Přeskočit na hlavní obsah
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského krajeHasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

Systém krizového řízení

Publikováno: |Kamila Langerová

Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti přípravou na krizové situace a jejich řešením nebo ochranou kritické infrastruktury, krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen krizový stav).

Orgány krizového řízení v Moravskoslezském kraji:

  1. Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje tj.

    • Hejtman Moravskoslezského kraje

    • Krajský úřad Moravskoslezského kraje

    • Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

    • Policie České republiky - Krajské ředitelství Policie MSK

  2. Orgány obcí s rozšířenou působností

    • Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (22 obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji)

    • Starostové obcí s rozšířenou působností

  3. Orgány obcí

    • Obecní úřady (300 obcí Moravskoslezského kraje)

    • Starostové obcí

    • Úřady městských obvodů statutárního města Ostravy a jejich starostové (23 městských obvodů)

Bezpečnostní rady:

  • Bezpečnostní rada kraje

  • Bezpečnostní rady obcí s rozšířenou působností

Bezpečnostní rady jsou poradními orgány pro přípravu na krizové situace. Členy bezpečnostních rad jmenují jejich předsedové. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman. Předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností je starosta příslušné obce s rozšířenou působností.

Krizové štáby:

  • Krizový štáb kraje

  • Krizové štáby obcí s rozšířenou působností

  • Krizové štáby obcí

Krizové štáby jsou pracovním orgánem pro řešení krizových situací. Členy krizových štábů jmenují jejich předsedové. Předsedou krizového štábu kraje je hejtman. Předsedou krizového štábu obce s rozšířenou působností je starosta příslušné obce s rozšířenou působností. Předsedou krizového štábu obce je starosta příslušné obce. Obsah činnosti bezpečnostních rad a krizových štábů a jejich složení stanoví nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. a nařízení vlády č. 431/2010 Sb. v § 6 až § 14 a směrnice ministerstva vnitra č.j. MV-117572-2/PO-OKR-2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce.