Hasiči a jejich čtyřnozí parťáci na plný výkon
Od 28. do 31. července se v areálu bývalých kasáren pohraniční stráže v Poštorné (Břeclav) uskutečnil výcvik hasičských kynologů z celé ČR. Jedenáct zkušených psovodů se svými psy trénovalo zejména sutinové vyhledávání v moderním trenažéru IZS Poštorná – připraveného i pro krizové nasazení v rámci MV-GŘ HZS ČR. Společně s nimi výcvik absolvovalo se svými psími parťáky také 5 kynologů ZÚ HZS ČR z dislokací Hlučín a Jihlava.
Během čtyř dnů intenzivního výcviku nacvičovali týmovou spolupráci a přesné vyhledávání figurantů pod sutinami – především pro případy zásahů doma i v zahraničí.
Nedávno se kynologové HZS ČR vrátili z mezinárodní mise v Texasu, kde český USAR tým pomáhal po ničivých povodních. V akci byli 4 kynologové se psy, kteří společně s texaskou Národní gardou prohledávali koryta řeky Guadalupe. Hlavním cílem bylo nalézt pohřešované, a i když šance byla nízká, během prvních dnů byly zaznamenány úspěšné nálezy. Během zásahu museli zohlednit i řadu rizik terénu – od hadů a pavouků až po náročné klimatické podmínky.
Český tým vyráží na pomoc povodněmi zasaženému Texasu - Hasičský záchranný sbor České republiky
Výcviky, jako byl ten v Břeclavi, nejsou jen rutinní trávení času – jsou to předstupně atestačních kategorií, kterých se kynologové účastní, než složí atest MV-GŘ HZS ČR ve specializaci „sutina“ nebo „plocha“. Zároveň absolvují výcviky zaměřené na praktické nasazení dvojice kynolog - pes a instrukčně metodické zaměstnání, které zajišťují, že psi i psovodi jsou připraveni zasáhnout v jakémkoliv terénu, a to jak doma, tak v zahraničí. U příslušníků ZÚ se ve všech případech jednalo o výcvik psů v tzv. přípravě, pro které je splnění výše zmíněných atestů neodmyslitelnou součástí pro zařazení na místo služebního psa.
Pohledy na výcvik v Břeclavi očima kynologů ZÚ HZS ČR. Co si z tréninku na sutinovém trenažeru odnáší naši psovodi?
prap. Petr Svoboda: „Hlavní přínos? Setkání s kolegy z celé ČR, kteří mají odlišné zkušenosti a přístupy. V malém týmu často vzniká provozní slepota – tady dostaneme cennou zpětnou vazbu zvenčí.“
pprap. Luboš Lindovský: „Záleží, v jaké fázi výcviku pes je. U mladších jsou pokroky při výcviku znatelnější. Mě a mému psímu parťákovi se například podařilo zvýšit motivaci a díky tomu i přesnost značení skrytých figurantů – pes štěká přesněji a intenzivněji, tzv. s větší chutí.“
pprap. Matěj Kotrla: „Na trenažeru vidíme práci psa v komplexu. Zjistíme, co funguje a co je zapotřebí ještě ladit. Střídání prostředí je navíc klíčové – pes se nesmí učit trasu nazpaměť. Zdroj pachu by měl být vždy primárně určován čichem.“
Takto orientované výcviky jsou pro kynology zásadní – pomáhají budovat tým člověk–pes tak, aby byla dvojice připravena kdykoli a kdekoli zachraňovat lidské životy. Děkujeme tak kolegům z HZS Jihomoravského kraje za tuto možnost výcvikové prostory trenažeru společně využít.
