Časopis 112 ROČNÍK XXIII ČÍSLO 12/2024

V červnu 2024 došlo k železniční dopravní nehodě v Pardubicích mezi mezinárodním rychlíkem RegioJet RJ 1021 a nákladním vlakem ČD Cargo. Rychlík vezl 380 cestujících, nákladní vlak převážel 80 tun karbidu vápenatého. Bylo potvrzeno 26 zraněných, z toho 4 mrtví. Ve dnech 18.–20. října 2024 se konal Přebor Hasičského záchranného sboru České republiky v poskytování první pomoci, jehož cílem bylo prověřit dovednosti týmů v řešení modelových situací inspirovaných reálnými mimořádnými událostmi. Hasičský záchranný sbor České republiky spolupracuje s Gruzií v oblasti mezinárodního rozvoje, konkrétně na zajištění rizik a záchranných kapacit v okrese Dusheti. V září 2024 probíhala školení v oblasti požárů v přírodním prostředí. Podpora české ambasády byla klíčová pro úspěch projektu. V září 2024 se v Evropě odehrály ničivé přírodní katastrofy, způsobené extrémním počasím a klimatickými změnami. Povodně zasáhly střední a východní Evropu. V České republice se evakuovalo téměř 19 tisíc lidí. 

K železniční dopravní nehodě došlo krátce před 23. hodinou 5. června 2024 na železničním koridoru (trať č. 010; 304,4 km) v blízkosti nově zřízené železniční zastávky Pardubice-město. Šlo o střet mezinárodního rychlíku RegioJet RJ 1021 ze směru Praha hl. n. do Olomouce, Košic a ukrajinského města Čop s nákladním vlakem ČD Cargo Nex 41340 ze směru Olomouc hl. n. do Prahy. Mezinárodní rychlík měl 15 vagonů včetně několika lůžkových vozů, které byly zařazeny za lokomotivou, a cestovalo v něm 380 cestujících. Nákladní vlak vezl 21 vozů s nákladními kontejnery, včetně čtyř vozů s nákladem podléhajícím přepravě nebezpečných látek po železnici RID. V těchto kontejnerech se podle přepravních dokumentů převáželo přes 80 tun karbidu vápenatého.

Průběh zásahu

Krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje (HZS PAK) obdrželo ve 22.53 hodin prvotní informaci o vykolejení vlaku na trati č. 010 v Pardubicích – ul. K Vinici. Během dalších dvou minut bylo KOPIS informováno od operačního střediska Policie České Republiky (PČR), že jde o střet nákladního vlaku s jedním vagonem RegioJetu. KOPIS následně vyslalo na místo události síly a prostředky (SaP) z prvního stupně poplachového plánu integrovaného záchranného systému (IZS), další SaP jednotek požární ochrany (PO) předurčené pro zásahy u dopravních nehod a místní jednotky HZS podniku (HZSP) Správy železnic (SŽ) Nymburk a SŽ Česká Třebová. KOPIS požádalo SŽ o zastavení provozu na trati, tento požadavek byl potvrzen ve 23.01 hodin. Ve stejný čas byli informováni řídící důstojník Územního odboru Pardubice a krajský řídící důstojník HZS PAK o vzniku této mimořádné události (MU).

První jednotka PO, která se dostavila na místo události, byla ze stanice Pardubice. Ten den jednotka sloužila v početním stavu 18 příslušníků a byla k události vyslána s technikou CAS 20/2000/120-M1T, CAS20/3500/210-S2T, CAS 30/9000/540-S3VH, VEA – L1Z, ANK+KTE – vyprošťování, VYA20-S3V. Při jízdě na místo události (podle prvotních informací – ul. K Vinici) se jednotka zdržela hledáním místa události. Ulice K Vinici je přístupná ze dvou směrů a je rozdělena průmyslovou zástavbou. Jednotka se tak musela rozdělit a prozkoumat obě části ulice. Bohužel nic neobjevila a po komunikaci s KOPIS se přesunula do ul. Hlaváčova, kde pokračovala v hledání místa MU. Projela železniční podjezd v ul. Anenská a pokračovala podél železničního koridoru k prvnímu volnému přístupu do kolejiště (roh ulic Štefánikova a Hlaváčova), kam velitel čety vyslal průzkumnou skupinu po železničním svršku.

Po dohledání místa události, které bylo asi 500 metrů ve směru na Olomouc (podchod železničního koridoru Sladkovského-Rokycanova), jednotka nalezla průchod protihlukovou stěnou, ustavila techniku a prozkoumala místo události. Jeden příslušník jednotky ze stanice  Pardubice zůstal na příjezdové komunikaci a koordinoval ustavení techniky všech složek IZS. Jednotka PO pod velením velitele čety začala prozkoumávat místo železniční dopravní nehody. Bylo zjištěno, že vlivem střetu dvou vlakových souprav došlo k poškození obou lokomotiv, jednoho nákladního vozu a k deformaci a vykolejení prvního (lůžkového) vozu osobního vlaku. Jednotka se soustředila na stabilizaci vykolejeného vozu, záchranu zraněných osob a organizaci místa události.

Velitel zásahu (VZ) koordinoval spolupráci s posádkami Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Pardubického kraje a hlídkami PČR. Požádal o vypnutí trakčního vedení a zjistil prvotní informace o převáženém nákladu v kontejnerech nákladního vlaku.

Poté, co se řídící důstojník územního odboru dostavil na místo MU, zhodnotil situaci a dohodl se s velitelem čety o převzetí velení zásahu. Následně rozdělil místo zásahu na dva úseky. Úsek č. 1 – záchrana a úsek č. 2 – evakuace cestujících a štáb VZ. 

V průběhu zásahu bylo potvrzeno vypnutí trakčního vedení a jeho zkratování od velitele HZSP SŽ Nymburk. Byl zřízen štáb VZ a předány informace generálnímu řediteli HZS ČR. Poté se zřídila informační linka pro příbuzné vlakového neštěstí na KOPIS, byli povoláni členové týmu posttraumatické péče (TPP), a to nejen od HZS PAK, ale i z okolních krajů, MV-generálního ředitelství HZS ČR a PČR. KOPIS dále informovalo primátora statutárního města Pardubice a pracovníky krizového řízení města. Na stanici Pardubice byla povolána záloha pro případ další události.

Během záchranných a vyprošťovacích prací na prvním voze osobního vlaku byl proveden průzkum nákladní vlakové soupravy. Zjistilo se poškození lokomotivy a prvního nákladního vozu. Opětovně se prohlédly vagony převážející karbid vápenatý, jejich poloha (8. až 10. vagon) a množství převáženého materiálu, které se upřesnilo podle přepravní dokumentace.

Podle informací průvodčího z prvního lůžkového vozu osobního vlaku zde mělo cestovat 23 cestujících, v celé vlakové soupravě pak asi 380. Na KOPIS byly předány prvotní počty zraněných (15 lehkých zranění, jedno středně těžké, čtyřikrát exitus).

ZZS Pardubického kraje byl aktivován traumaplán. Zraněné osoby byly postupně transportovány do nemocnic v Pardubicích a Chrudimi a do Fakultní nemocnice Hradec Králové. Na místo události byly povolány posádky ZZS Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje a vrtulníky Letecké záchranné služby ZZS hl. m. Prahy a ZZS Královéhradeckého kraje.

Vlivem vypnutého trakčního vedení nedocházelo ve vozech osobního vlaku k cirkulaci vzduchu a k termoregulaci vozů. Proto se cestujícím nejdříve poskytl pitný režim a následně byla dohodnuta s velitelem jednotky SŽ Nymburk jejich evakuace z místa události do nádražní budovy Pardubice hl. n. K evakuaci cestujících se využily autobusy Dopravního podniku města Pardubic, o něž požádal VZ cestou KOPIS. První autobus se na místo MU dostavil během 11 minut. Autobusy přepravily do nádražní budovy celkem 380 cestujících. Tam pro ně bylo vyčleněno místo, dostali informace od dopravce, byl zajištěn pitný režim a přikrývky pro zabezpečení tepelného komfortu. Pro zranitelné skupiny osob, především pro matky s dětmi byl zvlášť vymezen prostor v odbavovací a odpočinkové místnosti ČD Lounge. Navíc zde příslušníci PČR kontrolovali totožnost cestujících a členové TPP poskytli potřebným intervenci. KOPIS využilo i nabídku Českého červeného kříže (ČČK) a na základě smlouvy s ostatními složkami IZS povolalo šest členů pro psychosociální pomoc (PSP) jak pro cestující v nádražní budově, tak zraněné a jejich příbuzné v nemocnici v Pardubicích.

Na místo události se dostavil ministr vnitra a ministr dopravy, které krajský řídící důstojník seznámil se situací. Následně byla uspořádána tisková konference s přítomnými novináři, jimž byly sděleny základní informace. Na místo události bylo povoláno také oddělení dokumentace (ODOK) a operační výjezd z MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Po závěrečném průzkumu na úseku č. 1 – záchrana se upřesnily počty vyproštěných osob z prvního vozu osobního vlaku. Jednotky z tohoto vozu vyprostily celkem devět osob za 70 minut, z toho tři lehká zranění, dvě středně těžká zranění a čtyřikrát exitus. V 1.47 hodin následujícího dne byl ukončen i transport cestujících do nádražní budovy. Na KOPIS byl nahlášen i celkový počet zraněných, který se vyšplhal na 26 osob (16 lehce zraněných, šest středně těžce a čtyřikrát exitus).

Po ukončení záchranných prací na úseku č. 1 – záchrana byly postupně redukovány SaP jak jednotek PO, tak dalších složek IZS. S velitelem jednotky HZSP SŽ Nymburk bylo dohodnuto povolání týlového kontejneru od HZS PAK, aby se zajistilo zázemí jednotek HZSP SŽ Nymburk a SŽ Česká Třebová, které následující dny vyprošťovaly havarované vozy a obě lokomotivy. Celý zásah byl ukončen 7. června 2024 v 18.40 hodin.

Rozdělení místa zásahu a činnost v jednotlivých úsecích; štáb velitele zásahu

Úseku č. 1 – záchrana velel velitel čety ze stanice Pardubice, jenž byl na místě události jako první. Soustředil se na koordinaci záchranných prací v místě střetu vlaků. Za pomoci stabilizačních tyčí Paratech stabilizoval vagon a řídil vyproštění zraněných osob. Bylo zřízeno místo pro soustředění SaP pro záchranné práce (hydraulické vyprošťovací zařízení, nosítka, stabilizace atd.) blízko nasazení přímo v kolejišti. Velitel povolával potřebné SaP. U tohoto úseku byl zřízen i prostor pro třídění raněných, kde se osoby předávaly do péče ZZS.

Na tomto úseku byly jednotky předurčené k záchranným pracím u dopravních nehod, a to jak profesionální, tak dobrovolné jednotky.

Záchranné práce probíhaly ze dvou stran, vyproštění osob z čela havarovaného lůžkového vozu přes okno prvního kupé a z druhé (jižní) strany havarovaného vozu přes okno třetího kupé. Během průzkumu byly ještě zachráněny tři lehce zraněné osoby ze čtvrtého kupé, které byly evakuovány přes okno nastavovacím žebříkem.

