Požár ve výrobě Pěnového polystyrenu (P-SYSTEMS) Vysoké Mýto
s 6
Přebor v poskytování neodkladné první pomoci
s 12
Systémy řízení kvality sprinklerových zařízení 
s 17
HZS ČR vstupuje do nové éry řízení a komunikace
s 22
Certifikace v Technickém ústavu požární ochrany v roce 2025
s 26
Nová epocha vzdělávání na Fakultě bezpečnostního inženýrství
s 30
Činnost pracovní skupiny Rady EU

Krátce před půlnocí 21. listopadu 2025 zachvátil rozsáhlý požár výrobní areál společnosti P-SYSTEMS, s. r. o., ve Vysokém Mýtě. Oheň se během několika minut rozšířil na všechny hlavní haly a ohrožoval i okolní firmy v průmyslové zóně. Do zásahu, který trval více než 28 hodin, se zapojilo přes 200 hasičů z 27 jednotek požární ochrany (PO). Přes extrémně náročné podmínky, mráz i hrozbu šíření plamenů se podařilo uchránit sousední objekty a zabránit ekologickým škodám. Příčina požáru a přesná výše škod jsou nadále předmětem vyšetřování.

Firma sídlí v průmyslové oblasti v jihovýchodní části města Vysoké Mýto zvané Dráby. Celý prostor areálu je obklopen sousedními objekty dalších firem.

Popis objektů a šíření požáru

Šlo o výrobní objekt na výrobu stavebních izolačních materiálů, konkrétně expandovaného pěnového polystyrenu. Jednopodlažní objekt byl postaven v roce 2009 a postupně se rozšiřoval až do doby požáru. Na hlavní výrobní objekt o rozměrech 140 × 50 m navazovala přístavba 60 × 10 m jako sklad hotových výrobků a granulátu a 50 × 10 m sklad granulátů s garáží vysokozdvižných vozíků. Hlavní výrobní hala byla postavena z ocelové nosné konstrukce s opláštěním sendvičovými panely s minerální výplní. Vnitřní prostor byl rozdělen na část výrobní, kde se vyráběly polystyrenové bloky 2 × 1 × 1 m a dále sklad bloků, řezárnu, sklad hotových výrobků s expedicí a vnitřní administrativní vestavbu. Mezi skladem bloků a skladem hotových výrobků byl požární uzávěr s odolností 30 minut.

Situace na místě

V době vzniku požáru zde byla odpolední směna zaměstnanců zajištujících výrobu bloků a provoz řezárny. Kolem 23.20 hodin došlo k výpadku proudu a zhasla světla. Pracovníci se snažili zjistit v elektrickém rozvaděči příčinu. To se nepodařilo a náhle si všimli, že ve skladu bloků ve výšce asi šest metrů hoří polystyrenové bloky a hořící hmota začíná téct na zem. Marně se snažili pomocí přenosných hasicích přístrojů požár uhasit. Ten už měl značnou intenzitu, a proto všichni zaměstnanci raději opustili halu. Na krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje (HZS PAK) byl požár nahlášen 21. listopadu 2025 ve 23.36 hodin náhodným svědkem, který viděl plameny nad halou poblíž obchodního domu Tesco.
KOPIS na místo zásahu vyslalo jednotku PO ze stanice Vysoké Mýto s cisternovou automobilovou stříkačkou (CAS) 20 v počtu 1+3 a CAS 30 1+1, jednotky sboru dobrovolných hasičů (SDH) Vysoké Mýto s CAS 20 v počtu 1+3 a technický automobil v počtu 1+7, SDH Choceň s technikou CAS 20 v počtu 1+5, CAS 30 v počtu 1+3 a automobilový žebřík (AZ) 30 v počtu 1+2, SDH Zámrsk s CAS 20 v počtu 1+4, CAS 30 v počtu 1+2 a dopravní automobil (DA) v počtu 1+1. V době jízdy k zásahu na první křižovatce velitel CAS 20 ze stanice Vysoké Mýto ve 23:40 zpozoroval na vzdálenost zhruba 1 km velkou záři v prostoru nahlášeného místa požáru a bez váhání vyhlásil 2. stupeň požárního poplachu.
První jednotka dorazila na místo události ze stanice Vysoké Mýto ve 23.42 hodin. Úvodním průzkumem bylo zjištěno, že jde o požár výrobní haly o rozměrech 50 × 50 m, která byla v době příjezdu zcela zachvácena plameny a její střešní konstrukce se propadla dovnitř, což vylučovalo zásah zevnitř objektu. Vzhledem k velikosti areálu, navazujících firem průmyslové zóny a velké vzdálenosti nebyl v prvních chvílích zásahu možný celkový průzkum.
První CAS vjela hlavní bránou do areálu a zaujala bezpečnou pozici v dostatečné vzdálenosti od požáru, který se šířil na:

Průběh zásahu od 01.00 do 4.00 hodin

Situace na jednotlivých úsecích

Postupně na místo přijel operační výjezd MV-generálního ředitelství HZS ČR a výjezd oddělení dokumentaristiky, čímž došlo k posílení činnosti štábu zejména o další obrazové informace z dronů a posílení činnosti směrem k poskytování informací veřejnosti. V čase 03.45–04.00 hodin byl proveden další komplexní průzkum, na jehož základě byla konstatována lokalizace požáru. Velení zásahu převzal ŘD HZS PAK s tím, že náčelníkem štábu byl ustanoven dosavadní VZ.

