Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 6/2015
V bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah na požár střechy kostela v jihočeských Mirovicích, přinášíme ohlédnutí za veletrhy IDET, PYROS a ISET, závěry konference Požární bezpečnost stavebních objektů 2015, seznamujeme s protipožárními opatřeními v Národním divadle v Praze a bilancujeme patnáctiletou historii PKPO. V části zaměřené na oblast IZS informujeme o průběhu zásahu složek IZS po nálezu letecké pumy v Opavě-Kateřinkách, otiskujeme další díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii, a seznamujeme s průběhem taktického cvičení v Přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně. Závěry konference Bezpečnost v regionech, problematika rizik a výsledky Evropského fóra civilní ochrany jsou hlavními tématy bloku OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále naleznete rozhovor s ředitelem a šéfdirigentem Hudby Hradní stráže a Policie České republiky k připomenutí jejího kulatého jubilea nebo výsledky prvních závodů nového seriálu pohárových sportovních soutěží.
Oznámení o rozsáhlém požáru střechy kostela církve Československé husitské v Mirovicích bylo 31. března 2015 dvě minuty před 14.00 hodinou přijato na krajském operačním a informačním středisku HZS Jihočeského kraje. Na likvidaci požáru, který způsobil škodu za čtyři miliony korun, se podílelo celkem 52 hasičů ze sedmi profesionálních a dobrovolných jednotek PO.
Popis objektu

Průběh zásahu

Po příjezdu na místo události bylo zjištěno, že jde o požár celé střechy kostela. K lokalizaci požáru bylo v první fázi nasazeno pět proudů C 52 a jeden vysokotlaký proud. Během zásahu byl navíc nasazen lafetový proud z AP 27, ale vzhledem k silnému větru (90 až 100 km/h) musel být zrušen. Na samotné dohašování a likvidaci požáru byly použity dva proudy C 52 a jeden vysokotlaký proud.

Požár se vlivem silného větru rychle rozšířil do stropní konstrukce. Velmi silný nárazový vítr znemožňoval použití výškové techniky. Hašení proto probíhalo z nastavovacích požárních žebříků, které musely být uvazovány a zabezpečovány proti pádu.
Ze stanice České Budějovice byl povolán automobilový jeřáb AJ 28 a ze stanice Strakonice automobilový jeřáb AJ 14 pro likvidační práce na stropních konstrukcích kostela. Ten pro své technické parametry nemohl být využit, proto byl odeslán zpět na základnu. Českobudějovickým jeřábem byly postupně zvedány jednotlivé stropní trámy, čímž byl vytvořen bezpečný prostor pro další likvidaci požáru. Zásobování požární vodou bylo zajišťováno jednotkou SDH Mirovice s CAS 32 a jednotkou SDH Rakovice s CAS 32 kyvadlově z vodojemu města. Zhruba ve 20.00 hodin muselo být z důvodu malé zásoby vody ve vodojemu zřízeno čerpací stanoviště u řeky Skalice v místní části Zámostí.
Ve 22.00 hodin velitel zásahu odeslal jednotky PO zpět na základnu, na místě zásahu zůstala k dohlídce pouze jednotka ze stanice Písek s CAS 20 a jednotka SDH Mirovice s CAS 24 a CAS 32. Druhý den ráno pak byly jednotky PO vystřídány nastupující směnou, která provedla ve spolupráci s jednotkou SDH Mirovice závěrečnou likvidaci požáru.
Během zásahu se na místo události dostavil ředitel HZS Jihočeského kraje plk. Ing. Lubomír Bureš a další zástupci vedení HZS Jihočeského kraje.
Příčina vzniku požáru
V průběhu zjišťování příčiny vzniku požáru byly postupně vyloučeny cizí úmyslné zapálení a provozně technická závada na elektrickém zařízení nebo elektrické instalaci.
Za příčinu vzniku požáru byl stanoven špatný stav komínového tělesa v kombinaci s přizděným trámem, kdy v důsledku netěsnosti v zaústění kouřovodu do sopouchu a komínové vložky s dílcem sopouch mohlo dojít při topení k úletu žhavých jisker otvorem ve spáře komínového zdiva a ke vznícení dřevěného trámu přizděného v komínovém tělese v místě prostupu stropem ve druhém nadzemním podlaží s následným požárem dřevěného stropu a poté i střešní konstrukce nad celým objektem.
Ke vznícení přizděného dřevěného trámu mohlo dojít přes porušenou celistvost komína i v důsledku působení sálavého tepla při hoření sazí usazených uvnitř komínového tělesa.
Specifika zásahu
Pozitiva
→ při zásahu nedošlo ke zranění ani úmrtí zasahujících hasičů,
→ byla zajištěna stálá dodávka hasební vody,
→ vysoké nasazení zasahujících jednotek PO.
Negativa
→ silný nárazový vítr dosahující v nárazech 90 až 100 km/h,
→ nemožnost dlouhodobého ustavení výškové techniky,
→ zkracování účinného dostřiku vodních proudů a snižování jejich účinnosti,
→ skladba stropní konstrukce,
→ rychlý rozvoj požáru,
→ nebezpečí padajících konstrukcí a letících předmětů.
ppor. Jiří BLÁHA, nprap. František KOVÁŘ, HZS Jihočeského kraje, foto archiv HZS Jihočeského kraje