Přeskočit na hlavní obsah
HZS Olomouckého krajeHZS Olomouckého kraje

Krizové řízení

Publikováno: |Josef Koláček

1. Základní pojmy:

Mimořádná událost: škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace: mimořádná událost, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Krizové řízení: souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury.

Bezpečnostní rada: poradní orgán zřizovatele pro přípravu na krizové situace.

Krizový štáb: pracovní orgán zřizovatele pro řešení krizových situací → projednává možnost řešení mimořádné události nebo krizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi nebo starostovi ORP.

Kritická infrastruktura: aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby.

2. Právní rámec:

  • Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,

  • Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky,

  • Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,

  • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),

  • Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů,

  • Zákon č. 266/2025 Sb. - o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů,

  • Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru).

  • Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému,

  • Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva,

  • Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení zákona o krizovém řízení a o změně některých zákonů,

  • Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.

3. Systém krizového řízení:

Orgány krizového řízení:

  • vláda,

  • ministerstva a jiné ústřední správní úřady,

  • Česká národní banka

  • orgány kraje a další orgány s působností na území kraje,

  • orgány obce s rozšířenou působnosti (dále jen „ORP“),

  • orgány obce.

Podle zákona o krizovém řízení je koordinačním orgánem při přípravě na krizové situace Ministerstvo vnitra.

Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje:

  • hejtman,

  • krajský úřad,

  • Hasičský záchranný sbor kraje,

  • Policie České republiky.

Orgány ORP:

  • starostové obcí s rozšířenou působností (13 ORP),

  • obecní úřady ORP.

Orgány obcí:

  • starostové obcí

  • obecní úřady.

Bezpečnostní rady:

  • bezpečnostní rada kraje (předsedou hejtman),

  • bezpečnostní rady ORP (předsedou starosta ORP).

Krizové štáby:

  • krizový štáb kraje,

  • krizové štáby ORP,

  • krizové štáby obcí (bez povinnosti zřizovat).

4. Činnost oddělení:

  • organizuje součinnost v oblasti krizového řízení mezi správními úřady a obcemi v kraji,

  • zpracovává krizový plán kraje a krizový plán obcí s rozšířenou působností,

  • vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,

  • vyžaduje, shromažďuje a eviduje údaje nezbytné ke zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností,

  • zpracovává havarijní plán kraje a vnější havarijní plány,

  • podílí se na provádění vzdělání v oblasti krizové a havarijní připravenosti,

  • připravuje a usměrňuje zpracování podkladů pro jednání bezpečnostní rady kraje,

  • vytváří podmínky pro činnosti krizového štábu kraje a obcí s rozšířenou působností a podílí se na zabezpečení jejich činnosti,

  • vytváří podmínky pro činnosti štábu HZS a operačních skupin HZS ÚO a podílí se na zabezpečení jejich činnosti,

  • podílí se na plnění úkolů v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, za tím účelem vyžaduje, shromažďuje a eviduje údaje o nezbytných dodávkách a dodavatelích v informačním systému ARGIS,

  • vykonává státní správu na úseku prevence závažných havárií,

  • plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury a její ochrany,

  • seznamuje obce s rozšířenou působností a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,

  • vykonává kontrolu v oblasti krizového řízení u obce s rozšířenou působností, obce a právnických osob a podnikajících fyzických osob, kterým uložil povinnost vyplývající z krizového plánu,

plní další úkoly stanovené v rámci přípravy a ve prospěch řešení krizových situací.