Co je to riziko?

Z pohledu bezpečnosti a ochrany obyvatelstva se rizikem rozumí možnost, že s určitou pravděpodobností vznikne událost, kterou považujeme za nežádoucí. Míra rizika je proto stanovována jako součin pravděpodobnosti vzniku určité události a jejích možných škod (dopadů na obyvatelstvo, majetek, životní prostředí atd.).

Jelikož riziko je vždy vztaženo ke konkrétní události / hrozbě / nebezpečí, je možné tyto pojmy v určitých případech zaměňovat. Důležité je vnímat rozdíl, že zatímco hrozbou / nebezpečím se rozumí pouze samotný fenomén nebo jev, pojem riziko zahrnuje i jeho potenciální následky.

Přírodní rizika

Přírodními riziky označujeme živelní pohromy (přírodní mimořádné události) a mimořádné události způsobené biosférou. Mezi přírodní rizika patří povodně, zvláštní povodně (nehody na vodních dílech), lesní požáry, epidemie, epizootie (nákazy zvířat), vysoce nebezpečné nákazy (např. antrax - plicní forma, mor -  plicní forma, variola, hemoragické horečky, tularémie - plicní forma, brucelóza, břišní tyfus, cholera, otrava botulotoxinem), zemětřesení, klimaticky podmíněné stavy jako jsou sněhové kalamity, větrné bouře, dlouhotrvající sucho a další.

Rizika podmíněná meteorologickou situací lze v krátkodobém horizontu předpovídat. K tomu slouží systém výstražných informací, který v rámci České republiky zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Aktuálně vydané výstrahy naleznete přímo na webových stránkách ČHMÚ. Na úrovni celé Evropy funguje obdobně systém meteoalarm.

Antropogenní rizika

Jedná se zejména o technické a technologické havárie a nehody. Nejzávažnějšími v této kategorii jsou hromadné nehody v dopravě, úniky nebezpečných chemických látek, požáry, úniky radioaktivních látek, narušení dodávek pitné vody, plynu, energií atd..

Další rizika

V kategorii dalších rizik jsou popsána rizika, která nepatří mezi přírodní ani antropogenní. Jedná se především o terorismus a diverzní činnost, organizovaný zločin, migrační vlny, rizika spojená s výškovými budovami a podzemními stavbami, skládkami nebezpečných odpadů, rizika z rozvojových nebo útlumových ekonomických programů a rizika vyplývající z kulturních a historických podmínek.

Hodnocení rizik

V roce 2016 byla v České republice pro potřeby havarijního a krizového plánování zpracována analýza rizik na základě nově vytvořeného metodického postupu. Rizika byla hodnocena na úrovni státu, krajů, ORP a v Libereckém kraji až na úrovni obcí. Metodika zohledňuje u každé hrozby pravděpodobnost jejího vzniku i případné dopady na životy, zdraví, majetek či životní prostředí. Z tohoto pohledu jsou nejzávažnějšími riziky v Libereckém kraji přirozená povodeň, epidemie, zvláštní povodeň, přívalová povodeň, narušení dodávek pitné vody a narušení dodávek elektrické energie. V roce 2020 byla provedena revize analýzy, přičemž jako největší riziko byla vyhodnocena epidemie. Další hlavní rizika zůstala beze změny.

Mapa rizik v Libereckém kraji

Hodnocení rizik je prováděno pro každou obec Libereckého kraje. Výsledky jsou přehledně prezentovány v samostatné mapové aplikaci.

Povodně v Libereckém kraji

V srpnu 2010 zasáhla Liberecký kraj velká povodeň, při které přišlo o život 5 lidí, bylo evakuováno cca 2000 domácností a celkové škody dosáhly 8 miliard Kč. Přestože od té doby byla provedena řada opatření ke snížení rizika, zůstávají přirozené povodně jednou z hlavních hrozeb.

Pro většinu hlavních vodních toků jsou stanovena záplavová území a to obvykle ve třech scénářích (pětiletá, dvacetiletá a stoletá voda). Mapu záplavových území v Libereckém kraji najdete na povodňovém portálu Libereckého kraje.

V rámci portálu je k dispozici také mapa monitorující aktuální stav hladin na všech hlásných profilech vodních toků na území Libereckého kraje.

Podrobnější informace o tom, jak se připravit na povodně, co dělat během nich a jak postupovat po jejich skončení, najdete na stránkách Asistenčního centra pomoci. 

Rizikové subjekty v Libereckém kraji

Provozovatelé, kteří nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky jsou podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, zařazení do skupin A, B nebo nezařazeni. 

• Nezařazené podniky zpracovávají protokolární záznam o nezařazení objektu.
• Provozovatelé zařazeni dle výše uvedeného zákona do skupiny A zpracovávají návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A, bezpečnostní program prevence závažných havárií a plán fyzické ochrany. Jsou kontrolováni nejméně jednou za 3 roky.
• Provozovatelé skupiny B zpracovávají návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B, bezpečnostní zprávu (včetně bezpečnostního programu prevence závažných havárií), vnitřní havarijní plán, podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu a plán fyzické ochrany. Jsou kontrolováni každoročně.

Na území Libereckého kraje se nachází 5 provozovatelů zařazených do skupiny A a 2 provozovatelé zařazení do skupiny B.

Provozovatelé zařazení do skupiny A

Fehrer Bohemia s. r. o.,Česká Lípa
Čerpací stanice a sklad LPG Dansgas s. r. o.,Žandov
Monroe Czechia s. r. o., Hodkovice nad Mohelkou
TEMPERATIOR s. r. o., Liberec
Stálá trhací jáma, Ralsko

Provozovatelé zařazení do skupiny B

Diamo, s. p., Stráž pod Ralskem   informační leták Diamo,s.p.
STV Group a. s., Hajniště   informační leták STV Group,a.s.

Výčet všech zařízení evidovaných krajským úřadem Libereckého kraje můžete najít v aplikaci NASYP, a to v seznamu rizikových zařízení s nebezpečnými látkami v Libereckém kraji včetně mapy.