Průběh zásahu po 04.00 hodině

Požár se dařilo udržet v prostorách firmy. Probíhalo hašení prohořívajících venkovních skladů s minerální vatou na úseku č. 1. Na úsecích 2 a 3 docházelo k postupnému dohořívání hal. S ohledem na složité podmínky, které se daly očekávat při dohašovacích pracích, bylo zajištěno stravování pro zasahující a připraven plán střídání jednotek PO. Rovněž bylo připraveno řešení rozebírání konstrukcí a dohašování za pomoci speciální techniky Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR), rota Jihlava.
Proběhla porada s veliteli jednotek PO a jejich seznámení s plánem střídání SaP v 07.00 hodin.
Z důvodu silného zakouření bylo provedeno přeskupení SaP na úseku č. 1.
Výsledky měření kvality ovzduší nepotvrdily nutnost evakuace obyvatelstva. Zpreventivních důvodů bylo zažádáno o rozeslání varovné SMS prostřednictvím Národního operačního a informačního střediska okolním obyvatelům o probíhajícím zásahu s doporučením nevětrat. 
Po 07.00 hodině docházelo k postupnému dohořívání zasažených hal, proto bylo přikročeno k redukci SaP a v 09.15 hodin ke snížení stupně požárního poplachu z 3. na 2.
V 10.00 hodin zahájil ZÚ HZS ČR pásovým rypadlem CAT 336 s drapákem rozebírání zasažených konstrukcí a proběhla další redukce jednotek PO.
Ve 12.30 hodin předal VZ velení zásahu ŘD ÚO, docházelo k dohašování ohnisek požáru při postupném rozebírání konstrukcí. Ve 14.15 hodin byl snížen stupeň poplachu z 2. na 1. a velením zásahu byl pověřen VD ze stanice Vysoké Mýto. V 15.25 hodin místo události opustilo pásové rypadlo ZÚ HZS ČR a o pět minut později byla ohlášena likvidace požáru s následným odjezdem jednotek PO na základny. Areál byl předán PČR vzhledem k vyšetřování vzniku požáru. Ještě v průběhu následujících dní 22. a 23. listopadu byly vzhledem k rozhořívání ohnisek dohašovány zbytky dřevěných palet s minerální vatou na volném prostranství areálu.

Specifika zásahu

Pozitiva

• včasné vyhlášení 2. stupně požárního poplachu, maximální nasazení všech zasahujících hasičů,
• výborná spolupráce s PČR a orgány města,
• spolupráce s majitelem firmy.

Negativa

• nesnadná orientace na místě zásahu v nočních hodinách a při silném zakouření,
• prudký rozvoj a šíření požáru na všechny objekty firmy,
• namrzání hasební vody a tvorba náledí,
• nepřístupná požární nádrž.

Příčina vzniku požáru a výše škody

Za přítomnosti všech složek, které se budou podílet na vyšetřování a zajišťování stop na místě se 23. listopadu 2025 dohodl koordinovaný postup prací. Předběžná škoda odhadnuta na cca 800 milionů korun. Byly stanoveny tři vyšetřovací verze:

• technická závada na elektroinstalaci,
• nedbalost při manipulaci s otevřeným ohněm,
• úmyslné zapálení.

V současné době probíhá vyhodnocování svědeckých výpovědí a zajištěných stop z místa požáru.

Závěr

Zásah trval více než 28 hodin. Na místě se vystřídalo přes 200 hasičů z 27 jednotek PO. Nasazeno bylo 26 ks CAS, 56 ks další techniky, bylo použito 260 ks tlakových lahví na 70 kusech dýchací techniky.
Během zásahu i přes enormní nasazení nedošlo k žádnému zranění zasahujících hasičů.
Požár zcela zničil všechny haly firmy P-Systems. Výše přímých škod k datu zpracování článku byla upřesněna na 236,5 milionů korun. Zásahem se podařilo uchránit hodnoty za 50 milionů korun a rozšíření požáru na okolní firmy. Příčina požáru je stále v šetření.

nprap. Tomáš BRANDA, npor. Milan VINCENC, DiS., plk. Ing. Ivo OPRCHALSKÝ, HZS Pardubického kraje, foto archiv HZS Pardubického kraje

Přínos sprinklerových zařízení (SZ) pro ochranu majetku a lidských životů je zásadním způsobem ovlivněn úrovní systému řízení kvality.  Ten má zajistit, že SZ budou nejen trvale provozuschopná, ale budou mít i předpokládanou hasební schopnost. Systémy řízení kvality mají různou úroveň danou rozsahem a kredibilitou kontrolovaných požadavků. S tím souvisí i jejich finanční náročnost pro objednatele. Systémy řízení kvality se v jednotlivých zemích liší podle toho, jaký význam se sprinklerové ochraně pro požární bezpečnost přikládá. Článek má za účel informovat o systémech řízení kvality zavedených v současné době v některých evropských zemích.

Obr.1 Sprinkler Walther (1908)

Statistiky uvádějí v řadě zemí úspěšnost SZ v rozmezí 88–99,5 %. Ve Spojeném království je to například 99 % [6]. Tento údaj vyjadřuje, v kolika procentech požárů budov se sprinklerovou ochranou bylo SZ funkční a uvedlo požár pod kontrolu nebo ho uhasilo. Jde o průměrný údaj týkající se všech druhů SZ a oblastí jejich použití. Na první pohled se může uvedený rozdíl úspěšnosti SZ zdát jako nevýznamný. Nicméně nižší hodnoty úspěšnosti jsou důvodem pro zavedení systému kvality vyšší úrovně, jelikož úspěšnost SZ kromě jiného souvisí s přímými a nepřímými materiálními škodami způsobenými požárem a v neposlední řadě s ohrožením zdraví osob. Na základě průzkumu provedeného ve čtrnácti evropských zemích sdružením EFSN (European Fire Sprinkler Network) byly vyhodnoceny v současné době zavedené systémy řízení kvality SZ. Z východoevropských zemí byly k dispozici informace jen z Polska, které je členem této prestižní organizace.

V tabulce 1 jsou uvedeny systémy řízení kvality implementované státními orgány ve Spojeném království, Německu, Švédsku a Polsku. Posuzovaná kritéria jsou zaměřena na tři činnosti mající na kvalitu SZ zásadní vliv:

• navrhování,
• montáž,
• provoz – údržba, kontroly, prohlídky, revize.

Tabulka 1 Systémy řízení kvality SZ požadované státními orgány ve vybraných evropských zemích

Navrhování

Ve dvanácti ze čtrnácti dotázaných zemí se vychází při návrhu SZ z normy EN 12845 s tím, že státní orgány většinou akceptují i technické podmínky NFPA 13 (National Fire Protection Association) a FM (Factory Mutual). Důvodem je, že tyto americké návrhové dokumenty uvádějí požadavky odvozené z výsledků požárních zkoušek ve skutečném měřítku, což zajištuje jejich vysokou kredibilitu. Kromě toho obsahují podstatně více skladových aplikací než EN 12845 a VdS CEA 4001, které je se zpožděním přebírají.
V Německu, Holandsku a Švýcarsku akceptují státní orgány návrhový dokument VdS CEA 4001. Ten obsahuje čtyři úrovně návrhových požadavků. Velmi vysokou úroveň ochrany majetku a osob s neomezenou maximální plochou chráněného úseku, vysokou úroveň s plochou chráněného úseku maximálně 50 000 m², omezenou úroveň týkající se pomocných SZ s plochou chráněného úseku maximálně 5 000 m². Čtvrtá úroveň se týká SZ pro ochranu bytových prostorů navrhovaných podle technických podmínek VdS 2896. Jejich účelem je zajistit především bezpečnou evakuaci osob. Ve Spojeném království a Irsku se SZ určená pro ochranu bytových prostorů rezidenčními sprinklery navrhují podle normy BS 9251 zavedené v návaznosti na dokumenty NFPA 13R a NFPA13D do realizační praxe již v roce 2005.
Ve většině dotázaných zemí kromě Itálie, Polska a Dánska se požaduje kontrola projektové dokumentace. Provádějí ji obvykle certifikované fyzické nebo právnické osoby. Výjimečně v Irsku hasičský sbor, kterému se předkládá k posouzení dokumentace v méně než 20 % instalovaných SZ. V Belgii, Holandsku, Francii, Švýcarsku a Norsku se kontroluje více než 80 % projektových dokumentací. Ve Spojeném království se předkládají ke kontrole ročně pouze dva projekty od každého dodavatele SZ.  

Montáž

V Belgii, Dánsku, Finsku, Švédsku a Švýcarsku vyžadují státní orgány, aby montáž prováděla právnická osoba certifikovaná třetí nezávislou osobou. Jako příklad se uvádí certifikační organizace CNPP ve Francii, DBI v Dánsku, ANPI v Belgii a LPCB nebo IFCC ve Spojeném království. V těchto zemích se to týká více než 80 % nových instalací. Ve Spojeném království se provádějí kontroly dvou instalací od jednoho dodavatele za rok. Pozn.: Za třetí nezávislou osobu se považuje subjekt, který provádí nezávislé posouzení shody, revizi nebo inspekci zařízení a není zapojen do návrhu, výroby, instalace a provozu SZ. Je to právnická nebo fyzická osoba, která nemá žádný ekonomický ani organizační zájem na výsledku prováděné kontrolní činnosti

Provoz – údržba, kontroly, prohlídky, revize

V jedenácti ze čtrnácti zemí jsou vyžadovány prohlídky SZ před jejich uvedením do provozu. U více než 80 % instalovaných SZ je provádí třetí nezávislé právnické nebo fyzické osoby. Ve Španělsku se týkají 20–40 % instalovaných SZ a ve Spojeném království i v tomto případě dvou instalací od výrobce za rok. Státní orgán je nepožaduje v Irsku a v Itálii.
V jedenácti ze čtrnácti zemí se požadují i periodické prohlídky. Obvykle jednou za rok. Jednou za šest měsíců v Belgii a Francii, jednou za tři roky v Německu a za pět roků ve Španělsku. Provádí je třetí nezávislá právnická nebo fyzická osoba a v UK montážní firma, LPC nebo FIRAS.

Obr. 2 Sprinkler ESFR K25 pro skladové aplikace (vlevo) a sprinkler SU K5,5 pro neskladové aplikace

Přínosy sprinklerové ochrany

Bez kontroly není kvalita, a tudíž ani přínos sprinklerové ochrany, který předpokládá zpracovatel požárně bezpečnostního řešení, vlastník nebo provozovatel objektů se sprinklerovou ochranou. Zejména v zemích, kde je hlavním kritériem výběrových řízení cena zakázky.
Z řady přínosů kvalitní sprinklerové ochrany lze uvést:

• v 77 % požárů sprinklerovaných objektů se otevře jeden sprinkler [7] a v případě ochrany bytových prostorů je to v 85 % [9],
• SZ snižuje tepelné namáhání stavební konstrukce a vytváří podmínky pro bezpečnou evakuaci osob a zásah jednotek PO,
• v porovnání se zásahem jednotek PO je o 50–91 % menší spotřeba vody k hašení,   
• ve sprinklerovaných budovách pro bydlení a ubytování jsou majetkové škody nižší zhruba o 60 %,
• požár se hasí v první fázi rozvoje při malém množství toxických zplodin hoření,

• počet usmrcených osob ve sprinklerovaných budovách je o 90 % nižší a počet zraněných osob o 32 % nižší než v nesprinklerovaných budovách,
• sprinklerová ochrana je jedním z mála účinných opatření proti žhářství.

Uvedené průměrné kumulované údaje reflektují vyhodnocení na základě informací od veřejných hasičských jednotek v USA (US municipal fire department). Nezahrnují informace o požárech od federálních nebo státních agentur a závodních jednotek PO. Proto je nelze považovat za relevantní pro posouzení přínosu nových sprinklerových systémů ochrany skladů a výrobních objektů. Ty lze odhadnout nepřímo na základě výsledků požárních zkoušek a úrovně implementovaného systému řízení kvality, který je předpokladem pro jejich dosažení i u reálných instalací.
Extrémně vysoké požární nebezpečí představují zejména vysokoregálové sklady se skladovanou komoditou jako jsou plasty, pneumatiky, role papíru, Li-ion baterie a samočinné zakladačové sklady. I malé odchylky od návrhových požadavků stanovených na základě požárních zkoušek ve skutečném měřítku, akceptovatelné u neskladových aplikací, mohou vést v tomto případě k nedodržení deklarované hasební schopnosti, tj. uvedení požáru pod kontrolu nebo jeho potlačení. Případné odchylky lze zjistit systémem řízení kvality vyšší úrovně realizovaným nezávislými subjekty. Jeho zavedení je kromě jiného zdůvodněno i nárůstem návrhových požadavků. První vydání technických podmínek NFPA 13 v roce 1896 mělo 26 stran, v roce 1991 to bylo 133 stran a vydání z roku 2025 má 588 stran.

Tabulka 2 Výsledky požárních zkoušek se skladovými sprinklery K360 QR a K360 QR EC

Pro představu jsou v tabulce 2 uvedeny výsledky vybraných požárních zkoušek skladů ve skutečném měřítku provedených v rámci vývoje nových systémů ochrany skladů. Při obou zkouškách byly použity skladové sprinklery s průtokem 360 l/min při 1 baru opatřené tepelnou pojistkou s rychlou tepelnou odezvou (QR). Ke zvýšení hasební schopnosti byly ve vysokoregálovém skladu instalovány vodorovné přepážky (zkouška 2013) a vodorovné a svislé přepážky (zkouška 2015). Je patrné, že tyto nové technologie ochrany skladů podstatně snižují tepelné zatížení stavební konstrukce a k uvedení ohně pod kontrolu stačí malý počet sprinklerů. To se u reálných instalací pozitivně projeví v nízkých škodách na skladované komoditě. I v případě, že by např. z hygienických důvodů skladované zboží muselo být odepsáno, budou škody na stavební konstrukci minimální, což umožní v krátké době obnovit činnost skladu.

Pojišťovnictví, státní orgány, vlastnící

Vznik a rozšiřování sprinklerové ochrany v minulosti iniciovaly pojišťovny s cílem snížit majetkové škody způsobené požáry. Vybudovaly zkušebny k ověřování přínosu sprinklerové ochrany a podílely se aktivně na jejím rozšiřování například formou slev a přirážek. V souvislosti se zavedením opatření k volnému pohybu zboží a služeb se změnilo jejich postavení na trhu. Pojišťovny po skončení blokové výjimky v roce 2017 mají stejné postavení na trhu jako všechny ostatní subjekty. Nesmějí vytvářet překážky volné soutěži obchodu ani výměně zboží a služeb. Nemohou například navrhovat a vyžadovat společné návrhové požadavky na SZ CEA 4001. Zkušebny pojišťoven se staly nezávislými zkušebními laboratořemi v rámci posuzování shody stanovených komponentů. Při uzavírání pojistných smluv korporátních klientů se v současné době k omezení vzniku nepřiměřené majetkové škody obvykle používají jiné ekonomické nástroje než požadavek na instalaci SZ a jeho kontrolu třetí nezávislou osobou.
Odlišná praxe je v USA, kde se sprinklerové ochraně věnuje mimořádná pozornost. Zejména pokud jde o vývoj nových sprinklerových systémů určených pro ochranu skladů. Příkladné jsou v tomto aktivity společnosti Factory Mutual. Ta implementuje u klientů systém posuzování rizik, jehož součástí je v konkrétních případech i instalace odpovídajícího SZ ochrany, jehož provedení podléhá prohlídkám prováděných inspektory FM.
Analýza EFSN ukázala, že stále větší význam pro využívání SZ jako nejúčinnějšího opatření v ochraně majetku a osob mají státní orgány. Ty cestou právních předpisů a norem mandatorně stanovují požadavky na SZ a zohledňují je v normách a předpisech týkajících se požární bezpečnosti staveb. Pozornost je zaměřena především SZ určeným pro ochranu zdraví osob, což se týká například výškových budov, dřevostaveb, hotelů, domovů s pečovatelskou službou nebo nákupních center. Stranou pozornosti nejsou výrobní a nevýrobní objekty, u kterých požární statistiky uvádějí vysoké ekologické škody, sociální dopady a ohrožení zasahujících jednotek PO. To se týká například jednopodlažních vysokoregálových skladů, logistických center nebo samočinných velkorozměrových zakladačových skladů s obtížným přístupem pro jednotky PO.
Komponenty stabilních hasicích zařízení (např. pro sprinklerová a vodní sprejová zařízení, komponenty plynových hasicích zařízení, hadicové systémy) jsou stanoveným výrobkem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS v platném znění a musí být u nich posouzena a ověřena stálost vlastností za účasti oznámeného subjektu, výrobce musí vydat prohlášení o vlastnostech a výrobek musí být označen označením CE. Stabilní hasicí zařízení jako sestava tvořená z komponent je stanovený výrobek podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. U těchto sestav musí být posouzena shoda autorizovanou osobou. Musí být vydáno prohlášení o shodě a výrobek má být označen označením CCZ.
Ke zvýšení kvality požárně bezpečnostních zařízení přispívá ČSN EN 16763, která stanovuje požadavky na poskytovatele služeb a na jejich odbornou způsobilost, dovednosti jejich personálu odpovědného za návrh, instalaci a uvedení do provozu, ověřování, předání a údržbu požárně bezpečnostních zařízení a zabezpečovacích systémů. 
Pokud jde o provozovatele, vlastníky budov nebo investory, ti si ve stále větší míře uvědomují přínosy sprinklerové ochrany a význam relevantních systémů řízení kvality k jejich dosažení. Ochota implementovat je bez toho, že by byly mandatorně stanoveny právními předpisy, naráží obvykle na finanční náročnost zejména systémů vyšší úrovně prováděných třetí nezávislou právnickou osobou. Nicméně je řada klientů například v dřevařském a automobilovém průmyslu, kteří sami vyžadují nejvyšší stupeň ochrany majetku, aby eliminovali nejen přímé, ale mnohdy vyšší nepřímé škody způsobené požárem. Často jde o klienty, kteří museli řešit náročnou obnovu činnosti po požáru.

Obr. 3 Sprinkler Aquarius Residentka K5,5 pro použití v rezidenčních prostorech

Závěr

Z provedené analýzy vyplývá, že v jednotlivých evropských zemích jsou zavedeny různé systémy kvality SZ, podle toho jaký se sprinklerové ochraně přikládá význam. Stále větší podíl na rozšiřování kvalitní sprinklerové ochrany mají státní orgány. 
Za zásadní opatření podmiňující zavádění SZ s předpokládanou hasební schopností a spolehlivostí považuje EFSA zejména:

• navrhování SZ podle relevantních návrhových dokumentů, mezi něž patří bez dalších průkazů dokumenty NFPA 13 a FM,
• kontroly projektové dokumentace kompetentními osobami,
• používání certifikovaných komponentů a dalších komponentů, schválených zkušebními laboratořemi,
• akreditace montážních firem třetí nezávislou osobou,
• provádění periodických ročních prohlídek kompetentními osobami, nejlépe třetí nezávislou osobou,
• provádění údržby podle EN 12845, NFPA 25 nebo podmínek pojistitele.

Ing. Pavel RYBÁŘ, foto archiv autora

Seznam literatury

1. Rybář, P. Stabilní hasicí zařízení plynová, prášková, aerosolová a inertizační, provozuschopnost a účinnost SHZ, edice PKPO, část 2, 2016,
2. ČSN EN 12259-1+A1 Stabilní hasicí zařízení – Komponenty pro sprinklerová a sprejová zařízení – Část 1: Sprinklery.
3. ČSN EN 12259-14 Stabilní hasicí zařízení – Komponenty pro sprinklerová a sprejová zařízení – Část 14: Sprinklery pro použití v rezidenčních prostorech.
4. ČSN EN 16763 Služby pro požárně bezpečnostní zřízení a zabezpečovací systémy,
5. Brinson, A. Quality assurance of sprinkler systems, EFSN, 2024.
6. Optimal ECONOMICS, Efficiency and Effectiveness of Sprinkler Systems in the United Kingdom: An Analysis from Fire Service Data, 2017.
7. McGree, T. U.S. Experience with Sprinklers, 2024., Ahrens,M. U.S. Experience with sprinklers, NFPA 2017.
8. The truth about home fire sprinklers, NFPA, 2024.

Rozsah a složitost mimořádných událostí kladou na Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) stále vyšší nároky na řízení zásahu i komunikaci s veřejností. Moderní technologie dnes umožňují přenášet obraz, zvuk i další data přímo z místa události v reálném čase.

HZS ČR v posledních letech reaguje na zásadní proměnu charakteru mimořádných událostí. Zásahy jsou stále rozsáhlejší, probíhají na velkých plochách, často s významným dopadem na obyvatelstvo a s vysokými nároky na koordinaci sil, prostředků i informací. Právě v této souvislosti představil plk. MgA. Jiří Studnička, DiS. na odborné konferenci systém, který propojuje člověka, techniku a informace do jednotného celku.
Základním pilířem nového přístupu je sjednocený systém sběru, přenosu, zpracování a sdílení obrazu a zvuku přímo z místa zásahu. Nejde o nahrazení velitele zásahu nebo jeho zkušeností, ale o jejich posílení – o nástroj, který poskytuje lepší přehled, podporuje rozhodování a zvyšuje bezpečnost zasahujících jednotek.

Uzavřená přenosová soustava pod plnou kontrolou HZS ČR

HZS ČR vybudoval vlastní televizní přenosovou soustavu, která je plně uzavřená a pod kontrolou sboru – jak z hlediska informační, tak kybernetické bezpečnosti. Všechny kraje jsou vybaveny vysílacími jednotkami, které jsou úzce provázány s dronovou službou. Právě bezpilotní prostředky dnes patří mezi klíčové nástroje průzkumu a řízení zásahu.
V současnosti má HZS ČR dronovou službu ve třinácti krajích a k dispozici přibližně padesát bezpilotních systémů, které lze rychle nasadit při jakékoli mimořádné události. Ve spolupráci se Záchranným útvarem HZS ČR jsou navíc využívány i drony schopné nést materiál a přímo se podílet na řešení zásahu, nikoli pouze na průzkumu.

Přehled v reálném čase a rychlá komunikace s veřejností

Národní operační a informační středisko je schopno přijímat až dvacet obrazových signálů z celé republiky s latencí pouhých dvou až osmi sekund. Obraz i zvuk lze následně sdílet s krajskými operačními a informačními středisky i přímo s velitelem zásahu – například prostřednictvím mobilních zařízení.
Zásadní výhodou systému je jeho kompatibilita s technologiemi používanými médii. Na základě selekce záběrů je tak možné v průběhu mimořádné události poskytovat ověřené a aktuální informace veřejnosti prostřednictvím České televize či Českého rozhlasu. HZS ČR tím získává větší kontrolu nad mediálním výstupem a výrazně zrychluje informační tok směrem k obyvatelstvu.

Mobilní monitorovací pracoviště a „primární otisk reality“

Při zásahu je místo události rozděleno na senzorickou a dokumentační rovinu. Vedle bezpilotních prostředků a termovizních kamer zde působí také dokumentarista, který pořizuje tzv. primární otisk reality. Ten umožňuje osobám mimo místo zásahu – například na operačním a informačním středisku – provádět virtuální prohlídku prostoru a pracovat s daty v reálném čase.
Všechna data se soustřeďují v tzv. mobilním monitorovacím pracovišti, odkud jsou dále distribuována veliteli zásahu, štábu i operačním a informačním střediskům. Součástí systému je i tisková rovina, která je nově vnímána jako plnohodnotná součást zásahu.

Týl Press: zázemí pro tiskového mluvčího

Na místě zásahu působí tiskový mluvčí, který však již není na komunikaci s médii sám. Data z terénu jsou předávána na centrální pracoviště nazývané Týl Press, kde je zpracovává specializovaný tým. Tiskový mluvčí má tak k dispozici kompletní zázemí a může se plně soustředit na komunikaci s médii přímo na místě události.

Skupina podpory řízení a systém Jestřáb

Novým prvkem je také skupina podpory řízení, složená z hasičů různých odborností – od specialistů na bezpilotní systémy až po experty na GIS. Všechna data se sbíhají do vlastního systému HZS ČR s názvem Jestřáb, který slouží jako zobrazovací platforma digitálních dat z místa zásahu.
Systém umožňuje práci s 3D modely, ortofotosnímky, lidarovými daty i virtuálními prohlídkami. Velitel zásahu tak získává intuitivní a komplexní přehled o situaci, což je klíčové zejména u rozsáhlých a dlouhodobých událostí.

Koordinace vzdušného prostoru a zkušenosti z praxe

S rostoucím počtem nasazených dronů roste i potřeba koordinace vzdušného prostoru. Při některých zásazích, například v Litvínově, bylo současně nasazeno až deset bezpilotních systémů v různých sektorech. HZS ČR proto pracuje na vytvoření specializované skupiny zaměřené na řízení letového provozu při zásazích.
Praktické využití systému se osvědčilo například při pátrání po žháři na ploše 360 km², při povodních s nasazením strategického bezpilotního prostředku nebo při havárii vlaku s benzenem. V těchto případech se podařilo v krátkém čase shromáždit rozsáhlý objem dat, která následně sloužila nejen k řízení zásahu, ale i k vyšetřování předmětné mimořádné události a komunikaci s veřejností.

Přínos pro vyšetřování i důvěru veřejnosti

Oddělení komunikace HZS ČR se nově významně podílí také na vyšetřování příčin vzniku požárů. Díky detailnímu sběru dat přímo na místě události odjíždějí vyšetřovatelé s podklady, které představují až 80 % hotové práce. Výsledkem jsou přesnější rekonstrukce událostí využitelné jak pro vyšetřování, tak pro soudní řízení i mediální výstupy.
Celý systém tak uzavírá pomyslný kruh – od detekce přes řízení zásahu až po komunikaci s veřejností. Jak zaznělo na závěr vystoupení, za tímto výsledkem stojí především tým odborníků, jejichž cílem je jediné: chránit hasiče, zachraňovat životy, podpořit rozhodovací proces na místě mimořádné události a posilovat důvěru veřejnosti v práci hasičů.

plk. MgA. Jiří STUDNIČKA, DiS., MV-generální ředitelství HZS ČR, REDAKCE, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Stejně jako v předchozích letech se i v roce 2025 během polského (PL PRES) a dánského předsednictví Radě Evropské unie (EU) scházela pracovní skupina Rady EU pro civilní ochranu ke směrnici CER (PS PROCIV-CER), která řeší problematiku ochrany kritické infrastruktury a odolnosti kritických subjektů na úrovni EU. Celkově se tato skupina sešla na osmi jednáních, přičemž ve všech případech na nich měla zastoupení také ČR v podobě příslušníka MV-generálního ředitelství HZS ČR.

PS PROCIV-CER vznikla původně kvůli přípravě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (směrnice CER). Po přijetí směrnice CER zůstala tato skupina zachována a nyní slouží zejména k projednávání způsobu její implementace do právního řádu členských států (ČS) a témat souvisejících s ochranou kritické infrastruktury nebo odolnosti kritických subjektů.

Hlavní témata roku 2025

K hlavním tématům projednávaným během roku 2025 patřilo vypracování a následný průběh implementace Akčního plánu EU o bezpečnosti kabelů (Akční plán), působení hybridních hrozeb na kritickou infrastrukturu, povinné zavádění bezpečnostních standardů pro kritické subjekty a hrozby pro kritickou infrastrukturu plynoucí z používání dronů.

Akční plán EU o bezpečnosti kabelů

Vznik Akčního plánu je reakcí na čtyři priority představené předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou 9. února 2025 k zabezpečení síťové kritické infrastruktury. Těmito prioritami, podle kterých je celý dokument také strukturován, jsou prevence, detekce, reakce a obnova a odstrašení.
Celkově reaguje především na rostoucí počet incidentů, zejména v Baltském moři, při kterých dochází k narušení podmořské infrastruktury EU. Východiskem pro jeho vznik jsou dříve přijaté dokumenty (např. doporučení Komise o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách), relevantní legislativní předpisy (např. směrnice NIS2 a směrnice CER), na které navazuje, a dále existující finanční nástroje. Současně zdůrazňuje propojení ČS prostřednictvím podmořské kabelové infrastruktury, na základě čehož lze považovat zajištění odolnosti a bezpečnosti této infrastruktury za strategický zájem EU.
Akční plán byl připravován především s ohledem na apely ČS, které jsou incidenty v souvislosti s podmořskými kabely v posledním období nejvíce postiženy, tedy severské země a Pobaltí. Politicky je na bezpečnost této infrastruktury často apelováno i dalšími ČS s přímým přístupem k moři. O incidentech v Baltském moři za posledních několik let dokument otevřeně hovoří jako o sabotážích, které jsou součástí širší hybridní kampaně, představující významné riziko bezpečnosti celé EU, tj. všech jejich ČS.
Za stěžejní primární kroky vyplývající z dokumentu lze považovat navýšení investic do podmořských kabelů (redundance, bezpečnost a kapacity náhradních dílů), zřízení integrovaného mechanismu dohledu v různých mořských oblastech, vytvoření rezervní flotily víceúčelových plavidel EU, která by primárně sloužila k opravám poškozených podmořských kabelů a snížení závislosti na aktérech mimo EU, což by mimo jiné mělo být součástí připravovaného Investičního rámce EU pro kabelovou infrastrukturu EU, která je důležitá pro odolnost a bezpečnost EU. Paralelně s tímto by mělo dojít také k implementaci legislativního a bezpečnostního rámce v této oblasti do právního řádu, tj. především transpozice směrnic NIS2 a CER.

Působení hybridních hrozeb na kritickou infrastrukturu

Kontinuálně diskutovaným tématem bylo působení hybridních hrozeb na kritickou infrastrukturu. A to jak z pohledu proběhlých hybridních útoků na kritickou infrastrukturu v EU, tak také vypozorovaných trendů v této oblasti za poslední roky. V rámci tohoto tématu byly představeny nejčastější způsoby pokusů o narušení kritické infrastruktury a poskytování základních služeb ze strany nepřátelských aktérů. V souvislosti s hybridním působením byly několikrát probírány incidenty související s poškozením podmořských kabelů plavidly cizích zemí, převážně v Baltském moři. Předmětem hybridního působení na kritickou infrastrukturu může být dále například silniční infrastruktura, letiště, železniční dráha, překladové terminály pro ropu nebo LPG, vodárny nebo vládní informační a komunikační systémy. Existují přitom různé metody hybridního působení. Může se jednat o sabotáže, kybernetické útoky, dezinformační aktivity nebo aktivity v oblasti zpravodajství. Důvodem pro toto působení je primárně dlouhodobé zhoršení systému sítí a infrastruktur, jakož i narušení plánování a implementace investic. Podle delegátů z Polska, které se tématu hybridního působení intenzivně věnuje, se jako možné řešení pro posílení odolnosti kritické infrastruktury vůči hybridním útokům jeví školení lidí v oblasti bezpečnosti, zavádění standardů v oblasti fyzické bezpečnosti, odhalování podezřelého chování, spolupráce mezi bezpečnostními složkami nebo hodnocení kvality bezpečnostních služeb.

Povinné zavádění bezpečnostních standardů pro kritické subjekty

Jedním z prioritních témat PL PRES bylo povinné zavádění bezpečnostních standardů pro kritické subjekty. ČS sdílely své národní přístupy v této oblasti. ČS se na základě sdílených informací a následných diskusí shodly na tom, že implementace minimálních bezpečnostních standardů, včetně standardů pro fyzickou bezpečnost, by pro provozovatele kritické infrastruktury mělo být povinné. Důvodem k tomuto je skutečnost, že identické minimální bezpečnostní standardy pro všechna odvětví mohou pomoci při budování celkové odolnosti kritické infrastruktury. Vlastníci nebo manažeři kritické infrastruktury by současně měli mít přístup k nezávazným standardům nebo příručkám, jejichž obsahem jsou mimo jiné příklady dobré praxe, vytvořeným odpovědnými orgány v oblasti kritické infrastruktury. Zároveň je podle ČS klíčové vést mezi sebou diskuse a sdílet příklady dobré praxe. S transpozicí směrnice CER do právního řádu ČS lze v této oblasti očekávat určitý posun. Na jejím základě budou kritické subjekty přijímat opatření k zajištění své odolnosti, přičemž důraz je kladen na aplikaci principů z evropských a mezinárodních standardů.

