Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 1/2025
V květnu 2024 došlo v Kladně-Kročehlavech k rozsáhlému požáru v areálu společnosti LKQ CZ, s. r. o., zahrnujícím sklady olejů, autodílů a stavebnin. Požár, který se rychle šířil vlivem silného větru a hořlavých materiálů, vedl k vyhlášení zvláštního stupně požárního poplachu. HZS Karlovarského kraje a Asociace Záchranný kruh, z. s., uspořádali první ročník celokrajské soutěže „Ty to zvládneš“ pro žáky 7.–9. tříd základních škol. Soutěž, zaměřená na ochranu člověka za mimořádných událostí, kombinuje vědomostní online testy s praktickými úkoly a modelovými situacemi. Ve druhé polovině loňského roku se Maďarsko jako předsedající země Rady EU zaměřilo na řešení povodňových rizik a posílení civilní i vojenské připravenosti. Zpráva bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöho, předložená na žádost Ursuly von der Leyenové, přinesla odvážnou strategii, která propojuje civilní a vojenskou připravenost jako klíč k efektivnímu zvládání krizí.
Druhá polovina loňského roku patřila maďarskému předsednictví. Jeho prioritou v oblasti civilní ochrany (CO) bylo zvýšení povodňové bezpečnosti v Evropě, což se ukázalo být velice aktuální, když střední a východní Evropu a poté i Španělsko postihly katastrofální povodně. Dva měsíce před koncem tohoto předsednictví představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dlouho očekávanou zprávu svého poradce Sauliho Niinistöho, bývalého finského prezidenta, o posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy. Maďarské předsednictví tak začalo vyjednávat budoucí implementaci tohoto dokumentu a představilo plán dalšího postupu v této velmi důležité agendě.
Maďarsko si v rámci svého předsednictví Radě EU stanovilo za cíl posílit řízení povodňových rizik v Evropské unii (EU), a to ve všech aspektech zvládání složitých povodňových událostí a povodňových záchranných kapacit. V této souvislosti uspořádalo 8. až 10. července 2024 v Budapešti odborný seminář s cílem započít diskuzi na toto téma, sdílet osvědčené postupy a iniciovat společné úvahy o rozvoji řízení povodňových rizik.
Akce se zúčastnilo 62 účastníků z 26 členských států EU a také 6 států zapojených do Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM) – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Moldavska, Severní Makedonie a Srbska. Dále pak zástupci orgánů EU a Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof (UN DRR).
Během dopoledního plenárního zasedání vystoupili odborníci z EK a pozvaných členských států (Maďarsko, Polsko a Slovinsko). Ti ve svých vystoupeních prezentovali nedávné povodně, které postihly území jejich států a zkušenosti s jejich zvládáním. Diskuze během odpoledních tří paralelních pracovních skupin se zaměřily na problematiku předpovědi počasí a povodní jako takových, na ochranu před povodněmi a na záchranné práce během povodní. V závěru semináře byla prezentována doporučení a osvědčené postupy v oblasti zvyšování povodňové bezpečnosti, v nichž byla zdůrazněna potřeba posílit spolupráci mezi státy a sektory, včetně politických a hospodářských subjektů.
Hlavním výstupem tohoto semináře nebyla pouze zpráva o dosažených výsledcích, ale zejména návrh závěrů Rady, který byl předložen k prvnímu projednání pracovní skupiny Rady PROCIV na začátku září 2024. Tyto závěry Rady o komplexním posílení odolnosti EU proti povodním zdůraznily především nutnost dalšího posílení interakce mezi orgány CO a organizacemi pro zvládání povodňových rizik s cílem posílit vzájemnou informovanost a součinnost. Dále apelovaly na lepší připravenost s ohledem na častější výskyt povodní vyžadující operativní záchranné zásahy v důsledku změny klimatu. V neposlední řadě také na odpovědnější územní plánování a postupy hospodaření s půdou, jež musí přijmout proaktivní přístup, aby se zajistila udržitelnost a nákladová efektivita preventivních opatření pro zvládání povodňových rizik. Tyto závěry byly schváleny Radou pro justici a vnitro dne 12. prosince 2024.
Mezi další významné akce pořádané během maďarského předsednictví bezesporu patří 53. setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se konalo 15. až 16. října 2024 v Budapešti. Hlavními tématy, jimiž se zabývali účastníci této akce, byly opět budoucnost UCPM, spolupráce EU a Severoatlantické aliance a v neposlední řadě připravenost na extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku klimatické změny čím dál častější. Prezentovány byly jak nedávné povodně ve střední a východní Evropě, tak mimořádná sezona lesních požárů zejména v Řecku a Portugalsku. V závěru setkání představilo harmonogram a prioritu svého předsednictví nastupující Polsko.
Niinistöho zpráva
Maďarské předsednictví také začalo projednávat především v ad hoc pracovní skupině pro připravenost, schopnost reakce a odolnost vůči budoucím krizím (AHWP k odolnosti), ale i v dalších pracovních skupinách Rady EU tzv. Niinistöho zprávu. Hlavním motem této zprávy o civilní a vojenské připravenosti EU, jejímž zpracováním pověřila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová bývalého finského prezidenta Sauliho Niinistöho, je tzv. komplexní připravenost. Ta spočívá v propojení všech dimenzí připravenosti na krize tak, aby EU byla schopna účinně předcházet či čelit jakémukoli typu krize od pandemie, přírodní katastrofy a dopadů klimatické změny přes útoky hybridních aktérů po vojenskou invazi do jednoho či více členských států. Pro zvýšení všeobecné připravenosti považuje zpráva za nutné mobilizovat všechny složky společnosti, tj. nejen vlády a privátní sektor, ale také občanskou společnost a především pak jednotlivé občany.
Doporučení formulovaná v Niinistöho zprávě by se měla promítnout do přípravy klíčových strategických dokumentů plánovaných novou EK, jako je Strategie připravenosti Unie či Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany. Předsedkyně EK si od implementace zprávy slibuje především posílení schopnosti EU reagovat na veškeré krizové situace, k nimž může v aktuálním geopolitickém kontextu dojít (včetně několika souběžných krizí), v lepším případě jim dokonce předcházet. Maďarské předsednictví přijalo k tomuto důležitému dokumentu předsednickou zprávu, v níž nastínilo, jak bude EU postupovat v projednávání tohoto dokumentu a v implementaci jeho doporučení.
Maďaři pak úspěšně zakončili předsednictví Radě EU v oblasti CO zprávou, která shrnula všechny uspořádané akce a dosažené úspěchy. V lednu předali štafetu předsednictví prvnímu z předsednického tria Polsko – Dánsko – Kypr. Polsko naváže na projednávání Niinistöho zprávy a jeho klíčovou prioritou bude silnější UCPM a národní systémy CO. Soustředit se budou také na efektivní komunikaci, znalosti a zapojení celé společnosti.
plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR