Časopis 112 ROČNÍK XXV ČÍSLO 3/2026

Na KOPIS HZS Jihočeského kraje byla 20. listopadu 2025 v 6.19 hodin nahlášena železniční dopravní nehoda. Ve stanici Zliv byla potvrzena srážka rychlíku s osobním vlakem. Po čtyřech letech konfliktu na Ukrajině pokračuje mezinárodní podpora prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Unie. Klíčovým tématem zůstává obnova energetické infrastruktury a systém lékařských evakuací. Filozofií výcviku „Extrém“ je připravit pro složky IZS nestandardní, ale reálné scénáře, při nichž si vyzkoušejí zavedené postupy v extrémních podmínkách a při nečekaných komplikacích. Vzhledem množícím se případům požárů souvisejících s hořením včelích produktů, k jejich závažnosti, několika zraněním zasahujících hasičů a především k nestandardnímu průběhu explozivního hoření bylo rozhodnuto o oslovení TÚPO s žádostí o požárně technickou expertizu v oboru chemie. 

V pondělí 25. července 2022 došlo v obci Dolní Benešov-Zábřeh v objektu rodinného domu na adrese Opavská 66 k požáru s následným výbuchem ve sklepních prostorách. Čas vzniku požáru byl stanoven na 15.40 hodin, přičemž mimořádná událost (MU) byla na tísňovou linku ohlášena v 16.11 hodin. Objektem zásahu byl třípodlažní rodinný dům tvořený jedním podzemním podlažím (PP) a dvěma nadzemními podlažími. Obsahoval zděné konstrukce se železobetonovými stropy bez členění na požární úseky. PP sloužilo jako technické zázemí objektu a nacházela se zde mimo jiné kotelna a dílna, ve které byl požár lokalizován.

Obr. 1 - Včelařské rámečky pokryté vrstvou vosku

Objekt byl zateplen polystyrenem včetně podhledu v PP. V odpoledních hodinách uživatelka objektu dezinfikovala včelí souše takzvaným sířením, což je běžný technologický postup ve včelařství. K tomuto účelu použila sirné knoty, které po zapálení umístila do kovových nádob a uložila pod dřevěné včelí nástavky s rámky. Ty byly sestaveny ve sloupcích a uloženy na podstavcích z pálených cihel. Po zapálení knotů byl prostor dílny uzavřen (dveře i okna) za účelem udržení koncentrace oxidu siřičitého. Po přibližně třiceti minutách se uživatelka vrátila do sklepa, kde již zaznamenala rozvinutý požár v prostoru nástavků. Když se snažila v hustě zakouřeném prostředí zorientovat, nastala náhlá exploze. Ta zdemolovala nenosné příčky a způsobila zranění lidem uvnitř budovy. Při následném zásahu jednotek požární ochrany (PO) byly v prostoru sklepa zjištěny charakteristické účinky tlakové vlny, zejména destrukce nenosných příček a posuny konstrukčních prvků. Samotný zásah nebyl komplikovaný, při použití dýchacích přístrojů a vysokotlakého proudu došlo k rychlé lokalizaci a likvidaci požáru. Na místo MU byl povolán statik, který vyloučil bezprostřední riziko zřícení nosných konstrukcí, a rovněž technik plynárenské pohotovostní služby, jenž vyloučil únik zemního plynu jako možnou příčinu výbuchu.
V sobotu 27. září 2025 v 16.24 hodin došlo v objektu rodinného domu v obci Krmelín k požáru sklepní místnosti, který v průběhu zásahu jednotek PO doprovázel výbuch a explozivní hoření. Uživatel rodinného domu ve sklepní místnosti opaloval dřevěné včelařské rámky plynovým hořákem napojeným na tlakovou lahev propan-butanu, což je běžný technologický postup dezinfekce včelařského materiálu. Rámky obsahovaly zbytky včelího vosku. Po ukončení činnosti uživatel opustil sklep a uzavřel dveře ze schodiště do suterénu. Přibližně po třiceti minutách zaznamenala manželka uživatele kouř unikající ze sklepních prostor, MU ohlásila a během snahy o omezení šíření kouře uzavřela dveře do místnosti, kde se rámky nacházely. Současně otevřela okna v dalších sklepních místnostech. Po příjezdu jednotky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) ze stanice Ostrava-Jih bylo provedeno bojové rozvinutí a natažen útočný proud C do sklepních prostor. Hasiči termokamerou prověřili teplotu dveří u vstupu do zasažené místnosti, kterou identifikovali jako místo požáru, a čekali na dodávku vody k proudnici před vstupem do místnosti zasažené požárem.
Bezprostředně před otevřením dveří došlo uvnitř sklepní místnosti k náhlému výbuchu, který vyrazil dveře a zranil dva zasahující hasiče. Jeden z příslušníků utrpěl úder dveřmi do přilby a byl následně transportován leteckou záchrannou službou do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě, kde zůstal na pozorování do následujícího dne. Druhý příslušník utrpěl popálení hřbetu pravé ruky a poranění prstů s následným ošetřením v nemocnici. Samotný následný zásah nebyl náročný. Přivolaným jednotkám PO se podařilo požár v krátkém čase lokalizovat i zlikvidovat.
Bezprostředně po jeho likvidaci bylo zahájeno šetření příčin vzniku požáru a výbuchového děje. Prvotní informace z místa zásahu identifikovaly jako příčinu exploze výbuch propan-butanové lahve použité pro opalování, která následným šetřením byla nalezena nepoškozená a bez známek netěsností. Již v počáteční fázi vyšetřování se dále objevily logické nesrovnalosti oproti běžně předpokládanému mechanismu explozivního zahoření typu backdraft, zejména ve vztahu k manipulaci s dveřmi. Zásadním podkladem, vedle svědeckých výpovědí hasičů, se stal záznam z termokamery, který jednoznačně prokázal, že dveře do postižené místnosti nebyly otevřeny a v okamžiku výbuchu nedošlo k náhlému přívodu kyslíku otevřením dveří a k explozivnímu hoření došlo uvnitř uzavřeného prostoru bez přímého zásahu hasičů. Tato skutečnost vyloučila přímou kauzální souvislost mezi otevřením dveří hasiči a vznikem výbuchu a současně poukázala na akumulaci hořlavých plynů a par v uzavřeném sklepním prostoru ještě před zahájením hasebního zásahu.
Vzhledem k závažnosti MU, zranění příslušníků HZS MSK a především k nestandardnímu průběhu explozivního hoření bylo rozhodnuto o oslovení Technického ústavu požární ochrany (TÚPO) s žádostí o požárně technickou expertizu v oboru chemie. Jejím cílem bylo primárně identifikovat plyny a těkavé organické látky vznikající při nedokonalém spalování dřeva, včelího vosku a souvisejících materiálů, posoudit jejich koncentrace ve vztahu k dolním mezím výbušnosti a objasnit mechanismus explozivního hoření, ke kterému došlo bez zjevného iniciačního přívodu kyslíku otevřením konstrukcí. Za tímto účelem byly na místě MU odebrány vzorky materiálů a stěry, které byly následně předány k laboratornímu zkoumání TÚPO.

Popis procesu opalování včelařských rámečků

Proces opalování včelařských rámečků je technika dezinfekce (předcházení šíření chorob a škůdců při chovu včel) pomocí otevřeného plamene. Obvykle se k tomu používá plynový hořák připojený na propan-butanovou tlakovou lahev. Opálením lze rovněž odstranit vosk a nečistoty. Malým plamenem hořáku se rovnoměrně ožehnou dřevěné části rámečků do hněda. Následně se nechají takto dezinfikované rámečky vychladnout. Poté se mohou vrátit opět do úlu nebo uskladnit.
Včelařské rámečky, které se dezinfikují opalováním, obvykle obsahují na povrchu zbytky včelího vosku (obr. 1 a 2). Vzhledem k tomu, že teplota plamene plynového hořáku se v průběhu opalování může pohybovat v rozmezí 1 000 až 1 800 °C, v závislosti na typu hořáku, dochází nejenom k ožehnutí dřevěné části rámečku, ale také k zahřátí zbylého vosku na teplotu v řádech několika stovek stupňů.

Obr. 3 Porovnání množství uvolněných těkavých organických látek včelího vosku při nedokonalém spalování při teplotě 252, 315 a 411 °C

Výsledky chemické analýzy

Na obr. 3 lze vidět rozdíl v množství uvolněných těkavých organických látek v průběhu nedokonalého spalování včelího vosku při teplotě 252, 315 a 411 °C. Z uvedeného obrázku je patrné, že se zvyšující se teplotou dochází ke vzniku většího množství těkavých organických látek (počet píků na křivce chromatogramu odpovídá počtu uvolněných organických těkavých látek, to znamená, že každý jeden pík odpovídá konkrétní těkavé organické látce). Chemickou analýzou těchto zplodin, které se uvolnily při nedokonalém spalování včelího vosku, byla identifikována přítomnost organických těkavých látek uvedených v tab. 1. Součástí tabulky jsou i hodnoty dolní a horní meze výbušnosti nalezených těkavých organických látek, které byly dohledány v bezpečnostních listech umístněných na webových stránkách společnosti Merck Life Science. Z tabulky je zřejmé, že dolní a horní meze výbušnosti se u zjištěných těkavých organických látek pohybují v rozmezí přibližně 1 až 12 %. Mimoto u všech látek byla v bezpečnostním listu uvedena poznámka, že směs par se vzduchem může vytvářet výbušnou směs.

Tab. 1 Nejvíce zastoupené těkavé organické látky uvolněné při tepelném rozkladu včelího vosku – stanovení mezí výbušnosti a reaktivita se vzduchem

Z termického rozkladu včelího vosku vyplynulo, že při teplotě v rozmezí 350 až 400 °C dochází k prudkému snížení hmotnosti vzorku (téměř o 100 %), což znamená, že u včelího vosku došlo k celkovému pyrolytickému rozkladu doprovázenému uvolněním velkého množství těkavých organických látek.
Chemickou analýzou zplodin, které se uvolnily při nedokonalém spalování včelařských rámečků, byla identifikována rovněž přítomnost směsi organických těkavých látek. Jde o směs látek, které se uvolňují při tepelném rozkladu dřeva a včelího vosku. Dalším zdrojem zplodin uvolněných při nedokonalém spalování polystyrenu, použitého jako izolační hmota, byl styren, což je těkavá organická látka.

Popis příčiny vzniku výbuchu

V průběhu procesu opalování včelích rámečků plynovým hořákem docházelo k zahřátí dřevěných rámečků a zbytků včelího vosku na teplotu několik stovek stupňů. Přičemž celý postup prací podle popisu MU probíhal v místnosti nacházející se ve sklepě rodinného domu. Vlivem působení vysoké teploty plamene hořáku se z včelího vosku a také z dřevěného materiálu začala uvolňovat směs těkavých organických uhlovodíků. Dolní a horní mez výbušnosti této směsi se pohybovala v rozmezí 1 až 12 %. Vytvořená směs těkavých organických uhlovodíků měla podle údajů uvedených v bezpečnostních listech vyšší hustotu než okolní vzduch, a tedy nedošlo k jejímu rozptýlení směrem nahoru do místnosti, ale držela se při podlaze, a tím nedošlo k iniciaci směsi těkavých organických látek se vzduchem pomocí otevřeného ohně plynového hořáku.
Podle popisu MU uživatel rodinného domu po ukončení práce odešel ze sklepa. Mechanismus vzniku požáru měl souvislost se žhnutím dřevěných včelích rámečků v důsledku přímého styku s plamenem hořáku, který má dostatečnou teplotu pro rozehřátí dřeva nasáklého včelím voskem až k bodu žhnutí a následnému vzniku požáru. Vlivem nedostatku kyslíku nastalo nedokonalé spalování hořlavých materiálů, následné žhnutí bylo doprovázené vznikem kouře.
S ohledem na uvedené informace se v uzavřené místnosti sklepa nacházela jednak směs těkavých organických uhlovodíků uvolněných při opalování včelích rámečků v koncentraci vyšší, než je horní mez její výbušnosti, a také další plynné a tuhé zplodiny hoření, které vznikaly při probíhajícím nedokonalém spalování hořlavých materiálů. Otevřením dveří do sklepa (dveře do sklepních prostorů domu, nikoli do místnosti, kde probíhal požár) byl do termodynamického systému vytvořeného uvnitř místnosti dodán nový vzduch, čímž došlo k promíchání těkavých látek nahromaděných ve spodní části místnosti se vzduchem, a tím ke snížení koncentrace této směsi pod horní mez výbušnosti. K iniciaci směsi par těkavých organických uhlovodíků se vzduchem došlo kvůli dostatečnému tepelnému zdroji ve formě žhnutí, a tím k explozivnímu hoření, které bylo provázeno tlakovými účinky.

Obr. 2 - Včelí vosk

Pokud bychom chtěli popsat termodynamické děje uvnitř uzavřené místnosti, lze k tomu využít stavovou rovnici ideálního plynu (samozřejmě za předpokladu, že částečně zjednodušíme reálné podmínky). Orientačním výpočtem lze odhadnout přibližnou hmotnost včelího vosku, který by byl potřebný pro uvolnění směsi těkavých organických látek v procesu nedokonalého spalování tak, aby došlo k vytvoření směsi par těchto těkavých organických látek se vzduchem v rozmezí dolní a horní meze výbušnosti (1 až 12 % objemových). V případě, že bychom uvažovali o místnosti o objemu přibližně 50 m³, lze v návaznosti na uvedené informace dovodit, že hmotnost včelího vosku potřebného k uvolnění odpovídajícího množství těkavých organických látek (koncentrace těchto látek ve směsi se vzduchem by tvořila 1 až 12 % objemových), by se pohybovala v řádech jednotek kilogramů. V daném případě ale docházelo k uvolňování těkavých organických látek i z jiných materiálů nacházejících se v místě MU (dřevěné rámečky a polystyren), a tudíž by bylo množství včelího vosku potřebného pro vytvoření daných koncentrací nižší.
I když zasahující hasiči neotevřeli ve sklepním prostoru dveře do místnosti, kde probíhal požár, došlo netěsnostmi pode dveřmi ke vniknutí vzdušného kyslíku do této místnosti, následně k naředění vysoké koncentrace těkavých organických látek nashromážděných u podlahy na hodnotu v rozsahu mezí výbušnosti, a tím k iniciaci této směsi s následným explozivním hořením.
Na závěr lze konstatovat, že v případě nedokonalého hoření v uzavřené místnosti dochází k termickému rozkladu včelího vosku a vzniká velké spektrum těkavých organických látek, u kterých je ve směsi se vzduchem velká pravděpodobnost vzniku explozivního hoření.

plk. Ing. Richard FRANC, MBA, HZS Moravskoslezského kraje, plk. Ing. Ondřej ŠAFRÁNEK, Technický ústav požární ochrany, kpt. Ing. Soňa KREJČOVÁ, Technický ústav požární ochrany, kpt. Ing. Petra BURSÍKOVÁ, Ph.D., Technický ústav požární ochrany

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook