Systém krizového řízení
- Systém krizového řízení
- Bezpečnostní rady a krizové štáby
Systém krizového řízení
Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s:
- přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo
- ochranou kritické infrastruktury.
Orgány krizového řízení jsou:
- vláda,
- ministerstva a jiné ústřední správní úřady,
- Česká národní banka,
- orgány kraje a další orgány s působností na území kraje,
- orgány obce s rozšířenou působnosti (dále jen „ORP“),
- orgány obce.
Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra.
Bezpečnostní rady a krizové štáby
Bezpečnostní rada státu (dále jen „BRS“) je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. Je zřízena čl. 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. BRS v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti ČR. Tvoří ji předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády.
V rámci BRS působní čtyři stálé pracovní výbory:
- Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky (v gesci ministra zahraničních věcí)
- Výbor pro obranné plánování (v gesci ministra obrany)
- Výbor pro civilní nouzové plánování (v gesci ministra vnitra)
- Výbor pro vnitřní bezpečnost (ve gesci ministra vnitra)
- Výbor pro zpravodajskou činnost (v gesci předsedy vlády)
- Výbor pro kybernetickou bezpečnost (v gesci předsedy vlády)
Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut a Jednací řád ÚKŠ, který schvaluje vláda. ÚKŠ má 17 členů, předsedou jmenuje předseda vlády podle charakteru situace buď ministra vnitra, nebo ministra obrany.
Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada ORP jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje. Předsedou bezpečností rady ORP je starosta ORP, který jmenuje členy bezpečnostní rady ORP.
Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady ORP stanovují §§ 6 až 9 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Krizový štáb kraje a krizový štáb ORP jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací. Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje a předsedou krizového štábu ORP je starosta ORP, který jmenuje členy krizového štábu ORP.
Obsah činnosti a složení krizového štábu kraje a krizového štábu ORP stanovují §§ 12 až 14 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Krizový štáb obce může zřídit starosta k přípravě na krizové situace a jejich řešení jako svůj pracovní orgán. Pro složení a činnost tohoto štábu platí přiměřeně ustanovení § 12 a 13 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).