Krizové řízení
krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s:
zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením, nebo
zvyšováním odolnosti subjektů kritické infrastruktury.
Orgány krizového řízení jsou:
vláda,
ministerstva a jiné ústřední správní úřady,
Česká národní banka,
orgány kraje a další orgány s působností na území kraje,
orgány obce s rozšířenou působnosti (dále jen „ORP“),
orgány obce.
Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra.
Základní pojmy z oblasti krizového řízení
krizová situace = mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“),
krizové opatření = organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob,
pracovní povinnost = povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení,
pracovní výpomoc = povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení,
věcný prostředek = movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace.