Úloha Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) v územním plánování a stavebním řádu je z hlediska ochrany obyvatelstva definována jako činnost dotčeného orgánu státní správy, který hájí veřejné zájmy v oblasti ochrany obyvatelstva. Tato role je zakotvena v několika právních předpisech, zejména:

• zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (zákon o IZS),
• zákon č. 283/2021 Sb. stavební zákon,
• vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Územní plánování

Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR (MV-GŘ HZS ČR) uplatňuje z hlediska ochrany obyvatelstva stanovisko k:

• územnímu rozvojovému plánu (§ 7 odst. 2 písm. h) zákona o IZS),
• územnímu opatření o stavební uzávěře (§ 7 odst. 2 písm. h) zákona o IZS).

HZS kraje uplatňuje z hlediska ochrany obyvatelstva stanovisko k:

• zásadám územního rozvoje (§ 10 odst. 5 písm. j) zákona o IZS),
• územním plánům (§ 12 odst. 2 písm. i) zákona o IZS),
• regulačním plánům (§ 12 odst. 2 písm. i) zákona o IZS).

HZS krajů se ve věcech územního plánování vyjadřují zejména tam, kde budou uplatňovány požadavky vyplývající z havarijních a krizových plánů k zajištění ochrany obyvatelstva. 

Stavební řád

HZS kraje je dotčeným orgánem v postupech a řízeních podle stavebního zákona z hlediska ochrany obyvatelstva pro stavby kategorie II a III dle vyhlášky č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva (§ 10 odst. 6 zákona o IZS).

Požadavky ochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním dokumentace uvedené v § 10 odst. 7 písm. a) a b) zákona o IZS. Posuzována je tedy:

a) dokumentace

1. pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,
2. pro provádění stavby,
3. pro rámcové povolení,
4. ke změně dokončené stavby,

b) dokumentace nebo jiný podklad ke změně v účelu užívání stavby.

Posuzuje se rozsah a obsah dokumentace stavby, především Souhrnné technické zprávy, kapitoly Ochrana obyvatelstva (kapitola B.9 nebo B.5.6 podle vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb).

Pozn. Podle § 329 stavebního zákona lze k žádosti o povolení stavby nebo rámcové povolení podané do 30. 6. 2027 místo projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci podle předchozích právních předpisů – pak je z hlediska ochrany obyvatelstva posuzována zejména Souhrnná technická zpráva, kapitola Ochrana obyvatelstva (B. 7 podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb).

VÝSLEDEK POSOUZENÍ A LHŮTY

Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že HZS kraje je ve většině případů dotčeným orgánem nejen z hlediska ochrany obyvatelstva, ale i na úseku požární ochrany, vydává v souladu s § 176 odst. 1 stavebního zákona koordinované závazné stanovisko. (Koordinované) závazné stanovisko slouží jako podklad pro rozhodnutí nebo jiné úkony podle stavebního zákona.

Podle § 178 odst. 1 stavebního zákona je povinností dotčeného vydat závazné stanovisko k záměru z hlediska jím chráněných veřejných zájmů orgánu do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem.

V souladu s § 178 odst. 2 stavebního zákona může dotčený orgán tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ.

V souladu s § 178 odst. 3 stavebního zákona nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.

ČINNOST NADŘÍZENÉHO SPRÁVNÍHO ORGÁNU

Odvolání

Pokud se účastník řízení odvolá proti rozhodnutí stavebního úřadu, které vychází ze závazného stanoviska HZS ČR, je HZS ČR vyzván, aby toto stanovisko potvrdil nebo změnil.

Přezkum

V případě přezkumu nadřízený správní orgán přezkoumává, zda bylo závazné stanovisko HZS ČR vydáno v souladu s právními předpisy. Pokud je shledáno, že závazné stanovisko nebylo vydáno v souladu s právními předpisy, zahajuje se přezkumné řízení. V takovém případě je vedeno řízení, na základě kterého je vydáno závazné stanovisko, kterým se ruší nebo mění původně vydané závazné stanovisko. V případě, že je shledáno, že přezkoumávané závazné stanovisko bylo vydáno v souladu s právními předpisy, přezkumné řízení se nezahajuje.

Nadřízeným správním orgánem ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného HZS ČR jako dotčeným orgánem z hlediska ochrany obyvatelstva je:

• Ředitel HZS kraje – pro stavby kategorie II
• MV-GŘ HZS ČR – pro stavby kategorie III

Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ.

Dokumentace pro povolení stavby

B.9 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

      a) způsob zajištění varování a informování obyvatelstva před hrozící nebo nastalou mimořádnou událostí,

      b) způsob zajištění ukrytí obyvatelstva,

      c) způsob zajištění ochrany před nebezpečnými účinky nebezpečných látek u staveb v zónách havarijního plánování,

      d) způsob zajištění ochrany před povodněmi,

      e) způsob zajištění soběstačnosti stavby pro případ výpadku elektrické energie u staveb občanského vybavení,

      f) způsob zajištění ochrany stávajících staveb civilní ochrany v území dotčeném stavbou nebo staveništěm, jejich výčet, umístění a popis možného dotčení jejich funkce a provozuschopnosti.

​Dokumentace pro provádění stavby

B.9 Ochrana obyvatelstva

Stejný obsah jako u Dokumentace pro povolení stavby (viz výše) a k tomu navíc písm. g):

      g) řešení ochrany obyvatelstva z hlediska osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

Dokumentace pro rámcové povolení

B.5.6 Ochrana obyvatelstva

      a) provedení hodnocení stávající infrastruktury s ohledem na provedení evakuace osob a napojení na místa pro provedení dozimetrie a dekontaminace, popřípadě zahrnutí vybudování těchto staveb do souvisejících a podmiňujících investic včetně identifikace jejich věcné a časové vazby na realizaci stavby,

      b) specifikace podmínek, které budou dodrženy v dalších stupních dokumentace pro stavebně-technické řešení zhodnocení komunikací využitelných jako evakuační trasy, včetně evakuačních tras pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace a místa provedení dozimetrie a dekontaminace obyvatelstva a zasahujících osob,

      c) specifikace podmínek, které budou dodrženy v dalších stupních dokumentace pro stavebně-technické zajištění realizace opatření ochrany obyvatelstva v ohrožené oblasti – varování, ukrytí, profylaxe, monitorování (dozimetrie), dekontaminace, evakuace, apod.

      d) specifikace podmínek, které budou dodrženy v dalších stupních dokumentace pro stavebně-technické řešení pro seznamování obyvatelstva s hrozícím nebezpečím a připravovanými opatřeními ochrany obyvatelstva a zahrnutí vybudování systému varování do souvisejících a vyvolaných investic.

V případě nejasností ohledně zpracování kapitoly B. 9 nebo B. 5. 6 Souhrnné technické zprávy doporučujeme se obrátit na příslušníky ochrany obyvatelstva daného HZS kraje.

POMŮCKA PRO PROJEKTANTY Jak zpracovat kapitolu Souhrnné technické zprávy B. 9 Ochrana obyvatelstva je uvedeno v kapitole 3.

Kapitola B.9 Souhrnné technické zprávy musí obsahovat informace o způsobu zajištění ochrany obyvatelstva v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 131/2024 Sb., zejména:

      a) způsob zajištění varování a informování obyvatelstva před hrozící nebo nastalou mimořádnou událostí,

      b) způsob zajištění ukrytí obyvatelstva,

      c) způsob zajištění ochrany před nebezpečnými účinky nebezpečných látek u staveb v zónách havarijního plánování,

      d) způsob zajištění ochrany před povodněmi,

      e) způsob zajištění soběstačnosti stavby pro případ výpadku elektrické energie u staveb občanského vybavení,

      f) způsob zajištění ochrany stávajících staveb civilní ochrany v území dotčeném stavbou nebo staveništěm, jejich výčet, umístění a popis možného dotčení jejich funkce a provozuschopnosti,

      g) řešení ochrany obyvatelstva z hlediska osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace. 

Způsob zajištění varování a informování obyvatelstva

Projektant uvede, jak bude v objektu zajištěno varování a informování osob před hrozící nebo nastalou mimořádnou událostí.

Pokud je na stavbě umístěn koncový prvek jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV), tj. rotační nebo elektronická siréna, je třeba uvést:

• zda bude do funkčnosti tohoto prvku zasahováno,
• zda bude během stavby funkčnost zachována,
• a v případě zásahu způsob, jakým bude funkce prvku nahrazena nebo dočasně přerušena.

Umístění koncových prvků JSVV lze ověřit zde (po levé straně, v záložce seznam vrstev, zaškrtneme ikonu oka u záložky varování, a naopak odškrtneme ikonu oka u záložky ukrytí)

Je doporučeno, aby STAVEBNÍK/ PROJEKTANT posoudil, zda se stavba nachází v zóně slyšitelnosti koncového prvku JSVV.

Možné formulace do dokumentace:

• V objektu dotčeném stavbou se nenachází koncový prvek JSVV.
• V objektu dotčeném stavbou se nachází koncový prvek JSVV, jeho funkčnost bude zachována po celou dobu stavby.
• Funkce koncového prvku JSVV bude během stavby dočasně přerušena nebo omezena – způsob řešení bude projednán s příslušným HZS kraje.
• A zároveň se dotčená stavba ne/nachází v zóně slyšitelnosti koncového prvku JSVV.

Způsob zajištění ukrytí obyvatelstva

Projektant popíše způsob ukrytí osob v dotčeném objektu nebo stavbě. V případě, kdy se ve stavbě nebo jejich pozemcích, nachází úkryt civilní ochrany, je nezbytné na tuto skutečnost upozornit a následně stanovit, zda bude stavebními pracemi do úkrytu zasahováno a jakým způsobem. Totéž platí u úkrytů civilní ochrany v těsné blízkosti stavby. Mapa stálých úkrytů je k dispozici na tomto odkazu. O úmyslu zasahovat do funkčnosti a celistvosti stálého úkrytu na pozemcích stavby musí být informován příslušný HZS kraje (oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení).

Posoudí se, zda stavba obsahuje prostory, které mohou v případě potřeby sloužit jako improvizovaný úkryt (IÚ) podle § 22 odst. 1 vyhlášky č. 380/2002 Sb., o přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Možné formulace do dokumentace:

• Ukrytí obyvatelstva bude zajištěno využitím přirozených ochranných vlastností stavby.
• Stavba je nevhodná pro zřízení improvizovaného úkrytu.
• Stavba je vhodná pro zřízení improvizovaného úkrytu – projektant doplní způsob a parametry zřízení IÚ.
• Ve stavbě nebo na pozemcích stavby se ne/nachází stálý úkryt → STAVEBNÍK/ PROJEKTANT doplní jejich výčet a umístění. V rámci stavby nedojde/může dojít k narušení jeho funkčnosti a celistvosti → STAVEBNÍK/ PROJEKTANT doplní (popis možného dotčení jejich funkce a provozuschopnosti). O této skutečnosti byl informován příslušník oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS kraje.

Ochrana před nebezpečnými účinky nebezpečných látek

Pokud se stavba nachází v zóně havarijního plánování (ZHP) dle zákona č. 224/2015 Sb., resp. dle zákona č. 263/2016 Sb., musí být tato skutečnost uvedena a popsán způsob zajištění ochrany obyvatelstva. Je doporučeno uvádět i skutečnost, že se stavba nachází v zóně ohrožení tzv. podlimitních objektů.

Přehled ZHP je možné ověřit v krajských GIS portálech nebo územně analytických podkladech (doporučujeme navštívit webové stránky příslušného HZS kraje nebo se obrátit přímo na příslušníky oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení daného HZS kraje).

Možné formulace do dokumentace:

• Stavba se nenachází v zóně havarijního plánování (ani v zóně ohrožení).
• Stavba se nachází v zóně havarijního plánování/zóně ohrožení provozu → STAVEBNÍK/ PROJEKTANT doplní název objektu a způsob zajištění ochrany osob (např. uzavření přívodu vzduchu, utěsnění otvorů apod.).

Ochrana před  povodněmi

Pokud se stavba nachází v záplavovém území přirozené (Q100) nebo zvláštní povodně, musí být tato skutečnost uvedena a popsána.

Informace o záplavových územích lze získat např. v mapových portálech krajů, na stránkách správce povodí. Případně se můžete obrátit na příslušníky oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení daného HZS kraje.

Možné formulace do dokumentace:

• Stavba se nenachází v záplavovém území.
• Stavba se nachází v záplavovém území vodního toku → STAVEBNÍK/ PROJEKTANT doplní návrh opatření (např. zvýšení podlaží, evakuační trasy, protipovodňová ochrana).

Soběstačnost stavby při výpadku elektrické energie

U staveb občanského vybavení (např. školy, nemocnice, kulturní objekty, úřady, zařízení sociálních služeb, dopravní uzly) musí projektant uvést způsob zajištění základního provozu při výpadku elektrické energie. Jedná se o zajištění provozu příslušné stavby, nikoliv o zajištění provozu požárně bezpečnostního zařízení.

Možné formulace do dokumentace:

• Stavba není stavbou občanského vybavení.
• Stavba nemá žádný náhradní zdroj elektrické energie.
• Stavba má přípojné místo pro napojení náhradního zdroje → STAVEBNÍK/ PROJEKTANT doplní umístění přípojného místa pro náhradní zdroje elektrické energie vně nebo uvnitř stavby.
• Stavba má vlastní náhradní zdroj elektrické energie → STAVEBNÍK/ PROJEKTANT doplní typ, výkon, dobu provozu a způsob obsluhy.

Ochrana stávajících staveb civilní ochrany

Stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany jsou stavby určené k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů.

Jedná se o:

• stálé úkryty,
• ochranné systémy podzemních dopravních staveb,
• stavby financované s využitím prostředků státního rozpočtu, stavby škol a školských zařízení, ubytovny a stavby pro poskytování zdravotní nebo sociální péče z hlediska jejich využitelnosti jako improvizované úkryty a
• stavby pro průmyslovou výrobu a skladování.

Pokud se ve stavbě, na pozemcích nebo v blízkosti stavby nachází stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, je nutné:

• upozornit na tuto skutečnost,
• popsat možné dotčení funkce, provozuschopnosti a celistvosti úkrytu,
• a v případě zásahu informovat příslušný HZS kraje.

Informace o umístění staveb civilní ochrany lze ověřit např. v mapových portálech krajů, interaktivní mapě HZS ČR. Případně se můžete obrátit na příslušníky oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení daného HZS kraje.

Možné formulace do dokumentace:

• Stavba není stavbou civilní ochrany a není financována s využitím prostředků státního rozpočtu.
• Stavba je stavbou civilní ochrany:
  • Ve stavbě se nachází stálý úkryt civilní ochrany.
  • Ve stavbě se nachází ochranný systém podzemních dopravních staveb.
  • Stavba je financována s využitím prostředků státního rozpočtu. STAVEBNÍK/PROJEKTANT posoudil vhodnost stavby pro využití k ochraně obyvatelstva a vyhodnotil stavbu jako nevhodnou pro vybudování improvizovaného úkrytu → STAVEBNÍK/PROJEKTANT doplní důvod pro nevhodnost stavby pro vybudování improvizovaného úkrytu (př. nepodsklepený objekt).
  • Stavba je financována s využitím prostředků státního rozpočtu. Stavebník/projektant posoudil vhodnost stavby pro využití k ochraně obyvatelstva a vyhodnotil stavbu jako vhodnou pro vybudování improvizovaného úkrytu, protože se ve stavbě nachází podzemní podlaží → STAVEBNÍK/PROJEKTANT doplní celkovou podlahovou plochu podzemních podlaží.

Ochrana osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace

(pouze pro dokumentaci podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 131/2024 Sb.)

Projektant uvede, zda se ve stavbě předpokládá pohyb osob se zdravotním postižením či omezenou schopností pohybu nebo orientace a jak bude zajištěna jejich ochrana při mimořádné události.

Možné formulace do dokumentace:

• Ve stavbě se nepředpokládá přítomnost osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
• Ve stavbě se předpokládá přítomnost osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace → STAVEBNÍK/PROJEKTANT doplní způsob zajištění jejich ochrany (např. bezbariérový přístup, vizuální signalizace, evakuační výtahy).