Evakuace

Evakuace v ČR

Evakuace dle české legislativy

Evakuace je činnost, která spočívá v organizovaném a řízeném postupném přesunu osob ze zóny ohrožení na bezpečné místo. V kontextu ochrany obyvatelstva se jedná
o nařízené nebo dobrovolné opuštění nemovitostí, staveb nebo určitého území z důvodu hrozící nebo probíhající mimořádné události či nebezpečí.

Evakuace je mimořádné opatření používané v případech, kdy již nelze účinnou ochranu života a zdraví obyvatel zabezpečit jiným způsobem.

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost.

Evakuace je upravena v několika klíčových právních předpisech:

• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

Neuposlechnout nařízení evakuace vydané příslušnými orgány znamená nesplnění povinnosti uložené fyzickým osobám zákonem č. 239/2000 Sb. i zákonem č. 240/2000 Sb.., za které může být fyzické osobě uložena pokuta až 20.000 Kč.

Kdo může o evakuaci rozhodnout?

O evakuaci je oprávněn rozhodnout:

• velitel zásahu (při provádění záchranných a likvidačních prací),

• zaměstnavatel v rámci své působnosti,

• starosta obce (v rámci území obce),

• starosta obce s rozšířenou působností (v rámci správního obvodu, je-li nutné evakuovat obyvatelstvo z více obcí), převzal-li koordinaci záchranných a likvidačních prací,

• hejtman kraje (je-li nutné evakuovat obyvatelstvo z více správních obvodů obcí s rozšířenou působností), převzal-li koordinaci záchranných a likvidačních prací.