Časopis 112 ROČNÍK XXV ČÍSLO 1/2026

Požár střechy bytového domu v Brně – Chrlicích byl nahlášen 11. června 2025 v 13.32 hodin. V době vzniku požáru probíhala rekonstrukce střešního pláště, což znamenalo nejen omezenou funkčnost některých konstrukcí, ale také přítomnost stavebního materiálu a zvýšené riziko šíření požáru. Ve středu 17. července 2024 došlo k požáru na českém velvyslanectví v Paříži. TUPO byl pověřen odběrem a analýzou vzorků zplodin hoření s cílem posoudit míru kontaminace prostředí. Na počátku roku 2025 došlo v Moravskoslezském kraji ke dvěma požárům v bytových jednotkách, jejichž společným jmenovatelem byly nové typy elektrických sušiček prádla vybavené tepelným čerpadlem. Propojení jednotlivých systémů, v tomto případě aplikací používaných u HZS krajů, je jednou z těch věcí, která by fungovat mohla, ale často je tomu právě naopak. IKIS II je aplikace určená pro správu dat HZS krajů. 

Na počátku roku 2025 došlo v Moravskoslezském kraji (MSK) ke dvěma požárům v bytových jednotkách, jejichž společným jmenovatelem byly nové typy elektrických sušiček prádla vybavené tepelným čerpadlem. Tyto moderní spotřebiče jsou v souladu s evropskými předpisy a nařízením o ochraně ozonové vrstvy osazovány přírodním chladivem R-290. Jde o technické označení pro propan, který se používá jako ekologické chladivo v moderních tepelných čerpadlech, klimatizacích, chladničkách či sušičkách a nahrazuje dříve používané fluorované uhlovodíky. Přestože propan nepoškozuje ozonovou vrstvu a má nižší dopad na globální oteplování, jeho nevýhodou je vysoká hořlavost.

Pohled na přední stranu sušičky

Obě mimořádné události (MU) potvrdily, že u těchto spotřebičů se může projevit zcela nový druh rizika, se kterým se příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů v MSK dosud nesetkali. Jedná se tedy o novou zkušenost, která má význam nejen pro další odbornou praxi, ale i pro samotné výrobce těchto zařízení.

Popis první mimořádné události v Ostravě

Požár vznikl 5. ledna 2025 v bytě v 7. nadzemním podlaží panelového domu v Ostravě-Porubě. Uživatelka bytu zaznamenala plameny v prostoru za sušičkou, která byla v době vzniku požáru v provozu. Po tomto zjištění na místo přinesla hasicí sprej, kterým se jí podařilo požár v krátké době uhasit. MU se tak obešla bez nutnosti přímého hasebního zásahu jednotek požární ochrany (PO), které po příjezdu spotřebič zkontrolovaly a odpojily od elektrické energie.
Během ohledání byly na sušičce nalezeny jednoznačné známky plamenného hoření nejen v její dolní části, ale i na přední a zadní straně. Na přední straně došlo k tepelné degradaci plastového krytu ventilátoru a vrtulky uvnitř přístroje. V zadní části se nacházela poškozená textilní část, která sloužila jako tepelná izolace. Dále zde byly nalezeny lokální stopy po plamenném hoření zapadnutého textilního trička za zadní částí sušičky a tepelně poškozené byly také USB (Universal Serial Bus – univerzální sériová sběrnice),  napájecí kabel a kabel od meteostanice. V souvislosti se šetřením byly kabely i samotná sušička odebrány k dalšímu zkoumání na stanici Hasičského záchranného sboru (HZS) MSK a následně odeslány k expertiznímu zkoumání do Technického ústavu požární ochrany (TÚPO).
Samotné šetření probíhalo ve dvou liniích. V bezprostřední blízkosti sušičky se totiž nacházely dva elektrické kabely zapojené do elektrické sítě prostřednictvím třípólové prodlužovačky, které nesly známky tepelného poškození. Zvažovalo se, že zdrojem iniciace mohly být právě tyto kabely nebo že příčinou mohla být technická závada samotné sušičky. Vyšetřovatelé požárů kabely před odesláním na požárně technickou expertizu podrobně zkoumali, avšak žádné prokazatelné známky iniciace nenašli, a proto se vzorky odeslaly k laboratorní analýze. V případě potvrzení zkratu některého z elektrických kabelů v zadní části sušičky však nebylo uspokojivě vysvětleno, proč došlo k plamennému hoření i v její přední části. Částečným vysvětlením by mohlo být proudění vzduchu přes ventilátory sušičky. To mohlo plameny rozšířit směrem do přední části. Zároveň ale nebyly při ohledání nalezeny žádné charakteristické znaky, které by přímo potvrzovaly, že iniciátorem v tomto případě je právě sušička.

Detailní pohled na izolaci vodiče a měděnou trubici kompresoru

V této fázi se rovněž zohledňovalo, že u nových typů spotřebičů se místo tradičních chladiv používá vysoce hořlavý propan. Připouštělo se, že tato skutečnost mohla mít souvislost se vznikem a průběhem požáru, a s touto možností bylo nutné dále pracovat.
K nejasnostem při šetření přispěl také fakt nalezeného množství nedotčeného prádelního prachu, který se v útrobách nacházel v dolní části sušičky i po požáru. Při ohledání štěrbinovou kamerou bylo jasně vidět, že prach zůstal usazený i v dolní části spotřebiče, tedy právě v místech, kde podle zjištění došlo ke vzniku požáru. Tento rozpor vyšetřování komplikoval, neboť se dalo očekávat, že lehce hořlavý prach bude požárem zcela zničen. Přesto laboratorní analýza prokázala, že samotný požár probíhal jiným mechanismem a prach tak nepředstavoval přímý důkaz proti verzi s technickou závadou sušičky.
Z tohoto důvodu vyšetřovatelé požáru vzorky odeslali k odbornému zkoumání na TÚPO. V první fázi šlo o kabel od meteostanice a USB napájecí adaptér. TÚPO expertizním zkoumáním zjistil, že poškození bylo pouze povrchového charakteru, vzniklo v důsledku vnějšího tepelného působení a tyto vzorky se jako příčina vzniku požáru jednoznačně vyloučily.
Ve druhé fázi byla k expertize odeslána samotná sušička. Závěry TÚPO jednoznačně potvrdily, že v kompresorové části došlo k prodření izolace vodiče o měděnou tlakovou trubici s rozvodem chladiva R-290.
Na základě provedeného laboratorního šetření v TÚPO a vyhodnocení souvisejících poznatků bylo jednoznačně zjištěno, že dlouhodobým působením vibrací vznikajících při provozu sušičky, především vibracemi kompresoru a jeho konstrukčních částí, docházelo k postupnému mechanickému tření mezi uvedenými prvky. Toto tření mělo za následek prodření izolace napájecího vodiče, což následně vedlo ke vzniku elektrického zkratu mezi fázovým slaněným Cu vodičem a uzemněnou měděnou trubicí chladicího okruhu.
V důsledku vzniklého zkratu došlo k elektrickému oblouku, který způsobil lokální odtavení materiálu tlakové trubice a vytvoření otvoru o rozměrech přibližně 1,5 × 0,5 mm. Tímto otvorem následně, vlivem vnitřního přetlaku v chladicím okruhu, došlo k úniku chladiva, které bylo iniciováno právě probíhajícím elektrickým obloukem, čímž došlo ke vzplanutí ve formě takzvaného jet fire efektu, který způsobil lokální tepelné poškození okolních komponentů spotřebiče.

Detail kompresoru a elektrické instalace ve spodní části sušičky

Zajímavé je, že samotná sušička zůstala i po požáru částečně funkční. Když se jí po zapojení podařilo spustit, ovládací elektronika reagovala. Jedinou funkcí, kterou již nebylo možné bezpečně ověřit, byl proces samotného sušení prádla. Tento fakt dokresluje složitost šetření, protože přístroj nevykazoval na první pohled známky zásadní poruchy.
Při následném spuštění na stanici byla sušička testována z bezpečnostních důvodů ve venkovním prostoru, aby se případný únik plynu snadno rozptýlil a nedošlo k nebezpečné koncentraci. Ani tímto postupem se však nepodařilo prokazatelně určit místo vzniku požáru (tzv. kriminalistické ohnisko). Teprve při odborném šetření v laboratoři TÚPO, kde byla sušička zprovozněna v uzavřených podmínkách, pracovníci potvrdili, že ze zařízení skutečně uniká plyn. Tento poznatek sehrál významnou roli při potvrzení mechanismu vzniku požáru. K úplnému úniku plynu nedošlo, část neupřesněného množství se v systému nadále nacházela.

Popis druhé mimořádné události ve Frýdku-Místku

Další požár obdobného charakteru se odehrál v bytě ve Frýdku-Místku 21. února 2025. Požár sušičky umístěné v koupelně bytu č. 43 lokalizoval ještě před příjezdem jednotek PO soused, který použil dva přenosné hasicí přístroje. V bytě se v době vzniku požáru nacházela matka se dvěma malými dětmi, které byly preventivně vyšetřeny Zdravotnickou záchrannou službou MSK.
Sušička byla v době vzniku požáru v provozu. Přibližně po třiceti minutách od jejího spuštění šla uživatelka do koupelny, kde zpozorovala intenzivní plameny na pravém boku spotřebiče. Ty zároveň zasáhly ručník pověšený na háčku vedle sušičky.
Na rozdíl od ostravského případu sušička ve Frýdku-Místku hořela delší dobu, což se projevilo výrazně vyšší tepelnou degradací jednotlivých částí spotřebiče. Vyšetřováním požáru se potvrdilo, že hlavní plamenné hoření probíhalo ve spodní části na pravé straně sušičky, při čelním pohledu. V této oblasti se nacházely stopy intenzivního tepelného namáhání, které směrem vzhůru postupně slábly. Právě v tomto místě uvnitř sušičky je situován kompresor s chladivem.
Požárem zasažená sušička byla následně kompletně rozebrána. Přesto se nepodařilo jednoznačně určit kriminalistické ohnisko ani přesný mechanismus vzniku požáru. V dolní části spotřebiče se navíc nacházel prach z prádla, který zůstal nedotčen. Stejně jako v případě ostravské sušičky to bylo v rozporu s předpokladem, že požár probíhal uvnitř zařízení. Zjištění nasvědčovalo tomu, že šíření plamenného hoření probíhalo převážně po vnějším povrchu sušičky, zejména v oblasti kompresorové části.
Porovnání obou MU ukázalo, že šlo o spotřebiče s velmi podobným, pravděpodobně totožným konstrukčním řešením. Na základě shodných projevů i laboratorně potvrzené příčiny u ostravského případu z 5. ledna 2025, kdy byla prokázána technická závada s iniciací elektrickým zkratem na vnitřní kabeláži sušičky, bylo reálně možné i u tohoto požáru připustit stejnou závadu. Pro toto závěrečné hodnocení hovořila shoda v projevu a místu plamenného hoření ve stopách zjištěných ohledáním i v konstrukčním řešení obou spotřebičů.

Společná příčina a průběh vyšetřování

Oba případy ukázaly, jak náročné může být určování příčin vzniku požárů u moderních domácích spotřebičů. V Ostravě probíhalo vyšetřování požáru ve dvou liniích, kdy část vyšetřovatelů požárů se přikláněla k možnosti závady na elektrických kabelech zapojených přes prodlužovačku, jiní uvažovali o technické závadě samotné sušičky. Až dvoufázová expertiza na TÚPO nakonec vyloučila kabely a potvrdila závadu přímo v zařízení. Ve Frýdku-Místku se od počátku pracovalo s verzí technické závady, avšak absence jednoznačných ohniskových znaků a zachované nedotčené prachové nečistoty, uvnitř celého spotřebiče, komplikovaly potvrzení přesného mechanismu vzniku požáru.
Výsledkem obou šetření však bylo zjištění shodného mechanismu vzniku požáru. Dlouhodobým působením vibrací došlo k mechanickému tření mezi napájecím vodičem kompresoru a měděnou tlakovou trubicí. To vedlo k prodření izolace vodiče, vzniku elektrického zkratu a následnému odtavení části trubice. Tlakem chladiva R-290 došlo k jeho úniku a následné iniciaci elektrickým obloukem. Tento proces vyústil v krátkodobý jet fire efekt, který způsobil lokální tepelné poškození okolních částí spotřebiče. Poškození trubice se nacházelo na spodní straně sušičky, kde se vytvořila drobná perforace o velikosti několika milimetrů. Místo závady se proto hledalo velmi obtížně, a to i po úplném rozebrání zařízení.
Ve frýdeckém bytě se navíc v bezprostřední blízkosti nacházely hořlavé materiály (ručníky), které mohly dále podpořit rozvoj požáru. Podobná situace mohla nastat i v ostravském případě, kde byla sušička umístěna v pokoji vedle dřevěné šatní skříně. Pouze včasné zpozorování požáru v obou případech zabránilo jeho rozšíření na celou místnost, či dokonce bytovou jednotku.

Závěr

Nalezené ohořelé tričko za zadní stranou ostravské sušičky

Vyšetřování obou požárů potvrdilo, že domácí spotřebiče využívající chladivo R-290 představují v případě technické závady zvýšené riziko šíření požáru, protože se jedná o hořlavý plyn, který může prostřednictvím jevu jet fire napomoci rychlejšímu rozvoji plamenného hoření. Konstrukční řešení požárem zasažených sušiček se může jevit jako problematické a skutečnost, že ke dvěma obdobným MU došlo v krátkém časovém období, naznačuje možnost hlubšího problému. Díky včasnému zpozorování a skutečnosti, že spotřebič byl v obou případech v provozu za přítomnosti uživatelů, nevznikly závažnější následky na zdraví osob ani rozsáhlejší škody na majetku. O to je důležitější se této problematice dále věnovat. Nejen z pohledu vyšetřování požárů a sdílení poznatků, ale i z pohledu výrobců, kteří mohou úpravou konstrukčních řešení předcházet podobným MU. Oba případy také ukázaly nezastupitelný význam detailního ohledání místa požáru, spolupráce s odbornými institucemi a laboratorního zkoumání.
Srovnání dvou na sobě nezávislých MU zároveň ukazuje, jak důležité je systematické sdílení informací mezi územními odbory a vyšetřovateli požárů. Takové sdílení umožňuje rychleji rozpoznat opakující se projevy a přispívá k efektivnějšímu a přesnějšímu určování různých nových příčin vzniku požárů.
Objevená zjištění obdobného charakteru mohou přispět také k prevenci, a to jak na straně výrobců, kteří mají možnost provést úpravy konstrukčních řešení, tak i na straně vyšetřovatelů požárů HZS krajů, kteří díky znalosti tohoto specifického mechanismu dokážou v budoucnu rychleji a přesněji určit příčinu podobných MU. Přestože obě sušičky nesly odlišné obchodní názvy, vnitřní konstrukční řešení bylo shodné, což jen potvrzuje význam systematického sledování a vyhodnocování těchto případů.

nprap. Ing. Jakub BACA, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje a Technického ústavu požární ochrany

Print  E-mail  X Corp.   Facebook