Varování
Varování obyvatelstva v ČR
Na území České republiky je varování obyvatelstva zajišťováno primárně prostřednictvím Jednotného systému varování a vyrozumění (dále jen „JSVV“). Základem systému je síť koncových prvků varování (elektronické a rotační sirény, místní informační systémy). Koncové prvky varování jsou dálkově ovládány z vyrozumívacích center, které jsou součástí krajských operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „HZS ČR“) a Národního operačního a informačního střediska HZS ČR.
Do jednotného systému varování a vyrozumění lze připojit pouze takový koncový prvek varování, který splňuje technické požadavky stanovené Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím HZS ČR (viz záložka "4. Technické požadavky na koncové prvky varování připojované do JSVV").
Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu „Všeobecná výstraha“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Po tomto signálu následuje tísňová informace, kterou se sdělují údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné událostia údaje o opatřeních k ochraně obyvatelstva. Tyto informace jsou předávány všemi dostupnými cestami, tedy elektronickými sirénami, hromadnými sdělovacími prostředky (televizí, rozhlasem, místním rozhlasem, prostřednictvím webových stránek a sociálních sítí), popř. vozidly IZS a dalšími v místě obvyklými způsoby. V případě potřeby může při závažné mimořádné události Hasičský záchranný sbor ČR informovat obyvatelstvo také prostřednictvím hromadného rozeslání zpráv SMS.
JSVV a systém veřejné výstrahy zajišťuje a provozuje Ministerstvo vnitra dle zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
V rámci přípravy území na mimořádné události zabezpečují, zajišťují nebo se podílí na varování a vyrozumění orgány kraje (avšak tento úkol za orgány kraje plní HZS kraje), orgány obce a právnické nebo podnikající fyzické osoby vůči svým zaměstnancům v případě, kdy dojde k mimořádné události v souvislosti s využíváním jaderné energie, činností v rámci expozičních situací a provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady. V případě, že tyto právnické a podnikající fyzické osoby mají stanovenou zónu havarijního plánování, je jejich povinností v této zóně pořídit, udržovat a provozovat koncové prvky varování.
Rozdělení odpovědnosti za provedení varování je ukotveno především v těchto právních předpisech:
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,
Zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon,
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č.263/2016 Sb., atomový zákon a
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů.