Pražští hasiči mají nové ředitelství
s 6
Železniční dopravní nehoda ve Zlivi na Českobudějovicku
s 8
Cvičení Extrém 2025 bylo opět těžkou zkouškou pro všechny složky IZS
s 12
ZÚ HZS ČR posiluje dronové kapacity
s 15
Nebezpečí likvidace požárů v souvislosti s hořením včelího vosku
s 18
Modernizace varovných systémů a přechod na technologii Cell Broadcast
s 22
Čtyři roky pomoci Ukrajině v rámci Mechanismu civilní ochrany unie
s 25
Odborný seminář o akčním plánu pro zavádění systémů včasné detekce lesních požárů
s 28
Konference Ochrana obyvatelstva 2026
s 30
Nultá hodina autoškoly: Lekce, která mění mladým lidem pohled na silniční provoz
s 32

Na Krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje (HZS JHC) byla 20. listopadu 2025 v 6.19 hodin nahlášena železniční dopravní nehoda. Informaci rovněž přijalo KOPIS Karlovarského kraje a KOPIS HZS Kraje Vysočina.  

Na místo byly vyslány jednotky požární ochrany (PO) ze stanice České Budějovice, Správy železnic České Budějovice a jednotka Sboru dobrovolných hasičů (SDH) obce Zliv, jako místně příslušná jednotka PO. Událost nebyla zprvu blíže specifikována. Původní oznámení od volajících ukazovala na srážku vlaku s překážkou a žádné informace nenasvědčovaly tomu, že by mělo dojít ke srážce dvou vlaků. Postupně docházelo k upřesňování události. Potvrzena byla srážka rychlíku s osobním vlakem. Vzhledem k počtu raněných aktivovala Nemocnice České Budějovice traumaplán. Celkem bylo ve vlacích 47 cestujících, z toho 37 raněných.

Popis místa nehody

Město Zliv se nachází zhruba 18 km severozápadně od Českých Budějovic v Jihočeském kraji. Prochází tudy železniční trať č. 190, vedoucí z Plzně do Českých Budějovic, která má význam pro dálkovou i regionální dopravu. Nehoda se odehrála v blízkosti železničního přejezdu a také blízko vlakové stanice Zliv, kde je trať již dvojkolejná, elektrifikovaná a vlaky zde nabírají rychlost. V tomto místě také uhýbá jednokolejná vlečka do bývalého areálu odkaliště uranových rud v Mydlovarech. Oblast, kde byla hlášena mimořádná událost, se místními historicky nazývá „Na překážce“. Z různých oznámení bylo pro KOPIS velice obtížné objektivně vytěžit volající a zjistit přesné místo. Nebylo jasné, zda šlo o událost na přejezdu, ve stanici, na vlečce či na trati.

Průběh zásahu

První jednotka PO ze stanice České Budějovice po příjezdu na místo zásahu zjistila, že došlo ke srážce osobního vlaku s rychlíkem. Na místě události byla přítomna pouze posádka letecké záchranné služby (LZS) a Policie České republiky (PČR). Současně se také dostavila jednotka SDH obce Zliv. Velitel zásahu (VZ) neprodleně požádal KOPIS o zastavení provozu na trati a vypnutí trakčního vedení, které nebylo srážkou strženo. Prvotní údaje hovořily o 80 cestujících v obou vlacích. Jednotky ihned zahájily třídění raněných metodou START, do nějž se zapojila i jednotka HZS Správy železnic České Budějovice (HZS SŽ). Na místo dorazil územní řídící důstojník, který přebral velení zásahu. Zkratování trakčního vedení provedli zaměstnanci zajišťující údržbu a opravu trakčního vedení, kteří se dostavili na místo. Nemocnice České Budějovice aktivovala traumaplán a postupně přijížděly další a další posádky zdravotnické záchranné služby (ZZS). Cestující, kteří nebyli zraněni, byli přesunuti na přilehlou louku (shromaždiště evakuovaných), kde je nepřetržitě hlídala PČR, která je současně také identifikovala.
Uvnitř vlaku probíhalo třídění raněných ve spolupráci se ZZS a následný transport na stanoviště přednemocniční neodkladné péče, kde si raněné přebírala ZZS a připravovala na odsun. Vyproštění strojvedoucího a vlakvedoucí proběhlo bez použití hydraulického vyprošťovacího zařízení. Vlakvedoucí byla letecky transportována do Nemocnice České Budějovice. Na místo se dostavila jednotka PO ze stanice Vodňany, která pomáhala s transportem raněných a s ošetřováním. VZ ve spolupráci s velitelem jednotky HZS SŽ povolal dva evakuační autobusy kvůli zajištění tepelného komfortu cestujících. Nutno poznamenat, že teplota se pohybovala lehce pod bodem mrazu. VZ dále na místo povolal posttraumatický tým.

Po transportu všech osob z vlaků se jednotky PO dále věnovaly ošetřování raněných na stanovišti přednemocniční neodkladné péče, transportu do vozidel ZZS a současně prováděly průzkum okolí a vlakových souprav. Postupně se na místo dostavili hejtman Jihočeského kraje, starosta města Zliv, krajský řídící důstojník (KŘD), operační výjezd MV-generálního ředitelství HZS ČR a dokumentační skupina MV-generálního ředitelství HZS ČR.
PČR soustavně pracovala na identifikaci cestujících a ranění byli transportováni do téměř všech okresních nemocnic v Jihočeském kraji. Po dohodě s VZ zajistil KŘD povolání tiskového mluvčího na místo události a zřízení informačního centra s telefonní linkou, které improvizovaně vzniklo na ředitelství HZS JHC. Informační linku obsluhovali dva příslušníci z oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Současně bylo prostřednictvím tiskové mluvčí uveřejněno telefonní číslo této linky. O jejím zřízení byla neprodleně informována PČR, Krajský úřad Jihočeského kraje a Magistrát statutárního města České Budějovice. Provoz informační linky byl zahájen zhruba v 8.00 hodin a ukončen ve 14.00 hodin. Poté byla linka přepojena na KOPIS. Dotazy volajících se týkaly zejména informací, zda byly mezi cestujícími konkrétní osoby, kam byli ranění převezeni, informací ohledně spojů a také proběhly hovory od zastupitelských úřadů s dotazy, zda se mezi cestujícími vyskytovali občané jiných států. Po celou dobu zásahu VZ neustále komunikoval s informačním centrem a poskytoval mu potřebné informace. 
Po domluvě s KŘD, koordinátorem psychosociální pomoci a ve spolupráci s oddělením ochrany obyvatelstva a krizového řízení rozhodl VZ, že na ředitelství HZS JHC vznikne také asistenční centrum pomoci, jehož cílem bylo poskytnout evakuovaným a případně jejich rodinám bezpečný prostor a možnost reagovat na jejich potřeby. Za asistence ZZS a PČR bylo 19 cestujících odvezeno evakuačním autobusem právě do tohoto centra, kde jim byla poskytnuta psychosociální podpora od krizových interventů HZS JHC i PČR. K dispozici měli také teplé i studené nápoje, drobné občerstvení, lehátka, deky i možnost telefonického spojení a WiFi.
Všechny evakuované důkladně prohlédl lékař a zdravotnický záchranář. Po této výstupní prohlídce bylo ještě devět osob odvezeno ZZS na další vyšetření. Asistenční centrum bylo zřízeno kolem 9.15 hodin a poslední osoba opustila centrum po 12. hodině. VZ zajistil v místě mimořádné události velitelský kontejner jako zázemí pro jednotku HZS SŽ, která převzala místo zásahu a poté zajišťovala místo nehody pro účely vyšetřování a následně asistovala při odtržení vlaků a úklidu trosek. Na místě zásahu byla přítomna do večerních hodin, kdy byl zásah ukončen.

Příčina vzniku a škoda

Ve stanici Zliv probíhala výluka staničního zabezpečovacího zařízení, které se stará o chod výhybek a návěstidel. Kvůli tomu se jezdilo jen po jedné ze dvou kolejí a vlaky se musely křižovat. V současné době stále probíhá vyšetřování příčiny srážky vlaků za součinnosti Drážní inspekce s PČR.

Shrnutí

Pozitiva

• rychlý dojezd sil a prostředků (SaP),
• místo mimořádné události (lokace, terén, zamrzlá půda, zpevněná příjezdová komunikace),
• malý počet cestujících v obou vlacích,
• nízká rychlost vlaků,
• včasné zřízení informační linky HZS JHC,
• zřízení asistenčního centra pomoci HZS JHC,
• vysoké nasazení zasahujících hasičů,
• spolupráce s KOPIS, zejména při identifikaci místa mimořádné události a následném navádění jednotek PO na místo.

Negativa

• v počátku nedostatek SaP na místě události,
• nedostatek transportních prostředků,
• pomalé ztotožňování cestujících,
• odpis většího množství materiálu (deky, pásky na třídění START, krční límce).

Závěr

Všechny cestující i personál z obou vlaků se podařilo dostat ven za jednu hodinu od nahlášení události. Tříděním prošlo 47 osob, z toho 37 zraněných (3 těžce, 9 středně, 25 lehce). U události zasahovalo 22 kusů techniky jednotek PO a 11 posádek ZZS Jihočeského kraje včetně LZS. Informační linka HZS JHC započala svou činnost po získání všech důležitých informací z místa zásahu za asi hodinu a půl od vzniku události a odbavila celkem 51 hovorů. V rámci asistenčního centra pomoci bylo devět evakuovaných odvezeno ZZS na dovyšetření. Zásah byl ukončen v 19.24.

plk. Mgr. Ondřej MRÁZ, HZS Jihočeského kraje, foto archiv HZS Jihočeského kraje

Pot, dřina, křik, krev, střelba, oheň, ale také spolupráce, soudržnost a týmový duch – přesně takto lze jednotlivými slovy popsat tradiční každoroční metodický výcvik složek integrovaného záchranného systému (IZS) Jihomoravského kraje s názvem „Extrém“.

Cíl cvičení

Tento výcvik patří mezi pilíře odborné přípravy složek IZS v Jihomoravském kraji a v roce 2025 probíhal již počtvrté, tentokrát v okolí Vranovské přehrady na Znojemsku.
Filosofií výcviku „Extrém“ je připravit pro složky IZS nestandardní, ale reálné scénáře, při nichž si vyzkouší zavedené postupy v extrémních podmínkách a při nečekaných komplikacích. Zatímco v průběhu roku stavíme složky při řadě cvičení do rolí, kdy každá vystupuje samostatně, u reálných událostí a výcviku „Extrém“ je situace jiná. Složky IZS sice zasahují pod svou identitou, ale fungují jako jeden nerozlučný celek. Souhra, soudržnost a týmový duch jsou stěžejní a nedílnou součástí této přípravy.

