Časopis 112 ROČNÍK XXV ČÍSLO 4/2026

V noci na 21. listopadu 2025 zasahovalo 27 jednotek požární ochrany u rozsáhlého požáru hal na výrobu polystyrenu ve Vysokém Mýtě. Zásah komplikovaly mrazivé teploty a namrzání hasební vody. Přínos sprinklerových zařízení (SZ) pro ochranu majetku a lidských životů je zásadním způsobem ovlivněn úrovní systému řízení kvality. Ten má zajistit, že SZ budou nejen trvale provozuschopná, ale budou mít i předpokládanou hasební schopnost. HZS ČR implementuje moderní systémy pro přenos dat, postavené na rozvoji dronové služby. Bezpilotní prostředky dnes slouží jako klíčový nástroj průzkumu a sledování situace přímo nad místem mimořádné události. Pracovní skupina Rady EU se v roce 2025 zaměřila na implementaci směrnice o odolnosti kritických subjektů. Zástupci HZS ČR se aktivně podíleli na projednávání Akčního plánu o bezpečnosti podmořských kabelů a ochraně infrastruktury před hybridními hrozbami. 

Stejně jako v předchozích letech se i v roce 2025 během polského (PL PRES) a dánského předsednictví Radě Evropské unie (EU) scházela pracovní skupina Rady EU pro civilní ochranu ke směrnici CER (PS PROCIV-CER), která řeší problematiku ochrany kritické infrastruktury a odolnosti kritických subjektů na úrovni EU. Celkově se tato skupina sešla na osmi jednáních, přičemž ve všech případech na nich měla zastoupení také ČR v podobě příslušníka MV-generálního ředitelství HZS ČR.

PS PROCIV-CER vznikla původně kvůli přípravě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (směrnice CER). Po přijetí směrnice CER zůstala tato skupina zachována a nyní slouží zejména k projednávání způsobu její implementace do právního řádu členských států (ČS) a témat souvisejících s ochranou kritické infrastruktury nebo odolnosti kritických subjektů.

Hlavní témata roku 2025

K hlavním tématům projednávaným během roku 2025 patřilo vypracování a následný průběh implementace Akčního plánu EU o bezpečnosti kabelů (Akční plán), působení hybridních hrozeb na kritickou infrastrukturu, povinné zavádění bezpečnostních standardů pro kritické subjekty a hrozby pro kritickou infrastrukturu plynoucí z používání dronů.

Akční plán EU o bezpečnosti kabelů

Vznik Akčního plánu je reakcí na čtyři priority představené předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou 9. února 2025 k zabezpečení síťové kritické infrastruktury. Těmito prioritami, podle kterých je celý dokument také strukturován, jsou prevence, detekce, reakce a obnova a odstrašení.
Celkově reaguje především na rostoucí počet incidentů, zejména v Baltském moři, při kterých dochází k narušení podmořské infrastruktury EU. Východiskem pro jeho vznik jsou dříve přijaté dokumenty (např. doporučení Komise o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách), relevantní legislativní předpisy (např. směrnice NIS2 a směrnice CER), na které navazuje, a dále existující finanční nástroje. Současně zdůrazňuje propojení ČS prostřednictvím podmořské kabelové infrastruktury, na základě čehož lze považovat zajištění odolnosti a bezpečnosti této infrastruktury za strategický zájem EU.
Akční plán byl připravován především s ohledem na apely ČS, které jsou incidenty v souvislosti s podmořskými kabely v posledním období nejvíce postiženy, tedy severské země a Pobaltí. Politicky je na bezpečnost této infrastruktury často apelováno i dalšími ČS s přímým přístupem k moři. O incidentech v Baltském moři za posledních několik let dokument otevřeně hovoří jako o sabotážích, které jsou součástí širší hybridní kampaně, představující významné riziko bezpečnosti celé EU, tj. všech jejich ČS.
Za stěžejní primární kroky vyplývající z dokumentu lze považovat navýšení investic do podmořských kabelů (redundance, bezpečnost a kapacity náhradních dílů), zřízení integrovaného mechanismu dohledu v různých mořských oblastech, vytvoření rezervní flotily víceúčelových plavidel EU, která by primárně sloužila k opravám poškozených podmořských kabelů a snížení závislosti na aktérech mimo EU, což by mimo jiné mělo být součástí připravovaného Investičního rámce EU pro kabelovou infrastrukturu EU, která je důležitá pro odolnost a bezpečnost EU. Paralelně s tímto by mělo dojít také k implementaci legislativního a bezpečnostního rámce v této oblasti do právního řádu, tj. především transpozice směrnic NIS2 a CER.

Působení hybridních hrozeb na kritickou infrastrukturu

Kontinuálně diskutovaným tématem bylo působení hybridních hrozeb na kritickou infrastrukturu. A to jak z pohledu proběhlých hybridních útoků na kritickou infrastrukturu v EU, tak také vypozorovaných trendů v této oblasti za poslední roky. V rámci tohoto tématu byly představeny nejčastější způsoby pokusů o narušení kritické infrastruktury a poskytování základních služeb ze strany nepřátelských aktérů. V souvislosti s hybridním působením byly několikrát probírány incidenty související s poškozením podmořských kabelů plavidly cizích zemí, převážně v Baltském moři. Předmětem hybridního působení na kritickou infrastrukturu může být dále například silniční infrastruktura, letiště, železniční dráha, překladové terminály pro ropu nebo LPG, vodárny nebo vládní informační a komunikační systémy. Existují přitom různé metody hybridního působení. Může se jednat o sabotáže, kybernetické útoky, dezinformační aktivity nebo aktivity v oblasti zpravodajství. Důvodem pro toto působení je primárně dlouhodobé zhoršení systému sítí a infrastruktur, jakož i narušení plánování a implementace investic. Podle delegátů z Polska, které se tématu hybridního působení intenzivně věnuje, se jako možné řešení pro posílení odolnosti kritické infrastruktury vůči hybridním útokům jeví školení lidí v oblasti bezpečnosti, zavádění standardů v oblasti fyzické bezpečnosti, odhalování podezřelého chování, spolupráce mezi bezpečnostními složkami nebo hodnocení kvality bezpečnostních služeb.

Povinné zavádění bezpečnostních standardů pro kritické subjekty

Jedním z prioritních témat PL PRES bylo povinné zavádění bezpečnostních standardů pro kritické subjekty. ČS sdílely své národní přístupy v této oblasti. ČS se na základě sdílených informací a následných diskusí shodly na tom, že implementace minimálních bezpečnostních standardů, včetně standardů pro fyzickou bezpečnost, by pro provozovatele kritické infrastruktury mělo být povinné. Důvodem k tomuto je skutečnost, že identické minimální bezpečnostní standardy pro všechna odvětví mohou pomoci při budování celkové odolnosti kritické infrastruktury. Vlastníci nebo manažeři kritické infrastruktury by současně měli mít přístup k nezávazným standardům nebo příručkám, jejichž obsahem jsou mimo jiné příklady dobré praxe, vytvořeným odpovědnými orgány v oblasti kritické infrastruktury. Zároveň je podle ČS klíčové vést mezi sebou diskuse a sdílet příklady dobré praxe. S transpozicí směrnice CER do právního řádu ČS lze v této oblasti očekávat určitý posun. Na jejím základě budou kritické subjekty přijímat opatření k zajištění své odolnosti, přičemž důraz je kladen na aplikaci principů z evropských a mezinárodních standardů.

Hrozby pro kritickou infrastrukturu plynoucí z používání dronů

V loňském roce se v EU vyskytlo několik incidentů souvisejících s drony a kritickou infrastrukturou. Konkrétně lze jmenovat například incident, během kterého přeletělo několik dronů nad letištěm v Kodani, což vedlo k uzavření letiště, přestože nedošlo k žádným škodám. Tento incident následně předsedkyně EK Ursula von der Leyenová a dánská premiérka Mette Frederiksenová označily za součást hybridní války. V rámci PS PROCIV-CER byly klíčové poznatky z této oblasti představeny v utajovaném režimu Vojenským štábem EU (EUMS) v rámci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). EK (DG HOME) dále popsala svou činnost vůči nepřátelským dronům, včetně definovaných klíčových aktivit, na základě kterých bude vypracována plnohodnotná protidronová politika EU. Podle ní jsou hrozby plynoucí z užívání moderních dronů rámovány skutečnostmi, jako jsou rychlý nárůst výkonnosti, proliferace systémů, rozsah aktérů hrozeb, limitovaná protiopatření nebo rozšiřování a spojování oblastí konfliktu. Z toho důvodu, že ČS mají z civilního pohledu velice limitované kapacity pro boj proti dronům, EK ustanovila expertní skupiny pro boj proti dronům, přičemž členové jsou ad hoc vybraní experti. Z pohledu vládních pravomocí v rámci ČS identifikovala EK následující skutečnosti: 1) limitované národní regulatorní rámce (např. ve Francii mají kritické subjekty speciální pravomoci k eliminaci dronů), 2) široká škála veřejných orgánů zabývajících se problematikou dronů (např. bezpečnostní sbory, civilní letectví, zpravodajské služby, armáda, pohraniční stráže nebo vězeňská služba), 3) mix kompetencí založený na strategii, operativě a taktice, 4) použití síly je většinově svěřeno bezpečnostním sborům nebo armádě, 5) limitovaná oprávnění subjektů soukromého sektoru v oblasti opatření proti bezpilotním letounům, 6) stanovení bezletových zón je běžně používáno jako určité rychlé řešení v souvislosti s obranou vůči dronům, 7) bezpečnostní obavy ohledně citlivosti informací o hrozbách a jejich sdílení, 8) zapojení širokého spektra technologií v souvislosti s opatřeními proti bezpilotním letounům.

Další témata roku 2025

Kromě již zmíněných hlavních témat se PS PROCIV-CER věnovala i dalším tématům, jako jsou vazba mezi EU a NATO v ochraně kritické infrastruktury, Digitální omnibus nebo Balíček vojenské mobility. Vazba mezi EU a NATO v rámci ochrany kritické infrastruktury spočívá v provázanosti základních požadavků v sedmi oblastech odolnosti NATO se směrnicí CER, konkrétně se základními službami v definovaných odvětvích a pododvětvích. Zde ČS akcentovaly především využití synergií mezi oběma oblastmi, vyhnutí se zdvojování činností a větší administrativní zátěži a nutnost zajištění komplementarity obou oblastí. Některé ČS současně požadují provedení analýzy mezer mezi oběma koncepty. Návrh souhrnného digitálního nařízení (tzv. Digitální omnibus) je dokumentem obsahujícím soubor technických změn rozsáhlého počtu digitálních právních předpisů, které byly vybrány k revizi s cílem přinést okamžitou úlevu podnikům, orgánům veřejné správy i občanům a stimulovat konkurenceschopnost. V rámci snižování administrativní zátěže přichází s návrhem vytvoření jednotného vstupního místa (single-entry point) pro povinné hlášení incidentů podle různých evropských předpisů (např. směrnic CER a NIS2 a nařízení GDPR a DORA). Případné přijetí tohoto návrhu se tedy dotkne také způsobu hlášení incidentů směrnice CER (čl. 15). Diskutovala se také návaznost návrhu tzv. Balíčku vojenské mobility na povinnosti vyplývající ze směrnice CER. Tento návrh zavádí novou skupinu dopravní infrastruktury, a sice dopravní infrastrukturu dvojího využití, která je strategicky významná pro vojenské účely. V návaznosti na to uvádí, že minimálně povinnosti podle směrnic CER a NIS2 by měli plnit také vlastníci, provozovatelé a správci SDI, kteří nejsou kritickými subjekty nebo regulovanými subjekty podle směrnice NIS 2. Tím by potenciálně mohlo dojít k situaci, kdy budou směrnicí CER regulovány rovněž subjekty, které nejsou kritickými subjekty.

Shrnutí a výhled do roku 2026

Lze očekávat, že většině z představených témat se budou delegáti PS PROCIV-CER věnovat také v roce 2026. To ostatně zčásti potvrzují již představené priority Kypru, který předsedá Radě EU v první polovině roku 2026 – zvyšování povědomí soukromého sektoru o rizicích plynoucích z hybridních aktivit a přírodních hrozeb, posilování schopností kritických subjektů v oblasti business kontinuity a reakce na katastrofy, pravidelné informování o probíhající implementaci Akčního plánu a pokrok v plnění doporučení uvedených v doporučení Rady z roku 2024 o plánu pro koordinaci reakce na úrovni Unie na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem (tzv. EU CI Blueprint).

kpt. Ing. David PATRMAN, Ph.D., MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook