Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 3/2025

Hašení požárů v centrech měst představuje jednu z nejnáročnějších výzev. Událost, která ohrozila pražské Národní divadlo, se odehrála 26. listopadu 2024. Z prostoru šaten ve 4. nadzemním podlaží vycházel kouř, ale plameny nebyly viditelné. Díky rychlému a efektivnímu zásahu všech složek IZS byl požár zlikvidován již v zárodku. Nálezy munice v lesích, kudy ustupovaly německé jednotky během druhé světové války, nejsou ani po mnoha letech nijak výjimečné. V pátek 30. srpna 2024 byl nahlášen požár lesa poblíž Městečka Trnávka. Zde bylo nalezeno větší množství zápalné munice, pocházející z konce druhé světové války, kdy se v této oblasti nacházely velké sklady německé armády. Také v průběhu roku 2024 se na pravidelných jednáních scházela pracovní skupina Rady Evropské unie PROCIV-CER. Mezi hlavní projednávaná témata patřilo dokončení příprav doporučení Rady o plánu pro koordinaci reakce na úrovni Unie na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem. V únoru 

Také v průběhu roku 2024 se na pravidelných jednáních scházela pracovní skupina Rady Evropské unie (EU) PROCIV-CER (PS PROCIV-CER), ve které má Česká republika (ČR) zastoupení v podobě příslušníka MV-generálního ředitelství HZS ČR. Tato skupina původně vznikla jako podskupina pracovní skupiny pro civilní ochranu (PROCIV), a to za účelem přípravy a projednávání návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES známé jako směrnice CER.

Atrium budovy Rady EU Justus Lipsius v Bruselu během belgického předsednictví

Poté, co směrnice CER vstoupila v platnost, se skupina zaměřuje na diskuzi o průběhu implementace této směrnice do národní legislativy členských států a v širším kontextu na otázky týkající se ochrany a odolnosti kritické infrastruktury (KI) a kritických subjektů (KS).

Hlavní témata roku 2024

Mezi hlavní témata projednávaná v roce 2024 v rámci této pracovní skupiny patřilo dokončení příprav doporučení Rady o plánu pro koordinaci reakce na úrovni Unie na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem (tzv. EU CI Blueprint), vyhodnocení zátěžových testů v odvětví energetiky, odolnost KI v souvislosti s lidským rozměrem a bezpečnost podmořské infrastruktury (PI).

EU CI Blueprint

Během první poloviny roku za belgického předsednictví byla pozornost PS PROCIV-CER zaměřena především na finalizacidoporučení Rady o plánu pro koordinaci reakce na úrovni Unie na narušení KI se značným přeshraničním významem, k jehož schválení došlo na konci belgického předsednictví. V průběhu přípravy a diskuzí tohoto dokumentu, které započaly na podzim roku 2023 během španělského předsednictví, bylo představeno celkem šest jeho kompromisních znění.
Smyslem představeného Plánu pro koordinaci reakce na úrovni Unie na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem (plán) je definovat postupy pro sdílení informací o situaci při vzniku incidentu souvisejícího s KS, koordinovanou komunikaci s veřejností ohledně takového incidentu a efektivní reakci na něj. Plán rozlišuje tři případy, při nichž může k jeho aplikaci dojít. Prvním z nich je vznik tak významného incidentu, že vlivem jeho dopadů by bylo významně narušeno poskytování základních služeb, které takto posoudí šest nebo více dotčených členských států a sdělí toto své zhodnocení předsednictví Rady a Komisi. Druhým případem je incident, vlivem jehož dopadů dojde k významnému narušení poskytování základních služeb KS zvláštního evropského významu ve smyslu článku 17 směrnice CER na základě posouzení dotčeného členského státu nebo dotčených členských států a  k současnému sdělení takového posouzení předsednictví Rady a Komisi. Posledním případem je pak situace, během níž dojde ke vzniku incidentu, vlivem jehož dopadů dojde k významnému narušení poskytování základních služeb dvěma nebo více členským státům nebo ve dvou nebo více členských státech, pokud po dohodě s dotčenými členskými státy a po konzultaci s Komisí předsednictví Rady zhodnotí, že včasná koordinace reakce na úrovni EU je vyžadována, a to například kvůli rozsáhlému a významnému technickému nebo politickému dopadu takového incidentu.