Průběh cvičení

Výcviku se účastní celkem 104 cvičících rozdělených do 8 týmů. Každý tvoří jedno družstvo Hasičského záchranného sboru (HZS) Jihomoravského kraje, dvě posádky zdravotnické záchranné služby (ZZS) společně s dvěma hlídkami Policie České republiky a jsou sestavovány podle územních odborů. Tím je zajištěno, že spolupracují lidé, kteří se potkávají i při běžných zásazích. Jeden z týmů pak v rámci mezikrajské spolupráce tvoří příslušníci HZS Zlínského kraje.
Na cvičící čekají během celého dne čtyři náročné hodinové scénáře, které svým rozsahem a obtížností odpovídají taktickému cvičení složek IZS. Každý scénář je navržen tak, aby měly složky po celou dobu více práce, než jsou schopny okamžitě zvládnout. Musí tedy identifikovat a prioritizovat stěžejní úkoly. Vysílání jednotek na jednotlivá stanoviště zajišťuje mobilní operační pracoviště a pořadí je voleno tak, aby zásah zahajovala složka, pro kterou daná situace není standardní. Tím je docíleno stavu, kdy si zasahující v prvních fázích vyzkouší řešení události, na kterou nemají běžné vybavení ani specializovanou přípravu.
O náročnosti a rozsahu cvičení svědčí fakt, že pro výcvik 104 osob bylo nutné nasadit více než 150 členů organizačního týmu, jenž se skládal z garantů stanovišť, spoluorganizátorů a figurantů. Výcvik svým způsobem funguje i jako teambuilding členů složek IZS na všech úrovních. Cvičící si často sáhnou na dno fyzických i psychických sil, díky čemuž mají vzniklá přátelství mnohem hlubší význam než obvykle. Organizační tým se začíná scházet již několik měsíců před samotnou akcí, přičemž s blížícím se termínem intenzita příprav graduje. To vše pomáhá k hladkému zvládání reálných mimořádných událostí v Jihomoravském kraji – díky vzájemné znalosti postupů i osobním vazbám.
Vyprošťování osob z havarovaných vozidel v řece, požár budovy se zraněnými hasiči uvnitř, vyhrožování zasahujícím složkám střelnou zbraní a domáhání se prioritního ošetření, požár na diskotéce a agresivní návštěvníci – to a mnoho dalšího čekalo na účastníky v jednotlivých ročnících výcviku „Extrém“. Dala by se o tom napsat spousta vět, nejlepší je však ponořit se do děje a vžít se do role zasahujících prostřednictvím videí z výcviku.
Celý průběh zaznamenávala dokumentaristická skupina MV-generálního ředitelství HZS ČR, která se již stala nedílnou součástí organizačního týmu této akce. Vždy na konci výcviku, v pozdních večerních hodinách, probíhá pro účastníky promítání pořízených materiálů. Atmosféra po namáhavém dni bývá neskutečná a pro organizátory je tou největší satisfakcí za náročnou přípravu celé akce.

Ohlasy účastníků

nprap. Michael Jeremka, Policie ČR (PČR) Brno

„V loňském roce na začátku listopadu jsem se poprvé za svou zhruba desetiletou kariéru zúčastnil součinnostního výcviku IZS Extrém 2025, který se konal na Znojemsku. Čekaly na nás celkem čtyři modelové situace, jedna extrémnější než druhá. Mně osobně dal nejvíc zabrat zákrok v místním klubu, kde v průběhu zábavy došlo k zahoření vybavení a intoxikaci přítomných osob. Ty navíc kladly aktivní odpor, což celý zákrok velmi komplikovalo všem zasahujícím složkám IZS.
I když nebylo v našich silách postarat se o všechny agresivní a nespolupracující osoby tak, abychom co nejvíce ulehčili práci hasičům a záchranářům, kolegové z HZS ČR nám bez sebemenšího zaváhání a nad rámec svých povinností s těmito osobami pomohli. Díky tomu se následně všem zraněným dostala řádná péče ze strany ZZS. Právě při tomto zákroku jsem pochopil, že jsme všichni jeden tým a je jedno, zda jsme hasiči, policisté, nebo zdravotničtí záchranáři.“

Tomáš Dvořáček, inspektor provozu ZZS Jihomoravského kraje

„V průběhu metodického výcviku Extrém 2025 jsme úzce spolupracovali s ostatními složkami IZS a vzájemně si vypomáhali, protože bez této spolupráce by zásah nemohl být tak efektivní a bezpečný.
Za nejtěžší a zároveň emocionálně nejnáročnější považuji zásah u dopravní nehody našeho sanitního vozu. Na místě jsme poskytovali péči nejen dalším účastníkům nehody, ale především našim kolegům, kteří utrpěli těžká zranění. Situace byla o to složitější, že jsme byli v průběhu ošetřování ohrožováni střelnou zbraní. 
Právě tato cvičení nám umožňují nacvičit společné postupy při různých typech událostí a připravit se na situace, které nás mohou potkat v reálném provozu. Získané zkušenosti pak výrazně přispívají k lepší koordinaci a efektivitě při reálných zásazích. Je zřejmé, že vzájemná spolupráce všech složek IZS je nezbytná a nenahraditelná při záchraně lidských životů a poskytování kvalitní péče pacientům.“

