Činnost oddělení
Stavební prevence je nedílnou součástí požární prevence, která je podstatou státního požárního dozoru, jakožto výkonného aparátu státu v oblasti zajišťování a prosazování zásad požární bezpečnosti staveb, udržitelné výstavby nových staveb a usměrňování pravidel
u změn staveb stávajících. Základními pilíři požární prevence jsou pak stavební prevence, kontrolní činnost a zjišťování příčin vzniku požáru, přičemž tyto tři oblasti tvoří komplexní systém dozorující celé životní období stavebních objektů. Zmapování a vyhodnocení všech etap výskytu stavby je klíčem k pochopení a přenosu tzv. dobré praxe z reálného chování dané stavby při požáru do principů a požadavků na zajištění dostatečné míry požární ochrany.
Obrázek č. 1: Schématické zobrazení kooperace v oblasti požární prevence
Pracoviště stavební prevence se prioritně zabývá posuzováním požární bezpečnosti staveb v rámci jejich funkčního životního cyklu od návrhu až po jejich užívání. Posuzování dokumentace stavby se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení, které je nedílnou součástí projektové dokumentace stavby 1).
Předmětná dokumentace stavby je předkládána v režimech podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že Hasičský záchranný sbor kraje
ji posuzuje v rozsahu stanoveném zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“):
1) dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací, včetně změn této dokumentace,
2) dokumentace pro provádění stavby,
3) dokumentace pro rámcové povolení,
4) dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
5) dokumentace ke změně dokončené stavby.
Obrázek č. 2: Schematická působnost stavební prevence
Hasičský záchranný sbor je zmocněn zákonem o požární ochraně k výkonu státního požárního dozoru pouze u staveb kategorie II a III definovaných vyhláškou č. 460/2021 Sb. o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů, tedy u staveb představujících vyšší a vysoké požární nebezpečí. U staveb kategorie 0 a I se státní požární dozor nevykonává, tyto stavby představují mírné či zanedbatelné požární nebezpečí. Výsledkem posouzení podkladů je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany. Toto stanovisko je podkladem pro řízení podle stavebního zákona.
Pro vydání kladného stanoviska je nezbytné, aby stavba vyhověla požadavkům závazné legislativy a normotvorby v oblasti požární ochrany 2). Stavby musí být navrženy a zrealizovány tak, aby se v rámci jejich užívání minimalizovali rizika vzniku požáru a jeho případných následků. Stavba tedy musí být v souladu se zásadami požární prevence provedena tak, aby v případě požáru:
byla umožněna efektivní a bezpečná evakuace přítomných osob,
byl umožněn účinný zásah jednotek požární ochrany,
její nosné a požárně dělící konstrukce po stanovenou dobu odolávaly jeho účinkům,
bylo omezeno či vhodně usměrněno šíření ohně a kouře uvnitř i vně stavby,
bylo bráněno jeho šíření na sousední zástavbu.
Uvádění stavby do užívání je pak založeno na ověřování, zda byly při realizaci stavby dodrženy podmínky požární bezpečnosti vyplývající ze schváleného požárně bezpečnostního řešení, popřípadě dalších nezbytných podkladů, a to včetně podmínek vyplívajících z vydaných stanovisek. Ověřování je realizováno formou předložení příslušné dokladové části a fyzické prohlídky v místě posuzované stavby založené na principu porovnávání a prokazování navrženého stavu s reálným vyhotovením daného stavebního záměru. Ověřování může být provedeno pouze u staveb, které jsou předmětem výkonu státního požárního dozoru, tj. u staveb kategorie II a III.
Pozn.:
1) Toto tvrzení platí pro stavby kategorie I, II a III dle vyhlášky č. 460/2021 Sb. o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů.
2) Podrobnější požadavky jsou řešeny v kapitole Požárně bezpečnostní řešení.