Požáry z loňských Vánoc v kraji hovoří jasně – prskavky na vánoční stromek nepatří
Škody za miliony korun a tři zraněné osoby. Takovou daň si vloni o Vánocích v Libereckém kraji vyžádaly požáry vánočních stromků. Jak ukázalo následné zjišťování příčin vzniku požárů, způsobila je zábavní pyrotechnika, v obou případech se jednalo o prskavky. Profesionální hasiči Libereckého kraje v návaznosti na případy z minulých Vánoc apelují na veřejnost, aby lidé doma o nejkrásnějších svátcích v roce byli velmi opatrní a zvážili nutnost použití této pyrotechniky a její umisťování přímo na vánočním stromku.
Připomeňme nejprve dva klíčové zásahy loňského Štědrého večera. V obou dvou případech se jednalo o požár vánočního stromku a jak se později ukázalo, oba dva spojuje i stejná příčina vzniku požáru, a to manipulace s otevřeným ohněm v souvislosti se zapálením prskavky zavěšené na vánočním stromku. Sedm minut po 19. hodině hasiči na Semilsku vyjížděli do Lomnice nad Popelkou, kde se požár vánočního stromku rozšířil na celou obytnou místnost a způsobil škodu vyčíslenou na milion korun. Při mimořádné události se zranily (nadýchaly zplodinami hoření) tři osoby a nepřežily ji dvě kočky domácí. Na místě zasahovalo pět hasičských jednotek.
Krátce po půl osmé večerní spěchali hasiči z Českolipska do Nového Boru. Požár vánočního stromku se rozšířil na obývací pokoj a část kuchyně. Škoda, kterou plameny způsobily, se vyšplhala na zhruba 900 tisíc korun. Před příjezdem jednotek dům opustilo 7 osob. V tomto případě se požár obešel bez zranění.
Pokud bychom u obou dvou zmíněných mimořádných událostí sečetli výši hodnot, které hasiči svým rychlým a profesionálním zásahem uchránili, dostali bychom se na celkem zhruba 13 milionů korun.
Bohužel, v obou případech se pravděpodobně jednalo o „tu“ vánoční prskavku, která byla součástí vyvrcholení atmosféry Štědrého večera těsně před slavnostním rozdáváním vánočních dárků. Celkový synergický negativní dopad požáru, převážně na zúčastněné děti, není třeba akcentovat.
Pozor na vyschlé stromky. Jedle a smrčky vysychají rychleji
Stačí velmi krátký kontakt samotného stromku nebo jeho hořlavé výzdoby s hořící prskavkou a během několika vteřin se pohádkový Štědrý večer může proměnit v horor.
Velmi rychle požárem vzplane stromek, který je vysušený, tedy je už nějakou dobu výzdobou domácnosti a bez zdroje vody. Například takový, který zdobí místnost už tři týdny, je dostatečně vysušen, aby jej během několika sekund zachvátily plameny. „Na rychlost vysychání má vliv také hustota dřeva, například jedle a smrk mají relativně nízkou hustotu a vysychají rychleji,“ vysvětluje kpt. Roman Kupec, vyšetřovatel příčin požárů HZS Libereckého kraje. „Po zhruba třech týdnech ve vytápěné místnosti je jedle dostatečně vyschlá, aby hořící prskavka, nebo jiný iniciátor v podobě otevřeného ohně, ať už zápalka, plamen zapalovače použitý při zapálení prskavky či tradiční svíčka, zapálil suché jehličí a další hořlavý materiál na vánočním stromečku,“ doplňuje Roman Kupec.
Prskavky? Kouzelnou atmosféru jen s dodržením návodu výrobce!
„Prskavka samotná je nosný drát obalený pyrotechnickou složí. Během jejího hoření dochází k chemické reakci, během které vznikají a opadávají drobné hořící částečky a vzniká známý vizuální dojem,“ popisuje Roman Kupec a dodává: „Zapálená prskavka dosahuje v místě probíhající chemické reakce (hoření) vysoké teploty okolo 1000 a 1100 stupňů Celsia. Teplota zapálení dřeva obecně se pohybuje okolo 250-350 stupňů Celsia. Za určitých okolností, jako je například krátká vzdálenost od hořlavého materiálu nebo samotné odpadávající hořící částečky má tedy většina prskavek jednoznačně schopnost iniciovat požár vánočního stromku.“
Když si lidé o Vánocích zapalují prskavky ve svých domácnostech, aby si vytvořili kouzelnou atmosféru, je nutné dodržet všeobecný návod k jejich použití, který udává, že používat se smí pouze nad povrchem, který není hořlavý. V opačném případě nejen, že porušují svým počínáním a nedodržením návodu zákon o požární ochraně, ale také zcela zbytečně riskují.
Ve všeobecném návodě k použití prskavek je uvedeno: „prskavku uchopte či upevněte svisle dolů za volný konec drátu. Používejte jen nad nehořlavým povrchem. Zapalte opačný konec prskavky. Použitá prskavka je horká, před uložením do komunálního odpadu je nutné ji zchladit (namočení do nádoby s vodou, zapíchnutí do sněhu). Prskavky (bez dozoru dospělých) nepatří do rukou dětem, které nedosáhly minimální věkové hranice 15 let.“
Pokud si doma prskavku zapálíte a způsobíte požár tím, že jste nepostupovali v souladu s návodem k použití, pravděpodobně jste porušili základní povinnosti fyzických osob stanovených zákonem o požární ochraně. Ten v paragrafu sedmnáct říká, že: „Fyzická osoba je povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru a je povinna dodržovat podmínky, nebo návody vztahující se k bezpečnosti výrobků nebo činností.“
Profesionální hasiči Libereckého kraje přejí klidné a hlavně bezpečné Vánoce.
por. J. Benešová, tisková mluvčí