nstržm. Ing. Jan Sotolář, hasič HZS Jihomoravského kraje

„Na cvičení Extrém 2025 jsem odjížděl se smíšenými pocity. Nikdy jsem na podobné akci nebyl a nevěděl jsem, co od ní čekat. Jde o soutěž? Nebo o výcvik? Nakonec to nejlépe vystihuje termín "cvičení". Dobře namotivovaní organizátoři slibovali extrémní scénáře, ale i tak to předčilo všechny mé představy. Vše bylo detailně propracované, stav se neustále vyvíjel, bez naprosté profesionality všech zasahujících by zásah prostě nešlo zvládnout. Geniální herecké výkony figurantů, doplněné výběrem vhodných lokalit, mě pokaždé vtáhly do děje tak, že jsem ani nezaznamenal, že akce trvá hodinu. Modelové situace prověřily nejen naše dovednosti, ale hlavně schopnost improvizace, spolupráci mezi složkami a přizpůsobení konkrétní situaci. V jednu chvíli táhnu hadice a za minutu už ošetřuji spolu s policistou postřelenou osobu. Nebo vytahuji řidiče z havarovaného vozu a za chvíli na mě míří agresor samopalem. Najdu postřeleného kluka, chci mu pomoct a slyším, že kolem jsou čtyři další ranění. To jsou momenty, na které nezapomenu.
Opravdu si cením toho, že cílem cvičení nebylo nás potopit. Po každém scénáři následovala konstruktivní zpětná vazba - učili jsme se my i pozorovatelé. Cvičení Extrém 2025 bylo neobyčejné. Zanechalo ve mně spoustu pocitů, dalo mi mnoho zkušeností, ale hlavně mi dalo spoustu kamarádů - od PČR i ZZS, se kterými se potkáváme u reálných zásahů a přenášíme naši spolupráci dál - mezi lidi.

Pozitiva a negativa

Tento výcvik je svým rozsahem a filozofií unikátní v celé České republice. Stal se dokonce inspirací pro složky IZS ve Zlínském kraji, které v roce 2025 uspořádaly podobnou akci s názvem „Spolupráce“.
Všichni účastníci výcviku vyzdvihují snad jen jedinou negativní stránku celé akce, a to, že se cvičení mohou zúčastnit jen jednou za svoji kariéru. Je to zapříčiněno unikátností programu a snahou rozdělit omezené kapacity mezi co nejvíce příslušníků. Pozitivní zprávou zůstává, že zájem o výcvik i nadále převyšuje účastnické kapacity. Díky tomu není problém ani se zajištěním figurantů.
V roce 2026 výcvik „Extrém“ neproběhne, Jihomoravský kraj však bude hostit cvičení „Putovní 155“, kterou zastřeší ZZS Jihomoravského kraje. Po dohodě s organizátory bude tato soutěž svým pojetím, zapojením složek i náročností scénářů navazovat na tradici a organizaci výcviků „Extrém“.

kpt. Ing. Tomáš FILIP, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

V pondělí 25. července 2022 došlo v obci Dolní Benešov-Zábřeh v objektu rodinného domu na adrese Opavská 66 k požáru s následným výbuchem ve sklepních prostorách. Čas vzniku požáru byl stanoven na 15.40 hodin, přičemž mimořádná událost (MU) byla na tísňovou linku ohlášena v 16.11 hodin. Objektem zásahu byl třípodlažní rodinný dům tvořený jedním podzemním podlažím (PP) a dvěma nadzemními podlažími. Obsahoval zděné konstrukce se železobetonovými stropy bez členění na požární úseky. PP sloužilo jako technické zázemí objektu a nacházela se zde mimo jiné kotelna a dílna, ve které byl požár lokalizován.

Obr. 1 - Včelařské rámečky pokryté vrstvou vosku

Objekt byl zateplen polystyrenem včetně podhledu v PP. V odpoledních hodinách uživatelka objektu dezinfikovala včelí souše takzvaným sířením, což je běžný technologický postup ve včelařství. K tomuto účelu použila sirné knoty, které po zapálení umístila do kovových nádob a uložila pod dřevěné včelí nástavky s rámky. Ty byly sestaveny ve sloupcích a uloženy na podstavcích z pálených cihel. Po zapálení knotů byl prostor dílny uzavřen (dveře i okna) za účelem udržení koncentrace oxidu siřičitého. Po přibližně třiceti minutách se uživatelka vrátila do sklepa, kde již zaznamenala rozvinutý požár v prostoru nástavků. Když se snažila v hustě zakouřeném prostředí zorientovat, nastala náhlá exploze. Ta zdemolovala nenosné příčky a způsobila zranění lidem uvnitř budovy. Při následném zásahu jednotek požární ochrany (PO) byly v prostoru sklepa zjištěny charakteristické účinky tlakové vlny, zejména destrukce nenosných příček a posuny konstrukčních prvků. Samotný zásah nebyl komplikovaný, při použití dýchacích přístrojů a vysokotlakého proudu došlo k rychlé lokalizaci a likvidaci požáru. Na místo MU byl povolán statik, který vyloučil bezprostřední riziko zřícení nosných konstrukcí, a rovněž technik plynárenské pohotovostní služby, jenž vyloučil únik zemního plynu jako možnou příčinu výbuchu.
V sobotu 27. září 2025 v 16.24 hodin došlo v objektu rodinného domu v obci Krmelín k požáru sklepní místnosti, který v průběhu zásahu jednotek PO doprovázel výbuch a explozivní hoření. Uživatel rodinného domu ve sklepní místnosti opaloval dřevěné včelařské rámky plynovým hořákem napojeným na tlakovou lahev propan-butanu, což je běžný technologický postup dezinfekce včelařského materiálu. Rámky obsahovaly zbytky včelího vosku. Po ukončení činnosti uživatel opustil sklep a uzavřel dveře ze schodiště do suterénu. Přibližně po třiceti minutách zaznamenala manželka uživatele kouř unikající ze sklepních prostor, MU ohlásila a během snahy o omezení šíření kouře uzavřela dveře do místnosti, kde se rámky nacházely. Současně otevřela okna v dalších sklepních místnostech. Po příjezdu jednotky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) ze stanice Ostrava-Jih bylo provedeno bojové rozvinutí a natažen útočný proud C do sklepních prostor. Hasiči termokamerou prověřili teplotu dveří u vstupu do zasažené místnosti, kterou identifikovali jako místo požáru, a čekali na dodávku vody k proudnici před vstupem do místnosti zasažené požárem.
Bezprostředně před otevřením dveří došlo uvnitř sklepní místnosti k náhlému výbuchu, který vyrazil dveře a zranil dva zasahující hasiče. Jeden z příslušníků utrpěl úder dveřmi do přilby a byl následně transportován leteckou záchrannou službou do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě, kde zůstal na pozorování do následujícího dne. Druhý příslušník utrpěl popálení hřbetu pravé ruky a poranění prstů s následným ošetřením v nemocnici. Samotný následný zásah nebyl náročný. Přivolaným jednotkám PO se podařilo požár v krátkém čase lokalizovat i zlikvidovat.
Bezprostředně po jeho likvidaci bylo zahájeno šetření příčin vzniku požáru a výbuchového děje. Prvotní informace z místa zásahu identifikovaly jako příčinu exploze výbuch propan-butanové lahve použité pro opalování, která následným šetřením byla nalezena nepoškozená a bez známek netěsností. Již v počáteční fázi vyšetřování se dále objevily logické nesrovnalosti oproti běžně předpokládanému mechanismu explozivního zahoření typu backdraft, zejména ve vztahu k manipulaci s dveřmi. Zásadním podkladem, vedle svědeckých výpovědí hasičů, se stal záznam z termokamery, který jednoznačně prokázal, že dveře do postižené místnosti nebyly otevřeny a v okamžiku výbuchu nedošlo k náhlému přívodu kyslíku otevřením dveří a k explozivnímu hoření došlo uvnitř uzavřeného prostoru bez přímého zásahu hasičů. Tato skutečnost vyloučila přímou kauzální souvislost mezi otevřením dveří hasiči a vznikem výbuchu a současně poukázala na akumulaci hořlavých plynů a par v uzavřeném sklepním prostoru ještě před zahájením hasebního zásahu.
Vzhledem k závažnosti MU, zranění příslušníků HZS MSK a především k nestandardnímu průběhu explozivního hoření bylo rozhodnuto o oslovení Technického ústavu požární ochrany (TÚPO) s žádostí o požárně technickou expertizu v oboru chemie. Jejím cílem bylo primárně identifikovat plyny a těkavé organické látky vznikající při nedokonalém spalování dřeva, včelího vosku a souvisejících materiálů, posoudit jejich koncentrace ve vztahu k dolním mezím výbušnosti a objasnit mechanismus explozivního hoření, ke kterému došlo bez zjevného iniciačního přívodu kyslíku otevřením konstrukcí. Za tímto účelem byly na místě MU odebrány vzorky materiálů a stěry, které byly následně předány k laboratornímu zkoumání TÚPO.

Popis procesu opalování včelařských rámečků

Proces opalování včelařských rámečků je technika dezinfekce (předcházení šíření chorob a škůdců při chovu včel) pomocí otevřeného plamene. Obvykle se k tomu používá plynový hořák připojený na propan-butanovou tlakovou lahev. Opálením lze rovněž odstranit vosk a nečistoty. Malým plamenem hořáku se rovnoměrně ožehnou dřevěné části rámečků do hněda. Následně se nechají takto dezinfikované rámečky vychladnout. Poté se mohou vrátit opět do úlu nebo uskladnit.
Včelařské rámečky, které se dezinfikují opalováním, obvykle obsahují na povrchu zbytky včelího vosku (obr. 1 a 2). Vzhledem k tomu, že teplota plamene plynového hořáku se v průběhu opalování může pohybovat v rozmezí 1 000 až 1 800 °C, v závislosti na typu hořáku, dochází nejenom k ožehnutí dřevěné části rámečku, ale také k zahřátí zbylého vosku na teplotu v řádech několika stovek stupňů.

Obr. 3 Porovnání množství uvolněných těkavých organických látek včelího vosku při nedokonalém spalování při teplotě 252, 315 a 411 °C

Výsledky chemické analýzy

Na obr. 3 lze vidět rozdíl v množství uvolněných těkavých organických látek v průběhu nedokonalého spalování včelího vosku při teplotě 252, 315 a 411 °C. Z uvedeného obrázku je patrné, že se zvyšující se teplotou dochází ke vzniku většího množství těkavých organických látek (počet píků na křivce chromatogramu odpovídá počtu uvolněných organických těkavých látek, to znamená, že každý jeden pík odpovídá konkrétní těkavé organické látce). Chemickou analýzou těchto zplodin, které se uvolnily při nedokonalém spalování včelího vosku, byla identifikována přítomnost organických těkavých látek uvedených v tab. 1. Součástí tabulky jsou i hodnoty dolní a horní meze výbušnosti nalezených těkavých organických látek, které byly dohledány v bezpečnostních listech umístněných na webových stránkách společnosti Merck Life Science. Z tabulky je zřejmé, že dolní a horní meze výbušnosti se u zjištěných těkavých organických látek pohybují v rozmezí přibližně 1 až 12 %. Mimoto u všech látek byla v bezpečnostním listu uvedena poznámka, že směs par se vzduchem může vytvářet výbušnou směs.

Tab. 1 Nejvíce zastoupené těkavé organické látky uvolněné při tepelném rozkladu včelího vosku – stanovení mezí výbušnosti a reaktivita se vzduchem

Z termického rozkladu včelího vosku vyplynulo, že při teplotě v rozmezí 350 až 400 °C dochází k prudkému snížení hmotnosti vzorku (téměř o 100 %), což znamená, že u včelího vosku došlo k celkovému pyrolytickému rozkladu doprovázenému uvolněním velkého množství těkavých organických látek.
Chemickou analýzou zplodin, které se uvolnily při nedokonalém spalování včelařských rámečků, byla identifikována rovněž přítomnost směsi organických těkavých látek. Jde o směs látek, které se uvolňují při tepelném rozkladu dřeva a včelího vosku. Dalším zdrojem zplodin uvolněných při nedokonalém spalování polystyrenu, použitého jako izolační hmota, byl styren, což je těkavá organická látka.

Popis příčiny vzniku výbuchu

V průběhu procesu opalování včelích rámečků plynovým hořákem docházelo k zahřátí dřevěných rámečků a zbytků včelího vosku na teplotu několik stovek stupňů. Přičemž celý postup prací podle popisu MU probíhal v místnosti nacházející se ve sklepě rodinného domu. Vlivem působení vysoké teploty plamene hořáku se z včelího vosku a také z dřevěného materiálu začala uvolňovat směs těkavých organických uhlovodíků. Dolní a horní mez výbušnosti této směsi se pohybovala v rozmezí 1 až 12 %. Vytvořená směs těkavých organických uhlovodíků měla podle údajů uvedených v bezpečnostních listech vyšší hustotu než okolní vzduch, a tedy nedošlo k jejímu rozptýlení směrem nahoru do místnosti, ale držela se při podlaze, a tím nedošlo k iniciaci směsi těkavých organických látek se vzduchem pomocí otevřeného ohně plynového hořáku.
Podle popisu MU uživatel rodinného domu po ukončení práce odešel ze sklepa. Mechanismus vzniku požáru měl souvislost se žhnutím dřevěných včelích rámečků v důsledku přímého styku s plamenem hořáku, který má dostatečnou teplotu pro rozehřátí dřeva nasáklého včelím voskem až k bodu žhnutí a následnému vzniku požáru. Vlivem nedostatku kyslíku nastalo nedokonalé spalování hořlavých materiálů, následné žhnutí bylo doprovázené vznikem kouře.
S ohledem na uvedené informace se v uzavřené místnosti sklepa nacházela jednak směs těkavých organických uhlovodíků uvolněných při opalování včelích rámečků v koncentraci vyšší, než je horní mez její výbušnosti, a také další plynné a tuhé zplodiny hoření, které vznikaly při probíhajícím nedokonalém spalování hořlavých materiálů. Otevřením dveří do sklepa (dveře do sklepních prostorů domu, nikoli do místnosti, kde probíhal požár) byl do termodynamického systému vytvořeného uvnitř místnosti dodán nový vzduch, čímž došlo k promíchání těkavých látek nahromaděných ve spodní části místnosti se vzduchem, a tím ke snížení koncentrace této směsi pod horní mez výbušnosti. K iniciaci směsi par těkavých organických uhlovodíků se vzduchem došlo kvůli dostatečnému tepelnému zdroji ve formě žhnutí, a tím k explozivnímu hoření, které bylo provázeno tlakovými účinky.

Obr. 2 - Včelí vosk

Pokud bychom chtěli popsat termodynamické děje uvnitř uzavřené místnosti, lze k tomu využít stavovou rovnici ideálního plynu (samozřejmě za předpokladu, že částečně zjednodušíme reálné podmínky). Orientačním výpočtem lze odhadnout přibližnou hmotnost včelího vosku, který by byl potřebný pro uvolnění směsi těkavých organických látek v procesu nedokonalého spalování tak, aby došlo k vytvoření směsi par těchto těkavých organických látek se vzduchem v rozmezí dolní a horní meze výbušnosti (1 až 12 % objemových). V případě, že bychom uvažovali o místnosti o objemu přibližně 50 m³, lze v návaznosti na uvedené informace dovodit, že hmotnost včelího vosku potřebného k uvolnění odpovídajícího množství těkavých organických látek (koncentrace těchto látek ve směsi se vzduchem by tvořila 1 až 12 % objemových), by se pohybovala v řádech jednotek kilogramů. V daném případě ale docházelo k uvolňování těkavých organických látek i z jiných materiálů nacházejících se v místě MU (dřevěné rámečky a polystyren), a tudíž by bylo množství včelího vosku potřebného pro vytvoření daných koncentrací nižší.
I když zasahující hasiči neotevřeli ve sklepním prostoru dveře do místnosti, kde probíhal požár, došlo netěsnostmi pode dveřmi ke vniknutí vzdušného kyslíku do této místnosti, následně k naředění vysoké koncentrace těkavých organických látek nashromážděných u podlahy na hodnotu v rozsahu mezí výbušnosti, a tím k iniciaci této směsi s následným explozivním hořením.
Na závěr lze konstatovat, že v případě nedokonalého hoření v uzavřené místnosti dochází k termickému rozkladu včelího vosku a vzniká velké spektrum těkavých organických látek, u kterých je ve směsi se vzduchem velká pravděpodobnost vzniku explozivního hoření.

plk. Ing. Richard FRANC, MBA, HZS Moravskoslezského kraje, plk. Ing. Ondřej ŠAFRÁNEK, Technický ústav požární ochrany, kpt. Ing. Soňa KREJČOVÁ, Technický ústav požární ochrany, kpt. Ing. Petra BURSÍKOVÁ, Ph.D., Technický ústav požární ochrany

Před několika dny uplynuly čtyři roky od začátku konfliktu na Ukrajině. Po sérii útoků na kritickou infrastrukturu a zejména elektrárny zažila Ukrajina nejhorší zimu od začátku ruské invaze. Po intenzivních mírových jednáních na konci minulého roku se rýsuje dlouho očekávaná dohoda o míru, ale klíčové územní otázky a téma bezpečnostních záruk pro Ukrajinu zůstávají stále otevřené. Lze však doufat, že dojde konečně k průlomu a v době uveřejnění tohoto článku bude dohoda skutečností. Ve čtvrtém roce konfliktu stále většina států světa a mezinárodních organizací Ukrajinu podporovala, a to jak morálně a vojensky, tak zejména co se týče humanitární pomoci.

Na rozdíl od předešlých let se však větší část pomoci realizuje finančně a menší část formou dodávek materiálu. Toto názorně demonstrují čísla, kdy v roce 2024, po oživení ve třetím roce války, bylo dodáno na Ukrajinu Mechanismem civilní ochrany Unie (UCPM) 55 tisíc tun humanitární pomoci a v loňském roce tato podpora klesla na necelé 4 tisíce tun.
Po aktivaci UCPM 15. února 2022 obdrželo evropské Koordinační středisko pro reakci na mimořádné události (ERCC) od ukrajinských orgánů dosud 253 žádostí o pomoc. Po lednových útocích na kritickou energetickou infrastrukturu byla v rámci UCPM vysoká poptávka zejména po vysokokapacitních generátorech s výkonem přes 100 kW, transformátorech či plynových kompresních jednotkách. Kromě energetického zařízení byly potřeba také rodinné stany, komunikační vybavení, zařízení pro skladování energie, topení, kotle, povrchová čerpadla a vodní vaky.
Mezi nejvýznamnější dodávky pomoci, které byly realizovány v poslední době skrze UCPM a které demonstrují, že hlavní donoři materiální pomoci pro Ukrajinu jsou skandinávské a pobaltské státy, patří generátory dodané z rezerv rescEU v Polsku, elektrické jističe z Lotyšska, hasičské vozidlo z Norska, elektrické transformátory z Finska a také vybavení proti chemickým, biologickým, radiologickým a nukleárním hrozbám mobilizované z rezerv rescEU umístěných ve Finsku. Kromě této materiální pomoci směřuje mimo UCPM na Ukrajinu finanční pomoc zejména prostřednictvím Ukrajinského fondu na podporu energetiky (UESF – Ukraine Energy Support Fund). Skrze tento fond zaslalo Německo loni 730 milionů eur a dalších 14 milionů eur přispělo na humanitární podporu. Spolu s FPI (Service for Foreign Policy Instruments) pořizuje také ochranné systémy proti dronům. Norsko poskytlo Ukrajině 450 milionů eur, z nichž polovina byla použita na nákup plynu a polovina na materiál pro opravy energetické infrastruktury. Nizozemí také poslalo na Ukrajinu materiál pro opravy a na energetickou podporu za 466 milionů eur. Dánsko poskytlo dosud 127 milionů eur do UESF na urgentní opravy. I další členské státy – Itálie, Irsko a Litva připravují balíček podpory také přes UESF.
Tento fond se stal základním kamenem energetické odolnosti Ukrajiny, když mobilizoval téměř 1,3 miliardy eur mezinárodní podpory na boj proti nejzávažnější vlně útoků na ukrajinský energetický systém od začátku rozsáhlé ruské invaze. Finančně tak doplňuje materiální humanitární pomoc v rámci UCPM, kdy od začátku čtyři roky trvajícího konfliktu poskytlo všech 27 členských států Evropské unie (EU) a šest účastnických států (Island, Norsko, Makedonie, Moldavsko, Srbsko a Turecko) Ukrajině více než 157 tisíc tun materiální humanitární pomoci. Nejvíce pomoci bylo přepraveno přes logistické centrum v Polsku, a to 95 319 tun. Přes rumunské centrum to bylo 10 220 tun a nejméně šlo přes slovenské středisko, a to pouze 3 633 tun humanitární pomoci. Přímo na Ukrajinu bylo zasláno 48 tisíc tun pomoci.
Ukrajina požádala také o podporu lékařské evakuace (Medevac) do jiných evropských zemí. Od 22. března 2022 bylo do 22 cílových zemí převezeno bezmála 5 tisíc ukrajinských pacientů, kteří potřebovali lékařskou pomoc. Tyto operace mají tři klíčové složky: (I.) zdravotnické evakuační lety pro převoz pacientů k léčbě v EU, které realizují členské státy a koordinuje ERCC, (II.) předem naplánované lety pro pacienty Medevac s využitím zdravotnického letadla nabízeného Norskem, které koordinují styční důstojníci začlenění do ERCC a (III.) středisko EU Medevac pro zdravotnickou evakuaci ukrajinských pacientů, které umožňuje pacientům podstoupit léčbu před cestou do nemocnice v jiné evropské zemi, což je společná iniciativa Evropské komise a ministerstev zdravotnictví Polska a Ukrajiny.

Aktuální situace

Agresivní válka Ruska proti Ukrajině nadále způsobuje vážné škody civilnímu obyvatelstvu a kritické infrastruktuře zejména v oblasti energetiky a hustě osídleným oblastem v důsledku četných útoků dronů a raket po celé Ukrajině. Rusko v roce 2025 použilo proti Ukrajině 54,6 tisíc dronů a 1,95 tisíc raket. Během prvních dvou týdnů ledna 2026 Rusko podniklo další masivní útoky proti Ukrajině, které způsobily rozsáhlé výpadky elektřiny, vytápění a dodávek vody v několika oblastech po celé Ukrajině, včetně Kyjeva, a způsobily vážné škody v obytných oblastech, při nichž byly stovky lidí zraněny a desítky civilistů zabity. Po Kyjevu a Kyjevské oblasti (kde nebyla dlouhodobě elektřina dostupná po většinu dne), bylo druhým nejvíce zasaženým městem Dnipro a Dněpropetrovská oblast. Ukrajina tak zažila nejhorší energetickou situaci od začátku války. Ukrajina si je vědoma, že nemůže čekat stejné množství hmotné energetické podpory jako v prvních dvou letech války, a proto byla situace během letošní zimy kritičtější. V důsledku vlny ruských útoků 7. až 8. ledna 2026 postihl blackout 800 tisíc osob v Dnipru, respektive 377 tisíc v Záporoží, některá města zůstala kompletně bez elektřiny a celkem bylo odpojeno 1 500 MW. Útoky na Kyjev 9. a 13. ledna 2026 způsobily blackout pro 418 tisíc osob a odpojení 600 MW. V lednu byla situace v Kyjevě vážná. V důsledku této kritické situace byla ustavena nouzová rada, jejímž cílem bylo prioritizovat a využívat co nejefektivněji dostupný materiál k opravám kritické infrastruktury. Rusko využívalo mrazivého počasí ke způsobení co nejhorších škod. Opravy, jež mnohdy probíhají při teplotách −15 až −20 °C, jsou velmi komplikované, protože je třeba veškerý materiál nejdříve odmrazit. Ukrajina v zimních měsících potřebuje ve špičce více než 18 GW, z domácí produkce má 12 GW, importuje 1,9 GW, deficit tedy tvoří 4,3 GW. Prioritní tedy byly, jak již bylo zmíněno, dodávky velkokapacitních generátorů, které mohou být využity ihned jako dočasné řešení na vytápění obytných budov. V delším horizontu je však nutné opravit poškozenou infrastrukturu, protože další rozsáhlejší blackouty by způsobily prudké zhoršení humanitární situace.
Ukrajinské vládní orgány aktivně reagovaly na tuto krizi provozováním takzvaných Invincibility Points (neporazitelných bodů) a Heating Points (topných bodů) a s pomocí UCPM nasazovaly vysokokapacitní generátory k obnovení dodávek elektřiny do bytových domů. Tyto topné body a stabilní hromadně vytápěná zařízení byly kriticky důležité, než se podařilo dodávky tepla a energie plně obnovit, což trvalo i několik dní až týdnů kvůli dalším útokům.
Uplynulá zima byla na Ukrajině nebývale tuhá. I proto se naděje všech upínají k tomu, aby to byla poslední válečná zima a čtyři roky trvající konflikt se konečně podařilo ukončit. Jednání o míru však stále krachují na nevyřešené územní otázce, kdy Rusko si nárokuje Donbas (skládá se z ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti), ale ukrajinští politici stejně jako většina občanů jasně říkají, že Ukrajina jakékoli trvalé územní ústupky odmítá a je to pro ně červená linie, kterou nelze překročit. Stejně tak se stále nedaří uzavřít dohodu Ukrajiny se Spojenými státy americkými o bezpečnostních zárukách a poválečném plánu prosperity. Nezbývá než doufat, že všechny zúčastněné strany konfliktu ustoupí ze svých pozic a podaří se co nejdříve dosáhnout trvalé dohody o míru.

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR