Povinně zveřejňované informace

2

Důvod a způsob založení

HZS hl. m. Prahy je zřízen zákonem č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákonem o hasičském záchranném sboru). Hasičský záchranný sbor České republiky je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi.

3

Organizační struktura

Hasičský záchranný sbor kraje je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. Územní obvod hasičského záchranného sboru kraje je shodný s územním obvodem vyššího územního samosprávného celku, v němž má hasičský záchranný sbor kraje sídlo. Názvy a sídla hasičských záchranných sborů krajů jsou uvedeny v příloze zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky. V čele hasičského záchranného sboru kraje stojí ředitel.

Hasičský záchranný sbor kraje:

a) je správním úřadem s působností v územním obvodu příslušného vyššího územního samosprávného celku pro výkon státní správy ve věcech:

1. požární ochrany,

2. ochrany obyvatelstva,

3. civilního nouzového plánování,

4. integrovaného záchranného systému a

5. krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,

b) plní úkoly vyplývající z jiných právních předpisů.

Hasičský záchranný sbor kraje zřizuje operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis. Operační a informační středisko je pracovištěm pro příjem volání na jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a národní číslo tísňového volání stanovené v číslovacím plánu podle zákona o elektronických komunikacích.

Ředitelství HZS hl. m. Prahy se vnitřně člení na:

• kancelář ředitele HZS hl. m. Prahy,

• úsek prevence a civilní nouzové připravenosti,

• úsek integrovaného záchranného systému (IZS) a operačního řízení,

• úsek ekonomiky,

• pracoviště interního auditu a kontroly,

Organizačními součástmi ředitelství HZS hl. m. Prahy jsou operační a informační středisko HZS hl. m. Prahy a účelová zařízení.

Kontaktní spojení - viz záložka kontakty.

4

Kontaktní spojení

Kontaktní spojení

4.1

Kontaktní poštovní adresa

4.2

Adresa úřadovny pro osobní návštěvu

4.3

Úřední hodiny

4.4

Telefonní čísla

4.5

Čísla faxu

4.6

Adresa internetové stránky

4.7

Adresa e-podatelny

pha.podatelna@svc.hzscr.cz

4.8

Další elektronické adresy

5

Případné platby lze poukázat

19-8107881/0710

6

IČ

70886288

7

DIČ

není plátcem DPH

8

Dokumenty

8.1

Seznamy hlavních dokumentů

8.2

Rozpočet 2019

9

Žádosti o informace

Žádost o poskytnutí informace lze podat ústně nebo písemně na poštovní adresu HZS hl. m. Prahy. Dále osobně v denní pracovní době (Po, St: 8.00-12.00 a 13.00-16.00) na podatelnu HZS hl. m. Prahy, prostřednictvím datové schránky nebo prostřednictvím elektronické pošty na e-mailovou adresu pha.podatelna@svc.hzscr.cz.
Informaci požadovanou ústně poskytne HZS hl. m. Prahy v jednoduchých případech bezprostředně, pokud ji má k dispozici. Není-li informace poskytnuta, anebo žadatel informaci považuje za nedostačující, musí podat žádost písemně.
Ze žádosti musí být vždy jednoznačně zřejmé:

1. že je určena HZS hl. města Prahy

2. autor žádosti (fyzická osoba - jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba - název, IČO, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla)

3. u žádosti podané prostřednictvím telekomunikačního zařízení musí být uvedena příslušná identifikace žadatele

4. podpis žadatele

Písemná žádost musí být srozumitelná, konkrétní a navíc z ní musí být zřejmé, jaká informace je požadována. Pro podání žádosti není stanoven žádný formulář, je uveden pouze doporučený vzor (formát MS Word) nebo (formát PDF).

10

Příjem žádostí a dalších podání

HZS hl. m. Prahy posoudí obsah písemné žádosti a:

1. v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil. Žadatele přitom upozorní, že nedostane-li od něj odpověď do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti

2. v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů žadateli

3. poskytne požadovanou informaci ve stanovených lhůtách, a to písemně, nahlédnutím do spisu - včetně možnosti pořídit kopii - nebo na paměťových médiích

