad a škody na majetku a infrastruktuře. V ČR byly povodněmi zasaženy téměř všechny kraje, k nejhůře postiženým však patřily Moravskoslezský a Olomoucký kraj. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky Opavy od Krnova přes Opavu k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné. K nejvíce zasaženým městům v Moravskoslezském kraji patřila Ostrava, kde se protrhla říční hráz u soutoku Opavy a Odry, či Opava, Krnov a Bohumín. V Olomouckém kraji byly silně poničeny Jeseník, Hanušovice, Mikulovice, Písečná a Česká Ves. Na mnoha místech došlo k vystěhování obyvatel. Celkem bylo evakuováno 18 897 osob a zachráněno 1 511 osob, zahynulo či bylo pohřešováno 13 osob. Škody se odhadují na desítky miliard korun. Jen v Opavě poškodila povodeň přes 6 000 staveb. Česká asociace pojišťoven odhadovala výši odškodnění na téměř 20 miliard korun.

V úterý 17. září 2024 Česko aktivovalo UCPM a požádalo o věcnou pomoc v podobě 15 000 vysoušečů. Ve dnech 24. a 27. září 2024 byla žádost aktualizována o 2 000 elektrických konvektorů a 150 kg přípravku Vectobac na hubení larev komárů. O den později aktivovalo UCPM Polsko a požádalo o 2 000 kg chloraminu T na úpravu vody. Žádost byla aktualizována ve dnech 20. až 25. září 2024 a zahrnovala vysoušeče, nitrilové rukavice, gumové holínky, vakcíny proti hepatitidě A a dezinfekční prostředky na bázi aktivního chloru.

Na žádost ČR o pomoc odpovědělo 6 členských států EU. Rakousko dodalo 142 vysoušečů, Belgie poslala 218 vysoušečů a požadovaných 150 kg Vectobacu, Chorvatsko poskytlo 110 vysoušečů. Z Německa do ČR bylo dovezeno 72 vysoušečů a 429 elektrických konvektorů. Slovinsko poslalo celkem 560 vysoušečů a Švédsko 81. Na bilaterální úrovni mimo UCPM také Ukrajina darovala 40 vysoušečů a Slovensko zapůjčilo 4 elektrocentrály a 1 kontejner pro dlouhodobé zásahy. Na žádost Polska o pomoc odpovědělo 7 členských států (Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Litva, Švédsko a Slovinsko). V pátek 4. října 2024 evropské Středisko pro reakci na mimořádné události (ERCC) mobilizovalo zásoby rescEU, které hostí Německo a Polsko, aby pokrylo zbývající nedostatek v žádosti o gumové boty a nitrilové rukavice. Celkem bylo poskytnuto 10 000 gumových holínek, 10 000 nitrilových rukavic, 301 vysoušečů a prostředků na úpravu vody. Na žádost o vakcíny proti žloutence typu A nebyly obdrženy žádné nabídky.

Povodně a sesuvy půdy v Bosně a Hercegovině

Silná bouře způsobila 3. a 4. října 2024 nad jižní a střední Bosnou a Hercegovinou vydatné srážky, které vyvolaly bleskové povodně a sesuvy půdy. Nejvíce postiženým místem byla obec Donja Jablanica. Zde prudké deště vyplavily (údajně nelegálně fungující) kamenolom nad obcí a souběh povodňové vlny a kamení zcela zdemoloval značnou část obce, navíc kamení vytvořilo umělou přehradu a řada domů zůstala v hluboké laguně. Těžce postiženo bylo také město Konjic a obce Buturović Polje, Fojnica, Kiseljak a Kreševo. Národní úřady hlásily celkem 22 mrtvých a 6 pohřešovaných osob. Silnice, mosty a železniční tratě byly odplaveny nebo zataraseny sutinami. Ihned začaly obnovovací práce na opravě vodovodní, elektrické a telekomunikační sítě a odstraňování trosek z komunikací. Z preventivních důvodů bylo 8. října 2024 evakuováno 430 osob. Nebyly však hlášeny žádné závažné následky dešťových srážek a činnost zásahových týmů mohla pokračovat.

Bosna a Hercegovina aktivovala UCPM v sobotu 5. října 2024 a požádala o střední městské pátrací a záchranné týmy (MUSAR), pátrací týmy se psím doprovodem (týmy K-9), bagry, generátory, nouzové ukrytí, vysoušeče, prefabrikované mosty a vodní čerpadla.

Na žádost o pomoc odpovědělo celkem 8 členských států EU (Bulharsko, Německo, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko) a 5 zúčastněných států UCPM (Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko). Byly přijaty 3 týmy MUSAR ze Srbska, Chorvatska a Slovinska; 1 tým Light USAR s velkokapacitními čerpadly z Černé Hory a 1 tým se 2 bagry ze Srbska. Celkem bylo prostřednictvím UCPM nasazeno 153 záchranářů, 47 vozidel a 8 pátracích psů. Týmy dorazily 6. a 7. října 2024 a působily ve městech Donja Jablanica, Konjic a Buturović Polje. Týmy z Chorvatska, Černé Hory a Slovinska se demobilizovaly 11. října 2024 a srbský tým MUSAR s bagry ukončil svou činnost 14. října 2024.

Věcnou pomoc nabídlo 9 členských a participujících států UCPM. Celkem bylo přijato 88 čerpadel, 75 kontejnerů, 106 generátorů, 60 stanů a více než 4 700 dalších ubytovacích předmětů, jako jsou postele a přikrývky. Od 6. do 12. října 2024 byl v oblasti nasazen styčný důstojník ERCC.

Lesní požáry v Portugalsku a Řecku

Zatímco ve střední Evropě bojovali hasiči a záchranáři s katastrofálními povodněmi, Portugalsko a Řecko zažívaly doznívající sezonu lesních požárů v nebývalé síle. Od 15. do 19. září 2024 bylo severní a střední Portugalsko vážně zasaženo několika lesními požáry. Požáry, které vypukly v obtížně přístupných oblastech, přiměly vnitrostátní orgány vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti. Evakuace byly zahájeny 16. září 2024 a několik hlavních silnic, včetně dálnice A1 spojující Lisabon a Porto, bylo uzavřeno. O den později se situace ještě vyostřila a pokračovalo uzavírání silnic a noční evakuace 100 osob. V té době hořelo přibližně už 85 000 hektarů, přičemž největší požár měl rozlohu 25 000 hektarů a 29 dalších požárů mělo rozlohu větší než 100 hektarů.

Mezi nejkritičtější oblasti patřily Oliveira de Azeméis, Castelo Branco, Penalva do Castelo a Vila Verde. Tři rozsáhlé požáry v Aveiru, Oliveira de Azeméis, Viseu a Baião se spojily v jeden mohutný požár. Požáry postihly celkem 25 obcí, především v severních oblastech, a shořelo více než 100 000 hektarů. Ve čtvrtek 19. září 2024 vedlo zlepšení povětrnostních podmínek ke snížení počtu aktivních požárů, přestože tři velké požáry zůstaly zachovány, a to na rozloze 26 000, 17 000 a 7 500 hektarů. Celkem si požáry vyžádaly 5 obětí na životech, desítky zraněných a 154 osob muselo být evakuováno.

Odezva na národní úrovni byla masivní. Na likvidaci požárů se podílelo více než 6 000 hasičů, 1 900 vozidel a 38 leteckých jednotek. Přesto 16. září 2024 Portugalsko aktivovalo UCPM a požádalo o nasazení 4 modulů středních hasicích letounů (8 letounů Canadair) na dobu nejméně tří dnů.

ERCC mobilizovalo 2 moduly rescEU (4 letadla Canadair), které hostily Španělsko a Itálie, a 2 moduly ECPP (4 letadla Canadair), které hostily Francie a Řecko. Letadla zahájila akci 16., respektive 18. září a demobilizována byla 20. září 2024.

Na přelomu září a října 2024 bojovalo s lesními požáry také Řecko. V neděli 29. září 2024 vypukl na severním Peloponésu, konkrétně v řeckém regionu Korinthie, rozsáhlý požár. Ten si vyžádal 2 oběti na životech a některé vesnice musely být evakuovány. Požár zuřil v těžko přístupné oblasti, což ztěžovalo zásahové operace. Podle agentury EFFIS dosáhla vypálená plocha 7 771 hektarů. O týden později vypukly v oblasti Ilia tři nové požáry, které řádily ve vesnicích Tsichleika, Krionero a Vreteika. Největší požár zasáhl obec Tsichleika. Všechny tři vesnice byly evakuovány.

Řecko aktivovalo UCPM 30. září a požádalo o 2 moduly středních hasicích letounů (celkem 4 letouny typu Canadair) a 2 hasicí vrtulníky. O den později rozšířilo žádost o další 4 moduly středních hasicích letounů (8 letounů Canadair), 4 moduly pro hašení požárů ze vzduchu (8 lehkých letounů) a 5 modulů pro hašení pozemních lesních požárů s vozidly (GFFF-V). Celkem bylo na žádost o pomoc nasazeno v Řecku 7 letadel z Itálie, Chorvatska a Francie; 2 vrtulníky ze Srbska a Slovinska a 4 týmy GFFF-V z Albánie, Bulharska, Rumunska a Srbska. Od 2. do 7. října vyslalo ERCC do Řecka svého styčného důstojníka.

Tím byla ukončena sezona lesních požárů, která byla opět delší a náročnější než ta předchozí. Hasiči a záchranáři se však ještě v jejím průběhu museli soustředit i na náročný zásah během ničivých povodní ve střední a východní Evropě. I díky UCPM se podařilo tyto nakumulované mimořádné události (MU) zvládnout. Ale je zcela evidentní, že tento nástroj musí být v budoucnosti ještě silnější a efektivnější, protože v důsledku klimatické změny budou MU stále častější.

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook