V souladu s § 26 odst. 2 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, (dále jen „zákon o požární ochraně“) ve znění pozdějších předpisů je Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany a v tomto oboru také vykonává státní požární dozor.

Ve vazbě na nový zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, vstoupila v účinnost také novela zákona o požární ochraně, která, kromě jiného, upravuje výkon státního požárního dozoru v oblasti posuzování projektové dokumentace. Dále zákon o požární ochraně upravuje kategorizaci staveb z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva, povinnost vybavit zařízení sociálních služeb elektrickou požární signalizací, případně zařízením autonomní detekce a signalizace, a to s ohledem na ubytovací kapacitu tohoto zařízení.

Státní požární dozor se dle § 31 písm. b) zákona o požární ochraně vykonává posuzováním:

1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,

2. dokumentace pro provádění stavby,

3. dokumentace pro rámcové povolení,

4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,

5. dokumentace ke změně dokončené stavby. 

Posouzení se provede v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor.

Kategorizace staveb z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva

Kategorizace staveb z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva má značné dopady jak do oblasti zpracovávání požárně bezpečnostních řešení, tak i do oblasti výkonu státního požárního dozoru ze strany Hasičského záchranného sboru ČR. Zásadním způsobem byl změněn rozsah staveb, které podléhají výkonu státního požárního dozoru v oblasti stavební prevence. Stavby jsou členěny do čtyř kategorií – 0, I, II a III (blíže viz níže). U každé z těchto kategorií jsou stanoveny požadavky a oprávnění s ohledem na obsah projektové dokumentace. Zmíněná oprávnění se vztahují nejen ke zpracování požárně bezpečnostního řešení (PBŘ), ale také k výkonu státního požárního dozoru (SPD).

Kategorie staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva:

• stavby kategorie 0, nepředstavující zvláštní nebezpečí – pro tyto stavby není povinnost zpracovat PBŘ a ani nepodléhají výkonu SPD,
• stavby kategorie I, představující mírné nebezpečí – pro tyto stavby se zpracovává PBŘ ale nepodléhají výkonu SPD,
• stavby kategorie II, představující vyšší nebezpečí – zpracovává se PBŘ a stavby podléhají výkonu SPD,
• stavby kategorie III, představující vysoké nebezpečí – zpracovává se PBŘ a stavby podléhají výkonu SPD.

V souborech ke stažení naleznete:

• vyhlášku č. 460/2021 Sb. O kategorizaci staveb

Dále platí, že:

- státní požární dozor se vykonává též ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace, včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek.

- podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci předkládá orgánu vykonávajícímu státní požární dozor stavebník nebo stavební úřad elektronicky.

- výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.

Vzory žádostí o stanovisko k projektové dokumentaci a k užívání stavby je možné ke stažení zde.

Stavební prevence v rámci HZS Kraje Vysočina je prováděna příslušníky pracoviště stavební prevence, KČ a ZPP na krajském ředitelství a dále pak příslušníky jednotlivých územních odborů zařazenými na pracovišti prevence, OOB a KŘ.

Obsah a rozsah požárně bezpečnostního řešení

(§ 41 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) ve znění  vyhlášky č.  221/2014 Sb.) 

Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují:

• návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby. Přitom se vychází z výšky stavby, stavebních konstrukcí, umístění stavby z hlediska předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, údajů o navržené technologii a používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látkách,
• řešení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku, zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky,
• předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
• zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, popřípadě vyjádření potřeby zřízení jednotky požární ochrany podniku nebo požární hlídky,
• grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, připojení k sítím technického vybavení apod.

(§ 41 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární  bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) ve znění  vyhlášky č. 221/2014 Sb.)

Požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument, který je nedílnou součástí dokumentace nebo projektové dokumentace, obsahuje:

• seznam použitých podkladů pro zpracování,
• stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,
• rozdělení stavby do požárních úseků,
• stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků,
• zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti,
• zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.),
• zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení,
• stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům,
• určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku,
• vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku,
• stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky,
• zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti,
• stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
• posouzení   požadavků   na zabezpečení stavby  požárně  bezpečnostními  zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do   stavby (dále jen "návrh"); návrh vždy obsahuje:
   1. způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě vzájemných vazeb,
   2. vymezení chráněných prostor,
   3. určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
   4. stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.,
   5. výpočtovou část,
   6. stanovení požadavků na obsah prováděcí dokumentace,
• rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a   tabulek,  včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.

Výkresy požární bezpečnosti

Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních požadavků (ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví - Výkresy požární bezpečnosti staveb).

Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují: 

• grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnosti,
• požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů,
• vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry,
• schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními,
• zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrní místa),
• umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie,
• způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek a tabulek,

vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest.

V roce 2023 bylo uvedeno do užívání mnoho významných stavebních objektů, na jejichž kontrolních prohlídkách jsme se v rámci státního požárního dozoru podíleli. Z mnoha lze zejména uvést například tyto stavební akce:

• Nemocnice Pelhřimov - přístavba magnetické rezonance včetně stavebních úprav stávajícího pavilonu
• Nemocnice Nové Město na Moravě - stavební úpravy ODN 2,3
• SPŠ a SOU Pelhřimov, budova "A" Křemešnická - úspora energií
• Galerie Stará prelatura, barokní objekt čp. 55, pč. 89/4 a 89/5 k.ú. Želiv
• Obchodní centrum Smila Osovského, Třebíč
• Farma Pozďátky – chov koní
• Rekonstrukce a nástavba Janova mlýnu v Třebíči
• Modernizace střediska ZERAS, Radostín nad Oslavou
• Provozní areál REATER, Ruda
• Továrna Vír – rekonstrukce bývalého průmyslového objektu
• Lůžkový hospic „Mezi stromy“, Havlíčkův Brod
• Novostavba obchodního centra, STŘÍBRNÝ DVŮR, Havlíčkův Brod
• B:PARK KYJOVSKÁ Havlíčkův Brod – výrobní hala B
• Výukový bazén Vodní ráj Jihlava
• Obnova domu Masarykovo náměstí 636/21, Jihlava – Stříbrný dům
• Přístavba Lycea - Škola Meruzalka v Polné

V rámci celého Kraje Vysočina na úseku stavební prevence bylo v roce 2024

• vydáno celkem 1045 závazných stanovisek k projektovým dokumentacím staveb
• vydáno celkem 586 závazných stanoviska k užívání stavby, přičemž byly zajištěny účasti na kontrolních prohlídkách staveb před uvedením stavby do užívání

V roce 2024 bylo z úrovně krajského ředitelství na území Kraje Vysočina posouzeno celkem 29 projektových dokumentací budov kategorie III. Celkem bylo vydáno 9 závazných stanovisek k užívání stavby. U těchto objektů byla provedena kontrolní prohlídka za účelem jejich uvedení do užívání.