Časopis 112 ROČNÍK XXV ČÍSLO 3/2026

Na KOPIS HZS Jihočeského kraje byla 20. listopadu 2025 v 6.19 hodin nahlášena železniční dopravní nehoda. Ve stanici Zliv byla potvrzena srážka rychlíku s osobním vlakem. Po čtyřech letech konfliktu na Ukrajině pokračuje mezinárodní podpora prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Unie. Klíčovým tématem zůstává obnova energetické infrastruktury a systém lékařských evakuací. Filozofií výcviku „Extrém“ je připravit pro složky IZS nestandardní, ale reálné scénáře, při nichž si vyzkoušejí zavedené postupy v extrémních podmínkách a při nečekaných komplikacích. Vzhledem množícím se případům požárů souvisejících s hořením včelích produktů, k jejich závažnosti, několika zraněním zasahujících hasičů a především k nestandardnímu průběhu explozivního hoření bylo rozhodnuto o oslovení TÚPO s žádostí o požárně technickou expertizu v oboru chemie. 

Před několika dny uplynuly čtyři roky od začátku konfliktu na Ukrajině. Po sérii útoků na kritickou infrastrukturu a zejména elektrárny zažila Ukrajina nejhorší zimu od začátku ruské invaze. Po intenzivních mírových jednáních na konci minulého roku se rýsuje dlouho očekávaná dohoda o míru, ale klíčové územní otázky a téma bezpečnostních záruk pro Ukrajinu zůstávají stále otevřené. Lze však doufat, že dojde konečně k průlomu a v době uveřejnění tohoto článku bude dohoda skutečností. Ve čtvrtém roce konfliktu stále většina států světa a mezinárodních organizací Ukrajinu podporovala, a to jak morálně a vojensky, tak zejména co se týče humanitární pomoci.

Na rozdíl od předešlých let se však větší část pomoci realizuje finančně a menší část formou dodávek materiálu. Toto názorně demonstrují čísla, kdy v roce 2024, po oživení ve třetím roce války, bylo dodáno na Ukrajinu Mechanismem civilní ochrany Unie (UCPM) 55 tisíc tun humanitární pomoci a v loňském roce tato podpora klesla na necelé 4 tisíce tun.
Po aktivaci UCPM 15. února 2022 obdrželo evropské Koordinační středisko pro reakci na mimořádné události (ERCC) od ukrajinských orgánů dosud 253 žádostí o pomoc. Po lednových útocích na kritickou energetickou infrastrukturu byla v rámci UCPM vysoká poptávka zejména po vysokokapacitních generátorech s výkonem přes 100 kW, transformátorech či plynových kompresních jednotkách. Kromě energetického zařízení byly potřeba také rodinné stany, komunikační vybavení, zařízení pro skladování energie, topení, kotle, povrchová čerpadla a vodní vaky.
Mezi nejvýznamnější dodávky pomoci, které byly realizovány v poslední době skrze UCPM a které demonstrují, že hlavní donoři materiální pomoci pro Ukrajinu jsou skandinávské a pobaltské státy, patří generátory dodané z rezerv rescEU v Polsku, elektrické jističe z Lotyšska, hasičské vozidlo z Norska, elektrické transformátory z Finska a také vybavení proti chemickým, biologickým, radiologickým a nukleárním hrozbám mobilizované z rezerv rescEU umístěných ve Finsku. Kromě této materiální pomoci směřuje mimo UCPM na Ukrajinu finanční pomoc zejména prostřednictvím Ukrajinského fondu na podporu energetiky (UESF – Ukraine Energy Support Fund). Skrze tento fond zaslalo Německo loni 730 milionů eur a dalších 14 milionů eur přispělo na humanitární podporu. Spolu s FPI (Service for Foreign Policy Instruments) pořizuje také ochranné systémy proti dronům. Norsko poskytlo Ukrajině 450 milionů eur, z nichž polovina byla použita na nákup plynu a polovina na materiál pro opravy energetické infrastruktury. Nizozemí také poslalo na Ukrajinu materiál pro opravy a na energetickou podporu za 466 milionů eur. Dánsko poskytlo dosud 127 milionů eur do UESF na urgentní opravy. I další členské státy – Itálie, Irsko a Litva připravují balíček podpory také přes UESF.
Tento fond se stal základním kamenem energetické odolnosti Ukrajiny, když mobilizoval téměř 1,3 miliardy eur mezinárodní podpory na boj proti nejzávažnější vlně útoků na ukrajinský energetický systém od začátku rozsáhlé ruské invaze. Finančně tak doplňuje materiální humanitární pomoc v rámci UCPM, kdy od začátku čtyři roky trvajícího konfliktu poskytlo všech 27 členských států Evropské unie (EU) a šest účastnických států (Island, Norsko, Makedonie, Moldavsko, Srbsko a Turecko) Ukrajině více než 157 tisíc tun materiální humanitární pomoci. Nejvíce pomoci bylo přepraveno přes logistické centrum v Polsku, a to 95 319 tun. Přes rumunské centrum to bylo 10 220 tun a nejméně šlo přes slovenské středisko, a to pouze 3 633 tun humanitární pomoci. Přímo na Ukrajinu bylo zasláno 48 tisíc tun pomoci.
Ukrajina požádala také o podporu lékařské evakuace (Medevac) do jiných evropských zemí. Od 22. března 2022 bylo do 22 cílových zemí převezeno bezmála 5 tisíc ukrajinských pacientů, kteří potřebovali lékařskou pomoc. Tyto operace mají tři klíčové složky: (I.) zdravotnické evakuační lety pro převoz pacientů k léčbě v EU, které realizují členské státy a koordinuje ERCC, (II.) předem naplánované lety pro pacienty Medevac s využitím zdravotnického letadla nabízeného Norskem, které koordinují styční důstojníci začlenění do ERCC a (III.) středisko EU Medevac pro zdravotnickou evakuaci ukrajinských pacientů, které umožňuje pacientům podstoupit léčbu před cestou do nemocnice v jiné evropské zemi, což je společná iniciativa Evropské komise a ministerstev zdravotnictví Polska a Ukrajiny.

Aktuální situace

Agresivní válka Ruska proti Ukrajině nadále způsobuje vážné škody civilnímu obyvatelstvu a kritické infrastruktuře zejména v oblasti energetiky a hustě osídleným oblastem v důsledku četných útoků dronů a raket po celé Ukrajině. Rusko v roce 2025 použilo proti Ukrajině 54,6 tisíc dronů a 1,95 tisíc raket. Během prvních dvou týdnů ledna 2026 Rusko podniklo další masivní útoky proti Ukrajině, které způsobily rozsáhlé výpadky elektřiny, vytápění a dodávek vody v několika oblastech po celé Ukrajině, včetně Kyjeva, a způsobily vážné škody v obytných oblastech, při nichž byly stovky lidí zraněny a desítky civilistů zabity. Po Kyjevu a Kyjevské oblasti (kde nebyla dlouhodobě elektřina dostupná po většinu dne), bylo druhým nejvíce zasaženým městem Dnipro a Dněpropetrovská oblast. Ukrajina tak zažila nejhorší energetickou situaci od začátku války. Ukrajina si je vědoma, že nemůže čekat stejné množství hmotné energetické podpory jako v prvních dvou letech války, a proto byla situace během letošní zimy kritičtější. V důsledku vlny ruských útoků 7. až 8. ledna 2026 postihl blackout 800 tisíc osob v Dnipru, respektive 377 tisíc v Záporoží, některá města zůstala kompletně bez elektřiny a celkem bylo odpojeno 1 500 MW. Útoky na Kyjev 9. a 13. ledna 2026 způsobily blackout pro 418 tisíc osob a odpojení 600 MW. V lednu byla situace v Kyjevě vážná. V důsledku této kritické situace byla ustavena nouzová rada, jejímž cílem bylo prioritizovat a využívat co nejefektivněji dostupný materiál k opravám kritické infrastruktury. Rusko využívalo mrazivého počasí ke způsobení co nejhorších škod. Opravy, jež mnohdy probíhají při teplotách −15 až −20 °C, jsou velmi komplikované, protože je třeba veškerý materiál nejdříve odmrazit. Ukrajina v zimních měsících potřebuje ve špičce více než 18 GW, z domácí produkce má 12 GW, importuje 1,9 GW, deficit tedy tvoří 4,3 GW. Prioritní tedy byly, jak již bylo zmíněno, dodávky velkokapacitních generátorů, které mohou být využity ihned jako dočasné řešení na vytápění obytných budov. V delším horizontu je však nutné opravit poškozenou infrastrukturu, protože další rozsáhlejší blackouty by způsobily prudké zhoršení humanitární situace.
Ukrajinské vládní orgány aktivně reagovaly na tuto krizi provozováním takzvaných Invincibility Points (neporazitelných bodů) a Heating Points (topných bodů) a s pomocí UCPM nasazovaly vysokokapacitní generátory k obnovení dodávek elektřiny do bytových domů. Tyto topné body a stabilní hromadně vytápěná zařízení byly kriticky důležité, než se podařilo dodávky tepla a energie plně obnovit, což trvalo i několik dní až týdnů kvůli dalším útokům.
Uplynulá zima byla na Ukrajině nebývale tuhá. I proto se naděje všech upínají k tomu, aby to byla poslední válečná zima a čtyři roky trvající konflikt se konečně podařilo ukončit. Jednání o míru však stále krachují na nevyřešené územní otázce, kdy Rusko si nárokuje Donbas (skládá se z ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti), ale ukrajinští politici stejně jako většina občanů jasně říkají, že Ukrajina jakékoli trvalé územní ústupky odmítá a je to pro ně červená linie, kterou nelze překročit. Stejně tak se stále nedaří uzavřít dohodu Ukrajiny se Spojenými státy americkými o bezpečnostních zárukách a poválečném plánu prosperity. Nezbývá než doufat, že všechny zúčastněné strany konfliktu ustoupí ze svých pozic a podaří se co nejdříve dosáhnout trvalé dohody o míru.

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook