Kurz byl vytvořen s cílem vyškolit kvalifikované piloty bezpilotních systémů (UAS), kteří mohou operovat v kategoriích Open – podkategorií A1/A3 a A2 – v rámci zásahů integrovaného záchranného systému.

Odborným garantem za organizaci a průběh kurzu byl mjr. Petr Staňa, který k inauguraci programu poznamenal:

„První kurz PILOT UAS HZS ČR úspěšně dokončen… Naším cílem je připravit budoucí piloty bezpilotních leteckých systémů (UAS) na jejich nasazení při zásazích IZS.“

Náplň kurzu a jeho význam

Kurz je koncipován jako intenzivní pětidenní program, který zahrnuje jak teoretickou, tak i praktickou přípravu v ovládání UAS. Program je v osnovách kurzu koncipován na 40 vyučovacích hodin a krom základního poučení v oblasti BOZP zde figuruje i složení závěrečné zkoušky, a to v délce 4 hodin.

Kurz je výhradně prezenční a organizován ve vzdělávacím zařízení HZS ČR, s podmínkou zdravotní, psychické a fyzické způsobilosti kandidátů.

Cílem je, aby absolventi disponovali znalostmi a dovednostmi, které jim umožní samostatně plánovat a provádět lety UAS, reagovat na nestandardní situace, spolupracovat s ostatními složkami IZS a integrovat bezpilotní technologie do taktického řešení mimořádných událostí.  

Pro úspěšné zakončení kurzu je zapotřebí splnění praktické a teoretické zkoušky, na které navazuje i registrace pilota pro následné absolvování zkoušky u Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) pro kategorii A2.

Během praktické části piloti plnili scénáře simulující reálné zásahy. „K výcviku byly využity dva venkovní a jeden vnitřní polygon a předem schválené letové koridory,“ uvedl Staňa.

Jak drony již pomáhají v praxi: nasazení v ČR v posledních letech

Pilotní program přichází v pravý čas. Bezpilotní technologie sehrávají důležitou roli v reálných zásazích hasičů napříč Českou republikou i zahraničím. Za poslední roky zde můžeme zmínit několik konkrétních případů, kde byla podpora UAS nasazena při řešení mimořádných událostí:

• Rok 2022 (České Švýcarsko, rozsáhlý lesní požár) - Během dlouhotrvajícího požáru byl dronový dohled využit k monitorování plamenného frontu a identifikaci nově vznikajících ohnisek. Operátoři UAS poskytovali záběry s termovizí i optické snímky, které pomáhaly koordinovat hašení a sledovat vývoj nasazení SaP z výšky.
• Rok 2024 (září-říjen) - Při povodních byly drony nasazeny na snímkování zasažených oblastí, vytvoření 3D modelů a ortofotomap, které sloužily pro krizová řízení. Drony poskytly rychlá data o situaci, pomáhaly při vyhledávání osob, mapovaly záplavové oblasti a usnadnily rozhodování štábům a samosprávám. V rámci speciálních odřadů HZS byly nasazeny UAS, jejichž snímky byly zpracovávány přímo v poli prostřednictvím speciální přenosné stanice. Mobilní dronová služba tak umožnila rychlé vizuální zhodnocení rozsahu škod.
• Rok 2025 (březen-duben) - Série lesních požárů na Bruntálsku, Opavsku a části Olomoucka. Využita byla skupina podpory řízení HZS, segment detekce s drony, termokamerami a integrační platformou „Jestřáb“. Pomocí UAS bylo možné rychle lokalizovat jednotlivá ohniska, poskytovat data v reálném čase pro velitelské štáby a koordinovat zásahy v těžko přístupném terénu.

Drony slouží nejen k detekci a lokalizaci požáru, ale také k dohledu během zásahu, po uhašení a ke tvorbě 3D modelů situací. Technologie jsou využívány komplexně, a to od taktické podpory v reálném čase až po analytické mapování pro další fáze zásahu. Tyto příklady ukazují, že nasazení UAS už dnes poskytuje konkrétní přidanou hodnotu pro koordinaci, zajištění bezpečnosti zasahujících jednotek i optimalizaci rozhodovacích procesů.

Výhled a síla nového programu

Kurz PILOT UAS HZS ČR představuje strategický krok směrem k institucionalizaci dronové podpory v systému IZS. Díky němu se HZS ČR modernizuje nejen technologicky, ale i kapacitně. Predikcí nově vzniklého specializačního vzdělávání je postupný nárůst kvalifikovaných pilotů, kteří dokáží bezpilotní techniku začlenit přímo do operačních postupů. Pro rok 2026 má tak ZÚ v plánu uspořádat nejméně 8 obdobně koncipovaných kurzů.

Přednosti programu:

• schopnost rychle reagovat v terénu s leteckým přehledem,
• podpora rozhodování velitelských štábů z výšky,
• minimalizace rizika pro pozemní jednotky,
• efektivní sledování vývoje situace, i při dlouhodobých zásazích,
• interoperabilita dronových skupin při větších událostech napříč kraji.

První pilotní kurz otevírá cestu pro standardizovanou dronovou podporu v celoevropské praxi IZS. Do budoucna pak také možnosti spolupráce nejen při společném nasazení mezi kraji, ale i při zahraničních misích.