Úsek č. 2 – evakuace cestujících byl zřízen po příjezdu řídícího důstojníka územního odboru a vzhledem k převažujícímu počtu příslušníků PČR byl řízen jejím příslušníkem. Velitel měl za úkol provést společně s jednotkami PO průzkum nepoškozených vozů osobního vlaku a třídění zraněných cestujících (předpoklad drobných zranění). Na to byli přednostně určeni členové jednotek sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí zařazených v poplachovém plánu IZS, kteří nemají předurčenost k záchranným pracím u dopravních nehod. Lehce zraněné osoby (zelené označení) z této části vlaku byly evakuovány na přilehlou zastávku MHD (ul. Hlaváčova), kde byly ošetřeny ZZS a ponechány pod dohledem členů jednotek SDH obcí. Příslušníci PČR procházeli nepoškozené vozy vlaku a vyzývali cestující, aby zůstali ve vozech a neopouštěli svá místa. Následně se celý úsek soustředil na přesun cestujících do nádražní budovy Pardubice hl. n.

Dalším z úkolů bylo zajištění perimetru dopravní nehody. Příslušníci PČR uzavřeli ul. Hlaváčova od křížení ulic Anenská až po ul. Palackého třída a odklonili dopravu. Zároveň uzavřeli i chodník pro pěší a cyklisty podél ul. Hlaváčovy až po příchod na železniční zastávku Pardubice-město z ul. Jana Palacha. Vše probíhalo v součinnosti s Městskou policií Pardubice.

Štáb VZ byl zřízen ve složení: náčelník štábu, příslušník pro spojení, vedoucí složky ZZS, vedoucí složky PČR, velitel HZSP SŽ Nymburk, zástupci dopravců RegioJet a ČD Cargo. Štáb VZ převážně získával informace od dopravců o počtu cestujících a množství a druhu převáženého nákladu. Člen štábu VZ pro spojení zajistil, mimo spojení v místě zásahu, také video a fotodokumentaci za využití dronu.

Psychosociální pomoc na místě zásahu

Členové TPP evakuovali osoby z vlaku do nádražní haly a zjišťovali psychický stav zasažených. Na místě poskytli intervenci strojvedoucímu jednoho z vlaků až do následného předání a odvozu PČR. TPP byly rozděleny pro pomoc v místě události a dále v evakuačním prostoru nádražní haly. Po ukončení evakuace se členové TPP přesunuli do nádražní haly, kde poskytovali první psychickou pomoc – zajišťovali podporu, podávali nezbytné informace (i v důsledku poruchy rozhlasu v nádražní budově), starali se o základní potřeby, rozdávali balené vody, deky a další věci pro zajištění komfortu. V hale bylo určeno místo pro zranitelné skupiny osob, především pro matky s dětmi, kde jim byly zprostředkovány i možnosti náhradního ubytování. Dětem předávali dráčky pro snížení stresu. Spolupracovali s manažery nádražní haly a s vedením firmy RegioJet. V průběhu zásahu probíhala součinnost všech, pro potřeby identifikace a ztotožňování obětí. V mezičase členové ČČK mapovali situaci v nemocnicích. Přítomni byli v nemocnici v Pardubicích, kde se věnovali zraněným osobám, které mohly být potenciálně nejvíce psychicky zasaženy při vyprošťování z prvních vagonů. Pomoc nabízeli rovněž i jejich rodinám. Po ukončení činnosti se týmy ČČK připojily k poskytování pomoci v nádražní hale. Byla zřízena krizová informační linka, již z počátku obsluhovala psycholožka MV-generálního ředitelství HZS ČR. V ranních hodinách byla vystřídána dvěma členy TPP HZS PAK. Činnost linky byla ukončena druhý den v odpoledních hodinách. Člen TPP HZS PAK po ukončení práce na tísňové lince poskytoval intervenci pro pozůstalou osobu společně s psycholožkou PČR. Koordinátor pro psychosociální pomoc poté kontaktoval všechny aktéry zasahujících složek, včetně jednotek SDH obcí, nemocnice v Pardubicích a ZZS pro případnou další péči. Následně byla zajištěna setkání na podporu odolnosti a zpracování náročného zážitku pro zasahující, zasažené, svědky a širokou veřejnost.

