Systém rezilience NATO

Publikováno:

NATO si většina lidí spojuje hlavně s armádou a společnou obranou svých členů. Ve skutečnosti ale členské státy řeší i to, jak se společně co nejlépe připravit a zvládat všechny krize. Jde o schopnost států fungovat i v náročných situacích. Takových, které vyžadují nejen armádu, ale také fungování státní správy, nemocnic, dopravních a komunikačních systémů, energetických zdrojů nebo zásobování potravinami a vodou atd. Ať už jde o přírodní katastrofy, havárie, výpadky energií, narušení kritické infrastruktury nebo kybernetické útoky – Tomu se říká odolnost (rezilience). Členské státy NATO se zavázaly svou odolnost systematicky posilovat, a to prostřednictvím civilní nouzové připravenosti, která tvoří jeden z hlavních pilířů odolnosti i kolektivní obrany Aliance. Je to důležité, protože bez připravených a fungujících států nemůže spolehlivě fungovat odstrašení našich nepřátel ani samotná obrana NATO. Hlavním orgánem, který odolnost v NATO řeší, je Výbor pro odolnost (Resilience Committee). V něm ČR zastupuje HZS ČR, který je zároveň na národní úrovní odpovědný za koordinaci civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO.

Rezilience v NATO

Odolnost představuje jednu ze základních podmínek schopnosti NATO zajistit kolektivní obranu. V současném bezpečnostním prostředí, které zahrnuje nejen konvenční hrozby, ale i hybridní působení, kybernetické útoky či narušení kritické infrastruktury, je schopnost států odolat krizím a rychle obnovit své fungování klíčová.

Z tohoto důvodu se spojenci v NATO zavázali systematicky posilovat svou individuální i kolektivní odolnost vůči jakékoli formě ozbrojeného útoku. Důležitou součástí tohoto úsilí je civilní připravenost, která tvoří jeden z hlavních pilířů odolnosti. Ta zahrnuje schopnost státu zajistit fungování základních institucí a služeb i v krizových situacích a zároveň efektivně podporovat vojenské operace.

Primární odpovědnost za úroveň civilní připravenosti nesou jednotlivé členské státy. NATO však hraje podpůrnou roli – pomáhá s hodnocením stavu připravenosti a na žádost států poskytuje doporučení a nástroje pro její další rozvoj.

Konkrétní rámec pro posilování odolnosti představují tzv. základní požadavky NATO na národní odolnost (NATO Baseline Requirements for National Resilience, BLR). Ty se zaměřují zejména na:

zajištění kontinuity fungování vlády a státních institucí,
zachování poskytování základních služeb obyvatelstvu,
ochranu kritické civilní infrastruktury,
schopnost civilního sektoru podporovat ozbrojené síly.

Odolnost v NATO tak není jednorázovým cílem, ale dlouhodobým procesem, který posiluje celkovou bezpečnost NATO i jeho obyvatel.

Výbor pro odolnost

Všeobecná koordinace civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO je zajišťována Výborem pro odolnost (Resilience Committe). Ten je poradním orgánem nejvyššího rozhodovacího orgánu NATO – Severoatlantické rady (North Atlantic Council – NAC). Výbor poskytuje NATO expertízu a civilní podporu v případě jak vojenských, tak civilních krizí (např. v oblasti CBRN nebo reakce na katastrofy).

Výbor se schází dvakrát do roka k plenárním zasedáním a několikrát do měsíce ke stálým zasedáním. Na plenárních schůzích jsou zúčastněné státy zastupovány představiteli národních organizací zodpovědných za civilní nouzovou připravenost a odolnost, na stálých zasedáních jsou státy zastupovány relevantními členy národních delegací při NATO. Za ČR se stálých zasedání účastní styčný důstojník MV-GŘ HZS ČR při Stálé delegaci ČR při NATO a plenárních schůzí zpravidla generální ředitel HZS ČR.

Výbor pro odolnost koordinuje šest plánovacích skupin, které sdružují zástupce národních orgánů. Tyto skupiny se pravidelně scházejí a jejich činnosti jsou důležitým přínosem pro civilní nouzovou připravenost a odolnost NATO. Každá plánovací skupina je odpovědná za řešení příslušné oblasti odolnosti. Ve své činnosti jsou plánovací skupiny podporovány (ad hoc) pracovními skupinami a dále nominovanými experty z veřejného i soukromého sektoru, jichž v současné době působí téměř 400.

Euroatlantické středisko pro koordinaci řešení mimořádných událostí

V roce 1998 zahájilo činnost Euroatlantické středisko pro koordinaci řešení mimořádných událostí (EADRCC). Jeho hlavním úkolem je koordinace odezvy členských států NATO a partnerských států na živelní a technické mimořádné události v rámci Euro-atlantické oblasti. Postupně byl mandát rozšířen i na další partnerské formáty a koordinaci pomoci při teroristickém útoku. EADRCC bylo dosud zapojeno do více než šedesáti mimořádných událostí, jako jsou např. povodně, lesní požáry a zvládání následků zemětřesení. V rámci zvyšování připravenosti organizuje EADRCC pravidelně mezinárodní cvičení. EADRCC také vede seznam národních sil a prostředků v oblasti chemických, biologických a radiačních (CBR) látek.