Vyhodnocení zátěžových testů v odvětví energetiky

Na jaře 2024 seznámila Komise členské státy s vybranými poznatky z vyhodnocení zátěžových testů v odvětví energetiky, které na základě doporučení Rady o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury z roku 2022 proběhly v členských státech ve druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Cílem bylo otestovat odolnost energetické kritické infrastruktury na území EU. Členské státy se přitom mohly zaměřit na odvětví energetiky jako celku nebo na jednotlivá pododvětví, jako jsou elektřina, dálkové vytápění a chlazení, ropa, plyn nebo vodík. Vyloučeno nebylo ani možné zapojení subjektů z jiných odvětví.
Z prezentovaných výstupů vyplynulo, že zátěžové testy se uskutečnily v 21 členských státech a jeden stát v roli pozorovatele v rámci expertní skupiny pro odolnost kritických subjektůinformoval o ekvivalentních národních opatřeních. Ke klíčovým obecným poznatkům lze zařadit existující odlišnosti ve výzvách identifikovaných v rámci pododvětví, dobrou úroveň celkové odolnosti a připravenosti energetické infrastruktury vůči antagonistickým hrozbám, absenci aplikace extrémních scénářů u velké části provozovatelů nebo nezahrnutí změny geopolitického prostředí a úrovně hrozeb při stanovování bezpečnostních opatření v případě několika provozovatelů.
Téma zátěžových testů bylo diskutováno v průběhu roku i nadále, především v souvislosti s jejich případným opakováním, ať už opětovně v odvětví energetiky, nebo v dalších klíčových odvětvích KI, jako jsou doprava, digitální infrastruktura nebo vesmír. Na posledním jednání PS PROCIV-CER v roce 2024 se členské státy shodly na tom, že aktuálně se na národní úrovni soustředí především na řádnou transpozici směrnice CER, a proto bude tato otázka znovu otevřena až na konci roku 2025.

Odolnost KI v souvislosti s lidským rozměrem

Stěžejním tématem druhé poloviny roku během maďarského předsednictví (HU PRES) byla odolnost KI v souvislosti s lidským rozměrem. Za účelem sběru dat k diskuzi představilo Maďarsko na začátku svého předsednictví dotazník zaměřený na osm oblastí souvisejících s lidským rozměrem, ke kterým byly přiřazeny otázky tak, aby bylo možné zjistit, jakým způsobem jsou dotčené záležitosti řešeny v členských státech v současném pojetí systému ochrany KI a jakým způsobem budou řešeny po implementaci směrnice CER. Konkrétně se jednalo o tyto oblasti: 1) obecná podpora KS, 2) styčný pracovník, 3) školení pracovníků, 4) zvyšování povědomí, 5) fórum k odolnosti KS, 6) sběr dat o incidentech, které nenaplní prahovou hodnotu incidentu podle národní právní úpravy, 7) cvičení a 8) následné kroky.
Výstupy z dotazníku byly průběžně prezentovány na jednotlivých jednáních PS PROCIV-CER, přičemž na posledním z nich bylo ze strany HU PRES představeno shrnutí tohoto tématu. Delegáti členských států na jednáních obecně podotýkali, že zmiňované výstupy poskytují vhled do stanovených povinností a postupů jednotlivých členských států v souvislosti s lidským rozměrem v systému ochrany KI podle stávající regulace stejně jako do těch chystaných v návaznosti na implementaci směrnice CER. Tato skutečnost nabízí prostor pro vzájemnou komparaci, což může být reflektováno například při národních transpozicích.

Bezpečnost PI

Během druhého pololetí roku 2024 mimo jiné opět došlo k incidentům v Baltském moři, během kterých byla poškozena PI a které nevykazovaly známky běžné nehody. Pravděpodobně nejvíce diskutovaným případem v této souvislosti bylo poškození telekomunikačních kabelů C-Lion1 a BCS East-WestInterlink. Vzhledem k narůstajícímu počtu obdobných incidentů a skutečnosti, že tato infrastruktura je považována za kritickou, se pozornost PS PROCIV-CER zaměřila i na toto téma. Významným počinem v této oblasti je schválení doporučení Komise (EU) 2024/779 o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách, které vstoupilo v platnost v březnu 2024. Doporučení se zaměřuje na konektivitu v rámci EU a mimo ni. V souvislosti s tím potom nejen na odolnost kabelů, ale také na pozemní stanice, opravárenská střediska nebo lodě pro nasazení, údržbu a opravu. Současně je zde uveden vznik expertní skupiny pro podmořskou kabelovou infrastrukturu, jejíž zástupci se zúčastnili některých jednání PS PROCIV-CER ve zmiňovaném pololetí. Při té příležitosti sdíleli aktuální informace z činnosti této skupiny. Mimo jiné bylo oznámeno, že 6. prosince 2024 byly schváleny závěry Rady k Bílé knize Komise s názvem „Jak zvládnout potřeby evropské digitální infrastruktury?“ nebo že na úrovni EU aktuálně probíhají diskuze, zda existuje poptávka po vypracování určitého plánu postupu pro ochranu podmořských kabelů. Spolupráce dedikované expertní skupiny Komise s PS PROCIV-CER se má za účelem sdílení informací, příkladů dobré praxe a stanovených postupů a procesů v této oblasti dále prohlubovat, což má mimo jiné také přispět k posílení odolnosti PI.

Závěrečná fotografie HU PRES s národními delegáty a zástupci Komise a Generálního sekretariátu Rady EU

Další témata roku 2024

Kromě popsaných hlavních témat se PS PROCIV-CER věnovala například problematice posouzení rizik členských států podle směrnice CER, významu vztahů EU s tzv. třetími zeměmi (konkrétně v tomto případě zeměmi západního Balkánu) v oblasti odolnosti KS, umělé inteligenci a jejímu možnému vlivu na odolnost KS, poznatkům v souvislosti s ochranou a přípravou KS, které vyplynuly z letních olympijských a paralympijských her v Paříži v roce 2024 nebo aktivace nástroje EU Hybrid Toolbox v návaznosti na hybridní působení cizí moci na území EU. Na konci listopadu se delegáti PS PROCIV-CER zúčastnili také společného jednání s PS PROCIV, na němž byla probírána Niinistöho zpráva o posílení civilní a vojenské připravenosti a odolnosti Evropy, pro PS PROCIV-CER zejména v kontextu sdílení prvotních reakcí na zahrnutá doporučení v oblasti ochrany a odolnosti KI a KS. Při té příležitosti bylo otevřeno několik souvisejících témat, zejména pak možnost rozšíření regulace směrnice CER také na další odvětví, jako jsou například obranný nebo výrobní průmysl. K tomuto návrhu se většina členských států v daném termínu stavěla negativně, a to z důvodu aktuálního primárního zaměření se na její řádnou transpozici.

Shrnutí a výhled do roku 2025

Celkově se v roce 2024 sešli delegáti PS PROCIV-CER na 11 jednáních, přičemž ve všech případech na nich měla zastoupení také ČR. Jednání se uskutečnila ve dnech 7. února, 28. února, 29. dubna, 17. května, 29. května, 25. června, 17. července, 18. září, 2. října, 7. listopadu a 13. prosince, a to vždy v jednacích prostorách Rady EU v Bruselu.
Jak již bylo nastíněno v předchozím textu, některým tématům probíraným v roce 2024 bude věnována pozornost také v roce 2025. To lze očekávat především u bezpečnosti PI, Niinistöho zprávy o posílení civilní a vojenské připravenosti a odolnosti Evropy nebo u zátěžových testů, v souvislosti s nimiž chce Komise pokračovat v investicích do digitálního nástroje pro usnadnění jejich provádění a současně pracovat na metodice umožňující jejich standardizaci. Mimo to budou v prvním pololetí roku 2025 hlavními tématy klíčové problémy při zajišťování odolnosti KI, výzvy v souvislosti se standardizací posilování odolnosti KI, posouzení rizik při narušení základních služeb a hybridní hrozby působící na KI, což jsou prioritní témata polského předsednictví pro PS PROCIV-CER.

kpt. Ing. David PATRMAN, Ph.D., MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Print  E-mail  X Corp.   Facebook