Více o státním požárním dozoru
Požární prevence je soubor opatření, jejichž cílem je předcházet vzniku požárů, omezovat jejich šíření a chránit životy, zdraví, majetek, zvířata i životní prostředí. Nejde pouze o hasicí přístroje, označené únikové cesty nebo požární dveře. Požární prevence začíná už při návrhu stavby, pokračuje při jejím užívání a promítá se také do každodenního provozu objektů, pracovišť, škol, obchodů, zdravotnických zařízení, kulturních prostor nebo průmyslových provozů.
Důležitou součástí požární prevence je státní požární dozor. Ten vykonávají orgány požární ochrany, zejména hasičské záchranné sbory krajů. Jeho hlavním smyslem je ověřovat, zda jsou dodržována pravidla požární bezpečnosti, a tím předcházet situacím, kdy by požár mohl ohrozit osoby, zvířata, majetek nebo ztížit zásah jednotek požární ochrany.
Státní požární dozor není pouze kontrolní činností. Zahrnuje více oblastí, které se navzájem doplňují. Hasiči se zabývají nejen tím, jak jsou objekty provozovány, ale také tím, jak jsou vybrané stavby navrženy, zda byly splněny požadavky požární bezpečnosti, a v neposlední řadě také tím, proč k požárům dochází.
Jednotlivé oblasti státního požárního dozoru lze zjednodušeně chápat jako pomyslný cyklus stavby z hlediska požární bezpečnosti. Požární prevence se neuplatňuje pouze v jednom okamžiku, ale provází stavbu od jejího návrhu přes užívání až po situace, kdy dojde k požáru.
Na začátku tohoto cyklu stojí stavební prevence. Hasiči v této fázi posuzují vybranou dokumentaci staveb z hlediska požární bezpečnosti. Sledují zejména to, zda je stavba navržena tak, aby umožnila bezpečný únik osob, omezila šíření požáru a kouře a vytvořila podmínky pro účinný zásah jednotek požární ochrany.
Po dokončení stavby a jejím uvedení do užívání navazuje kontrolní činnost. Při požárních kontrolách hasiči ověřují, zda jsou požadavky požární ochrany dodržovány také v běžném provozu. Kontroluje se například stav únikových cest, provozuschopnost hasicích přístrojů a požárně bezpečnostních zařízení, vedení dokumentace požární ochrany nebo školení zaměstnanců.
Pokud i přes preventivní opatření k požáru dojde, přichází na řadu zjišťování příčin vzniku požárů. Jeho cílem je objasnit, proč požár vznikl, kde bylo jeho ohnisko a jaké okolnosti ovlivnily jeho průběh. Získané poznatky se následně vracejí zpět do prevence — mohou ovlivnit zaměření kontrol, doporučení pro provozovatele, úpravy pravidel nebo preventivně výchovnou činnost.
Tím se celý cyklus uzavírá. Státní požární dozor tak nesleduje požární bezpečnost pouze při výstavbě nebo pouze při provozu objektu, ale vnímá ji jako souvislý proces, jehož cílem je snižovat riziko vzniku požáru a jeho následků.
Pokud jsou při výkonu státního požárního dozoru zjištěny nedostatky, může orgán státního požárního dozoru uložit opatření k jejich odstranění a stanovit lhůtu k nápravě. Následně se ověřuje, zda byla uložená opatření splněna.
V případech, kdy zjištěný stav představuje bezprostřední nebezpečí vzniku požáru nebo ohrožení osob, může být rozhodnuto také o zákazu činnosti, vyloučení věci z užívání nebo zastavení provozu. Tato opatření jsou krajním řešením a jejich účelem je zabránit bezprostřednímu ohrožení.
Státní požární dozor pomáhá zajistit, aby požární bezpečnost nebyla řešena až ve chvíli, kdy začne hořet. Uplatňuje se už při přípravě staveb, při jejich uvádění do užívání i při běžném provozu.
Jeho význam spočívá v tom, že propojuje technické požadavky, právní povinnosti, provozní pravidla a poznatky ze skutečných požárů. Díky tomu pomáhá vytvářet bezpečnější prostředí v místech, kde lidé žijí, pracují, studují, nakupují nebo tráví volný čas.
Správně nastavená požární prevence může rozhodnout o tom, zda se požár vůbec nerozšíří, zda lidé dokážou objekt včas a bezpečně opustit a zda budou mít hasiči podmínky pro rychlý a účinný zásah.