Ministr vnitra Vít Rakušan popsal zásah hasičů u požáru vlaku s benzenem
14. 5. 2025 (KO) - Zveřejňujeme odpověď ministra vnitra Víta Rakušana na písemnou interpelaci ze dne 15. dubna 2025 ve věci: „Hašení požáru vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou.“
Vážený pane poslanče, zásah u mimořádné události stále probíhá a v současné době je stále šetřen orgány činnými v trestním řízení. V odpovědích na jednotlivé dotazy byla zohledněna skutečnost probíhajícího šetření a fakt, že výsledky některých analýz nejsou dosud k dispozici. Z pohledu Ministerstva vnitra a Hasičského záchranného sboru České republiky nemáme jakýkoliv zájem cokoliv zamlčovat. Na jednání 54. schůze Výboru pro bezpečnost, který se konal ve čtvrtek 3. dubna 2025 jsme navrhli poskytnout členům výboru informaci k předmětnému zásahu, ale ze strany členů toto bylo odmítnuto. Níže Vám na jednotlivé otázky sděluji následující:
Kdo a jakým způsobem provádí vyšetření správného postupu hasičů při hašení požáru u Hustopečí nad Bečvou?
Generální ředitel hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“) nařídil provedení mimořádné kontroly u Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje (dále jen „HZS Olomouckého kraje“) s cílem prověřit postup velitele zásahu a jednotek požární ochrany při zásahu u požáru vlaku přepravujícího benzen u Hustopečí nad Bečvou dne 28.2.2025. Je to skutečnost, která se zpravidla realizuje po všech mimořádných událostech zvláštního rozsahu.
Kontrolu vykoná kontrolní skupina Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR (dále jen MV-GŘ HZS ČR“) pod vedením genmjr. Ing. Petra Ošlejška, Ph.D., náměstka generálního ředitele pro IZS a operačního řízení.
Mimo tuto kontrolu byl o posouzení postupu zásahu a zhodnocení možných rizik požádán i prof.RNDr. Pavel Danihelka, CSc., který je uznávaným odborníkem v oblasti analýzy rizik a dopadu mimořádných událostí na životní prostředí. Výsledek posouzení bude zveřejněn v odborném časopise požární ochrany a IZS „112“ v květnu 2025. Pro dopřesněni přikládám textovou verzi článku v příloze této odpovědi.
Kdy budou výsledky tohoto šetření k dispozici?
Výsledky kontroly HZS Olomouckého kraje mají být předloženy generálnímu řediteli HZS ČR do 31.7.2025.
Kdo byl velitelem zásahu u výše zmíněného požáru?
Prvním velitelem zásahu byl velitel první jednotky, která se dostavila na místo, a to jednotky sboru dobrovolných hasičů Hustopeče nad Bečvou (11.47 hod). Po příjezdu první profesionální jednotky, byl velitelem zásahu velitel družstva hasičské stanice Hranice (11.57 hod). Poté, co se dostavil na místo řídící důstojník územního oboru Přerov, převzal velení u zásahu (12.42 hod). Krajský ředitel brigádní generál Ing. Karel Kolářík převzal velení u zásahu v 13.09 hod. V rámci střídání sil a prostředků u zásahu docházelo později i k dalšímu střídání velitelů zásahu.
Je pravda, že byl v místě požáru přítomen i generální ředitel hasičů Vladimír Vlček? Jaká byla jeho role na místě? Dával k hašení požáru na místě nějaké pokyny?
Ano, na místě zásahu byl přítomen i genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, generální ředitel HZS ČR, v době jeho příjezdu již byl velitelem zásahu brig.gen. Ing. Karel Kolářík. Důvody přítomnosti generálního ředitele na místě zásahu byly především rozsah mimořádné události a zajištění dostatečných sil a prostředků pro provedení záchranných prací. V souladu s právními předpisy a vnitřními pokyny má generální ředitel HZS ČR tzv. velitelskou pravomoc, tedy může převzít řízení zásahu nebo může určit odlišně velitele zásahu, jestliže hasební a záchranné práce neprobíhají podle stanovených postupů a pravidel. Generální ředitel se na místě seznámil s rozsahem mimořádné událostí, stanovení priorit vedení zásahu, jejímiž byly záchrana životů a zdraví osob, zvířat, majetku a ochrana životního prostředí. Generální ředitel rovněž zhodnotil množství sil a prostředků na místě zásahu a opatření směrem k okolí, zejména ochraně obyvatelstva. Generální ředitel se seznámil s postupem zásahu a s velitelem zásahu diskutoval postup vedení zásahu. Generální ředitel neshledal důvody pro převzetí řízení zásahu nebo změnu velitele zásahu.
Požár vlaku s benzenem probíhal v otevřené krajině, kde vzhledem ke vzdálenostem nehrozilo riziko reálného rozšíření požáru mimo poškozené vagony. Prováděli hasiči aktivní hašení požáru?
Na místě zásahu působilo několik bezprostředních rizik, které velitel zásahu zvažoval a vyhodnocoval jejich možné dopady.
Primárně se jednalo o tato rizika:
- Exploze pěti vagonů, z nichž tři hořely a byly vykolejené, a dále byly vystaveny bezprostřednímu působení požáru. Obrovské působení tepla na dva nezasažené vagony, jakož i na tři již hořící, mohl způsobit zahřívání látky ve vagonech, zrychlení odparu a nárůst tlaku v nádržích, což by mohlo mít za následek jejich destrukci, rozšíření požáru s dalším masivním únikem benzenu, který by začal okamžitě hořet. Mohlo by tedy dojít až k explozivnímu hoření, vzniku tlakové vlny a bezprostřednímu ohrožení hasičů na místě zásahu s možným přesahem až na okolní zástavbu. Proto byly použity proudy vody pro ochlazování požárem ohrožených vagonů. Později se podařilo dva vagony, které nebyly vykolejeny, odtlačit, což ale nebylo možné u vykolejených vagonů, takže muselo probíhat jejich ochlazování až do doby, než se snížila intenzita hoření, potažmo vývin působícího tepla. Proto byly také nasazeny kompaktní proudy vody na ochlazování vagónů.
- Působení tepla na zasahující hasiče a zásahovou techniku. Pro omezení působení tepla na okolí byly nasazeny roztříštěné a clonové vodní proudy pro ochlazování okolního prostředí.
- Vývin toxických zplodin hoření a odpar benzenu. Přestože se jednalo o požár na venkovním prostranství, bylo odhořívání řízeno množstvím vzduchu, které se dostávalo do reakce hoření. Je nutné si uvědomit, že během několika málo sekund došlo k úniku téměř veškerého obsahu z havarovaných 12 cisteren, tento benzen začal jednak masívně hořet na povrchu (za omezeného přístupu vzduchu do prostoru hoření na ploše cca 3.400m2) a jednak se současně začal vsakovat do podloží - odhad firmy Dekonta, která provádí dekontaminaci na místě, je 350tun, a část benzenu se i odpařila do ovzduší z důvodu vysoké teploty a zmíněného nedostatku kyslíku v prostoru hoření (typický jev při odhořívání z povrchu hořlavých kapalin). Dokladem toho, že se jednalo o nedokonalé hoření je typické pulzování při vývinu kouře, které tvoří „pulzující oblaka kouře“. Zplodiny hoření obsahoval jednak produkty hoření ve formě plynné (oxid uhelnatý, oxid dusíku, ale také polyaromatické uhlovodíky (PAU, PAH)), tak produkty hoření ve formě pevných částí (saze) s obsahem polyaromatických uhlovodíků. Polyaromatické uhlovodíky mají, vzhledem ke své strukturní podobnosti, velkou afinitu k částicím sazí a tak se na ně usazují. Bylo nebezpečí, že se tyto produkty dostanou do obydlených oblastí a případně pevné částice (saze) kontaminují okolní zemědělskou půdu. Proto bylo přistoupeno ke srážení sazí a produktu hoření, tak aby se rozmezil jejich rozptyl, a to cestou roztříštěných proudů, a také prostřednictvím tzv. bambivaku z vrtulníku. Vlivem postupného otevření bambivaku během průletu nad místem požáru dochází k tomu že voda z bambivaku se roztříští kapky, které mohou omezit rozptyl toxického kouře do okolí.
- Dalším rizikem byl průnik benzenu do půdy, případně přilehlé vodní laguny. Pokud by byla pro hašení masivně použita pěna, která obsahuje tenzidy, které snižují povrchové napětí, došlo by k mnohem větší kontaminaci půdy a podloží, než pokud je použita pouze vody. Roztok vody s pěnidlem (tenzidem) způsobuje větší rozpustnost benzenu a vytváří emulzi, které se dostává do půdy a tam setrvává, oproti situaci, kdy není použit tenzid a dochází k oddělení fáze benzenu od vody.
Jak bylo uvedeno výše, požár benzenu vyvolává celou sérii nebezpečí: akutní toxicitu, karcinogenitu, škodlivost pro životní prostředí, tepelné účinky, kontaminaci půdy a vody, kontaminaci ovzduší částicemi samotnými a PAU na nich, nebezpečí výbuchu, nebezpečí tekoucího hořícího benzenu. Navíc situace v Hustopečích byla komplikována dvěma faktory:
- na rozdíl od požárů v průmyslových objektech, zcela chyběly zpevněné plochy, záchytné a havarijní jímky, kanalizace a také předpřipravený havarijní plán,
- s požárem takovéhoto rozsahu specifické hořlavé a toxické látky – benzenu – nebyly zkušenosti ani na globální úrovni, a tedy už vůbec ne v našich národních podmínkách. Zasahující jednotky tak měly omezený přístup k detailním informacím a některé z nich jim ani nemohly být v dostupném čase k dispozici.
Tak jak bylo podrobně uvedeno výše, hasiči neprováděli aktivní hašení, pouze eliminovali rizika, tak aby nedošlo k eskalaci situace zejména směrem k ochraně zdraví a života osob.
Škoda způsobená na železniční infrastruktuře a vagonech je 125 milionů Kč. Naproti tomu škoda způsobená sekundární ekologickou katastrofou v důsledku použití velkého množství hasební vody je nepoměrně větší (nyní odhadována na 765 mil. Kč). Jakým způsobem zasahující hasiči zohledňovali fakt, že použitím velkého množství vody automaticky zvyšují ekologickou škodu napáchanou na okolní přírodě?
Zásah v místě mimořádné události stále probíhá a v současné době se soustřeďuje na omezení dopadu na životní prostředí. HZS ČR není známa škoda na životním prostředí ve zmiňované výši. Díky včasném a účinnému zásahu, a i přes bezprecedentní rozsah mimořádné událostí nedošlo ke ztrátám na životech obyvatel nebo zasahujících hasičů, v souvislosti se zásahem není evidováno ani žádné zranění civilních osob. Během zásahu probíhala detekce nebezpečných látek v ovzduší a nebylo zjištěno, že by v obydlených oblastech došlo k překročení limitů toxických látek v ovzduší. Díky aktivnímu zásahu pro ochranu životního prostředí je do dvou měsíců od havárie hodnota benzenu v přilehlém jezeře dosahuje zlomků hygienických limitů. Bylo prokázáno, že ve vzorcích masa ryb odlovených v jezeře po 2 měsících nebyly nalezeny stopy benzenu. Právě díky efektivnímu zásahu hasičů se podařilo eliminovat dopad na životy osob, zdraví, majetek a životní prostředí. Je nutno zdůraznit, že hasičům se efektivním zásahem následně podařilo ochránit a odčerpat celkem 325t benzenu z celkového počtu 1.024 t, které vezl dotčený vlak. Musíme tedy odmítnout konstatování, že by hasiči automaticky zvýšili ekologickou škodu.
Velmi výrazná byla i kritika v souvislosti s nasazením vrtulníku, který hasil pomocí vody z bambi vaku. Podle ní není možné pomocí vrtulníku provádět cílené hašení, a právě tento krok ukazuje, že bylo prováděno hašení zbytečně velkým množstvím vody?
Vrtulník byl primárně nasazen na monitoring situace, a později i na aplikaci vody do prostoru požáru s cílem omezení zóny ohrožení. Cílem nasazení vrtulníku bylo shozem vody z „bambivaku“ vrtulníku za letu vytvořit roztříštěnou vrstvu vody, která měla srazit saze ve vznosu a zplodiny hoření takovým způsobem, aby se omezil jejich rozptyl do okolí. Bez nasazení vrtulníku a vytvoření vrstvy roztříštěné vody nad prostorem hoření by mohlo dojít k většímu rozptylu sazí a toxických látek.
Kdo povolání vrtulníku na místo hašení nařídil?
Povolání vrtulníku Letecké služby Policie ČR na místo zásahu na požadavek velitele zásahu zajistilo Národní operační a informační středisko HZS.
MgA. Klára Ochmanová
tisková mluvčí
MV – generální ředitelství HZS ČR
Mobil: 775 474 763
e-mail: grh.media@hzscr.cz