Systém krizového řízení
Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra.
Krizové řízení
Souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace, krizovou situací mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizové stavy").
Orgány krizového řízení v Kraji Vysočina
Orgány kraje a ostatní orgány s územní působností tj.
- Hejtman Kraje Vysočina
- Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina
- Policie České republiky
Orgány obcí
- Obecní úřady
- Starostové obcí
Bezpečnostní rady
- Bezpečnostní rada kraje
- Bezpečnostní rada určené obce (určené podle § 15 odst. 4 písm.a)) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Bezpečnostní rady jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace. Členy bezpečnostních rad jmenují jejich předsedové. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman. Předsedou bezpečnostní rady určené obce je starosta příslušné obce.
Krizové štáby
- Krizový štáb kraje
- Krizový štáb určené obce
Krizové štáby jsou svolávány operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření. Obsah činnosti bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a určené obce a jejich složení stanoví nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).