Pro projektanty a osoby odborně způsobilé

Tato kapitola je určena zejména projektantům, osobám odborně způsobilým v požární ochraně a dalším zpracovatelům dokumentace, kteří se podílejí na přípravě stavebních záměrů. Zaměřuje se na význam správného zařazení stavby do příslušné kategorie a na jeho dopad na zpracování požárně bezpečnostního řešení a rozsah dokumentace požární ochrany.

Kategorizace staveb

Ne každá stavba představuje z hlediska požární bezpečnosti stejné riziko. Jiná pravidla a míra posuzování jsou potřeba u jednoduché drobné stavby, jiná u bytového domu, školy, obchodního centra, výrobního objektu nebo zdravotnického zařízení. Právě proto existuje kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.

Kategorizace staveb pomáhá určit, jak významná je konkrétní stavba z pohledu požární bezpečnosti a zda se jí bude zabývat Hasičský záchranný sbor v rámci státního požárního dozoru. Zjednodušeně řečeno jde o systém, který stavby rozděluje podle jejich charakteru, velikosti, způsobu využití a možných rizik. Díky tomu je možné soustředit pozornost požární prevence tam, kde případný požár může mít závažnější následky pro osoby, majetek nebo zásah jednotek požární ochrany.

Tento systém stanovuje vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Vyhláška rozděluje stavby do kategorií 0, I, II a III. Čím vyšší kategorie, tím významnější je stavba z hlediska požární bezpečnosti a tím větší pozornost je třeba věnovat jejímu návrhu, posouzení a následnému provedení.

Při zařazování stavby do kategorie se hodnotí zejména její stavebně technické parametry a způsob využití. Důležitá může být například výška stavby, počet podlaží, zastavěná plocha, počet osob, pro které je stavba určena, nebo to, zda se ve stavbě nachází prostory pro veřejnost, ubytování, spánek osob nebo prostory pro osoby, které by při evakuaci potřebovaly pomoc dalších osob.

Pro veřejnost je důležité vědět, že kategorizace staveb není samoúčelná administrativní povinnost. Jejím cílem je předem rozpoznat, u kterých staveb je potřeba věnovat požární bezpečnosti zvýšenou pozornost. Pokud se například jedná o stavbu, kde se bude pohybovat větší množství osob, kde budou lidé spát, kde se budou nacházet děti, pacienti, senioři nebo osoby se sníženou schopností pohybu, je požární bezpečnost mimořádně důležitá už ve fázi návrhu.

Z hlediska stavební prevence je podstatné, že ne všechny stavby podléhají výkonu státního požárního dozoru ve stejném rozsahu. U staveb kategorie II a III Hasičský záchranný sbor posuzuje požární bezpečnost v rámci stavební prevence a vydává k ní stanovisko nebo závazné stanovisko. U těchto staveb se tak už při přípravě a povolování ověřuje, zda jsou navrženy tak, aby umožnily bezpečný únik osob, omezily šíření požáru a vytvořily podmínky pro zásah hasičů.

Zjednodušeně lze říci, že kategorizace staveb odpovídá na otázku: „Jak významná je tato stavba z hlediska požární bezpečnosti a musí se jí zabývat HZS?“ Díky tomu se požární bezpečnost neřeší až při užívání stavby nebo po vzniku požáru, ale už v době, kdy lze podobu stavby nejlépe ovlivnit.

Kdy je hasičský záchranný sbor dotčený orgán a jak podat žádost o stanovisko

Jak je uvedeno výše, hasičský záchranný sbor je dotčený orgán na úseku požární ochrany v případech staveb kategorie II a III. Forma podání žádosti o stanovisko je závislá na stupni projektové dokumentace dané stavby.

Osoby odborně způsobilé

Osoba odborně způsobilá (OZO) na úseku požární ochrany je kvalifikovaný specialista podle zákona o požární ochraně, který zajišťuje, aby organizace plnila své povinnosti v oblasti prevence požárů. Její činnost je poměrně široká a zahrnuje zejména tyto oblasti.

Hlavní činnosti OZO v požární ochraně

Stanovení organizace PO

• navrhuje organizaci požární ochrany v organizaci

• podílí se na zařazení činností do kategorií požárního nebezpečí

• kontroluje plnění podmínek požární bezpečnosti stanovených v požárně bezpečnostním řešení stavby

Zpracování a vedení dokumentace PO

• zpracovává požární řády, požární poplachové směrnice, evakuační plány

• vytváří dokumentaci o začlenění činností podle požárního nebezpečí

• vede dokumentaci o provedených kontrolách, školeních a revizích

• určuje požární dohlídky (pokud jsou potřeba)

Kontrolní činnost

• provádí pravidelné preventivní požární prohlídky pracovišť

• kontroluje dodržování předpisů požární ochrany

• navrhuje opatření k odstranění zjištěných nedostatků

Školení zaměstnanců

• zajišťuje a provádí školení zaměstnanců o požární ochraně

• seznamuje osoby s požárními předpisy, evakuací a používáním hasicích přístrojů

• vede záznamy o školeních

Řešení mimořádných událostí

• spolupracuje při vyšetřování příčin požárů

• podílí se na analýze rizik a přijetí preventivních opatření

• spolupracuje s Hasičským záchranným sborem (HZS)

Kontrola technických zařízení

• sleduje stav a provozuschopnost:

• hasicích přístrojů

• požárních vodovodů

• požárně bezpečnostních zařízení (EPS, SHZ apod.)

• kontroluje, zda jsou prováděny pravidelné revize a kontroly