Profesionální hasiči si ocenění za své výkony přebrali v přítomnosti 1. místopředsedy vlády ČR a ministra vnitra Mgr. Víta Rakušana, generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR genpor. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., MBA, zástupců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a dalších významných hostů.

Anketu Hasič roku vyhlašuje ministr vnitra od roku 2009. Ocenění za práci a úspěchy profesionálních hasičů, zaměstnanců Hasičského záchranného sboru a hasičských týmů byla v letošním 16. ročníku udělena v celkem 7 kategoriích: Hasič roku, Zásah roku, Projekt roku, Kolektiv roku, Velitel/Vedoucí roku, Zaměstnanec roku a po roční pauze také Osobnost HZS ČR roku. 

Do závěrečného finále ankety jsou v každé kategorii každoročně zváni tři nominovaní, kteří v celorepublikovém součtu získali nevíce bodů. Nikdo z nich ale do poslední chvíle netuší, na kterém z prvních třech míst se umístil. Vyhlášení konečných výsledků pak probíhá na výjimečném místě, které je hodno prestiži soutěže, a to ve Španělském sále. Vyhlášení a předání cen se ujímají nejvyšší funkcionáři HZS ČR.

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje v průběhu večera zazněl dvakrát. Jedním želízkem v ohni byl v kategorii "velitel roku 2024" mjr. Mgr. Marek Sedláček, druhým pak v kategorii "občanský zaměstnanec roku 2024" Věra Krejčová.

A jak to dopadlo?

Ve velké celorepublikové konkurenci Věra Krejčová byla ve své kategorii vítězkou a obsadila 1. místo,

Marek Sedláček skončil na skvělém 2. místě!

Nominace Věry Krejčové:
Profesní znalosti a zkušenosti, aktivní přístup ke každodennímu řešení problémů a flexibilita – hlavní důvody, pro které si nominaci a ocenění Hasič roku v kategorii Občanský zaměstnanec roku 2024 zaslouží paní Věra Krejčová.
Dokonalá orientace v účtování majetku, jeho evidenci a převodech, precizní znalost systému EKIS, dočasná centrální evidence nemovitostí v rámci HZS Jihočeského kraje. K tomu velmi zodpovědný a pečlivý přístup.
Paní Věra Krejčová pracuje u Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje od 1. března 2002. Nastoupila do služebního poměru jako požární referent – hospodářsko-správní a ihned od začátku svého působení v organizaci nenechávala nikoho na pochybách, že svou profesi opravdu ovládá. Po změně organizační struktury v lednu 2006 se paní Věra Krejčová stala občanským zaměstnancem na funkci referenta majetkové správy. Na této pozici působí doposud. Svojí pílí, houževnatostí a svědomitým přístupem k práci se brzy stala klíčovou osobou v oblasti evidence drobného majetku.
Ve své práci je nepostradatelnou oporou nejen pro své kolegyně a kolegy na ekonomickém úseku, ale významně metodicky přesahuje do provozních pracovišť územních odborů HZS JHC. Hlavním povahovým rysem Věry Krejčové je její loajalita, pracovitost, vytrvalost a důslednost. Právě tyto vlastnosti uplatňuje každoročně při provádění řádné inventarizace majetku. Aktivně na inventurách pracuje jako člen hlavní inventarizační komise, je oporou pro všechny při zpracování zápisů a neexistuje, aby nebyly inventury dokončeny řádně a včas. Mnozí kolegové o Věře říkají: „Je to srdcař.“ Práce, kterou za sebou zanechává, je vždy odvedena na té nejlepší úrovni a není pro ni žádný problém mnohdy zůstat na pracovišti i nad rámec běžné pracovní doby.
Svoje zapálení do práce a smysl pro povinnost ukázala Věra Krejčová v polovině roku, kdy do své působnosti převzala na několik měsíců i správu dlouhodobého hmotného a nemovitého majetku, po odchodu své dlouholeté kolegyně od sboru. Tím si značně rozšířila svoje znalosti o oblast, do které do té doby nahlížela pouze okrajově při zástupu, ale především na svá bedra převzala celou tíhu problematiky majetkové evidence! Pro HZS JHC se tak stala nepostradatelnou oporou, kdy by kdekdo v podobné situaci, pod tíhou odpovědnosti, zkolaboval. Zároveň byla hlavní osobou, která se podílela na metodickém zaškolování nové kolegyně.
Mimo svou hlavní pracovní náplň je stále aktivní i v požárním sportu, kdy je téměř každoročně členkou družstva požárního útoku ekonomického úseku. Je aktivní sportovkyní i v mimopracovním životě. V minulosti se intenzivně zapojovala do různých běžeckých závodů, z nichž nejvýraznější je pravidelná účast v závodu - Běh Kunratickým lesem. V zimním období se nebála nejednou zapojit do štafety HZS JHC na běžkách.
Nominace Věry Krejčové je založena nejen na jejích profesních znalostech a zkušenostech, ale i na jejím odpovědném přístupu ke každodennímu řešení problémů. Věra Krejčová je vždy s úsměvem ochotna komukoliv pomoci a vyjít vstříc bez ohledu na její pracovní vytížení. Proto jí taky nikdo neosloví jinak než Věrka.
Naše Věrka svou práci vykonává aktivně vysoko nad rámec svých pracovních povinností a touto činností přispívá k dobrému jménu HZS Jihočeského kraje. S ohledem na výše uvedené skutečnosti HZS Jihočeského kraje nominuje paní Věru Krejčovou na ocenění v soutěži Hasič roku v kategorii Občanský zaměstnanec roku 2024.

Nominace Marka Sedláčka:
Zásadní událostí druhé poloviny roku 2024 byly jednoznačně povodně. Na území Jihočeského kraje jsou především horní toky českých řek. Proto je zcela zásadní a klíčové pro zbytek republiky v povodí jihočeských řek, aby situace na horních tocích byla zvládnutá. Zvládnutí takovéto situace vyžaduje především kooperaci, odbornost, komunikativnost, a rozhodnost všech těch, kteří situaci řeší. Jedním z takových, kteří tyto vlastnosti mají a umí a nebojí se je použít, je i mjr. Mgr. Marek Sedláček. A právě na příkladu povodní ze září 2024 je založena tato nominace.
Marek Sedláček pomáhal koordinovat záchranné práce při povodních na řece Lužnici v městě Planá nad Lužnicí od 14. 9. do 19. 9. 2024. Za Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, ÚO Tábor byl Marek Sedláček vyslán do povodňové komise města, kde vedl koordinaci záchranných a likvidačních prací vyžadovaných povodňovou komisí města.
Jeho činností při plánování evakuace se podařilo zabránit velkým škodám na majetku a lidských životech. Během několika hodin zorganizoval zpracování evakuačního plánu pro případ povodní větších než Q50, což bylo zásadní pro vývoj a organizaci povodní. Město Planá nad Lužnicí má 4556 obyvatel, z toho povodněmi bylo ohroženo až 1000 osob. V městě jsou vybudované protipovodňové opatření na max. Q 50. V povodňovém plánu města jsou zpracované protipovodňové opatření na Q 20 a potom až na Q 100. Proto celá povodňová komise muset přijmout opatření, která nebyla zcela naplánovaná na Q 50 odpovídající předpovědím a ochraně protipovodňových opatření. V rámci těchto protipovodňových opatření bylo nutné postavit 1400 m mobilních protipovodňových stěn, instalovat a dlouhodobě udržovat v provozu 3 velkoobjemová čerpadla a dále připravit organizaci evakuace obyvatelstva dle povodňového plánu pro případ překročení Q 50. V rámci evakuace bylo nutné zajistit tyto úkoly:

• evakuace domova pro seniory,
• připravit náhradní ubytování až pro 386 osob,
• varování obyvatelstva včetně chatových oblastí (oznámení rozhlasem a pochůzkovou činností Městské policie, Policie ČR a hasičů),
• přeparkovaní automobilů,
• zavření kanalizace,
• stálá hlídková činnost 24 hodin a údržba protipovodňových stěn.

Evakuace osob se týkala nejenom obyvatel města Planá nad Lužnicí, ale také 7 chatových oblastí s 201 chatami s číslem popisným a blíže nespecifikovaný počet obytných buněk, karavanů atd. s neznámým počtem evakuovaných osob.

Marek Sedláček svým přístupem a aktivitou pomohl velmi rychle reagovat na vzniklé situace v rámci povodní a byl jednou z nejdůležitějších osob při rozhodování města. Jeho taktické zkušenosti byly zásadní, což bylo mnohokrát oceňováno starostou města Plané nad Lužnicí panem Jiřím Ranglem. Pro vedení města Plané nad Lužnicí byl zásadním pomocníkem z řad hasičů s velkými organizačními schopnostmi pro řešení krizových a mimořádných událostí, což velmi kladně ocenilo i vedení města Plané nad Lužnicí. Z pozice velitele zásahu koordinoval práci 5 jednotek PO, Policii ČR, Městskou policii Planá nad Lužnicí a ZZS.
Tento jediný popsaný zásah však nedokáže naplno vyjádřit, jakou osobnostní Marek Sedláček je. Marek Sedláček pět let zastává funkci velitele centrální hasičské stanice C2 v Táboře a patří mezi nejlépe hodnocené velitele stanic v rámci Jihočeského kraje. Než se stal velitelem stanice byl na táborské stanici 13 let velitelem čety. Za roky se výjezdu i nyní na denní směně nasbíral nepřeberné množství zkušeností, kterými doplnil své osobnostní vlastnosti, a stal se z něj jeden z největších odborníků v kraji.
Z nekonečné řady odvelených zásahů zmíníme možná ten nejvýraznější: velmi složitý požár haly Galvanovny o rozměrech 50 x 20 m v areálu výroby zapalovacích svíček firmy Brisk, a. s. Tábor z července roku 2020. Při požáru byl vyhlášený 3. stupeň požárního poplachu, na místě zasahovalo až 60 hasičů a vzniklá škoda byla 100 mil. Kč. Byl to velice komplikovaný zásah s přítomností velkého množství kyselin a louhů, kde se povedlo uchránit nejen hodnoty ve výši 500 mil. Kč, ale také životní prostředí, když se podařilo udržet nebezpečné látky v areálu firmy.
V roce 2022 byl Marek Sedláček jedním z prvních velitelů v sektoru Jihočeského kraje při požáru Národního parku České Švýcarsko. Jako jeden z prvních velitelů odřadů jihočeských hasičů dokázal organizovat ochranu před požárem při ochraně objektů v Hřensku.'
Svojí odborností a příkladnou prací pro Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje je dlouhodobě vzorem nejenom pro své podřízené, ale i pro jiné velitele stanic.
Marek Sedláček kromě odbornosti a pracovního nasazení vyniká i v oblasti sportu. Velmi aktivně se podílel i na požárním sportu. Jeho doménou je však cyklistika. Dlouhodobě vynikajícím způsobem reprezentoval hasičský záchranný sbor, například i na mezinárodním triatlonu hasičů u Bodamského jezera ve městě Konstanz (Německo), kde v roce 2005 družstvo hasičů z Tábora tento závod vyhrálo v silné celoevropské konkurenci (Londýn, Wien, Mnichov, atd.). Je dlouholetým vynikajícím sportovcem a bývalým profesionálním cyklistou.
Svým dlouhodobým přístupem k práci velitele hasičské stanice, sportovní přípravou a osobním nasazením je vzorem pro kolegy hasiče na hasičské stanici v Táboře a Jihočeském kraji.