Na místě události zasahovalo:

21 jednotek PO (včetně ODOK, operační výjezd MV-generálního ředitelství HZS ČR),

63 kusů mobilní techniky jednotek PO,

129 hasičů (59 příslušníků HZS ČR, 35 členů jednotek SDH obcí, 35 zaměstnanců SŽ),

40 příslušníků PČR (10 policistů z řad Služby kriminální policie a vyšetřování, z toho 4 technici – povoláni z volna),

8 vozů ZZS Pardubického kraje,

4 vozy ZZS Královéhradeckého kraje (2 vozy s přepravní kapacitou, vozidlo pro řešení MU, inspektor provozu),

2 vrtulníky Letecké záchranné služby ZZS hl. m. Prahy a ZZS Královéhradeckého kraje,

3 zdravotnické dopravní služby,

1 vrtulník Letecké služby PČR – prvotní monitoring a osvětlení místa události,

6 členů ČČK – Chrudim a Ústí nad Orlicí – PSP,

2 hlídky Městské policie Pardubice.

Shrnutí zásahu

Pozitiva

• využití poznatků z velkých společných taktických a prověřovacích cvičení IZS a společných odborných příprav,
• spolupráce se složkami IZS – koordinace zásahu, masivní nasazení SaP v krátkém časovém intervalu,
• vymezení místa zásahu – oddělení protihlukovými stěnami (vytěsnění médií a veřejnosti),
• nástupní prostor pro techniku organizován příslušníkem ze stanice Pardubice – umožnění volného příjezdu a odjezdu vozidel ZZS, ustavení techniky podle požadavku VZ,
• dostatečný prostor pro ustavení techniky – zálivy zastávek MHD a uzavření komunikace,
• prostor železniční dopravní nehody částečně osvětlen od pouličního osvětlení a osvětlení železniční stanice,
• vyprošťování zraněných osob postupně – nezahlcení ZZS – rychlé prvotní ošetření a postupný odsun do zdravotnických zařízení,
• místo události
  • přímo v železniční zastávce  – využití podchodu pro evakuaci nezraněných cestujících,
  • krajské město – dojezdová vzdálenost stanic HZS PAK, krátké dojezdové časy dalších složek IZS,
• spolupráce s Dopravním podnikem města Pardubice – rychlé poskytnutí autobusů k evakuaci cestujících (380 osob) do budovy hlavního nádraží Pardubice (začátek transportu 11 minut od požadavku),
• spolupráce s dopravci (RegioJet, ČD Cargo) – poskytnutí informací VZ, zajištění pitného režimu pro zasahující a cestující,
• dokumentační skupina na místě události v krátkém čase – zadokumentování činnosti složek IZS,
• využití příslušníků PČR a HZS ČR z TPP (povolání příslušníků HZS ČR ze sousedních krajů),
• včasné povolání SaP ze strany KOPIS – nepodcenění situace – dostatek SaP na místě zásahu,
• zřízení infolinky na KOPIS HZS PAK s využitím TPP,
• využití ČČK – 6 členů, kteří poskytli PSP,
• odbornost a profesionalita jednotek předurčených k zásahům u dopravních nehod – pravidelná odborná příprava jak jednotek HZS ČR, tak jednotek SDH obcí a jejich vzájemná „sehranost“,
• využití jednotky SDH obce předurčené pro práci se ZZS Pardubického kraje (JPO III/1 –  Chrudim),
• ukázněnost cestujících – nevystupovali z vagonů, dbali pokynů příslušníků PČR a členů jednotek PO.

Negativa

• prvotní místo zásahu – ul. K vinici – má dvě části, různé příjezdové trasy – prověřil velitel čety, výjezd čekal na jeho instrukce – delší dojezdový čas na místo události,
• neoznačení vstupů do kolejiště z vnější strany protihlukových stěn – hledání přístupového místa k události – delší dojezdový čas na místo události,
• „infolinka“ na KOPIS HZS PAK – mnoho obtěžujících dotazů na zpoždění vlaků dopoledne druhého dne (asi 40 % telefonátů).

mjr. Ing. Pavel BÉR, HZS Pardubického kraje, foto Michal FANTA, HZS Královéhradeckého kraje

Print  E-mail  X Corp.   Facebook