Hrozby pro kritickou infrastrukturu plynoucí z používání dronů

V loňském roce se v EU vyskytlo několik incidentů souvisejících s drony a kritickou infrastrukturou. Konkrétně lze jmenovat například incident, během kterého přeletělo několik dronů nad letištěm v Kodani, což vedlo k uzavření letiště, přestože nedošlo k žádným škodám. Tento incident následně předsedkyně EK Ursula von der Leyenová a dánská premiérka Mette Frederiksenová označily za součást hybridní války. V rámci PS PROCIV-CER byly klíčové poznatky z této oblasti představeny v utajovaném režimu Vojenským štábem EU (EUMS) v rámci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). EK (DG HOME) dále popsala svou činnost vůči nepřátelským dronům, včetně definovaných klíčových aktivit, na základě kterých bude vypracována plnohodnotná protidronová politika EU. Podle ní jsou hrozby plynoucí z užívání moderních dronů rámovány skutečnostmi, jako jsou rychlý nárůst výkonnosti, proliferace systémů, rozsah aktérů hrozeb, limitovaná protiopatření nebo rozšiřování a spojování oblastí konfliktu. Z toho důvodu, že ČS mají z civilního pohledu velice limitované kapacity pro boj proti dronům, EK ustanovila expertní skupiny pro boj proti dronům, přičemž členové jsou ad hoc vybraní experti. Z pohledu vládních pravomocí v rámci ČS identifikovala EK následující skutečnosti: 1) limitované národní regulatorní rámce (např. ve Francii mají kritické subjekty speciální pravomoci k eliminaci dronů), 2) široká škála veřejných orgánů zabývajících se problematikou dronů (např. bezpečnostní sbory, civilní letectví, zpravodajské služby, armáda, pohraniční stráže nebo vězeňská služba), 3) mix kompetencí založený na strategii, operativě a taktice, 4) použití síly je většinově svěřeno bezpečnostním sborům nebo armádě, 5) limitovaná oprávnění subjektů soukromého sektoru v oblasti opatření proti bezpilotním letounům, 6) stanovení bezletových zón je běžně používáno jako určité rychlé řešení v souvislosti s obranou vůči dronům, 7) bezpečnostní obavy ohledně citlivosti informací o hrozbách a jejich sdílení, 8) zapojení širokého spektra technologií v souvislosti s opatřeními proti bezpilotním letounům.

Další témata roku 2025

Kromě již zmíněných hlavních témat se PS PROCIV-CER věnovala i dalším tématům, jako jsou vazba mezi EU a NATO v ochraně kritické infrastruktury, Digitální omnibus nebo Balíček vojenské mobility. Vazba mezi EU a NATO v rámci ochrany kritické infrastruktury spočívá v provázanosti základních požadavků v sedmi oblastech odolnosti NATO se směrnicí CER, konkrétně se základními službami v definovaných odvětvích a pododvětvích. Zde ČS akcentovaly především využití synergií mezi oběma oblastmi, vyhnutí se zdvojování činností a větší administrativní zátěži a nutnost zajištění komplementarity obou oblastí. Některé ČS současně požadují provedení analýzy mezer mezi oběma koncepty. Návrh souhrnného digitálního nařízení (tzv. Digitální omnibus) je dokumentem obsahujícím soubor technických změn rozsáhlého počtu digitálních právních předpisů, které byly vybrány k revizi s cílem přinést okamžitou úlevu podnikům, orgánům veřejné správy i občanům a stimulovat konkurenceschopnost. V rámci snižování administrativní zátěže přichází s návrhem vytvoření jednotného vstupního místa (single-entry point) pro povinné hlášení incidentů podle různých evropských předpisů (např. směrnic CER a NIS2 a nařízení GDPR a DORA). Případné přijetí tohoto návrhu se tedy dotkne také způsobu hlášení incidentů směrnice CER (čl. 15). Diskutovala se také návaznost návrhu tzv. Balíčku vojenské mobility na povinnosti vyplývající ze směrnice CER. Tento návrh zavádí novou skupinu dopravní infrastruktury, a sice dopravní infrastrukturu dvojího využití, která je strategicky významná pro vojenské účely. V návaznosti na to uvádí, že minimálně povinnosti podle směrnic CER a NIS2 by měli plnit také vlastníci, provozovatelé a správci SDI, kteří nejsou kritickými subjekty nebo regulovanými subjekty podle směrnice NIS 2. Tím by potenciálně mohlo dojít k situaci, kdy budou směrnicí CER regulovány rovněž subjekty, které nejsou kritickými subjekty.

Shrnutí a výhled do roku 2026

Lze očekávat, že většině z představených témat se budou delegáti PS PROCIV-CER věnovat také v roce 2026. To ostatně zčásti potvrzují již představené priority Kypru, který předsedá Radě EU v první polovině roku 2026 – zvyšování povědomí soukromého sektoru o rizicích plynoucích z hybridních aktivit a přírodních hrozeb, posilování schopností kritických subjektů v oblasti business kontinuity a reakce na katastrofy, pravidelné informování o probíhající implementaci Akčního plánu a pokrok v plnění doporučení uvedených v doporučení Rady z roku 2024 o plánu pro koordinaci reakce na úrovni Unie na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem (tzv. EU CI Blueprint).

kpt. Ing. David PATRMAN, Ph.D., MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR