Po čtvrt století se se sborem rozloučil zkušený psycholog

Jeho nástup k Hasičskému záchrannému sboru Olomouckého kraje byl stanoven na 1. září 2002. Do akce se tehdy mladý psycholog zapojil ještě před oficiálním termínem. Na vlastní žádost se přidal k olomouckému odřadu, který v srpnu 2002 odjížděl pomáhat do Prahy zasažené katastrofálními povodněmi. „Pracoval jsem v evakuačních centrech v Neratovicích a pomáhal jsem lidem zvládat prvotní šok ze ztráty domovů. Byl to takový křest vodou. Zásadní zkušenost,“ vysvětluje David.

Budování systému

Další zkouška přišla v roce 2004, kdy Litovel zasáhlo tornádo. V té době neexistovaly žádné zavedené postupy ani metodiky psychosociální pomoci. David Dohnal proto začal s kolegy budovat celý systém podpory od úplného základu.

Postupem let vytvořili standardy psychosociální pomoci, zavedli mechanismy, jak co nejrychleji po psychické stránce stabilizovat obyvatele zasažených oblastí, a definovali následnou péči. Klíčem k úspěchu bylo zapojení neziskových organizací a vytvoření takzvané Typové činnosti číslo 12, která přesně určuje, jak má spolupráce složek na místě neštěstí vypadat. „Po plošných katastrofách je zásadní komunita a práce s místními lidmi. Ukázalo se to jako mnohem účinnější než zásahy externistů. Tyto postupy se osvědčily jak při tornádu na jižní Moravě v roce 2021, tak při nedávných ničivých povodních na Jesenicku a Šumpersku. Přímo v terénu pracovaly monitorovací týmy, které zjišťovaly potřeby obyvatel a předávaly informace interventům, kteří pak pomáhali přesně těm, kteří to nejvíce potřebovali,“ popisuje zkušený psycholog.

Krizové hovory

Kromě zásahové činnosti se David Dohnal během praxe zaměřil také na vzdělávání. Stál u zrodu metodik pro operátory tísňové linky 112. Navrhl postupy, jak profesionálně vést náročné hovory s lidmi v akutní krizi nebo jak vyjednávat se sebevrahy. „Impulsem pro mě byl případ, kdy mě operátorka ve čtvrt na tři ráno vzbudila a obratem mě přepojila na člověka, který chtěl spáchat sebevraždu. Nechtěl jsem, aby se tyto situace opakovaly, tak jsem s policejními vyjednavači vytvořil speciální kurzy krizového vyjednávání pro všechny, kteří se s těmito případy mohou setkat,“ vysvětluje David s tím, že se mu podařilo v kraji vybudovat funkční tým posttraumatické péče, který pracuje v terénu a pomáhá lidem se po prožitých traumatech po psychické stránce stabilizovat.

Významnou stopu zanechal David Dohnal také v oblasti personalistiky. Stál u vývoje norem a standardizace psychologických laboratoří, které dodnes slouží k diagnostice a prověřování odolnosti uchazečů o práci u hasičského záchranného sboru.

Jak hasičský psycholog zvládá stres?

A jak sám psycholog zvládá náročné situace? „Kdy by se mě někdo zeptal na nejtěžší zásah kariéry? Dodnes se mi vybaví první zásah s úmrtím a první mrtvé dítě. Pro zvládání extrémního tlaku jsem si sám pro sebe vytvořil přechodové rituály. Po těžkých zásazích jsem jezdil na stanici za sloužícími hasiči, kde jsme událost společně probrali a uzavřeli. Velmi nám to všem pomáhalo,“ podotýká psycholog s tím, že na hasičích měl vždy rád jejich specifický humor a schopnost odlehčit situaci. V osobním životě je pro něj největší oporou rodina a stres aktivně ventiluje sportem, ke kterému nově přidal také golf.

Děkujeme za téměř čtvrt století služby a do další životní etapy přejeme mnoho zdraví a elánu.