HZS hl. m. Prahy neposkytne informace v případech stanovených zákonem (§ 7 - § 12 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Pokud HZS hl. m. Prahy, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá o tom rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, případně stížnost na postup při vyřizování žádosti o informaci, a to do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání se podává na adresu HZS hl. m. Prahy. Lze ho podat pouze písemnou formou, není stanoven žádný formulář. Odvolání musí obsahovat jméno, příjmení a adresu žadatele (resp. u právnických osob název, IČO, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla), čeho se žadatel domáhá, v čem spatřuje porušení zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, či jiných právních předpisů (tj. odůvodnění odvolání) a podpis žadatele (statutárního orgánu právnické osoby).
Není-li odvolání vyřízeno autoremedurou, rozhoduje o něm nadřízený orgán MV - generální ředitelství HZS ČR. Proti rozhodnutí o odvolání se už nelze odvolat. Pravomocné rozhodnutí je přezkoumatelné soudem (dle zákona č. 150/2002 Sb.).
Na řízení podle § 15 a § 16 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tj. na rozhodnutí o odepření poskytnutí informace a odvolání) a na počítání lhůt se zásadně použije správní řád, s výjimkou ustanovení o obnově řízení a přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení.
Náklady spojené s poskytnutím informace, není-li sdělena ústně, se zpoplatňují. Výše úhrad nákladů spojených s poskytnutím informací je stanovena v sazebníku úhrad.

10.1

Lhůty pro poskytování informací

Datum podání žádosti je den doručení žádosti HZS hl. m. Prahy.
HZS hl. m. Prahy požadovanou informaci poskytne v základní lhůtě 15 kalendářních dnů od data podání žádosti. Tato lhůta může být prodloužena nejvýše na 25 kalendářních dnů, a to jen ze závažných důvodů:

• vyhledání a sběr informací nad rámec působnosti útvaru vyřizujícího žádost,

• vyhledávání a sběr objemného množství odlišných a oddělených informací požadovaných v jedné žádosti,

• konzultace s jiným státním orgánem nebo mezi dvěma či více složkami HZS hl. m. Prahy

Žadatel je o prodloužení lhůty i o jeho důvodech informován, a to ještě před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.
V případě, že je žádost nesrozumitelná, není z ní zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve HZS hl. m. Prahy žadatele ve lhůtě 7 kalendářních dnů od data podání žádosti, aby žádost upřesnil. Nestane-li se tak do 30 dnů od doručení výzvy k upřesnění je žádost odmítnuta.
V případě odložení žádosti (§ 14 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb.) informuje žadatele o tomto kroku HZS hl. m. Prahy do 3 kalendářních dnů po jejím odložení, nejpozději však v základní resp. prodloužené lhůtě (15 resp. 25 dnů) pro vyřízení žádosti.
Lhůta pro odvolání žadatele je 15 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí.

11

Opravné prostředky

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti lze podat odvolání (rozklad) do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to k subjektu, který rozhodnutí vydal.
Odvolání (rozklad) je spolu se spisovým materiálem předloženo nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání.
Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu. Lhůtu nelze prodloužit.
Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti.
Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.

Žadatel může podat stížnost v případě, že nesouhlasí s postupem či způsobem vyřízením žádosti.
Stížnost se podává ústně nebo písemně u povinného subjektu do 30 dnů ode dne doručení sdělení o způsobu vyřízení žádosti nebo ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace.
O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

12

Formuláře

doporučený vzor (formát MS Word) nebo (formát PDF) žádost o poskytnutí informace podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
doporučený vzor (formát MS Word) nebo (formát PDF) odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

13

Popisy postupů

http://www.hzscr.cz/rady-obyvatelstvu.aspx

14

14.1

Předpisy

Nejdůležitější používané předpisy

Zákony:

• č. 133/1985 Sb. - zákon o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

• č. 239/2000 Sb. - zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• č. 240/2000 Sb. - zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů

• č. 320/2015 Sb. - zákon o Hasičském záchranném sboru ČR, ve znění pozdějších předpisů

• č. 361/2003 Sb. - zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Vyhlášky:

• č. 246/2001 Sb. - vyhláška o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů

• č. 247/2001 Sb. - vyhláška o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.

• č. 328/2001 Sb. - vyhláška o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.

• č. 380/2002 Sb. - vyhláška k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů

Předpisy upravující poskytování informací veřejnosti:

• č. 2/1993 Sb. - Článek 17 - Listiny základních práv a svobod

• č. 106/1999 Sb. - zákon o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

• č. 101/2000 Sb. - zákon o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

15

Úhrady za poskytování informací

Sazebník úhrad za poskytování informací.pdf

16

Licenční smlouvy

---

17

Výroční zpráva

Výroční zprávy naleznete v rubrice Služby pro veřejnost - Informace podle zákona č. 106/1999 Sb. - Výroční zprávy

Statistické ročenky naleznete v rubrice Informační servis - Statistika