Čeští hasiči dostříknou až do Bruselu
Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem stala členem NATO 12. března 1999. A přesto, že je NATO primárně organizací vojenskou, svého zástupce má v Bruselu, v centrále NATO, i Hasičský záchranný sbor ČR.
Jak je to možné?
Promítneme-li si úkoly, které v současné době HZS ČR plní, najdeme kromě oblasti zásahů i oblast takzvaného civilního nouzového plánování. Oblast, která přešla do kompetencí HZS ČR díky sloučení s civilní ochranou v roce 2001.
Zde je potřeba zdůraznit, že pojem civilní ochrana v NATO a to, na co jsme byli zvyklí do roku 1989, je kvalitativně, ale i svým rozsahem zcela odlišné.
V současné době se Česká republika podílí na přípravě všech zásadních strategických dokumentů NATO.
Jedním z takových dokumentů je i Akční plán na ochranu obyvatel proti následkům použití zbraní hromadného ničení.
Impulzem pro tuto činnost byly útoky ve Spojených státech 11. 9. 2001 a nutnost být na tyto situace připraveni a proškoleni potvrdily i útoky v Londýně a v Madridu.
Klíčovým bodem tohoto plánu je systém školení jednotlivých zemí na zásah s CBRN látkami (CBRN =chemické, biologické, radiologické a jaderné látky).
Čeští experti se významnou měrou podíleli na vypracování systému těchto školení a jsou i jejich organizátory. Každoročně se ve Vyškově experti z HZS ČR, konkrétně zaměstnanci Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, právě takovýchto školení účastní a předávají své zkušenosti kolegům z ostatních zemí.
V rámci těchto školení je prioritou vytvořit obecný základ a standardizovat postupy při likvidaci následků takovéto mimořádné události ve všech zemích NATO. Češi se podílejí na školení a výcviku lektorů jednotlivých zemí a ti dále připravují záchranáře, kteří jako první zasahují u událostí s CBRN látkami.
To, že se nemusí jednat pouze o přípravu na teroristický útok, nám dokládá každodenní praxe. Stejnou situaci může způsobit i havárie jaderné elektrárny, jako tomu bylo v Japonsku. A pro další příklady nemusíme chodit daleko, k úniku CBRN látek docházelo v Čechách například při povodních a jen během letošního července evidujeme hned tři takovéto případy. 16. července se jednalo o únik kyseliny chlorovodíkové na Benešovsku, 28. července zase unikla kyselina dusičná do půdy na Jindřichohradecku a 31. července unikl při dopravní nehodě z nákladního automobilu polyuretan. Ke dvěma z těchto událostí došlo při převozu těchto látek, což je častá příčina úniku.
Jak je vidět, příčin může být hodně, ale následky jsou vždy velmi podobné (jen mají rozdílný rozsah) a postupy, které je při jejich likvidaci potřeba dodržet jsou univerzální, a proto je potřeba držet se předem naučeného scénáře.
Hlavní úkoly HZS ČR v NATO
Účelem civilního nouzového plánování v NATO je koordinace národních plánovacích činností členských států k zajištění nejefektivnějšího využití civilních zdrojů v rámci kolektivní podpory strategických cílů Aliance.
Civilní nouzové plánování (dále také jen CNP) spadá do národní kompetence a civilní prostředky zůstávají v každé situaci pod národní kontrolou. Nicméně, národní kapacity jsou harmonizovány na úrovni NATO v zájmu zabezpečení řádného plnění plánů, jednotlivých postupů a použitelnosti nezbytných prostředků. Prostředky zahrnují lodě, letadla, vlaky, lékařská zařízení, komunikace, kapacity nezbytné k odstraňování následků katastrof a další civilní zdroje.
Hlavní úkoly civilního nouzového plánování v NATO:
- civilní zabezpečení vojenských operací,
- podporu operací v rámci reakce na krizové situace,
- podporu národních orgánů v civilních nouzových situacích,
- ochranu civilního obyvatelstva.
Civilní nouzové plánování musí v těchto oblastech působnosti hrát důležitou roli v řízení použitelnosti civilních prostředkůa zařízení a v udržování normálního života během mimořádných událostí.
V rostoucí míře je tato činnost zajišťována za úzké spolupráce s partnerskými státy, které mají aktivní úlohu v civilním nouzovém plánování NATO.
V současné době je členy NATO 28 států a NATO spolupracuje s 22 partnerskými státy. Další formy spolupráce představuje Středomořský dialog (7 států) a Iniciativa Istanbulské spolupráce (4 státy).
V současné době je členy NATO 28 států a NATO spolupracuje s 22 partnerskými státy. Další formy spolupráce představuje Středomořský dialog (7 států) a Iniciativa Istanbulské spolupráce (4 státy).
„Naším hlavním cílem je zlepšit ochranu obyvatelstva, národní odolnost a schopnost zvládat mimořádné události, a také civilní podporu pro plánování a vedení vojenských operací, včetně spolupráce s partnerskými státy a koordinace s ostatními mezinárodními organizacemi,“ říká
o spolupráci plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D.
o spolupráci plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D.
Úkoly civilní ochrany jsou v současné době směřovány převážně na ochranu obyvatelstva
a materiálních hodnot před účinky katastrof v mírové době, s tím, že obdobný komplex opatření by byl využit i v případě vnějšího napadení. Sem patří především varování a vyrozumění, informování, sebeochrana, ukrytí, evakuace, nouzové zásobování komoditami všeho druhu včetně ubytování, likvidační a základní obnovovací práce. Jednotlivé způsoby ochrany se liší podle koncepce té či oné země.
a materiálních hodnot před účinky katastrof v mírové době, s tím, že obdobný komplex opatření by byl využit i v případě vnějšího napadení. Sem patří především varování a vyrozumění, informování, sebeochrana, ukrytí, evakuace, nouzové zásobování komoditami všeho druhu včetně ubytování, likvidační a základní obnovovací práce. Jednotlivé způsoby ochrany se liší podle koncepce té či oné země.
Další oblastí činnosti civilní ochrany v rámci NATO jsou:
- snižování zranitelnosti a ochrana proti účinkům zbraní hromadného ničení,
- otázky přesunů a migrace obyvatelstva včetně řešení uprchlíků,
- zajištění humanitární pomoci,
- varování a informování obyvatelstva,
- zajišťování veřejné informovanosti,
- řešení problematiky ochrany kritické infrastruktury.
V řadě států spadají všechny výše zmiňované úkoly do kompetence státní požární ochrany včetně výkonných složek. Tento trend úspěšně funguje i v ČR, kde se spojení civilní ochrany a struktur hasičů ukázalo jako velmi efektivní a funkční. Od roku 2001 má tak HZS ČR plnou legislativní odpovědnost za ochranu obyvatelstva.
Závěr
Spolupráce s NATO v oblasti CO má pro ČR řadu výhod. Je to významná platforma pro výměnu zkušeností, ovlivňuje naše rozhodování především v tom smyslu, že když se na řešení nějakého problému shodne 28 států, mělo by to být pro členský i nečlenský stát určitým vodítkem vlastního postupu.
V oblasti NATO plní HZS ČR (oddělení CNP) především tyto úkoly:
- Zastupování ČR ve Výboru pro civilní nouzové plánování (CEPC) NATO a ve Skupině pro civilní ochranu (CPG) NATO v rámci plnění cílů bezpečnostní politiky.
- Koordinuje společný postup příslušných ústředních správních úřadů České republiky ve vztahu k NATO za oblast civilního nouzového plánování.
- Podílí se na přípravě cvičení na národní a mezinárodní úrovni v dané oblasti.
- Spolupracuje se Stálou delegací ČR při NATO a zajišťuje vysílání příslušníka HZS do Stálé delegace ČR při NATO.
- Monitoruje a eviduje dokumenty NATO v elektronické evidenci dokumentů NATO a monitoruje a eviduje utajované dokumenty NATO dle zákonů ČR a pokynů Národního bezpečnostního úřadu.
- Zpracovává požadované výstupy, např. odpovědi na dotazníky NATO, podklady pro jednání, stanoviska, pozice ČR, atd.
- Podílí se na plnění úkolů kontaktního místa pro Euroatlantické koordinační středisko pro řešení mimořádných událostí (EADRCC) a zpracovává pro něj požadované podklady.
Více informací k zapojení HZS ČR v NATO a EU naleznete na webových stránkách:
(HZS ČR)