Časopis 112 ROČNÍK XXV ČÍSLO 4/2026
V noci na 21. listopadu 2025 zasahovalo 27 jednotek požární ochrany u rozsáhlého požáru hal na výrobu polystyrenu ve Vysokém Mýtě. Zásah komplikovaly mrazivé teploty a namrzání hasební vody. Přínos sprinklerových zařízení (SZ) pro ochranu majetku a lidských životů je zásadním způsobem ovlivněn úrovní systému řízení kvality. Ten má zajistit, že SZ budou nejen trvale provozuschopná, ale budou mít i předpokládanou hasební schopnost. HZS ČR implementuje moderní systémy pro přenos dat, postavené na rozvoji dronové služby. Bezpilotní prostředky dnes slouží jako klíčový nástroj průzkumu a sledování situace přímo nad místem mimořádné události. Pracovní skupina Rady EU se v roce 2025 zaměřila na implementaci směrnice o odolnosti kritických subjektů. Zástupci HZS ČR se aktivně podíleli na projednávání Akčního plánu o bezpečnosti podmořských kabelů a ochraně infrastruktury před hybridními hrozbami.
- OBSAH č. 4/2026 ROČNÍKU XXV
- POŽÁR VE VÝROBĚ PĚNOVÉHO POLYSTYRENU (P-SYSTEMS) VYSOKÉ MÝTO
- SYSTÉMY ŘÍZENÍ KVALITY SPRINKLEROVÝCH ZAŘÍZENÍ
- OBRAZ A DATA Z MÍSTA ZÁSAHU: HZS ČR VSTUPUJE DO NOVÉ ÉRY ŘÍZENÍ A KOMUNIKACE
- ČINNOST PRACOVNÍ SKUPINY RADY EU PROCIV-CER V ROCE 2025
Rozsah a složitost mimořádných událostí kladou na Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) stále vyšší nároky na řízení zásahu i komunikaci s veřejností. Moderní technologie dnes umožňují přenášet obraz, zvuk i další data přímo z místa události v reálném čase.
HZS ČR v posledních letech reaguje na zásadní proměnu charakteru mimořádných událostí. Zásahy jsou stále rozsáhlejší, probíhají na velkých plochách, často s významným dopadem na obyvatelstvo a s vysokými nároky na koordinaci sil, prostředků i informací. Právě v této souvislosti představil plk. MgA. Jiří Studnička, DiS. na odborné konferenci systém, který propojuje člověka, techniku a informace do jednotného celku.
Základním pilířem nového přístupu je sjednocený systém sběru, přenosu, zpracování a sdílení obrazu a zvuku přímo z místa zásahu. Nejde o nahrazení velitele zásahu nebo jeho zkušeností, ale o jejich posílení – o nástroj, který poskytuje lepší přehled, podporuje rozhodování a zvyšuje bezpečnost zasahujících jednotek.
Uzavřená přenosová soustava pod plnou kontrolou HZS ČR
HZS ČR vybudoval vlastní televizní přenosovou soustavu, která je plně uzavřená a pod kontrolou sboru – jak z hlediska informační, tak kybernetické bezpečnosti. Všechny kraje jsou vybaveny vysílacími jednotkami, které jsou úzce provázány s dronovou službou. Právě bezpilotní prostředky dnes patří mezi klíčové nástroje průzkumu a řízení zásahu.
V současnosti má HZS ČR dronovou službu ve třinácti krajích a k dispozici přibližně padesát bezpilotních systémů, které lze rychle nasadit při jakékoli mimořádné události. Ve spolupráci se Záchranným útvarem HZS ČR jsou navíc využívány i drony schopné nést materiál a přímo se podílet na řešení zásahu, nikoli pouze na průzkumu.
Přehled v reálném čase a rychlá komunikace s veřejností
Národní operační a informační středisko je schopno přijímat až dvacet obrazových signálů z celé republiky s latencí pouhých dvou až osmi sekund. Obraz i zvuk lze následně sdílet s krajskými operačními a informačními středisky i přímo s velitelem zásahu – například prostřednictvím mobilních zařízení.
Zásadní výhodou systému je jeho kompatibilita s technologiemi používanými médii. Na základě selekce záběrů je tak možné v průběhu mimořádné události poskytovat ověřené a aktuální informace veřejnosti prostřednictvím České televize či Českého rozhlasu. HZS ČR tím získává větší kontrolu nad mediálním výstupem a výrazně zrychluje informační tok směrem k obyvatelstvu.
Mobilní monitorovací pracoviště a „primární otisk reality“
Při zásahu je místo události rozděleno na senzorickou a dokumentační rovinu. Vedle bezpilotních prostředků a termovizních kamer zde působí také dokumentarista, který pořizuje tzv. primární otisk reality. Ten umožňuje osobám mimo místo zásahu – například na operačním a informačním středisku – provádět virtuální prohlídku prostoru a pracovat s daty v reálném čase.
Všechna data se soustřeďují v tzv. mobilním monitorovacím pracovišti, odkud jsou dále distribuována veliteli zásahu, štábu i operačním a informačním střediskům. Součástí systému je i tisková rovina, která je nově vnímána jako plnohodnotná součást zásahu.
Týl Press: zázemí pro tiskového mluvčího
Na místě zásahu působí tiskový mluvčí, který však již není na komunikaci s médii sám. Data z terénu jsou předávána na centrální pracoviště nazývané Týl Press, kde je zpracovává specializovaný tým. Tiskový mluvčí má tak k dispozici kompletní zázemí a může se plně soustředit na komunikaci s médii přímo na místě události.
Skupina podpory řízení a systém Jestřáb
Novým prvkem je také skupina podpory řízení, složená z hasičů různých odborností – od specialistů na bezpilotní systémy až po experty na GIS. Všechna data se sbíhají do vlastního systému HZS ČR s názvem Jestřáb, který slouží jako zobrazovací platforma digitálních dat z místa zásahu.
Systém umožňuje práci s 3D modely, ortofotosnímky, lidarovými daty i virtuálními prohlídkami. Velitel zásahu tak získává intuitivní a komplexní přehled o situaci, což je klíčové zejména u rozsáhlých a dlouhodobých událostí.
Koordinace vzdušného prostoru a zkušenosti z praxe
S rostoucím počtem nasazených dronů roste i potřeba koordinace vzdušného prostoru. Při některých zásazích, například v Litvínově, bylo současně nasazeno až deset bezpilotních systémů v různých sektorech. HZS ČR proto pracuje na vytvoření specializované skupiny zaměřené na řízení letového provozu při zásazích.
Praktické využití systému se osvědčilo například při pátrání po žháři na ploše 360 km², při povodních s nasazením strategického bezpilotního prostředku nebo při havárii vlaku s benzenem. V těchto případech se podařilo v krátkém čase shromáždit rozsáhlý objem dat, která následně sloužila nejen k řízení zásahu, ale i k vyšetřování předmětné mimořádné události a komunikaci s veřejností.
Přínos pro vyšetřování i důvěru veřejnosti
Oddělení komunikace HZS ČR se nově významně podílí také na vyšetřování příčin vzniku požárů. Díky detailnímu sběru dat přímo na místě události odjíždějí vyšetřovatelé s podklady, které představují až 80 % hotové práce. Výsledkem jsou přesnější rekonstrukce událostí využitelné jak pro vyšetřování, tak pro soudní řízení i mediální výstupy.
Celý systém tak uzavírá pomyslný kruh – od detekce přes řízení zásahu až po komunikaci s veřejností. Jak zaznělo na závěr vystoupení, za tímto výsledkem stojí především tým odborníků, jejichž cílem je jediné: chránit hasiče, zachraňovat životy, podpořit rozhodovací proces na místě mimořádné události a posilovat důvěru veřejnosti v práci hasičů.
|
Co je Jestřáb Jestřáb je vlastní integrovaný digitální systém HZS ČR, který slouží ke sběru, zpracování, zobrazování a sdílení dat z místa zásahu. Jeho hlavním úkolem je vytvořit přehledný obraz situace v reálném čase a podpořit rozhodování velitele zásahu i práci štábu. Systém Jestřáb umožňuje zejména:
Jestřáb funguje jako centrální zobrazovací a analytická platforma, která z velkého množství dílčích dat vytváří srozumitelný a využitelný celek – od prvotní detekce až po vyšetřování a mediální výstupy. |
|---|
plk. MgA. Jiří STUDNIČKA, DiS., MV-generální ředitelství HZS ČR, REDAKCE, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR